Dokumentace zdolávání požárů – kdo ji musí mít?

Dokumentace zdolávání požárů DZP
3.5
(4)

Smyslem tohoto článku není rozebírat, co to je dokumentace zdolávání požárů, nýbrž sdělit, které firmy ji musejí vypracovat – proto jen stručně. Jedná se o dokumentaci, kterou firmy zpracovávají a předkládají na hasičský záchranný sbor. Pokud v takové firmě dojde k požáru, velitel zásahu si tuto dokumentaci bere sebou a pomocí ní se zorientuje, co že to má před sebou za požár, objekt a rizika!

Je dobře, že velká spousta podnikatelů zaregistrovala novelu zákona o požární ochraně, která zpřísňuje požadavky na vypracování a vedení dokumentace zdolávání požárů. Nasvědčují tomu množící se dotazy, které od Vás dostávám. Problém je zejména v tom, že mnozí provozovatelé tápou, zda se povinnost vypracovat DZP vztahuje i na ně, či nikoliv.

Není to ale zase až tak komplikované. Odpověď nám dává zejména § 18, vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, úz. Ustanovení tohoto § identifikuje činnosti, které představují tzv. složité podmínky pro zásah hasičů. Tedy takové činnosti, u nichž se předpokládá, že v případě požáru se i hasiči pořádně zapotí. A právě pro tyto činnosti, musí být vypracována dokumentace zdolávání požárů.

Jednotlivé činnosti, uváděné v § 18, Vám nyní trochu přiblížím. Jen znovu podotýkám, že všechny firmy, včetně živnostníků (OSVČ), které provozují níže uvedené činnosti nebo činnosti, v níže popsaných objektech, musejí vypracovat dokumentaci zdolávání požárů a dát ji ke schválení hasičům.


Dispozičně složité a nepřehledné objekty

Do této kategorie spadají zejména prostory hromadných podzemních garáží nebo tunely o délce 350 m a větší. Dále také systémy podzemní hromadné dopravy osob, což je v praxi nejčastěji metro.


Objekty představující ohrožení zdraví a životů hasičů

Vyhláška přímo uvádí, že složité podmínky pro zásah jsou v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů, např.

  • výroba, skladování nebo prodej výbušnin, pyrotechnických výrobků, hořlavých nebo hoření podporujících plynů,
  • výskyt radioaktivních látek,
  • výskyt biologicky nebezpečného materiálu,
  • rozvodny elektrického proudu, kabelové kanály a mosty, energocentra s náhradními zdroji a vnitřní elektrické stanice osazené olejem chlazenými transformátory o celkovém výkonu 1 MVA (1000 kWA) a vyšším.

Objekty s výskytem nebezpečných látek

Jedná se zejména o chemické provozy, nutně to ale podmínkou není.

Limitní množství nebezpečných chemických látek a směsí, které je rozhodné pro přiřazení do této skupiny provozů, jsou uvedeny v příloze 1, zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, úz. Namátkou uvedu limitní množství některých, “běžnějších” látek:

  • hořlavé plyny: 10 tun;
  • hořlavé kapaliny: 10 tun;
  • chlór: 10 tun;
  • vodík: 5 tun;
  • acetylén: 5 tun;
  • kyslík: 200 tun;
  • amoniak: 50 tun.

Z přehledu je zřejmé, že množství jsou skutečně poměrně vysoká a běžní provozovatelé se k nim ani zdaleka nepřiblíží.


Provozy chemické výroby

Tato kategorie je již mnohem zajímavější a měli by zbystřit všichni ti, kteří provádějí výrobu prakticky čehokoliv, za využití chemických látek, bez ohledu na velikost této výroby.

Provozy chemické výroby jsou uvedeny v příloze č. 2, vyhlášky č. 246/2001 Sb., úz a jsou to konkrétně:

  • výroba anorganických kyselin;
  • výroba pracích prostředků, mýdla, parfumeristického a kosmetického zboží;
  • farmaceutická výroba;
  • výroba organických kyselin;
  • výroba čisticích prostředků (na boty, na podlahy apod.);
  • výroba umělých hnojiv;
  • výroba zboží z plastických hmot;
  • výroba disperzních a tiskařských barev, tmelů, lepidel, klihu, voskového zboží;
  • výroba bitumenu, dehtu, umělé kůže, pneumatik, pryžové zboží, podlahových krytin, vulkanizační procesy,
  • výroba filmů, magnetických záznamových pásků,
  • výroba zpracování hořlavých plynů včetně plníren;
  • výroba umělé pryskyřice, plastů a pěnových plastů, zpracování přírodní pryskyřice, kaučuku;
  • výroba pryže;
  • zpracování základních produktů z ropy a výroba hořlavých kapalin III. a IV. třídy nebezpečnosti;
  • výroba nitrolakových a lihových nátěrových hmot,
  • výroba ředidel,
  • výroba a zpracování hořlavých kapalin I. a II. třídy nebezpečnosti

Zejména zajímavé body jsou tučně zvýrazněny. Výroba zboží z plastických hmot – velmi obecný a široký pojem, do kterého lze napasovat výrobu snad všeho, co obsahuje plasty. Od sáčků, tašek, přes PET lahve, až po klávesnice, plastová okna apod.

Další zajímavou skupinou je výroba voskového zboží, kam spadá i drobná “domácí” výroba voskových svíček. Tou se zabývá např. spousta maminek na mateřské či rodičovské dovolené.


Výškové budovy (4 a více nadzemních podlaží!)

U těchto objektů, aby vznikl požadavek na zpracování dokumentace zdolávání požárů, musí být splněno několik podmínek.

  1. Musí se jednat o objekty:
    1. administrativní (uvedeny v bodě 1, přílohy č. 2, vyhlášky č. 246/2001 Sb., úz);
    2. školské (uvedeny v bodě 2, přílohy č. 2, vyhlášky č. 246/2001 Sb., úz);
    3. zdravotnické (uvedeny v bodě 4, přílohy č. 2, vyhlášky č. 246/2001 Sb., úz)
    4. ubytovacích zařízení.
  2. které mají:
    1. 7 a více nadzemních podlaží nebo
    2. 4 a více nadzemních podlaží, pokud v nich nejsou zřízeny chráněné únikové cesty.

Chráněné únikové cesty (CHÚC) jsou tvořeny trvale volným komunikačním prostorem vedoucím k východu na volné prostranství, který tvoří samostatný požární úsek a je chráněný proti účinkům požáru (zplodinám hoření, vysokým teplotám apod.). Zpravidla např. venkovní schodiště nebo vnitřní požární schodiště, jehož vstupy jsou osazeny požárními dveřmi a je vybaveno požárním odvětráním.

Nutno podotknout, že převážná většina starších objektů není vybavena chráněnou únikovou cestou!

Stavbou ubytovacího zařízení je stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.


Objekty pro zdravotně postižené osoby

Objekty pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace jsou takové stavby, které jsou určeny (nebo pouze jejich části) k užívání

  1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací;
  1. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo;
  1. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče.

Tučně zvýrazněn málo známy a podceňovaný bod. Do skupiny osob, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci totiž patří i osoby v narkóze nebo těsně po narkóze. Zejména narkóze celkové nebo narkóze nohou.

S narkózou se dnes můžeme poměrně běžně setkat i v zubních ordinacích nebo jiných malých, soukromých zdravotnických zařízeních.


Shromažďovací objekty

Stavbou pro shromažďování většího počtu osob je stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2.

Mezi klasické představitele těchto staveb patří zejména kulturní objekty, jako jsou kina, divadla, ale mohou to být i různé sportovní prostory, aquaparky, bazény, hřiště nebo sály kulturních domů apod.


Stavby pro obchod

Stavbou pro obchod je stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2.

Typickým příkladem je např. obchodní dům, tzv. supermarket nebo hypermarket. Tedy objekt o ploše nad 2000 m2, kde je hlavní obchodní prostor a další prostory, prodejní kóje, jsou pronajímány dalším subjektům.

Vyhláška dnes bohužel neukládá povinnost majitele objektu, vypracovat DZP. Tuto povinnost mají jednotliví provozovatelé. A dokonce i v případě, kdy majitel objektu DZP vypracuje, tak tato skutečnost malého nájemce nezprostí své odpovědnosti mít i vlastní DZP.

Představte si velké nákupní galerie. Každý z provozovatelů, tedy i každý stánkař, který má jen menší nabídku služeb přímo na chodbě galerie, musí mít dokumentaci zdolávání požárů.


Činnosti s vysokým požárním nebezpečím

Další skupinou provozovatelů, kteří musejí zpracovat DZP jsou ti, kteří provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím. Tyto činnosti jsou uvedeny v odst. (3), § 4, zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, úz.


Nemám dokumentaci zdolávání požárů – co mně hrozí?

Pokud nemáte dokumentaci zdolávání požárů vypracovanou nebo tu stávající nemáte aktuální, znamená to pro Vás:

  • že nesmíte činnost provozovat!
  • riziko uložení sankce až do výše 10 000 000 Kč!

Nabídka vypracování dokumentace zdolávání požárů

Za svou praxi jsem vypracoval již stovky dokumentací zdolávání požárů. Jelikož jsem studoval v rámci strojírenství i počítačovou grafiku, nemám nejmenší problém s grafickou částí dokumentace i pro ty nejkomplikovanější objekty a technologie. Vaše DWG výkresy si snadno upravím a převedu je do podoby vyžadované metodikou pro vypracování DZP nebo si Vaše objekty a pracoviště bez problémů i sám zkreslím od nuly.

Cena za vypracování dokumentace zdolávání požárů se pohybuje od 5000 Kč + 21% DPH.

Termín dodání dle složitosti, zpravidla od dvou týdnů do jednoho měsíce.


Kontaktujte mě

Zpracuji pro Vás DZP

Dokumentací zdolávání požárů jsem zpracoval již desítky a proto rád zpracuji i tu vaši a zajistím její schválení a předání na místně příslušné hasiče.


Chcete si raději DZP vypracovat sami?

I pro Vás mám nabídku. Využijte mé video školení, ve kterém Vás grafickou část DZP naučím profesionálně kreslit.

Byl pro vás článek užitečný?

Klikněte na hvězdičky pro ohodnocení článku.

Průměrné hodnocení 3.5 / 5. Počet hodnocení: 4

Doposud nikdo nehodnotil. Buďte první, kdo článek ohodnotí. Děkuji.

Pokud se vám článek líbil...

Sledujte mě na sociálních sítích.

Omlouvám se, že pro vás nebyl tento článek užitečný a děkuji za vaši zpětnou vazbu.

Pojďme tento článek vylepšit!

Řekněte mně, jak mohu tento článek vylepšit.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Scroll to Top