oblíbené

DZP = Dokumentace zdolávání požárů, tedy dokumentace požární ochrany, zpracovávaná provozovateli činností se zvýšeným požárním nebezpečím, jsou-li pro činnost současně stanoveny složité podmínky pro zásah a provozovateli činností s vysokým požárním nebezpečím, dle § 6b, § 15, zákona č. 133/1985 Sb., úz a § 34, vyhlášky č. 246/2001 Sb., úz.

Dlouhodobě razím názor, že současnou podobu DZP, je třeba transformovat. Proč? Důvodů pro to vidím hned několik.

Využívání zaměstnavatele - byrokratizace

Není tajemstvím, že dokumentace zdolávání požárů slouží hasičskému záchrannému sboru. Jde o dokumentaci, kterou velitel zásahu obdrží při výjezdu a na základě informací v ní by měl být schopen lépe vést požární zásah. Už zde je ta absurdita, kdy zaměstnavatel je nucen zpracovávat dokumentaci pro externí subjekt a nést za ni plnou odpovědnost.

A s tou odpovědností je to ještě zajímavější. Přestože provozovatel činnosti, resp. zpracovatel odpovídá za dokumentaci zdolávání požárů, je nucen tuto zpracovávat ne v souladu se zákonem a vyhláškou, ale především v souladu s historickou metodikou, pokyny krajských hasičů a v neposlední řadě, pokyny konkrétních hasičů, kteří DZP schvalují a to jak těmi, oficiálně určenými krajským ředitelstvím, tak i těmi neoficiálně stanovenými.

Nejasnost, kdy je třeba dokumentaci zpracovat

V podstatě ani není zcela jasné, kdy a pro které činnosti je třeba dokumentaci zdolávání požárů zpracovat. Vše plyne z dnes už totálně přežitého začlenění provozovaných činností, které stále není vůle zrušit nebo modernizovat.

Uvedu konkrétní příklady.

Příklad 1

DZP se zpracovává pro činnosti se složitými podmínkami pro zásah. To jsou například, dle písm. d), § 18, vyhlášky č. 246/2001 Sb., úz všechny činnosti provozované v objektech a zařízeních provozů chemické výroby uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky. V příloze č. 2 je uvedeno 7 typů provozů chemické výroby. Mezi nimi např., pod položkou 13.3.3: "Průmysl chemický: výroba čisticích prostředků (na boty, na podlahy apod), výroba umělých hnojiv, výroba zboží z plastických hmot (bez meziskladů)."

A teď otázka na vás. Co když firma vyrábí zboží z plastických hmot, ale používá při tom mezisklady? Výše uvedená položka použít nelze - ta se jednoznačně týká činností bez meziskladů. Jiná odpovídající položka není. Pozor! Nejedná se nám nyní o určení hodnoty nahodilého požárního zatížení, které v souladu s § 19, odst.(2), snadno určíme, dle jiné položky, provozně a funkčně srovnatelného druhu provozu.

Příklad 2

Složité podmínky pro zásah jsou dle písm. b), § 18, vyhlášky č. 246/2001 Sb., úz v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů (např. výroba, skladování nebo prodej výbušin, pyrotechnických výrobků, hořlavých nebo hoření podporujících plynů, výskyt radioaktivních látek nebo biologicky nebezpečného materiálu, rozvodny elektrického proudu, kabelové kanály a mosty, energocentra s náhradními zdroji a vnitřní elektrické stanice osazené olejem chlazenými transformátory o celkovém výkonu 1 MVA a vyšším).

Kouzelné slovo "Například" je zde přesně tím slovem, které rozhoduje o tom, zda vám hrozí sankce až 10 000 000 Kč nebo ne!

Co když vaše činnost není uvedena ve výčtu v závorce, za slovem "například"? Můžete se rozhodnout složité podmínky "pro jistotu" uplatnit a provozovatele tak třeba vystavit zbytečné byrokratické a finanční zátěž spojené se zpracováním a vedením DZP.

Nebo se můžete poradit přímo s hasiči. Co když vám po telefonu nebo mezi čtyřma očima řeknou, že vaše činnost do výčtu nespadá a DZP není třeba? A co když to pak pojišťovna a případný soud uvidí jinak? A že vám to hasiči dají písemně? Kdo odpovídá za správnost začlenění? Hasiči nebo zpracovatel?

Takže tu máme spoustu činností tzv. "na vodě!"

Osobně jsem se například rozhodl nezačlenit venkovní zásobník propan-butanu, jako činnost se složitými podmínkami pro zásah a tím pádem nezpracovat DZP. Z mého pohledu provoz tohoto zásobníku, jelikož se jednalo o naprosto běžný, řádně označený zásobník, kterých jsou po republice stovky, spíše tisíce, na venkovním, pletivem oploceném, přehledném, dostupném místě, není činností se složitými podmínkami.
Proč? Došel jsem k názoru, že při této činnosti není třeba zvláštní upozornění hasičů, aby při požáru nevstupovali do oploceného prostoru zásobníku, protože tento vstup nebo jejich činnost tam, by pro ně představovalo zvláštní nebezpečí.
Stejně tak jsem se domníval, že hašení tohoto zcela běžného zásobníků nevyžaduje zvláštní postup hašení.
To znamená, že jsem se zkrátka domníval, že tato činnost nenaplňuje definici složitých podmínek: "v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů."

Hasiči to, naštěstí při preventivní kontrole, ne při požáru, viděli jinak. Hasiči potřebují zvláštní upozornění, bez kterého by zřejmě nevěděli, že do prostoru hořícího zásobníku nesmí vstupovat, protože by to mohlo znamenat jejich ohrožení a potřebují pro hašení takového zásobníku stanovit zvláštní hasicí postup.

Naopak ale, na zcela nepřehledném místě výrobní haly uložená velká tlaková láhev s acetylénem a vedle ní kyslíková láhev, pro hasiče nebezpečná není, před vstupem do haly nepotřebují žádné zvláštní upozornění, přestože nemají šanci o láhvi vědět a žádný zvláštní postup hašení toto nevyžaduje. Ano, DZP pro skladování hořlavých plynů v tlakových lahvích mně nejednou odmítli.

Tedy z mého pohledu, v kontextu toho, jak vysoké sankce mohou za nezpracování DZP být uloženy, je to až příliš na vodě a až příliš na "domluvě."

Nejasnosti, jak dokumentaci DZP zpracovat

Vyhláška říká celkem přesně, co vše má DZP obsahovat a to ve svém § 34.

Ručím vám ale, že pokud DZP zpracujete plně v souladu s požadavky vyhlášky, u hasičů nepochodíte. Proč? Protože kromě vyhlášky, musíte dodržet Metodický návod k vypracování dokumentace zdolávání požárů, zpracovaný roku 1996, Ing. Zdenkem Hanuškou. Ale pozor! Zase to nepřehánějte! Některé věci z metodického návodu už, některé, stanice HZS nechtějí. Proto je třeba zabrousit také na stránky HZS a dohledat si příslušné metodiky a návody. Ale pozor! Rozhodně nechoďte na web generálního ředitelství! Metodiky a návody samozřejmě nejsou celorepublikové působnosti, ale každý kraj si vytvořil své a některé kraje převzaly metodiky krajů jiných. Každopádně počítejte s tím, že tyto metodiky jsou pro vás závazné a že je právní předpisy neznají, je v našem právním státě zcela irelevantní.

Pokud výše uvedené dodržíte, máte tak z 85% až 95% vyhráno. Pak už se totiž stačí jen zalíbit konkrétnímu hasiči, který DZP schvaluje a velmi často také konkrétnímu hasiči, který podle DZP bude hasit. Ti vám občas řeknou, že některý z požadavků výše uvedených metodiky a návodů nebo dokonce vyhlášky je naprosto zcestný a tak máte to a ono udělat tak a onak.

V neposlední řadě, aby to bylo celistvé, je třeba pár slov k věci operativního plánu a vyjímatelných příloh (grafická a textová část - karta).

Vyhláškou, byť jde o právní předpis, se rozhodně nenechte zmást. Přestože vyhláška jasně stanoví, ve svém odst. (1), § 34 následující: "Dokumentaci zdolávání požárů tvoří operativní plán zdolávání požárů (dále jen "operativní plán") a operativní karta zdolávání požáru (dále jen "operativní karta")", ne vždy to platí. Raději si u místně příslušné jednotky HZS ověřte, zda chtějí plný rozsah nebo požadují jen operativní kartu.

Nemožnost DZP zpracovat, bez součinnosti s HZS

Přestože má provozovatel činnosti jasně danou povinnost, dokumentaci zdolávání požárů zpracovat a nese za to i plnou odpovědnost, nemůže tak učinit, bez součinnosti s HZS. Proč? Protože dle odst. (6), § 34, vyhlášky č. 246/2001 Sb., platí, že součástí podkladů pro zpracování dokumentace zdolávání požárů je požární poplachový plán, který je k dispozici u orgánu státního požárního dozoru.

Výpočty - opravdu dávají smysl?

První otázka. Opravdu je zaměstnavatel tím, kdo má hasičům počítat, kolik potřebují hadic, proudů, aut a hasičů? Kolik si k požáru mají přivést vody?

Otázka druhá. Když už se to spočítá, je to reálně k něčemu? Strašně rád bych věřil, že ano, ale zatím mě o tom nikdo nepřesvědčil.

Posledně jsem spočítal, že je třeba 48 hasičů. Co když jich k zásahu dorazí jen 47? Povolá velitel nějakého dovolenkáře? Vyhoří firma? Nebo ten výpočet slouží jen k prevenci - a opravdu to podle toho někdo kontroluje?

Používají hasiči DZP?

Věřím, že hasiči, někteří, někdy, DZP rozhodně použijí.

Chci věřit tomu, že od té doby, co se digitalizuje a velitelé mají DZP k dispozici v tabletech, tak se ta pravděpodobnost použití rapidně zvýšila.

Ale... Osobně jsem byl s klienty u třech požárů objektů, kde bylo DZP zpracováno a velitel ho ani jednou nepoužil. Třeba, pokud se tu nějaký velitel zásahu objeví, by k tomu mohl poskytnout svůj pohled a vyjádření do komentáře.

DZP je byrokracie a duplicita údajů

Hasiči všechny informace o objektu mají. Schválená projektová dokumentace skutečného provedení stavby se jim předkládá ke schválení, mají vlastní paré. Součástí dokumentace je popis objektu, půdorysy, výkresy, PBŘ. Samozřejmě platí, že objekt je možné používat jen v souladu s "kolaudací", pokud je tedy nějaká místnost výrobní hala s max 300 l HK I. tř. nebezpečnosti, pak to reálně musí být výrobní hala s max 300 l HK I. tř. nebezpečnosti. Změny se dějí na základě změny užívání objektů, o nichž se hasiči opět dozví mezi prvními.

Proč si tedy HZS sami, na základě této projektové dokumentace, neudělají DZP sami, tak, jak jim to vyhovuje. Všechny ty barvičky, tloušťky čar, měřítka, kompasy a výpočty, přesně dle svého gusta. Všechny podklady pro to přece mají. Proč nemá zaměstnavatel jen povinnost, poskytnout HZS součinnost? Proč je to celé naopak?

Závěr

Institut DZP je za mě jednoznačně zralý na revizi!

Jako cestu vidím zrušení povinnosti DZP pro jednoduché objekty (zásobník PB, sklad tl. lahví, malá hala zpracovávající plasty apod.) v kombinaci přenesení povinnosti zpracovat DZP ze zaměstnavatele přímo na HZS a zaměstnavateli uložit povinnost součinnosti (umožnit vstup HZS do prostorů společnosti, poskytování podkladů a dokumentace - např. bezpečnostní listy, avšak vše jasně časově ohraničeno). HZS by si pro tyto účely mohlo najímat externí subjekty - zpracovatele.

Zamyslete se trochu. Kdy si člověk nejlépe a nejvíce čistí své zuby? No přece hned po návštěvě u svého dentisty. Možná je za tím jakýsi pocit čistoty a zdravého chrupu, který si chce člověk udržet co nejdéle. Možná také vzpomínka na bolest a utrpení, případně také finanční zátěž, kterou taková návštěva přinesla. A velmi podobné je to s pracovními úrazy. Po vážném úrazu celé BOZP oddělení na nohou, vedoucí zaměstnanci najednou ví, co to BOZP znamená a zaměstnavatel hrdě hlásá: "Safety first!"

Není ale lepší prevence, než "trhání?"

Tak, jako je lepší o svůj chrup preventivně a dlouhodobě pečovat a problémům předcházet, je lepší preventivně pečovat také o BOZP na vašich pracovištích.

Chrup si většina z nás čistí několikrát denně. Nejen běžným kartáčkem a pastou, ale navíc často i mezizubními kartáčky, dentální nití a to vše v kombinaci s ústní vodou. Pravidelná návštěva dentální hygieny je dnes už také téměř samozřejmostí.

A teď si to převeďme do řeči BOZP

Běžná péče o BOZP by měla být každodenní rutinou všech zúčastněných osob. Rozhodně ne jen "bezpečáka", ale i všech vedoucích zaměstnanců (kterým to, mimochodem, přímo nařizuje Zákoník práce) a dokonce i všech zaměstnanců! Zaměstnanec je koneckonců ten, o jehož životě a zdraví se tu jedná a tak logicky nemůže být z tohoto procesu vynechán.

A teď si upřímně sáhněte do svědomí a odpovězte si na otázku:

Co konkrétního dnes pro BOZP udělám?

Zapomeňte na předpisy, zapomeňte na paragrafy. Buďte konkrétní. Zamyslete se. Co vás na pracovišti a při práci nejvíce ohrožuje? Co vám může ublížit? Co vás dokáže uvařit jako žábu? (Syndrom vařená žáby znáte, ne?)

Zamyslete se a udělejte něco konkrétního pro to, abyste tato rizika odstranili nebo snížili.

Jen malý námět...

Hluk? Používáte chrániče sluchu? Prach? Zapínáte odsávání? Máte respirátor? A máte ho i nasazený? Úhlová bruska? Seřídili jste řádně ochranný kryt a nasadili boční rukojeť? Ať už vozíkem nebo autem, nejezdíte náhodou příliš rychle? Sedíte v práci celou směnu? Co tak se čas od času protáhnout a zacvičit si? A není náhodou nejvyšší čas, udělat konečně pořádek?

Nedokážete-li rizika snížit či odstranit vy sami, běžte si o nich promluvit se svým vedoucím zaměstnancem. Jste-li vedoucím zaměstnancem a přijde-li za vámi váš podřízený zaměstnanec mluvit o rizicích, tak si ho nejen vyslechněte, ale zkuste se i společně zamyslet.

Opatření proti rizikům často nemusejí být náročná a drahá. Často je to jen o tom, chtít věci změnit!

Poučení?

Je BOZP jako chrup? Tak trochu ano. Budete-li o ni pravidelně a poctivě pečovat, máte velkou šanci předejít budoucím problémům. Řádná péče o BOZP stejně, jako řádná péče o svůj chrup, nikdy nedokáže předejít všem problémům. Ale sníží jejich pravděpodobnost. Pokud péči budete dlouhodobě ignorovat, věřte, že na poslední chvíli toho už moc nedoženete. A problémy, které nedostatečnou péčí vzniknou, vás mohou nejen bolet (a to i doslovně), ale být i dosti drahé.

Jak rozdělujeme obuv používanou v práci? A jak dělíme obuv, která spadá do skupiny osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). Nejen o tom se dozvíte v následujícím videu!

Video se zaměřuje zejména na:

• pracovní obuv;
• ochrannou obuv;
• bezpečnostní obuv.

Pokud stále nevíte, jak se liší obuv kategorie O1, S1 nebo S3 a není vám zřejmé, co znamenají zkratky jako CI nebo SR, pak je video určeno právě vám!

V první díle mého bezpečáckého vlogu vám zkusím objasnit, co že to ta BOZP je a jaké je její pojetí. Při konzultacích u zaměstnavatelů si totiž všímám, že stále ne každý tuto problematiku chápe správně. Od našeho vstupu do EU a nabytí účinností "nového" Zákoníku práce, tj. přibližně od roku 2007, se totiž pojetí BOZP v ČR celkem zásadně změnilo. Dnešní BOZP vás netahá za ručičku, ale naopak, pouze stanoví hřiště, na kterém si můžete "hrát."

Mám pocit, že se se Safety Pointy poslední dobou roztrhl pytel a vyrůstají na pracovištích jako houby po dešti. Nejeden zaměstnavatel si z nich však dělá jen jakési pozlátko a módní doplněk pracoviště. A to rozhodně není dobře!

Ve videu se snažím shrnout vše podstatné, aby váš Safety Point sloužil skutečné bezpečnosti a nebyl jen nefunkční drahou "ozdobou", kterou se snažíte přesvědčit ostatní o vašem přístupu k BOZP!

Pracuji v dynamicky se rozvíjejícím oboru. Neustále nějaká změna, neustále nějaká novinka. Soustavné vzdělávání se je proto nejen důležité, ale současně i nezbytné. Člověk si zdroje informací může vyhledávat sám a taky to dost často dělá nebo může využít některou ze vzdělávacích akcí. A já se nedávno, jedné zúčastnil. A bylo to moc fajn. Takže vám o ní teď něco povím a dočtete-li článek do konce, tak vám ji i doporučím.

Ergonomie je obor, který mě dlouhou dobu v podstatě míjel, a tak i mé znalosti v této oblasti byly dost mizivé. Postupně jsem však zjistil, že BOZP bez ergonomie je jako špatně promazaný stroj. Nějak to jde, ale v podstatě to dost drhne. Začal jsem tedy s vyhledáváním informací a samostudiem. Ne, že by to nešlo. Ale něco tomu chybělo. Ergonomie je v podstatě poměrně komplikovaný obor, založený často na spoustě explicitních dat. A ono, abyste ty všemožné tabulky a "imaginární" čísla převedly do reálného světa a dokázali aplikovat, potřebujete k tomu jednu klíčovou ingredienci. A tu já neměl. Jakou? Zkušenost! Takže jsem se rozhodl vyhledat někoho, kdo zkušenosti s ergonomií má.

Zvolil jsem dvoudenní seminář od společnosti ErgoCzech – ergonomics s.r.o., pořádaný ve spolupráci se společností Technologie zdraví s.r.o. Seminářem nás prováděl světoběžník, zkušený lektor i ergonom Dariusz Trachta.

A? Zvolil jsem dobře! Hned vám řeknu proč.

Seminář byl veden velmi logicky. Měl takzvaně hlavu i patu. Proč to říkám? Protože ne vždy je to pravidlem! Informace byly dávkovány dostatečně pomalu, ale současně ne tak pomalu, aby to bylo otravné. To je zásadní, abyste to množství poznatků dokázali vstřebávat.

Vhodně vkládané přestávky zase pomáhaly stmelit kolektiv a daly také prostor pro konzumaci připraveného občerstvení, včetně výtečné kávy.

Přijímané informace bylo možné, také díky audiovizuálním podkladům, snadno zpracovat a pochopit a skutečně člověku dávaly smysl. Reálné příklady z praxe doložené fotografiemi a videonahrávkami, to celé jen umocnily. Do semináře byla zakomponována také praktická cvičení. Ne složitá, aby člověka vyděsila či ztrapnila, ne jednoduchá, aby nudila a nic nedala. A co víc? Díky přítomnému showroomu, si toho člověk také spoustu osahal a oseděl na vlastní kůži.

Perfektním zpestřením byla také prezentace moderních exoskeletů, které jsme si jako účastníci mohli na vlastním těle vyzkoušet. Zástupkyně společnosti Barbora Křížová nám vše ukázala a vysvětlila. Za mě velmi milé překvapení. Skelet fungoval dokonce nad rámec mých očekávání a při zdvihání těžkého břemene jsem cítil limitaci jen ve svých rukou, nikoliv zádech.

Ze školení si člověk, kromě hromady nových znalostí a certifikátu, odnesl také spoustu prakticky využitelných materiálů a pocitu opravdu dobře stráveného času.

Abych to shrnul. Takhle nějak si představuji kvalitní a moderní seminář.
Ty dva dny člověku dají mnohem víc, než týdny samostudia.
Váháte-li, u koho si znalosti ergonomie rozšířit, s ErgoCzech - ergonomics s.r.o. rozhodně nešlápnete vedle!

A organizátorům velké díky!

Ve středu 23. srpna 2023 časně z rána došlo v Otrokovicích k požáru nízkého obchodního objektu, který dosáhl značných rozměrů a 38 jednotek hasičů jej dostalo pod kontrolu až kolem půlnoci! Škody jsou značné. V současné době se odhadují na desítky milionů korun. Požár přímo zasáhl nejméně 4 podnikající subjekty, které měly v objektu provozovny.

Požár pravděpodobně vypukl v provozovně autoumývárny, která však již před časem ukončila provoz. Příčina požáru je stále v šetření.

Dalšími zasaženými subjekty jsou květinářství, železářství a koupelnové studio.

Jaké doklady a dokumentaci předložit vyšetřovatelům?

Obdobný požár může zasáhnout prakticky každého podnikatele, ať už co se týče otázek požární ochrany odpovědného nebo neodpovědného. Je proto dobré, aby podnikatelé věděli, jaké doklady a dokumentaci po nich budou po požáru vyšetřovatelé vyžadovat.

Asi vás teď, ostatně jako mnohé jiné napadne otázka, co když taková dokumentace a doklady shoří? Tak na to rovnou zapomeňte. Vyhláška č. 246/2001 Sb., v odst. (9), § 40, stanoví jasnou povinnost:

"Dokumentace požární ochrany musí být vedena, popřípadě její stejnopisy nebo kopie musí být uloženy takovým způsobem, aby v případě požáru bylo možno prokázat plnění povinností stanovených zákonem."

Přehled nutných dokladů

1. Kolaudační rozhodnutí k užívaným objektům
2. schválená projektová dokumentace skutečného provedení objektů
3. dokumentace požární ochrany, jde-li o provoz činností se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím, zpracovanou odborně způsobilou osobou:
   • dokumentace o začlenění provozovaných činností;
   • posouzení požárního nebezpečí (pouze u činností s vysokým požárním nebezpečím);
   • stanovení organizace zabezpečení požární ochrany;
   • požární řád(y);
   • požární poplachové směrnice;
   • požární evakuační plán (zejména u činností se složitými podmínkami pro zásah a činností s vysokým požárním nebezpečím);
   • dokumentace zdolávání požárů (zejména u činností se složitými podmínkami pro zásah a činností s vysokým požárním nebezpečím);
   • řád ohlašovny požárů (je-li zřízena);
   • dokumentace o školení a odborné přípravě požární ochrany;
   • požární kniha;
4. záznamy o provedeném školení o požární ochraně a odborné přípravě požární ochrany (jde-li o činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím);
5. záznamy o dalších odborných školeních, jsou-li relevantní (např. elektrikáři, obsluha plynových zařízení, svářeči apod.);
6. záznamy o preventivních požárních prohlídkách
   • ne starší 3 měsíců u činností s vysokým požárním nebezpečím;
   • ne starší 6 měsíců u činností se zvýšeným požárním nebezpečím;
   • ne starší 12 měsíců u činností bez zvýšeného požárního nebezpečí;
7. záznamy o kontrolách dokumentace požární ochrany (zpracovává-li se);
8. záznamy o provedeném cvičném požárním poplachu (zejména u činností se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím);
9. doklady o kontrolách provozuschopnosti:
   • věcných prostředků požární ochrany (zejména přenosné hasicí přístroje);
   • požárně bezpečnostních zařízení (např. nouzové osvětlení, požární dveře, požární nátěry, požární ucpávky, elektrická požární signalizace, požární nástěnné hydranty atd.);
10. revize a doklady o kontrolách a údržbě:
    • elektrických zařízení (zejména instalace, bleskosvody, stroje, spotřebiče);
    • plynových zařízení;
    • kotlů a kotelen;
    • spalinových cest (komínů);
    • výtahů (jde-li o požární či evakuační výtahy).

Byly-li při činnosti používány nějaké zvláštní požárně nebezpečné látky, je také vhodné mít připraveny jejich bezpečnostní listy.

Způsobilo-li požár svařování a vyžadovalo-li toto stanovení zvláštních požárně bezpečnostních opatření, pak také písemný průkaz těchto opatření.

Lze to zvládnout?

Jak vidíte z výše uvedeného seznamu, dokladů a dokumentů, které po vás vyšetřovatelé mohou nejen po požáru chtít, není málo.

Spolupracujete proto při jejich zpracování a přípravě s technikem požární ochrany!

Neváhejte se na mě ve věcech požární ochrany obrátit. Více o mých službách zjistíte na této stránce. Skvělým začátkem nejen spolupráce, ale i vašim vstupem do požární ochrany, jste-li v této oblasti doposud nepolíbeni, je provedení preventivní požární prohlídky.

Vzduchové pistole používané k očistění strojů a obrobků a upínacích přípravků musí být opatřeny ochranným zařízením, které zabrání úrazu pracovníka odlétajícími látkami.

Opravdu nespoléhejte na to, že stačí ochranné brýle nebo obličejový štít. A nespoléhejte ani na to, že když si koupíte pistoli bez krytu, že to tak je v pořádku.

Proč? ---> https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1982-48#p54-5

Už opravdu hodně podnikatelů ví, že zejména novější objekty se dělí na tzv. požární úseky a dveře, které těmito úseky prochází, musejí být požární.

Velká spousta podnikatelů už dokonce také ví, že požární dveře jsou požárně bezpečnostním zařízením, u kterého je nutné provádět roční kontrolu provozuschopnosti odborně způsobilou osobou, ale stále jen minimum z nich ví, že kromě těchto ročních kontrol, je třeba provádět také kontroly stanovené výrobcem dveří.

Zní to možná až hloupě, ale opravdu si čtěte i návody k obsluze vašich dveří a nejen jich.

Výrobce totiž v návodu může stanovit požadavky na další a četnější kontrolní úkony nebo úkony údržby. I požadavky výrobce uvedené v návodu jsou pro vás povinné a to např. na základě písm. c), odst. (1), § 5, zákona č. 133/1985 Sb., úz. A jak jinak prokázat plnění povinnosti, než "papírem"?

Nepodceňujte péči o vaše požárně bezpečnostní zařízení. Pokuta je zde ta vtipnější stránka věci, ale ztracené životy, ty už se vrátit nedají!

Níže na obrázku výňatek návodu výrobce k požárním dveřím.

Tlakovou nádobu stabilní, např. expanzomat, je nutné uzemnit a ukotvit!

Proč? ---> odst. (3), § 7, NV. č. 191/2022 Sb.