Online průvodce pracovními úrazy

Co je dle zákona naprosté minimum, které musí každý podnikatel - zaměstnavatel, zajistit pro bezpečnost práce? Jaké že jsou ty základní povinnosti podnikatele v bezpečnosti práce? Na tuto otázku hledají odpověď nejen začínající podnikatelé, ale i staří matadoři. Pokusím se o co nejjednodušší, výstižnou a srozumitelnou odpověď. Odborníci prominou.

Každý zaměstnavatel má povinnost vyhledat nebezpečné činitele a vyhodnotit rizika z nich plynoucí. Proti nepřijatelným rizikům je nutno přijmout opatření. S riziky a opatřeními potom musí být seznámeni a zaměstnanci a o celém procesu musí být vedena dokumentace. Tzv. proces řízení rizik musí být soustavnou činností zaměstnavatele. Řízení rizik spadá mezi základní povinnosti podnikatele v bezpečnosti práce a dost možná je i tou nejdůležitější povinností.

Výše popsaným způsobem by měla být podchycena všechna významná rizika na pracovišti a při pracovních činnostech a navržena opatření tak, aby u zaměstnanců vlivem těchto rizik nedošlo k poškození zdraví nebo ztrátám na životech! Přistupujte k tomuto procesu maximálně prakticky a věcně. Ignorujte rizika typu pořezání o papír nebo přibouchnutí prstů do dveří. Řešte skutečně reálné hrozby. Pokud byste chtěli rizika vyhodnocovat pomocí sofistikovanější metody, než je pouze odhad hodnotitele, můžete vyzkoušet směrnici SAW, která uvádí i metodiku pro toto hodnocení.

Kategorizace prací rozčlení práce dle rizikových faktorů a dle jejích výsledků se provádění pracovnělékařské služby (např. obsah lékařských prohlídek, perioda prohlídek).

Jedná se o obdobnou záležitost, úzce provázanou a navazující na problematiku rizik. Zaměřuje se především na rizika hygienického charakteru. Pro každou práci (profesi) je nutno vyhodnotit 13 rizikových faktorů, stanovených vyhláškou č. 432/2003 Sb., úz. O zařazení prací do nerizikové kategorie 2 se vypracuje oznámení pro krajskou hygienickou stanici, naproti tomu zařazení prací do rizikových kategorií 3 a 4 se krajské hygienické stanici písemně navrhuje. Pokud vyhodnotíte Vaše práce jakožto práce kategorie 1, nemusíte s hygienou vůbec jednat a dávat jí to na vědomí.

Problém je např. u toho, jak vyhodnotit hluk, vibrace nebo např. chemické látky. Zákon stanoví podmínky tak, že pro toto hodnocení musíte využít některou z akreditovaných laboratoří.

Pokud budete s hygienou komunikovat, celý proces lze zvládnout při troše snahy svépomoci. Pomoci Vám v tom může např. vzor návrhu / oznámení pro hygienu. Také nezapomeňte, že rizikové práce musíte evidovat - případně využijte vzorový formulář pro tuto evidenci, který obsahuje vše vyžadované zákonem.

Zde je prioritní jedna věc. Každý zaměstnavatel musí mít ze zákona uzavřenu smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Jinými slovy, každý zaměstnavatel musí mít firemního lékaře!

Není tedy třeba se více rozepisovat. Všechny podrobnosti si dolaďte se svým lékařem. Do pracovnělékaských služeb spadají např. činnosti jako:

• poradenství (kategorizace prací, lékárničky první pomoci, nutnost očkování, lékařské prohlídky apod.);
• dohled lékaře na vašich pracovištích;
• školení první pomoci;
• lékařské prohlídky vstupní, periodické, mimořádné, výstupní a následné.

Nezapomeňte, že na lékařskou prohlídku musíte zaměstnance vyslat s vyplněnou žádostí, na základě níž lékař vypracuje lékařský posudek! Můžete využít profesionálně připravenou vzorovou žádost SAW, obsahující i vzor lékařského posudku a dále také vzor záznamu o dohledu lékaře na pracovišti. Tyto dokumenty lékaři usnadní práci a on Vám bude zavázán. Vše je aktuální pro tento rok!

Když řeknete BOZP, spousta lidí si vybaví ochrannou pracovní přilbu. Ano,i poskytování OOPP patří zcela jistě mezi základní povinnosti podnikatele v bezpečnosti práce.

Opět se musíme vrátit k rizikům. Osobní ochranné pracovní prostředky se totiž poskytují na základě hodnocení rizik. Rizika pracovního prostředí a činností máte již vyhodnocena. Z tohoto hodnocení také mohla vyplynout nutnost používání některých OOPP. Obdobně při kategorizaci prací, jste zjistili hodnoty rizikových faktorů a tak již přesně víte, zda je nutno používat např. chrániče sluchu nebo respirátory apod. Toto hodnocení je ale nutno ještě více prohloubit. K tomu slouží metodika / tabulka, uvedená v příloze k NV. č. 495/2001 Sb., úz. Opět nic zcela komplikovaného. Zkrátka vyhodnotíte pro jednotlivé části lidského těla potřebu chránit je před v tabulce uváděnými riziky.

Na základě všech výše uvedených hodnocení, máte povinnost vypracovat seznam poskytovaných OOPP. Zde doporučuji spolupracovat přímo s prodejcem OOPP a spolu s ním vybrat ty nejvhodnější prostředky pro konkrétní práce.

Prostředky nezapomeňte zaměstnancům poskytovat prokazatelným způsobem - proti podpisu a rozhodně také nezapomeňte provádět kontroly, zda zaměstnanci prostředky při práci používají! Vy z pozice zaměstnavatele musíte zajistit jejich používání.

Opět Vám nabízím možnost si celou věc zjednodušit, využitím vzorových dokumentů SAW.

Všechna opatření bezpečnosti práce je nutno dokumentovat. S těmito písemně stanovenými opatřeními musíte následně seznámit zaměstnance. Teprve potom po nich můžete vyžadovat jejich dodržování. Mezi základní dokumenty bezpečnosti práce, které bezpodmínečně musí mít každý podnikatel patří:

• dokumentace rizik (vyhledávání, hodnocení, opatření);
• dokumentace kategorizace prací;
• dokumentace pracovnělékařských služeb (záznamy prohlídek a činností);
• dokumentace poskytování OOPP (hodnocení rizik, seznam OOPP, doklady o poskytování a kontrolách používání OOPP)
• dokumentace školení a informování BOZP
• dokumentace kontrol BOZP
• některé další dokumenty vyžadované právními předpisy.

Komplexnější přehled dokumentace bezpečnosti práce naleznete např. v seznamu dokumentů SAW.

Mezi snad nejznámější základní povinnosti podnikatele v bezpečnosti práce patří bezesporu i školení BOZP.

Školit opět můžete z pozice zaměstnavatele sami. Nebo můžete školení delegovat na jinou osobu, ať už interně či externě. Využít online školení (e-learning) velmi nedoporučuji. Zjistěte, jaká jsou jeho úskalí a proč Vás může dostat do problémů!

Zaměstnance musíte proškolit o právních a ostatních předpisech bezpečnosti práce, které se vztahují k jimi vykonávaným činnostem a rizikům.

Velmi důležitou součástí školení je informování o rizicích, která jste hodnotili a o opatřeních, proti jejich působení.

Rovněž velmi podstatnou součástí školení musí být seznámení zaměstnanců s návody k obsluze svěřených strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, včetně např. firemních vozidel. Neméně důležitou součástí informování by mělo být seznámení nového zaměstnance s jeho pracovištěm.

Školení musejí být řádně prokazatelné. Vždy musíte mít stanoven písemně obsah školení, mít ke školení prokazatelný záznam a dle Zákoníku práce, musíte každé školení ukončit ověřením znalostí. Školení je nutno ve stanovených periodách opakovat.

Práci Vám značně mohou usnadnit vzorové dokumenty SAW, věnované problematice právě školení BOZP.

Ano, i provádění kontrol BOZP je jednou z hlavních činností a povinností zaměstnavatele. Jak již bylo výše uvedeno, každé zavedené opatření BOZP je nutno vyžadovat a kontrolovat nejen jeho uplatňování v praxi, ale také jeho účinnost.

Z hlediska kontrol je zejména nutné provádět:

• roční prověrku BOZP;
• preventivní kontroly BOZP;
• kontroly používání OOPP;
• kontroly strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí;
• kontroly návykových látek.

Usnadněte si práci využitím vzorových dokumentů SAW.

Výše uvedený popis rozhodně není úplným výčtem všech povinností. Ale uvádí ty nejdůležitější. Pokud chcete do problematiky bezpečnosti práce proniknout ještě hlouběji, zkuste se začíst do právních předpisů BOZP. Jejich seznam naleznete v registru právních předpisů SAW. Jakmile splníte základní povinnosti podnikatele v bezpečnosti práce, můžete se pokusit navázat spolupráci např. s odborně způsobilou osobou v prevenci rizika vše si postupně doladit do nejmenších detailů.

Když se řekne bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), nejednomu se vybaví pojem dokumentace bezpečnosti práce. Přestože BOZP je primárně o praktických reálných procesech, které mají za cíl předcházet ohrožení životů a zdraví osob, jejich dokumentování je dnes jejich nezbytnou součástí.

Dokumentace BOZP slouží jak ke stanovení jednotlivých opatření a tím i jejich možné následné prezentaci zainteresovaným osobám, tak i k prokázání plnění těchto opatření. Tento článek se bude zabývat nejvýznamnějšími dokumenty BOZP, jejichž vypracování je vyžadováno právními předpisy.

Vypracuji dokumentaci bezpečnosti práce na míru podmínkám Vašeho podnikání a zejména, přizpůsobenou rizikům plynoucím z Vašich činností.

• Dokumentace rizik
• Dokumentace ke kategorizaci prací
• Dokumentace k pracovnělékařským službám
• Dokumentace k osobním ochranným pracovním prostředkům (OOPP)
• Dokumentace ke školení bezpečnosti práce
• Dokumentace ke kontrolám BOZP
• Dokumentace k pracovním úrazům

O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci. Tak mu to ukládá Zákoník práce. Přesná podoba této dokumentace není předpisy stanovena a záleží tak na samotném zaměstnavateli, jak k ní přistoupí.

Dokumentace rizik by však vždy měla obsahovat alespoň:

• stanovení požadavků na způsob vyhledávání a vyhodnocování rizik (metodiku);
• přehled identifikovaných nebezpečí a hodnocených rizik a to včetně jejich hodnocení (často nazývaný jako registr rizik);
• přehled navržených opatření k omezení nebo eliminaci rizik;
• doklady o přijetí jednotlivých opatření;
• doklady o seznámení zaměstnanců s riziky;
• doklady o seznámení zaměstnanců s přijatými opatřeními.

Dokumentace rizik je základním podkladem pro správné natavení systému řízení BOZP ve firmě. Bohužel je často v praxi velmi podceňovaná a nebo, zpracovaná jen formálně. Zcela běžné je, že dokumentace rizik je vypracována pomocí nějakého software. Takový software je vlastně jen databází obecných rizik a zpracovatel z této databáze jen vybere ta rizika, která by mohla být alespoň trochu relevantní.

Využijte vzorovou dokumentaci rizik SAW

S riziky souvisí i tzv. kategorizace prací. Tedy rozčlenění prací do kategorií, dle míry rizik. I o tomto procesu je nutno vést dokumentaci. Tu navíc schvaluje krajská hygienická stanice. Dalšími dokumenty je zase nutno prokazovat plnění úkolů, které z kategorizace prací plynou.

Zejména je nutno mít vypracovaný návrh na zařazení prací do kategorií 3 a 4 nebo oznámení o zařazení prací do kategorií 1 a 2. V případě, že jsou Vaše práce pracemi rizikovými, musíte vést jejich evidenci.

Využijte vzorovou dokumentaci ke kategorizaci prací SAW

Lékařské prohlídky jsou základem BOZP. Ověření zdravotní způsobilosti zaměstnance k jeho práci, to je jedním ze základních a prvních kroků, které by měl zaměstnavatel pro prevenci učinit. A dokumentace bezpečnosti práce je neodmyslitelnou součástí lékařských prohlídek.

Zejména podstatná je žádost o pracovnělékařskou prohlídku, se kterou je nutno zaměstnance odesílat k lékaři. Na základě ní poskytovatel pracovnělékařkých služeb vypracuje lékařský posudek. Také je vhodné mít vypracovaný lhůtník lékařských prohlídek.

Využijte vzorovou dokumentaci k lékařským prohlídkám SAW

Hodnocení pracovních rizik je nutno provést i s ohledem na výběr a používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP). Zejména je nutno vypracovat tabulky hodnocení rizik nebo toto hodnocení doložit jinak, vždy však prokazatelně. Dále je nutno vést seznam poskytovaných OOPP.

Pro případné dokazování splnění povinností, po vzniklém pracovním úraze, hraje důležitou roli doklad o poskytnutí OOPP zaměstnanci.

Velmi důležité, ale často podceňované, je také stanovení podmínek pro používání OOPP. K čemu je, když zaměstnanci poskytnete např. pracovní rukavice, ale neřeknete mu (v případě úrazu neprokážete), kdy je má používat?

Osobní ochranné pracovní prostředky jsou často těmi posledními preventivními bloky, které chrání zaměstnance před úrazem. Proto by i dokumentace bezpečnosti práce, vedená v souvislosti s touto problematikou, měla být precizní a úplná. Vhodné je mít vypracovaný komplexní firemní dokument (často nazývaný např. jako směrnice BOZP), kde bude vše podstatné k OOPP řešeno a závazně stanoveno.

V neposlední řadě je nutno zajistit, aby zaměstnanci poskytnuté OOPP používaly a toto používání v praxi i kontrolovat. K tomu mohou sloužit doklady o kontrolách používání OOPP.

Využijte vzorovou dokumentaci k poskytování OOPP od SAW

Školením bezpečnosti práce seznamujete zaměstnance s jejich právy a povinnostmi, vyplývajícími z právních a ostatních předpisů BOZP, včetně Vaší vlastní dokumentace bezpečnosti práce a s riziky, která se týkají výkonu jejich práce.

Dokumentace školení bezpečnosti práce hraje zcela klíčovou roli v případě pracovních úrazů, kdy pomocí ní musíte prokázat, že jste zaměstnance seznámili se vším podstatným, co při pracovním úraze hrálo nebo mohlo hrát nějakou roli.

Dokumentaci školení bezpečnosti práce by měl vždy tvořit stanovený obsah školení, často označován jako osnova školení, dále záznam školení, nazývaný též prezenční listina školení a doklady k ověření znalostí - např. zkušební test a záznam testu. Mezi další vhodné dokumenty může patřit doklad o seznámení zaměstnanců s pracovištěm, záznam o zácviku zaměstnance na pracovišti nebo doklad o seznámení zaměstnance s ostatními dokumenty BOZP, jako jsou např. návody k obsluze obsluhovaných strojů a zařízení.

Využijte vzorovou dokumentaci školení bezpečnosti práce SAW

Důvěřuj, ale prověřuj. A v bezpečnosti práce to platí dvojnásob! Kontrolní činnost je zkrátka podstatnou částí celé prevence rizik. Kontroly by se měly zaměřovat jak na organizační opatření, tak i na opatření technická a samozřejmě na technický stav výrobních prostředků a pracovišť. Provádění kontrol je rovněž povinností, plynoucí z právních předpisů.

Mezi nejdůležitější kontroly BOZP patří zejména:

• roční prověrka BOZP
• preventivní průběžné kontroly BOZP
• kontroly používání OOPP
• kontroly žebříků a regálů
• kontroly zaměstnanců na přítomnost alkoholu
• kontroly strojů a zařízení
• preventivní požární prohlídky

Dokumentace bezpečnosti práce vedená ke kontrolám, by vždy měla jasně prokazovat, co bylo překontrolováno a s jakým výsledkem.

Provádění kontrol mohou značně ulehčit předpřipravené vzorové protokoly, vypracované formou checklistů.

Využijte vzorovou kontrolní dokumentaci SAW

I pokud se snažíte sebevíc a bezpečnosti práce dáváte vše, pracovnímu úrazu nezabráníte. Pracovní úrazy mohou být často jen shodou náhod a nešťastných událostí, kterým se zkrátka zabránit ani nedá.

Pro případ vzniku pracovního úrazu je důležité být připraveni a to včetně dokumentace bezpečnosti práce. Pro pracovní úrazy jsou důležité zejména následující dokumenty:

• kniha úrazů
• záznam o úrazu
• záznam o úrazu - hlášení změn
• záznam z jednání odškodňovací komise

S postupem při řešení pracovních úrazů Vám pomůže online průvodce pracovními úrazy SAW.

Využijte vzory dokumentace bezpečnosti práce k pracovním úrazům SAW

Smyslem tohoto článku není rozebírat, co to je dokumentace zdolávání požárů, nýbrž sdělit, které firmy ji musejí vypracovat - proto jen stručně. Jedná se o dokumentaci, kterou firmy zpracovávají a předkládají na hasičský záchranný sbor. Pokud v takové firmě dojde k požáru, velitel zásahu si tuto dokumentaci bere sebou a pomocí ní se zorientuje, co že to má před sebou za požár, objekt a rizika!

Je dobře, že velká spousta podnikatelů zaregistrovala novelu zákona o požární ochraně, která zpřísňuje požadavky na vypracování a vedení dokumentace zdolávání požárů. Nasvědčují tomu množící se dotazy, které od Vás dostávám. Problém je zejména v tom, že mnozí provozovatelé tápou, zda se povinnost vypracovat DZP vztahuje i na ně, či nikoliv.

Není to ale zase až tak komplikované. Odpověď nám dává zejména § 18, vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, úz. Ustanovení tohoto § identifikuje činnosti, které představují tzv. složité podmínky pro zásah hasičů. Tedy takové činnosti, u nichž se předpokládá, že v případě požáru se i hasiči pořádně zapotí. A právě pro tyto činnosti, musí být vypracována dokumentace zdolávání požárů.

Jednotlivé činnosti, uváděné v § 18, Vám nyní trochu přiblížím. Jen znovu podotýkám, že všechny firmy, včetně živnostníků (OSVČ), které provozují níže uvedené činnosti nebo činnosti, v níže popsaných objektech, musejí vypracovat dokumentaci zdolávání požárů a dát ji ke schválení hasičům.

Do této kategorie spadají zejména prostory hromadných podzemních garáží nebo tunely o délce 350 m a větší. Dále také systémy podzemní hromadné dopravy osob, což je v praxi nejčastěji metro.

Vyhláška přímo uvádí, že složité podmínky pro zásah jsou v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů, např.

• výroba, skladování nebo prodej výbušnin, pyrotechnických výrobků, hořlavých nebo hoření podporujících plynů,
• výskyt radioaktivních látek,
• výskyt biologicky nebezpečného materiálu,
• rozvodny elektrického proudu, kabelové kanály a mosty, energocentra s náhradními zdroji a vnitřní elektrické stanice osazené olejem chlazenými transformátory o celkovém výkonu 1 MVA (1000 kWA) a vyšším.

Jedná se zejména o chemické provozy, nutně to ale podmínkou není.

Limitní množství nebezpečných chemických látek a směsí, které je rozhodné pro přiřazení do této skupiny provozů, jsou uvedeny v příloze 1, zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, úz. Namátkou uvedu limitní množství některých, "běžnějších" látek:

• hořlavé plyny: 10 tun;
• hořlavé kapaliny: 10 tun;
• chlór: 10 tun;
• vodík: 5 tun;
• acetylén: 5 tun;
• kyslík: 200 tun;
• amoniak: 50 tun.

Z přehledu je zřejmé, že množství jsou skutečně poměrně vysoká a běžní provozovatelé se k nim ani zdaleka nepřiblíží.

Tato kategorie je již mnohem zajímavější a měli by zbystřit všichni ti, kteří provádějí výrobu prakticky čehokoliv, za využití chemických látek, bez ohledu na velikost této výroby.

Provozy chemické výroby jsou uvedeny v příloze č. 2, vyhlášky č. 246/2001 Sb., úz a jsou to konkrétně:

• výroba anorganických kyselin;
• výroba pracích prostředků, mýdla, parfumeristického a kosmetického zboží;
• farmaceutická výroba;
• výroba organických kyselin;
• výroba čisticích prostředků (na boty, na podlahy apod.);
• výroba umělých hnojiv;
• výroba zboží z plastických hmot;
• výroba disperzních a tiskařských barev, tmelů, lepidel, klihu, voskového zboží;
• výroba bitumenu, dehtu, umělé kůže, pneumatik, pryžové zboží, podlahových krytin, vulkanizační procesy,
• výroba filmů, magnetických záznamových pásků,
• výroba zpracování hořlavých plynů včetně plníren;
• výroba umělé pryskyřice, plastů a pěnových plastů, zpracování přírodní pryskyřice, kaučuku;
• výroba pryže;
• zpracování základních produktů z ropy a výroba hořlavých kapalin III. a IV. třídy nebezpečnosti;
• výroba nitrolakových a lihových nátěrových hmot,
• výroba ředidel,
• výroba a zpracování hořlavých kapalin I. a II. třídy nebezpečnosti

Zejména zajímavé body jsou tučně zvýrazněny. Výroba zboží z plastických hmot - velmi obecný a široký pojem, do kterého lze napasovat výrobu snad všeho, co obsahuje plasty. Od sáčků, tašek, přes PET lahve, až po klávesnice, plastová okna apod.

Další zajímavou skupinou je výroba voskového zboží, kam spadá i drobná "domácí" výroba voskových svíček. Tou se zabývá např. spousta maminek na mateřské či rodičovské dovolené.

U těchto objektů, aby vznikl požadavek na zpracování dokumentace zdolávání požárů, musí být splněno několik podmínek.

1. Musí se jednat o objekty:
   1. administrativní (uvedeny v bodě 1, přílohy č. 2, vyhlášky č. 246/2001 Sb., úz);
   2. školské (uvedeny v bodě 2, přílohy č. 2, vyhlášky č. 246/2001 Sb., úz);
   3. zdravotnické (uvedeny v bodě 4, přílohy č. 2, vyhlášky č. 246/2001 Sb., úz)
   4. ubytovacích zařízení.
2. které mají:
   1. 7 a více nadzemních podlaží nebo
   2. 4 a více nadzemních podlaží, pokud v nich nejsou zřízeny chráněné únikové cesty.

Chráněné únikové cesty (CHÚC) jsou tvořeny trvale volným komunikačním prostorem vedoucím k východu na volné prostranství, který tvoří samostatný požární úsek a je chráněný proti účinkům požáru (zplodinám hoření, vysokým teplotám apod.). Zpravidla např. venkovní schodiště nebo vnitřní požární schodiště, jehož vstupy jsou osazeny požárními dveřmi a je vybaveno požárním odvětráním.

Nutno podotknout, že převážná většina starších objektů není vybavena chráněnou únikovou cestou!

Stavbou ubytovacího zařízení je stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.

Objekty pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace jsou takové stavby, které jsou určeny (nebo pouze jejich části) k užívání

1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací;

1. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo;

1. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče.

Tučně zvýrazněn málo známy a podceňovaný bod. Do skupiny osob, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci totiž patří i osoby v narkóze nebo těsně po narkóze. Zejména narkóze celkové nebo narkóze nohou.

S narkózou se dnes můžeme poměrně běžně setkat i v zubních ordinacích nebo jiných malých, soukromých zdravotnických zařízeních.

Stavbou pro shromažďování většího počtu osob je stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2.

Mezi klasické představitele těchto staveb patří zejména kulturní objekty, jako jsou kina, divadla, ale mohou to být i různé sportovní prostory, aquaparky, bazény, hřiště nebo sály kulturních domů apod.

Stavbou pro obchod je stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2.

Typickým příkladem je např. obchodní dům, tzv. supermarket nebo hypermarket. Tedy objekt o ploše nad 2000 m2, kde je hlavní obchodní prostor a další prostory, prodejní kóje, jsou pronajímány dalším subjektům.

Vyhláška dnes bohužel neukládá povinnost majitele objektu, vypracovat DZP. Tuto povinnost mají jednotliví provozovatelé. A dokonce i v případě, kdy majitel objektu DZP vypracuje, tak tato skutečnost malého nájemce nezprostí své odpovědnosti mít i vlastní DZP.

Představte si velké nákupní galerie. Každý z provozovatelů, tedy i každý stánkař, který má jen menší nabídku služeb přímo na chodbě galerie, musí mít dokumentaci zdolávání požárů.

Další skupinou provozovatelů, kteří musejí zpracovat DZP jsou ti, kteří provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím. Tyto činnosti jsou uvedeny v odst. (3), § 4, zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, úz.

Pokud nemáte dokumentaci zdolávání požárů vypracovanou nebo tu stávající nemáte aktuální, znamená to pro Vás:

• že nesmíte činnost provozovat!
• riziko uložení sankce až do výše 10 000 000 Kč!

Za svou praxi jsem vypracoval již stovky dokumentací zdolávání požárů. Jelikož jsem studoval v rámci strojírenství i počítačovou grafiku, nemám nejmenší problém s grafickou částí dokumentace i pro ty nejkomplikovanější objekty a technologie. Vaše DWG výkresy si snadno upravím a převedu je do podoby vyžadované metodikou pro vypracování DZP nebo si Vaše objekty a pracoviště bez problémů i sám zkreslím od nuly.

Cena za vypracování dokumentace zdolávání požárů se pohybuje od 5000 Kč + 21% DPH.

Termín dodání dle složitosti, zpravidla od dvou týdnů do jednoho měsíce.

Všem zodpovědným zaměstnavatelům nabízím nezávislý audit BOZP. Odhalte svá slabá místa. Odhalte bezpečnostní rizika a zavčasu přijměte adekvátní opatření!

1. Audit BOZP Vám pomůže zjistit, jaký je u Vás skutečný stav bezpečnosti práce a požární ochrany.
2. Získáte nezávislý pohled třetí strany.
3. Ověříte si, že Váš "bezpečák" odvádí dostatečně kvalitní práci.
4. Získáte tipy na zlepšení a zefektivnění plněných úkolů BOZP a PO.
5. Uděláte maximum pro bezpečnost!

Kromě odhalení nedostatků, které mohou přímo působit vznik úrazu, požáru nebo jiných mimořádných událostí, dokážeme při auditu BOZP odhalit i nedostatky, které působí neefektivní vynakládání finančních prostředků. Díky auditu BOZP tak můžete ušetřit až desítky tisíc Kč ročně!

Audit BOZP / PO je pro Vás určen, jestliže alespoň jedna z níže uvedených podmínek je splněna:

1. Chcete být zodpovědným zaměstnavatelem a udělat pro bezpečnost maximum.
2. Chcete si ověřit stávající kvalitu plnění úkolů bezpečnosti práce a požární ochrany (Důvěřuj, ale prověřuj!).
3. Chcete nalézt a odstranit případné neshody BOZP.
4. Máte zájem získat ucelený a nezávislý pohled na stav BOZP.
5. Chcete bezpečnost práce řešit efektivněji.

Audit BOZP / PO SAW je určen zejména středním a velkým firmám s určitou hierarchií řízení. Audit může pomoci jak výrobním společnostem, tak i ostatním, mezi které mohou patřit ryze administrativní firmy, služby, sklady, prodejci, dopravci apod.

Cena auditu je pevně stanovena na 6000 Kč + 21% DPH.

Do ceny není zahrnuto dopravné ve výši 8 Kč / km + 21% DPH. Dopravné je počítáno z Uherského Hradiště.

Audit BOZP přímo u Vás trvá 8 hod. Toto je dostatečná doba na základní seznámení se s provozovanými činnostmi a na posouzení nastavených interních procesů a metodik a také rámcovou kontrolu plnění úkolů BOZP a PO.

V případě zvlášť komplikovaných nebo naopak jednoduchých podmínek, kdy by bylo nutno více či méně času, bude toto s Vámi předem konzultováno a cena auditu by byla případně upravena.

Auditní zpráva je vypracována do dvou týdnů (možný příplatek 1000 Kč + 21% DPH za expresní vypracování do 24 hod) ode dne provedení auditu a obsahuje veškeré zjištěné skutečnosti, popis zjištěných neshod, závad, nedostatků a návrhů případných opatření či doporučení. Každá zjištěná neshoda je řádně odůvodněna, prioritně odkazem na porušený právní či ostatní předpis BOZP.

SAW sdružuje odborníky na jednotlivé oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany. Pravidelně si vzájemně předáváme zkušenosti a informujeme se o novinkách a zajímavostech z oboru. Rovněž sledujeme aktuální trendy, změny právních a ostatních předpisů a v neposlední řadě příčiny a okolnosti pracovních úrazů, nehod či jiných mimořádných událostí.

Při auditu BOZP zejména

Zužitkováváme své zkušenosti z praxe odborně způsobilé osoby v BOZP, PO a dále praxe revizních techniků vyhrazených technických zařízení, techniků požárně bezpečnostních zařízení a věcných prostředků požární ochrany, projektantů požárně bezpečnostních řešení, instruktorů první pomoci a některých dalších členů týmu. Díky tomu dokážeme rychle odhalit:

1. Problémy a neshody, se kterými se již potýkali jiní klienti a ke kterým již známe efektivní řešení.
2. Nedostatky, na které se zaměřují státní kontrolní orgány (inspektorát práce, hasiči, hygiena, TIČR).
3. Nedostatky, které mohou působit vznik úrazů, požárů a jiných nehod či mimořádných událostí.

Poptejte audit BOZP ještě dnes!

Situace, zejména na českých silnicích, mně přijde stále více tristní. Čeští řidiči nejen že neznají dopravní předpisy, nemají vžité zásady bezpečného ovládání vozidla a jízdy, ale, navíc se ještě chovají arogantně až agresivně.

Jak poznat špatného řidiče?

Rozhodl jsem se sepsat pár bodů, které dle mého názoru charakterizují dobrého řidiče. Nechci zde tvrdit, že níže uvedené je nějaké dogma, spíše jen takové drobné vodítko. Řekněme, desatero dobrého řidiče.

#1 Dobrý řidič nejen že ví, kdy a kde má dát přednost zprava, ale přednost zprava skutečně dává.

#2 Dobrý řidič drží volant oběma rukama v poloze cca čtvrt na deset (tj. nejí, nepije, netelefonuje a nedělá ani žádné další činnosti a nedrží volant na způsob „machra“, jedou rukou na dvanácté hodině).

#3 Dobrý řidič ví, jak u vozidla zapnout zadní i přední mlhová světla, rovněž ví, kdy je má zapnout a ve stanovených, ne jiných, případech je i zapíná.

#4Dobrý řidič se při odbočování vlevo, řadí co nejvíce vlevo (v souladu s dopravními předpisy a okolnostmi komunikace).

#5 V případě, kdy průběžný jízdní pruh na komunikaci o dvou a více jízdních pruzích v jednom směru přestane být průběžným (např. pro překážku), se dobrý řidič střídavě zařadí do průběžného pruhu a to až co nejblíže k překážce (dle okolností a rychlosti provozu), pokud jede v tom průběžném pruhu, pustí před sebe právě jedno se střídavě řadící vozidlo z pruhu přerušeného (umí dodržovat „ZIP“).

#6 Dobrý řidič za hustého deště nejede rychleji, než 80 km / hod protože ví, že ať je sebelepším řidičem a ať má sebelepší vozidlo, může jeho jízdu provázet nebezpečný jev, tzv. aquaplaning, čímž může dojít k dopravní nehodě.

#7 Dobrý řidič při zastavení před železničním přejezdem, který je „na kopci“ a v případě, že proti němu stojí rovněž motorové vozidlo nebo i jiné vozidlo, vypne potkávací světla.

#8 Dobrý řidič v případě, kdy dojíždí k překážce, koloně nebo i jiné nebezpečné situaci v provozu na pozemní komunikaci, ostatní řidiče jedoucí za ním, o takto nastalé situaci informuje zapnutím výstražných světel („to jsou ty čtyři blikající blinkry“).

#9 Dobrý řidič parkuje tak, aby stál rovně, mezi čarami nebo rovnoběžně s osou chodníku a to i kdyby musel za účelem takového parkování několikrát popojíždět s vozidlem.

#10 Dobrý řidič, např. při stání na křižovatce do kopce používá ruční brzdu (a tu zatahuje tak, že nejprve zmáčkne jistící tlačítko páky, teprve poté ji zatáhne, tedy nezatahuje ji přes zuby) a neobtěžuje ty za ním rozsvícenými brzdovými světly. V žádném případě nestojí při takovém stání na spojce a tuto nenechává prokluzovat.

Zájemcům z řad zaměstnavatelů nabízím školení řidičů firemních vozidel tak, aby firmu reprezentovali i na silnicích a nedělali zbytečnou ostudu nebo dokonce nepůsobili škodu.

Případné náměty a vlastní postřehy jak poznat špatného řidiče, směřujte do komentářů.

Na internetu je běžně k nalezení spousta definic bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dále v textu budu používat jen zkratku BOZP. Některé konkrétní definice jsou přesné, jiné přesnější. Další jsou zase jen snůškou mýtů, či dokonce lží a jiných nesmyslů. O čem ale dnešní BOZP ve skutečnosti je?

V tomto článku ani tak nechci vymezit pojem BOZP. Doufám, že každému je již zřejmé, že dnešní BOZP je souhrnem všech opatření, která se v mezích právních předpisů snaží zabránit ztrátám na životech a zdraví, ve vztahu k pracovnímu procesu. Spíše mi jde o zamyšlení se nad tím, proč je tak často ze strany zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců, BOZP chápána jako nutné zlo a něco, co je na obtíž.

Stále se setkávám se zaměstnanci, kteří odmítají pracovat bezpečně, přestože k tomu mají veškeré nutné podmínky. Nechtějí používat osobní ochranné pracovní pomůcky, dále v textu jen OOPP. Raději pracují „nebezpečně“. Používají nedovolené a riskantní pracovními postupy, pracovní pomůcky a ignorují veškeré bezpečnostní pokyny. A co je na tom nejhorší? Dělají to za svého plného vědomí. Pracují „nebezpečně“, přestože si plně uvědomují rizika takové práce či pracovní činnosti.

Na druhé straně stojí zaměstnavatel. I zde se setkávám s úplnými absurditami. Nemálo častý je názor zaměstnavatelů: „Bezpečnost práce neřešíme, nemáme na to peníze.“ Přitom právě důsledná BOZP peníze šetří, což už bylo tolikrát praxí ověřeno, že není třeba pochybovat. Mezi další oblíbený názor, spíše pohled na dnešní BOZP zaměstnavatelů patří: „Udělejme, co musíme. Ale co nejrychleji a nejlevněji." Této skupině říkám zaměstnavatelé řešící BOZP jen „naoko.“ Povětšinou si nechají vypracovat základní dokumentace, v lepším případě zajistí provedení revizí vyhrazených technických zařízení a zajistí školení bezpečnosti práce a školení požární ochrany. Jednou ročně si nechají prověřit pracoviště, zopakují školení a tím to pro ně hasne.

Výše uvedená praxe, tj. špatná praxe, většinou trvá až do doby „průseru“. Tímto „průserem“ může být jednak pracovní úraz, nemoc z povolání, požár nebo pouze běžná preventivní kontrola ze strany státních orgánů, tj. zejména oblastního inspektorátu práce, Hasičského záchranného sboru ČR a krajské hygienické stanice.

Takový „průser“ je schopný otevřít oči a to jak zaměstnavateli, tak i zaměstnanci. V případě zaměstnance tedy pouze v tehdy, kdy již není pozdě a oči ještě otevřít může.

Když jsem výše uvedl, že investovat do BOZP se vyplatí, myslel jsem tím vyplatí. Pokud pomineme trestní odpovědnost za nesplnění úkolů BOZP a zůstaneme u finanční stránky věci, náklady na externí a řádné zajištění BOZP se mohou rovnat pravděpodobnosti, že jednou za 25 – 50 let dostanete pokutu 2 000 000 Kč. A to je myslím celkem přijatelné. Navíc se zde bavím pouze o finanční sankci, aniž bych zmínil náklady na odškodnění pozůstalých, trvalých následků apod. A pokud si zkusíte vyčíslit např. 3 roky strávené na „Mírově“…

Pokud jde o zaměstnance, který prodělá vážný pracovní úraz a tento „bez následků“ přežije, dost často dojde ke změně pohledu na dnešní BOZP o 180°. Takoví zaměstnanci mnohem více dbají na BOZP, řádně používají OOPP, dost často se i přecitlivěle starají o své kolegy a vůbec pracují mnohem rozvážněji a opatrněji. Netrpí zaměstnavateli jeho ignoraci dodržování povinností BOZP. Tito zaměstnanci jsou dost často zdrojem anonymních podnětů na státní kontrolní orgány.

Za všechny uvedu jeden modelový případ.

Malý živnostník poskytující služby, či provádějící jiné administrativní práce, který zaměstnává několik kmenových zaměstnanců, BOZP vůbec neřeší. Domnívá se, že BOZP je pro velké výrobní společnosti a jemu rizika nehrozí. Náš živnostník, říkejme mu Franta Flinta, si pronajímá malou kancelář. Jednoho krásného dne, mu přestane nad hlavou svítit zářivková trubice. Jelikož je Franta zdatný manažer, pověří svého nejmladšího a nejnovějšího zaměstnance Pepíka, aby zašel do blízkého elektra a koupil novou trubici. Pepík ochotně uposlechne, po chvíli se vrátí s novou zářivkou.

Franta mu vysvětlí, že zářivku je nutno vyměnit a že si mezitím zajde na oběd. Pepík je z toho celý nesvůj. Nikdy nic takového nedělal. Přesto se rozhodne uposlechnout pokyn nadřízeného. Nemá však po ruce žádný žebřík ani schůdky. Tak se rozhodne vylézt na stůl, který je pod světlem. Z tohoto stolu na světlo dobře dosáhne. Netuší však, jak se sundává kryt. Pokouší se na to jít s rozumem. To se mu však nepodaří.

Po chvíli rozhodne užít hrubou sílu. „Lup, prásk“, ozve se. Kryt povolil. S Pepou to řádně cuklo. Nestabilní stůl se otřese. Pepík neudrží rovnováhu a padá k zemi, zády napřed. Při dopadu jde slyšet hlasité prasknutí, jak se Pepíkovi lámou krční obratle. Pepík ztrácí vědomí. Naštěstí však ještě při pádu stihl pořádně z plných plic zařvat, čímž značně vystrašil kolegyni Božku, pracující ve vedlejší kanceláři. Božka neotálela a ihned doběhla na místo činu. Uviděla bezvládné Pepíkovo tělo, jak leží, nohy ještě z části na stole, hlava ve značně nepřirozené poloze. Božka si však zachová chladnou hlavu a vytočí 155. Záchranka Pepíka odveze co nevidět…

Po nějaké době si u soudu Franta vyslechne rozsudek… „Nezjistil, zda byl úrazem postižený zdravotně způsobilý pro práci, nezajistil úrazem postiženému řádné školení o právních a ostatních předpisech BOZP, nezajistil úrazem postiženému odbornou způsobilost v elektrotechnice, potřebnou pro výměnu zářivky, nezajistil úrazem postiženému řádné pracovní pomůcky – schůdky, nedostatečně vyhodnotil rizika práce a nepřijal řádná opatření k jejich eliminaci…“, soudce ještě chvíli pokračoval.

Pracovní úraz vyvolal okamžitou odezvu u místně příslušného oblastního inspektorátu práce. Inspektoři provedli důslednou kontrolu dodržování předpisů BOZP. Mimo jiné zjistili, že dle nájemní smlouvy, revize elektrických zařízení v kanceláři zajišťuje nájemce František. František samozřejmě žádnou revizi nedoložil

Inspektorát práce zahájil správní řízení s Františkem a vzhledem k důsledkům, které nedodržování povinností BOZP mělo – tj. trvalou invaliditu Pepíka, se rozhodně nebudeme pohybovat v dolních hladinách možných sankcí.

Pepík dodnes musí do práce na invalidním vozíku, což je značný problém vzhledem k tomu, že kanceláře jsou ve druhém patře a budova není bezbariérového provedení. Pepík odpřisáhl, že už nikdy na žádný stůl nevyleze. Když ho však František pokáral, že nestíhá řádně plnit své pracovní úkoly, Pepík neváhal, a obrátil se na kamarády z inspektorátu práce o pomoc, při poskytování ochranných nápojů. Neopomenul zmínit, že má vážné pochybnosti o dosavadním zařazení prací do kategorií (kategorizaci prací).

Po práci, kdy se Pepík snažil přemluvit kamarády, aby se za ním doma stavili, což však odmítli s tím, že jsou domluvení na fotbal, jak spolu vždy hrávali (dříve ještě s Pepíkem), si Pepa vzpomněl na jiné kamarády, od Hasičského záchranného sboru. A tak jim ráno zavolal a uvědomil je o tom, že na jeho pracovišti chybí hasicí přístroj…

Zkusme se teď zamyslet nad tím, proč je taková situace? Proč někteří (a ne málo) zaměstnavatelé BOZP neřeší? Nemyslím si, že by úplně tím hlavním důvodem byly finanční náklady. Většina „podnikatelů“ je schopna vyhazovat neskutečné peníze za naprosté zbytečnosti a jiné bezcennosti. Při troše snahy by se u většiny něco na BOZP našlo. Samozřejmě jsou i případy, kdy je finanční situace opravdu natolik špatná, že řešit BOZP neumožňuje. Zde je pak vhodné se zamyslet nad tím, zda má smysl v tomto pokračovat.

Ale zpět k otázce. Dle mého názoru je hlavní příčinou, proč mnozí zaměstnavatelé bezpečnost neřeší, jejich naprostá neznalost problematiky. Pokud nevíte, jak je dnešní BOZP postavena, stěží si uvědomíte, jak obrovskou odpovědnost za své zaměstnance ve skutečnosti máte.

Pokud se dostanu do nějaké firmy, která je bezpečnostní doposud „nedotčena“ většinou jsou zaměstnavatelé dosti překvapeni, poté co jim sdělím jejich povinnosti. U některých dokonce nebudu daleko od pravdy, pokud použiji slovo zdrceni.

Pokud se rozhodnete zaměstnávat, většinou Vás ani nenapadne, že byste neplnili své „finanční“ povinnosti. Tj. ani Vás nenapadne, že byste místo minimální mzdy 8500 Kč, vypláceli jen 6500 Kč. Nebo že byste namísto 30 min obědové přestávky, poskytovali jen přestávku v délce 20 min. Stejně tak málokoho napadne, namísto pracovní smlouvy uzavřít třeba ústní dohodu. Naproti tomu neprovádět školení BOZP, lékařské prohlídky zaměstnanců či poskytovat OOPP? To už je zcela běžná praxe. A přitom se stále jedná o základní povinnosti zaměstnavatele. Problém je v tom, že „bez BOZP“ se fungovat dá. Dost často jen omezenou dobu, ale dá. Naproti tomu, pokud zaměstnanec nedostane výplatu, tak se ihned ozve.

Vyřešili by tuto situaci přísnější a častější kontroly ze strany státu? Dost možná ano. Bylo by to však dostatečné? Dost možná ne.

Napadá mě myšlenka na změnu čl. 26, Listiny základních práv a svobod:

Před získáním živnostenského oprávnění by potom bylo nutné prokázat, že osoba, která o oprávnění požádala, opravdu zná povinnosti, které jí z podnikání plynou. A to včetně povinností BOZP. Živnostenský úřad by pořádal pravidelná školení žadatelů. Alespoň by onen poplatek 1000 Kč byl trochu účelně vynaložen. Dnes je za těch „pár“ papírů trochu nadsazený, nemyslíte?

Znovu se vrátím k zaměstnancům a ke stejné otázce… tj. proč zaměstnanci nedodržují pravidla BOZP, přestože k tomu mají vytvořeny podmínky? A jak toto řešit?

Prvním předpokladem je znalost předpisů zaměstnavatelem a všemi vedoucími zaměstnanci. Tito musí dodržování předpisů vyžadovat od zaměstnanců. Nesmí být tolerovány žádné kompromisy! Z malého zlozvyku se může během chvíle stát velký zlozvyk a vážný úraz.

Zaměstnanci si musejí být dostatečně vědomi rizik práce, musejí znát předpisy BOZP vztahující se k práci a musejí je umět dodržovat. Aby toto mohlo být v praxi naplněno, je nutno jim zajistit řádné školení BOZP. Upřímně řečeno, během 1 hodiny školení jde celkem slušně zaměstnancům nastínit základní principy dnešní BOZP a základní požadavky plynoucí ze Zákoníku práce. Ale existují další desítky důležitých předpisů. Jen zde chci upozornit, že řádné školení BOZP nemůže být v délce 1, 2 hodin…

Také bych zde chtěl trochu pomluvit běžnou praxi, školení BOZP provádět hromadně pro všechny zaměstnance 1 x ročně, 1 x 2 roky apod. Dle mého názoru může být mnohem výhodnější, provádět školení BOZP např. 1 x měsíčně pro jednotlivé profese. Každý měsíc jiné tematické zaměření školení. 1 hodina měsíčně se myslím vždy najde (pokud se chce), ročně to máme 12 hodin. Pokud měsíčně nalezneme 2 hodiny, máme roční rozpočet 24 hodin. V případě, že na konci, začátku nebo kdykoliv v roce zařadíme jedno „obsáhlejší“ školení, v délce např. 7 hodin, můžeme se dostat na časovou dotaci pro školení / profesi 30 hodin ročně. A s tím už se dá pracovat. Navíc zaměstnancům jsou pravidla a vůbec BOZP neustále připomínána, což je mnohem přínosnější, než 1 x ročně krátké školení.

Jen pro upřesnění, školením BOZP zde myslím školení o právních a ostatních předpisech BOZP, dle § 103, Zákoníku práce.

Tak, a to byl takový můj „osobní“ pohled na některé palčivé problémy dnešní BOZP. Budu rád, pokud se o své názory podělíte níže v diskusi. Každá připomínka, poznámka, může být přínosná.

Stále velká spousta zaměstnavatelů a vlastně i zaměstnanců neví, co to přesně je BOZP, co vše spadá do služeb BOZP a jakou funkci ve firmě plní bezpečnostní technik, resp. správně řečeno, odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů prevence rizik v oblasti BOZP.

Prvně nutno uvést na pravou míru ono označení, bezpečnostní technik. Je mezi lidmi sice celkem zažité, avšak zcela nepřesné. Osoba, která zaměstnavateli zajišťuje BOZP, je velmi vkusně pojmenována, zákonem č. 309/2006 Sb., úz, jako „osoba odborně způsobilá k zajišťování úkolů prevence rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.“ No řekněte sami? Nezní to líp a zapamatovatelněji? Proto budu dále v textu používat pro označení této osoby lidový termín: „bezpečák“

Přestože tomu spousta zaměstnanců nevěří, bezpečák má poměrně zodpovědnou a náročnou práci. Ve firmách, kde působí zkušený a znalý bezpečák, jsou zpravidla pracovní podmínky práce na mnohem vyšší úrovni, než u firem ostatních.

Správný bezpečák totiž k BOZP musí přistupovat jako k celku a snažit se zaměstnavateli vysvětlit smysluplnost všech opatření, z bezpečnosti vyplývajících. BOZP ve firmě nemůže být pojímána jen jako školení BOZP, OOPP, dokumentace a kontroly!

Do činností BOZP je nutno zahrnout zejména oblasti jako je bezpečný stav pracovišť a technických zařízení, pracovní postupy, pracovní tempo, ergonomii práce, pracovní stres, počty zaměstnanců stanovené na jednotlivé pracovní úkoly, pracovní podmínky zaměstnankyň, těhotných zaměstnankyně a mladistvých, pracovní dobu, přestávky v práci, práci přes čas, čerpání dovolené, odměňování za práci, zvyšování kvalifikace zaměstnanců, komunikace a mnohé další a další oblasti.

Vše musí být nastaveno tak, aby zaměstnanec pracoval v co nejbezpečnějším a „nejpohodovějším" pracovním prostředí.

Výše uvedené je však v praxi zcela ojedinělé. Většinou, mimo jiné i díky neodbornosti a nedostatečné zainteresovanosti bezpečáka, mnohé kapitoly BOZP ustupují do pozadí, s vidinou zvýšení zisku zaměstnavatele.

Již roky je však ověřeno, že zaměstnanec pracující za bezpečných a pohodových pracovních podmínek a za řádné mzdové ohodnocení, pracuje značně produktivněji než zaměstnanec, kterému se na pracovišti zkrátka nelíbí a necítí se tam pohodově a bezpečně.

Každý bezpečností technik by proto měl usilovat o to, aby výše uvedené úkoly BOZP u zaměstnavatele byly prosazovány a naplňovány!

Plnění úkolů na úseku pracovní doby, dokumentace BOZP, školení BOZP, OOPP a dalších, zpravidla často plní právě bezpečnostní technik v rámci služeb BOZP. A to i přes to, že mu to žádný zákon neukládá jako povinnost. Naopak Zákoník práce jasně říká, že za BOZP odpovídají vedoucí zaměstnanci a že plnění úkolů BOZP musí být součástí jejich pracovních úkolů.

Proto jsem výše, spíše opatrně naznačil, že by se tyto ostatní činnosti měl bezpečnostní technik pouze snažit protlačovat u zaměstnavatele / vedoucích zaměstnanců.

Čemu se Však nevyhne, i když tomu tak v praxi často je (odborně i časově náročná činnost), je problematika pracovních rizik. Bezpečnostní technik, dle zákona č. 309/2006 Sb., a Zákoníku práce, pro zaměstnavatele zajišťuje tzv. identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik z nich plynoucích, často nesprávně označováno jako analýza rizik či identifikace rizik. Celý proces správně nese souhrnné označení řízení rizik neboli management rizik.

Pro objasnění uvedu příklad vážného pracovního úrazu

Oč jde, se pokusím vysvětlit na následujícím příkladu pracovního úrazu:

„Zaměstnanec došel na své stálé pracoviště a spustil linku na drcení stromové kůry.
Před započetím drcení kůry provedl kontrolu celé linky.
Při kontrole zjistil, že je třeba seřídit dopravník číslo 2.
Linku tedy vypnul a pomocí klíče a napínacích šroubů prováděl seřízení pásu.
Po seřízení linku opět spustil a znovu prováděl vizuální kontrolu chodu linky a seřízeného pásu.
Tento úkon provedl třikrát nebo čtyřikrát, dokud nebyl chod pásu v pořádku.
Při provádění vizuální kontroly pásu mu však podjely nohy a ve snaze se zachytit levou rukou došlo k jejímu vtažení mezi pás a napínací válec, což mělo za následek amputaci levé ruky v předloktí.
Spolupracovníci uslyšeli křik a viděli postiženého, jak při vědomí odchází od stroje bez zbytku končetiny.“

Porušení povinností zaměstnavatele:

Zaměstnavatel nezajistil, aby zařízení, pásový dopravník, který je součástí linky drcení kůry, byl vybaven ovladačem nouzového zastavení, který zablokuje spouštěcí ovladače a současně se zastavením chodu zařízení nebo jeho nebezpečné části se vypnou přívody energií k jeho pohonům, jak je požadováno v písm. k), odst. (1), § 3, nařízení vlády č. 378/2001 Sb., který stanoví minimální požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením, dopravníkem.

V daném případě v prostoru na začátku pásového dopravníku, na levé straně dopravníku při pohledu ve směru chodu dopravníku. V tomto prostoru, kde v okamžiku úrazu prováděl pracovník vizuální kontrolu chodu dopravníku, ovladač nouzového zastavení není.

Tímto zaměstnavatel nevytvořil na zařízení – linka drcení kůry, jejíž součástí je dopravník, bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí. Nevyhodnotil rizika spojená se zachycením pásovým dopravníkem a nouzovým zastavením, a nepřijal opatření k předcházení těmto rizikům, čímž nedodržel povinnost vyplývající z odst. (1), (4), § 102, Zákoníku práce, v platném znění.

Myslím, že na uvedeném, reálném případě pracovního úrazu je jasně vidět, jak je činnost bezpečáka náročná a odpovědná práce. Rizik na každém pracovišti je prakticky nekonečně mnoho. Je tedy na právě na bezpečákovy, aby rozpoznal a zavčasu řešil právě ty z nich, která mohou reálně vést ke vzniku pracovního úrazu.

Jak to mělo být správně?

Na uvedeném případě je zřejmé, že pokud by měl zaměstnavatel k dispozici zkušeného bezpečáka, který by svoji hlavní povinnost – tj. identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik nepodcenil a tedy provedl řízení rizik linky, k úrazu by nedošlo, jelikož by zaměstnanec, po zachycení ruky dopravníkem, měl okamžitou možnost tento zastavit tlačítkem nouzového zastavení.

Po úraze navíc následuje standardní kolečko. Zaměstnanec žádá odškodnění, zaměstnavatel chce, aby odškodnění za něj uhradila pojišťovna, pojišťovna platit nechce, protože zaměstnavatel porušil předpisy. Zaměstnavatel dostává sankci pro porušení povinností ze strany oblastního inspektorátu práce, zaměstnavatel hradí velkou část nákladů, spojených z pracovním úraze, ze svého. Zaměstnavatel se dostává do finančních potíží.

Základem při výběru bezpečáka by tedy měl být jeho přístup k problematice řízení rizik (identifikace nebezpečí, hodnocení rizik z nich plynoucích, vedení dokumentace o rizicích, návrh opatření, komunikace rizik), a jelikož se jedná o činnosti velmi časově náročné, dát i externímu bezpečákovi dostatečný časový prostor pro jejich řádné plnění.

Budu rád, pokud při výběru bezpečáka a poptávce služeb BOZP, oslovíte i právě mě a tým SAW!

Alkohol do zaměstnání nepatří. Dnes je snad již bezesporu, že alkohol na pracovišti je zlo! To je snad jasné každému. Běžně je však rozšířen mýtus, že zaměstnanec, který pod vlivem alkoholu způsobí úraz byť jen sám sobě, automaticky nese plnou odpovědnost a vinu.

Opravdu to však není tak úplně pravda…

I úraz, který se zaměstnanci stane pod vlivem alkoholu, může být úrazem pracovním. A za pracovní úrazy odpovídá kdo? Podle Zákoníku práce za pracovní úrazy odpovídá zaměstnavatel! A zde je kámen úrazu.

Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla:

1. tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
2. v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

Pokud se pozastavím nad bodem 1., viz výše. Zde je nejčastějším problémem, zda byl zaměstnanec řádně proškolen a mimo jiné seznámen s předpisem, který mu zakazuje být na pracovišti pod vlivem alkoholu. Např. Zákoníkem práce a konkrétně jeho písm. e), odst. (4), § 106. Nemusí však jít vždy o Zákoník práce, postačí i vnitřní předpis zaměstnavatele. Kromě školení je další podmínkou soustavné vyžadování a kontrolování. Kontrolou je zde myšlena kontrola ve smyslu písm. i), odst. (4), § 106, Zákoníku práce, tj. např. dechové zkoušky na alkohol.

V případě dle bodu 2., viz výše, může být problémem právě prokázání skutečnosti, že opilost byla jedinou příčinou škody / úrazu. Co když k úrazu došlo, protože stroj, s nímž zaměstnanec pracoval, byl ve špatném stavu a opilost tomu jen napomohla?

Uvedu příklad z praxe, kdy alkohol na pracovišti způsobil zásadní problémy...

„Byla kotelna na tuhá paliva a v ní působil topič. Jednoho dne se mu zdálo, že je pod kotlem málo přiloženo. Přiložil tedy zepár polínek. Ta však nechtěla pořádně hořet. A tak se je rozhodl trochu pocáknout topným olejem ze soudku. Přitom však došlo ke vzpalnutí oleje i soudku. To topiče polekalo a tak soudek upustil. Olej se vyléval a hořel. Zachvíli hořela velká část kotelny. Všude v kotelně byl „brodel“ a uskladněný materiál, který s provozem kotelny nesouvisel. A ten vzplanul také. Topič byl naštěstí duchapřítomný a tak se rozběhnul k nejbližšímu hasícímu přístroji a začal požár hasit. Přitom se však škaredě popálil. Při ošetření byl proveden i odběr krve za účelem zjištěné alkoholu v krvi topiče. 3 promile byl výsledek. 1 000 000 Kč škoda na kotelně. Trvalé následky na zdraví topiče.

Zaměstnavatel bohužel při následném šetření nepředložil doklady o tom, že by prováděl prevenci, tj. alespoň dechové zkoušky na přítomnost alkoholu. Nesplnil si tak svou základní povinnost a nemohl se zříci odpovědnosti za úraz a škodu.“

Řešení výše uvedených problémů je jednoduché. Provádět preventivní dechové zkoušky za účelem zjištění alkoholu v dechu zaměstnanců. Alkohol na pracovišti je problém pro všechny strany - netolerujte jej!

Provádění dechových zkoušek se řídí zákonem č. 379/2005 Sb., vyžaduje řádnou dokumentaci – stanovení postupů zkoušek a jejich zaprotokolování a řádné pověření vedoucích zaměstnanců. V neposlední řadě je zapotřebí rovněž přesný a kalibrovaný detekční přístroj.

Bojíte se, že při zkouškách pochybíte a zaměstnanec Vám to pak vše vrátí i s úroky? Oslovte nás. S prováděním dechových zkoušek máme zkušenosti, disponujeme profesionálním detekčním přístrojem a známe veškeré zákonné postupy. Navíc jsme přeci jen pro Vaše zaměstnance třetí stranou a tak odpadají sociální problémy zaměstnanci vs. vedoucí zaměstnanci.

Provedení dechových zkoušek, v kteroukoliv denní či noční hodinu (zejména efektivní se jeví provádění zkoušek na nočních směnách), si můžete objednat zde.

Pokud se rozhodnete provádět dechové zkoušky na alkohol svépomoci, využijte profesionálně připravené vzorový formulář SAW - Protokol o dechové zkoušce, abyste se vyhnuli pozdějším komplikacím.

Myslete na to, že opilí zaměstnanci nejčastěji způsobí úraz svým spolupracovníkům. Myslete na to, že opilí zaměstnanci jsou problémem pro celé Vaše podnikání! Netolerujte je!

Přestože právní předpisy žádnou povolenou hladinu alkoholu v krvi / dechu nepřipouštějí, naše soudy jsou jiného názoru. Alkohol na pracovišti dle nic, do jisté míry, vlastně vůbec nevadí.

Ze soudních judikátů defakto vyplývá, že množství množství alkoholu:

1. do 0,2 promile je považováno za neprůkazné (osobně se na tuto hodnotu dostanu po vypití dvou půl litrů piva 10°);
2. do 0,3 promile za nevýznamnou pro silniční provoz (ala řidiči klidně si před jízdnou dejte deci vína nebo ta dvě piva);
3. mezi 0,31 a 0,49 promile pak svědčí o skutečnosti, že dotyčná osoba alkohol požila, avšak je jím prakticky neovlivněna (soudce je zřejmě abstinent).

Jinými slovy. Pokud zaměstnanec nadýchá do 0,49 promile alkoholu v dechu, raději to vůbec neřešte, protože stejně ničeho nedocílíte. Nad 0,49 promile, abyste měli pro soud argument, je potřeba provést krevní rozbor. Než dojde k odebrání krve, hladina alkoholu opět klesne, takže toto doporučuji až cca od nadýchaných 0,59 promile.

A pozor na výpověď. Zapomeňte na okamžité zrušení pracovního poměru za zvlášť hrubé porušení. Jsme v Česku a Česko je národem alkoholiků. Alespoň tak se na to asi dívají soudy, dle kterých zkrátka alkohol zvlášť hrubé porušení pracovní kázně není.

Platí tedy, že výpověď může být dána jen za soustavné méně závažné porušování, kdy je nutno splnit podmínku, že zaměstnanec v době posledních šesti měsíců byl na možnost výpovědi, v souvislosti s alkoholem, upozorněn. Ale ani toto není tak jednoduché. Opět dle soudního výkladu, se za soustavné porušování považuje nejméně 3x. To znamená, že zaměstnance musíte 3x přistihnout opilého (nezapomeňte na hodnotu nad 0,49 promile prokázanou krevní zkouškou) a z toho ho alespoň jednou prokazatelně poučit o možnosti výpovědi! Pak jej již můžete skutečně legálně propustit.

Také se Vám to zdá být zcela absurdní? Podělte se o názory do komentářů pod článkem.

Při své praxi se, bohužel, často setkávám s pracovními úrazy a účastním se šetření jejich příčin a okolností. Vím tedy, jak probíhá první pomoc při úrazech, poskytovaná laiky.

Úrazy mohou být někdy jen drobná poranění, jako jsou naraženiny, drobné škrábance a řezné rány, které si ošetří sám zraněný. Ošetření u těchto úrazů zpravidla spočívá v desinfekci, zafačování gázou nebo přelepení náplastí.

Pak je tu ale skupina vážných úrazů, kdy s ohledem na závažnost poranění, úrazem postižený zaměstnanec není sám sobě schopen první pomoc poskytnout nebo ne v dostatečné míře. Do této skupiny úrazů nejčastěji patří velké a hluboké řezné či bodné rány, které provází masivní krvácení, amputace, zlomeniny velkých kostí, úrazy očí, chemická poleptání, popáleniny a nebo stavy bezvědomí, např. po úrazech hlavy.

Ze zkušeností musím konstatovat, že u všech úrazů, jejichž šetření jsem se účastnil, se vždy našel někdo, kdo poskytl první pomoc. Což je rozhodně velmi dobrá zpráva.

Co již tak dobrá zpráva není je fakt, že u většiny těchto závažnějších úrazů, nebyla první pomoc poskytnuta tak, jak by být na úrovni lajka, zachránce, být poskytnuta mohla. První pomoc při úrazech je totiž stále podceňovanou oblastí a to jak ze strany zaměstnavatelů, tak i samotných zaměstnanců.

Mezi nejčastější chyby patří např.

• zbytečné škrcení končetin při krvácení, zaškrcování na nevhodných místech (předloktí, lýtko);
• poslouchání a plnění přání úrazem postiženého („Před návštěvou doktora se chci ještě umýt“; „Potřebuji se napít“; „Ještě si skočím do šatny se převléct / pro věci“ apod.);
• podcenění příznaků zranění;
• vytahování zapíchnutých předmětů z těla;
• obvazování popálenin;
• nezajištění dostatečného výplachu oka, při kontaktu s žíravinami;
• nevhodné ošetření amputátu;
• transport úrazem postiženého k lékaři;
• a některé další.

Některé chybné úkony první pomoci mohou znamenat pouze zvýšené útrapy úrazem postiženého, jiné však mohou přímo zapříčinit smrt nebo vznik trvalých následků na zdraví!

Pokud si chcete být jisti tím, co dělat v situaci, kdy budete moci zachránit lidský život – a že se do této situace za život dostane téměř každý z nás, přihlaste se na některý z kurzů první pomoci, které kladou maximální možný důraz na praktické osvojení si úkonů první pomoci. Buďte těmi, kteří první pomoc při úrazech dokonale ovládnou a "zachrání" situaci, ne-li dokonce život!

Velmi důležité také je uvědomit si, že přivolaná zdravotnická záchranná služba (155) nedorazí dříve, než za přibližně 5 minut. Může však vzhledem k okolnostem dorazit i za 30 a více minut! Bohužel právě těchto prvních pět minut, je při záchraně životů velmi důležitých.

Je to zcela klasický scénář, kterému se nevyhne téměř žádný provozovatel složitějších zařízení. Dříve nebo později zkrátka na běžnou údržbu nestačíte a je nutno povolat externí firmu s dostatečnými zdroji a prostředky. Co když ale při provádění prací dodavatel způsobil požár? Myslíte si, že je to automaticky odpovědnost tohoto dodavatele a ne Vaše? To se ale dost možná velmi pletete!

Z hlediska požární ochrany existuje v zásadě několik typů pracovišť. Jsou jimi:

1. pracoviště, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí
2. pracoviště bez nebezpečí výbuchu, kde
   1. jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím
   2. jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím
3. pracoviště s nebezpečím výbuchu, kde
   1. jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím
   2. jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím.

Nevíte, jaká máte pracoviště?

Pokud nevíte, jaká máte pracoviště, měli byste s tím něco rychle udělat!

Dle zákona o požární ochraně musíte své činnosti začlenit do kategorií požárního nebezpečí. V případě činností se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečí, o tomto dokonce musíte mít vypracovanou dokumentaci požární ochrany, tzv. dokumentaci o začlenění činností.

Obdobně i s nebezpečím výbuchu. Svá pracoviště a činnosti musíte vyhodnotit a pokud nebezpečí výbuchu existuje, musíte mít vypracovanou dokumentaci o ochraně před výbuchem!

Nutno ale konstatovat, že bez ohledu na typ pracoviště, pokud dodavatel způsobil požár, musíte i vy prokázat splnění svých povinností vůči němu!

Bohužel si stále spousta zaměstnavatelů myslí, že s dodavatelem stačí jen uzavřít smlouvu, zaplatit mu a tím to hasne. Veškeré odpovědnosti že jsou na něm. Opak je ale pravdou!

Činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí

V případě dle bodu 1. výše, se pohybujeme čistě v mezích Zákoníku práce. Zaměstnavatel má vůči dodavateli zejména následující povinnosti:

• zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí,
• plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.

Činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím

Pokud již se budeme bavit o pracovištích, na nichž jsou provozovány činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím, dostáváme se do režimu zákona o požární ochraně a vyhlášky o požární prevenci. Kromě závazných povinností, plynoucích ze Zákoníku práce, vznikají i další.

Zde je důležité rozlišit, zda dodavatel bude činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím vykonávat nebo s nimi jen přicházet do kontaktu.

Dodavatel pouze přichází do kontaktu s činnostmi se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím

V tomto případě je nutno přihlédnout zejména ke stanovení organizace požární ochrany (vnitřní dokument, vypracovaný dle vyhlášky o požární prevenci), kde je požadavek na případné školení nebo poučení stanoven.

Dodavatel vykonává činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím

Pokud dodavatel vykonává činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím, což v praxi může být nejčastěji provádění svářečských prací nebo jiných prací, kdy hrozí vznik požáru (např. broušení, nakládání s hořlavými kapalinami či plyny), je nutno postupovat dle pokynů vyhlášky o požární prevenci, tj. těmto zaměstnancům zajistit školení o požární ochraně v rozsahu školení zaměstnanců. Takové školení musí zejména obsahovat seznámení:

1. s organizací a zajištěním požární ochrany a se základními povinnostmi vyplývajícími z předpisů o požární ochraně,
2. s požárním nebezpečím vznikajícím při činnostech provozovaných právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou v místě výkonu práce zaměstnance,
3. s požárním řádem, s požárními poplachovými směrnicemi, popřípadě s požárním evakuačním plánem a další dokumentací obsahující stanovení podmínek požární bezpečnosti při činnostech vykonávaných na pracovišti,
4. se zvláštními požadavky na provoz a obsluhu instalovaných technických zařízení v případě požáru,
5. se zajištěním požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době,
6. s rozmístěním a se způsobem použití věcných prostředků požární ochrany na pracovišti,
7. s funkcí, popřípadě způsobem obsluhy požárně bezpečnostních zařízení na pracovišti.
8. V praxi se ukazuje, že dodavatel způsobil požár nejčastěji na pracovištích, kde jsou činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím. To ale neznamená, že pokud takové činnosti neprovozujete, můžete být zcela v klidu.

Pracoviště s nebezpečím výbuchu

Pokud je dle dokumentace o ochraně před výbuchem, pracoviště vyhodnoceno jako s nebezpečím výbuchu, je nutno postupovat dle této dokumentace, resp. dle nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Samozřejmě pro takové pracoviště platí vše, co již bylo výše uvedeno.

Dle tohoto nařízení je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům školení. Školení musí být v dostatečném rozsahu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Zaměstnanci musejí být zejména je seznámeni v odpovídajícím rozsahu s dokumentací o ochraně před výbuchem, s preventivními a ochrannými opatřeními a s písemnými pokyny, pokud byly pro dané pracoviště vydány a se způsobem používání osobních ochranných pracovních prostředků.

Ano. Aby to nebylo tak jednoduché, v případě některých činností je potřeba zajistit ještě další dokumentaci. Věřte mně, že v případě, kdy dodavatel způsobil požár, budete rádi za každý formulář navíc. Je velmi nešťastné, pokud by velká část odpovědnosti padla na Vás nebo by pojišťovna dodavatele nechtěla hradit a vy tak museli celou částku vymáhat po dodavateli - což může být často nemožné.

Svařování, pálení a obdobné práce

Před zahájením svařování je nutno vyhodnotit, zda se nejedná o svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření. Tato opatření se musejí vyhodnotit a stanovit. Nejlépe písemnou formou. Laicky se říká, že je nutno vydat příkaz ke svařování.

Můžete využít náš vzorový příkaz, který na rozdíl od těch běžně dostupných, plně odpovídá požadavkům právních předpisů.

Příkaz "V"

V případě provádění prací v prostředí s nebezpečím výbuchu, je dle dokumentace o ochraně před výbuchem, nutno vydat tzv. příkaz "V" - tedy jakési písemné povolení k provádění prací v nebezpečném prostředí. Příkaz "V", obdobně jako "příkaz ke svařování", obsahuje základní údaje o činnosti, zaměstnancích, kteří ji budou vykonávat a samozřejmě o přijatých opatřeních, aby nedošlo k výbuchu ani požáru.

Doposud nemáte příkaz "V"? Stáhněte si vzor příkazu SAW a ušetřete si spoustu trápení.

Z výše uvedeného textu je zřejmé, že pokud si pozvete dodavatelskou firmu, aby provedla nějaké pracovní činnosti, nelze se domnívat, že jsou veškeré odpovědnosti za takovou činnost na ní. Naopak, i vy jako provozovatel máte spoustu povinností a musíte zajistit, aby tato dodavatelská firma měla veškeré nutné informace a podklady pro bezpečný výkon své práce.

Pokud tedy již dodavatel způsobil požár a vy jste si výše uvedené povinnosti nesplnili, určitě nepočítejte s plnou náhradou škody. Je dokonce velmi pošetilé, přesto se to ve většině takových případů stává, obviňovat dodavatele. Vina je zde kolektivní!

Kromě toho, že v případě porušení nemůžete počítat s plnou náhradou od pojišťovny, si naopak můžete být jisti pokáráním ze strany hasičů!