banner bezpečáci diskuse

Pracovní úraz je velmi nepříjemnou událostí. Avšak událostí, se kterou je nutno počítat a která neodmyslitelně patří ke každému druhu podnikání. Jelikož jde při pracovních úrazech nejen o značné náklady na léčení a odškodnění, ale zejména o životy a zdraví osob, je pro řešení pracovních úrazu stanovena celá řada pravidel. Pravidla jsou pevně daná a každý zaměstnavatel se jimi musí řídit. Za porušení povinností ve vztahu k pracovním úrazům, hrozí navíc značné sankce, až do výše 2 000 000 Kč.

Tento článek Vás povinnostmi provede krok za krokem tak, aby jejich splnění pro Vás bylo snadné a vše mělo pokud možno hladký průběh.

 

Pomohu Vám s vyřešením pracovního úrazu!

Pracovních úrazů jsem řešil již stovky. Mám bohaté zkušenosti a pomohu i Váš úraz úspěšně vyřešit!

Obsah

Vymezení právních předpisů vážících se k pracovním úrazům

Nejvýznamnějšími předpisy, vážícími se k pracovním úrazům jsou následující:

 

Definice pracovního úrazu

Přestože si každý z nás dokáže představit, co to pracovní úraz je, právní definice je poměrně záludná. V praxi tak dochází k případům, kdy až soud rozhoduje o tom, zda se o pracovní úraz jednali či nikoliv.

Zákoník práce definuje pracovní úraz jako úraz zaměstnance, při němž došlo k poškození zdraví nebo smrti, za splnění následujících podmínek:

  1. nezávisle na jeho vůli,
  2. působením zevních vlivů, které bylo:
    1. krátkodobé,
    2. náhlé,
    3. násilné
  3. při plnění pracovních úkolů nebo
  4. v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.

Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu.

Některé body jsou zřejmé, přesto se pokusím jednotlivé blíže okomentovat.

 

Nezávisle na vůli zaměstnance

Tento bod je do definice pracovního úrazu zařazen z toho důvodu, aby se vyloučilo veškeré svévolné poškození zdraví. Ať už jde o případy nejhorší, tj. sebevraždy nebo o drobnější poranění, např. za účelem nasimulovat pracovní úraz. Zkrátka pokud si úraz způsobí sám zaměstnanec a to záměrně, nejedná se o úraz pracovní!

 

Krátkodobým působením zevních vlivů

Dlouhodobé negativní působení pracovních podmínek sice také může poškodit zdraví, ale nemluvíme zde o úraze, nýbrž o chorobě, nemoci nebo nemoci z povolání.

Za pracovní úraz tak nelze počítat např. dlouhodobé působení nadměrného hluku a tím poškození sluchu. Naproti tomu krátkodobý silný hlukový impuls, který okamžitě poškodí sluch, již pracovním úrazem být může.

 

Náhlým působením zevních vlivů

Velmi obšírná definice, se kterou mám osobně největší problém. Pokud např. zaměstnanec celý den pracuje s bruskou bez ochranného štítu nebo brýlí, tj. celý den jej zasahují odletující části z obrábění. Je náhlým působením to, že po šesti hodinách práce takový zaměstnanec přijde po zásahu střepinou o oko?

Náhlé působení zcela jistě je, pokud s bruskou pracujete a náhle praskne brusný kotouč.

Náhle můžete spadnout ze schodů, na mokré podlaze, ze žebříku. Náhle Vás může pokousat pes.

 

Násilným působením zevních vlivů

Zde je věc zcela zřejmá. Působení zevních vlivů musí být nejen krátkodobé a náhlé, ale zejména i násilné. Pokud násilí chybí, k pracovnímu úrazu nedojde.

 

Při plnění pracovních úkolů

Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.

Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či zástupce zaměstnanců v Evropské radě zaměstnanců nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

 

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou

  1. úkony potřebné k výkonu práce,
  2. úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení (např. převlékání se, chůze, WC),
  3. úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele (např. ohřev a příprava pokrmu, umývání nádobí. Ale pozor, úraz není to, co se stane při jídle a pití, tedy např. zaskočená kost od ryby),
  4. vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo
  5. vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět.

Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět (podrobnosti níže v podkapitole), stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.
V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti. I proto vždy upozorňuji na to, aby školení neprobíhalo až na “rozjetém” vánočním večírku a alkoholovým oparem.

 

Cesta do zaměstnání a zpět

Cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět.

U zaměstnanců v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta na určené shromaždiště a zpět.

Cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného pracoviště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím skončení.

 

Pro plnění pracovních úkolů

Málo kdo vůbec tuší, co to je pracovní úraz pro plnění pracovních úkolů. Je to takový úraz, který splňuje výše uvedené podmínky, ale nedojde k němu přímo při plnění pracovních úkolů ani v přímé souvislosti s tímto plněním. Jedná se o takový úraz, ke kterému dojde proto, že zaměstnanec pracovní úkolů plnil. Uvedu typický příklad:

“Zaměstnanec Franta Flinta nachytá kolegu Pepu Zbojníka, jak krade z pracoviště vrtačku. Samozřejmě to ohlásí zaměstnavateli. Zaměstnavatel Pepu Zbojníka ihned a nemilosrdně vyhodí z pracovního poměru. Po týdnu se Franta i Pepa setkávají v nedaleké hospodě, kde dojde k ostré výměně názorů zakončené úderem Pepovy pěsti do Frantova obličeje a vznikem úrazu – pracovního úrazu!”

Pracovní úraz - pád z výšky

Lavice po pádu zaměstnance z výšky 5 m.

 

Co vše může být pracovní úraz a málo kdo to ví?

Typické příklady úrazů, které mohou být pracovními (ale i nemusí) a málo kdo o tom ví:

  • pokousání zvířetem (např. psem),
  • pobodání bodavým hmyzem (vosa, včela apod.),
  • napadení klíštětem,
  • uklouznutí při chůzi,
  • dopravní nehoda,
  • infakrt myokardu,
  • následky po rvačce,
  • úrazy při sportovních akcích konaných zaměstnavatelem.

 

Zajištění bezpečnosti po pracovním úraze

Ačkoli se tento úkolů může zdát naprosto samozřejmý a zbytečný zde popisovat, po zkušenostech z míst úrazů, jsem jiného názoru. Pokud na místě úrazu přetrvává příčina (zdroj) úrazu, která může stále ohrožovat ostatní osoby, je potřeba neprodleně tuto příčinu odstranit.

Jistě jste na školeních již slyšely o tom, že po úraze elektrickým proudem je nejprve tento proud nutno vypnout. Ano, to je pravda, ale v praxi dnes velmi často dojde k automatickému odpojení od zdroje proudu. Častější mohou být např. situace, kdy se zachránci po hlavě vrhnou do částečně sesutého výkopu, k zavalenému kolegovi nebo vstupují do prostor, kde zjevně není dýchatelná atmosféra, popř. se pustí na plochu, kde nemají zajištěnu stabilitu a hrozí pád z výšky nebo do hloubky, bez patřičného jištění.

Chci jen zdůraznit, že před samotným poskytováním první pomoci, je nutno přemýšlet i o svém vlastním zdraví a zbytečně neriskovat. Nezřídka se stane, že namísto jedné oběti, záchranáři mají práce s obětmi dvěma.

 

První pomoc úrazem postiženému

Pokud je po pracovním úraze situace takové, že nám umožní bezpečně poskytnout první pomoc, není času nazbyt. O první pomoci na pracovišti si můžete podrobněji přečíst v tomto článku:

Pokud bych měl ve zkratce shrnout nejdůležitější, je zejména nutno zajistit:

  1. aby na pracovišti byly k dispozici proškolení zaměstnanci, kteří dokáží poskytnout adekvátní laickou první pomoc,
  2. aby bylo první pomoc čím poskytnout (lékárničky první pomoci),
  3. aby bylo jak přivolat zdravotnickou záchrannou službu – sanitku (zejména pozor na odlehlá pracoviště a osamocené zaměstnance).

 

Nabízíme praktické kurzy první pomoci – “Připravíme vaše zaměstnance!”

B1. Kurz první pomoci pro zaměstnance

Nedělejte to jen kvůli zákonným požadavkům. Myslete na podstatu. Záchranu životů a zdraví osob!


399 Kč / osoba

POPTAT KURZ

Detaily kurzu

B2. Kurz první pomoci pro elektrikáře

Znalost zásad poskytování první pomoci musí být nezbytnou součástí kvalifikace každého elektrikáře!


399 Kč / osoba

POPTAT KURZ

Detaily kurzu

B3. Kurz první pomoci pro požární hlídky

Riziko vzniku požáru je reálné. Velmi reálné je také ohrožení osob při požáru! Připravte členy hlídek zachránit životy!


399 Kč / osoba

POPTAT KURZ

Detaily kurzu

Přijetí opatření proti opakování pracovního úrazu

Těžko říct, do jaké fáze pracovního úrazu patří tento krok. Hodně také záleží na typu úrazu. V některých případech dokonce není možné žádná opatření přijmout, protože k úrazu došlo zkrátka “nešťastnou náhodou.” Obecně ale můžeme konstatovat, že opatření by měla být přijata co možná nejdříve.

 

Pracovní úraz se nesmí opakovat!

V případě přijímání opatření, je zejména vhodné postupovat dle následující posloupnosti:

  1. pokusit se omezit samotný vznik rizika, které způsobilo pracovní úraz,
  2. odstranit riziko u zdroje jeho původu,
  3. přizpůsobit pracovní podmínky potřebám zaměstnanců s cílem omezit působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,
  4. nahradit fyzicky namáhavou práci novými technologickými a pracovními postupy,
  5. nahradit nebezpečné technologie, výrobní a pracovní prostředky, suroviny a materiály méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,
  6. omezit počet zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek a dalších rizik, která se podílela na vzniku pracovního úrazu, na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,
  7. plánovat při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,
  8. dle možností uplatnit přednostně prostředky kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany,
  9. provést opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,
  10. udělit vhodné pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Přijetí opatření, jakožto i samotné riziko, které bylo zdrojem pracovního úrazu, je nutno řádně zadokumentovat. Vedení dokumentace je povinné. Tuto vyžaduje ve svém odst. (4), § 102, zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, úz.

O přijatých opatřeních je nutno seznámit všechny zainteresované zaměstnance. Někdy může opatření spočívat pouze v tom, že zaměstnanci jsou poučeni o příčinách a okolnostech pracovního úrazu.

 

Bezpečnostní opatření v případě drobných úrazů?

V praxi se zpravidla řeší vážnější úrazy, kdy vzniká pracovní neschopnost. Ve stínu těchto úrazů jsou však úrazy tzv.: “drobné.” Často ale mezi “drobným” úrazem a úrazem velmi vážným, byl jen obrovský kus štěstí. Nebo se může stát, že drobné úrazy se stále opakují, např. i v počtu desítek měsíčně.

I v případě drobných úrazů je tedy nutno posoudit a zvážit, zda není možné přijmout nějaká vhodná bezpečnostní opatření. Ani tyto úrazy se nesmějí stávat! Vedoucí zaměstnanec by měl alespoň jednou za čas prolistovat knihu úrazů a pokusit se dát si vše na svém pracovišti do souvislostí.

 

Ohlášení pracovního úrazu

Málo známá povinnost, přesto velmi důležitá, zejména s ohledem na možné sankce pro zaměstnavatele.

Pracovní úraz je nutno bez zbytečného odkladu ohlásit odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li u vás.

V případě úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele, který jej k vám vyslal nebo dočasně přidělil, musíte úraz bezodkladně ohlásit i tomuto zaměstnavateli.

Pokud máte podezření, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, musíte úraz bezodkladně ohlásit i Policii ČR. Zde nemusí jít nutně o zavinění třetí osobou, kdy jeden zaměstnanec poraní druhého. Časté jsou také případy, kdy se zaměstnanec někam vkrádá a přitom se poraní.

Pokud k úrazu došlo v souvislosti s báňskou činností, nezapomeňte na Báňský úřad!

 

Ohlášení vážného pracovního úrazu

Povinnost bezodkladně ohlásit úraz platí i pro případy vážných pracovních úrazů. Takové úrazy je nutno, kromě podmínek výše uvedených, hlásit na místně příslušný oblastní inspektorát práce.

Vážným pracovním úrazem se pro účely ohlášení rozumí takový úraz, kdy je zaměstnanec hospitalizován na 5 a více dnů nebo kdy se dá taková hospitalizace předpokládat.

Pokud nejste lékaři, může být předpoklad někdy velmi zrádný a komplikovaný. Pokud dojde k poranění hlavy nebo jiným vnitřním poraněním, kdy zaměstnanec bezprostředně po úraze nejeví žádné známky naznačující vážný úraz, předpokládat nemusíte a tím ani hlásit.

Naproti tomu ve zjevných případech, např. velké tržné rány, ošklivé zlomeniny, bezvědomí např. po pádu, amputace končetin, raději inspektorům práce nezkoušejte tvrdit, že jste nepředpokládali!

 

A co smrtelný pracovní úraz?

V případě smrtelného pracovního úrazu, je povinnost bezodkladně ohlásit ještě přísnější. Smrtelný pracovní úraz musíte bezodkladně ohlásit:

  1. územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
  2. odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  3. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce,
  4. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
  5. zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,
  6. zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

 

Pracovní úraz – a jak jej vlastně ohlásit?

Způsob provedení ohlášení není stanoven. Obávám se však, že v dnešní době moderních digitálních prostředků neobstojíte s klasickým poštovním dopisem. Ohlášení tak raději proveďte buď telefonicky nebo emailem, popř. též datovou schránkou.

A bezodkladně? Bezodkladně znamená bezodkladně. Opět pouze dle mého názoru, odkládat můžete pouze po dobu, co poskytujete první pomoc. Rozhodně nezkoušejte čekat do konce pracovní doby inspektorátu nebo dokonce do dalšího dne!

 

Evidence pracovního úrazu

Každý úraz, který se stal v kompetenci zaměstnavatele (tj. zaměstnanci zaměstnavatele nebo na pracovišti zaměstnavatele), dokonce bez ohledu na to, zda se jedná o úraz pracovní či nikoli, musí zaměstnavatel evidovat v knize úrazů.

Evidence v knize úrazů se provádí bezodkladně.

Záznam v knize úrazů musí obsahovat přesně právními předpisy stanovené informace.

Záznam o úraze v knize úrazů slouží především jako důkazní břemeno. I proto má zaměstnanec právo na ověřenou kopii záznamu.

 

Stáhněte si vzorovou knihu úrazu splňující požadavky právních předpisů!

Ideální je, pokud knihu úrazů má k dispozici každý vedoucí zaměstnanec. Jelikož zaměstnanci musejí svůj úraz hlásit právě svému vedoucímu. I proto je vhodné využít naši digitální vzorovou knihu, kterou si můžete vytisknout v libovolném počtu a nemusíte tak kupovat zbytečně drahé knihy z papírnictví.

Objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu

Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu.

Příčiny a okolnosti úrazu musí zaměstnavatel objasňovat za účasti úrazem postiženého zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, svědků úrazu a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Zaměstnavatel nesmí bez vážných důvodů měnit stav na místě úrazu a to až do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.

O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.

 

Dokumentace příčin a okolností pracovního úrazu

Nejedná se o povinnost, přesto je nanejvýše vhodné, pokud zaměstnavatel pořídí dokumentaci o zjištěných příčinách a okolnostech pracovního úrazu. Dokumentace může být doplněna o fotografie či video z místa úrazu, fotografie dokladů o školení, dokladů o lékařské prohlídce, poskytnutí OOPP, kontrolách zaměstnance apod.

V případech Vážných úrazů a zejména úrazů, kde došlo k trvalým následkům nebo smrti a to pro porušení předpisů ze strany zaměstnance doporučuji, takovou dokumentaci opatřit podpisy alespoň třech odpovědných osob a neprodleně uložit k notáři pro případné pozdější využití u soudu.

 

Co vše objasňovat?

Zejména je nutné zjistit zdroj úrazu a jeho příčinu.

Zdroji úrazu mohou být zejména:

  1. dopravní prostředek,
  2. stroje a zařízení přenosná nebo mobilní,
  3. stroje a zařízení stabilní
  4. nástroj, přístroj, nářadí,
  5. elektrická energie,
  6. materiál, břemena, předměty (pád, přiražení, odlétnutí, náraz, zavalení),
  7. pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí,
  8. průmyslové škodliviny, chemické látky, biologické činitele,
  9. horké látky a předměty, oheň a výbušniny,
  10. lidé, zvířata nebo přírodní živly.

 

Mezi nejčastější příčiny pracovních úrazů potom patří následující:

  1. úraz pro poruchu nebo vadný stav některého ze zdrojů úrazu,
  2. úraz pro špatné nebo nedostatečné vyhodnocení rizika,
  3. úraz pro závady na pracovišti,
  4. úraz pro nedostatečné osobní zajištění zaměstnance včetně osobních ochranných pracovních prostředků,
  5. úraz pro porušení předpisů vztahujících se k práci nebo pokynů zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance,
  6. úraz pro nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele.

Příčinu je samozřejmě nutno co nejvíce upřesnit a specifikovat.

 

Okolnosti pracovního úrazu

Okolnostmi se rozumí, co vše úraz provázelo. Při šetření okolností pracovního úrazu, je vhodné si klást např. následující otázky:

  1. Kolik hodin zaměstnanec odpracoval před úrazem?
  2. Kdy naposled čerpal přestávku na jídlo a oddech / bezpečnostní přestávku?
  3. Nepracoval minulou směnu přes čas a pokud ano tak kolik hodin?
  4. Nemohl se na úraze podílet jiný zaměstnanec / osoba a to i nepřímo (např. rozptylováním)?
  5. Nebyl zaměstnanec v době úrazu nemocný (např. horečka, bolesti hlavy apod.)?
  6. Existují svědci úrazu, tedy ti zaměstnanci, kteří přímo viděli úrazový děj?
  7. Byl stroj, technické zařízení, přístroj nebo nářadí v řádném stavu?
  8. Kdy proběhla poslední revize, kontrola, údržba a existuje o ní doklad?
  9. Bylo pracoviště v pořádku?
  10. Má zaměstnanec platnou pracovnělékařskou prohlídku?
  11. Dostal zaměstnanec přiděleny osobní ochranné pracovní prostředky?
  12. Použil zaměstnanec přidělené osobní ochranné pracovní prostředky?
  13. Byl zaměstnanec odborně způsobilý (proškolen o BOZP)?
  14. Byl zaměstnanec k práci dostatečně prakticky zacvičen?
  15. Nebyl zaměstnanec pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky?

 

Zproštění se odpovědnosti za pracovní úraz

Příčiny a okolnosti pracovního úrazu jsou Vám již zřejmé. Nastal tedy čas rozhodnout, kdo úraz zavinil a zda se v případě porušení předpisů ze strany zaměstnance budete zprošťovat odpovědnosti za pracovní úraz.

Zaměstnavatel se může své odpovědnosti zprostit zcela nebo zčásti, za přesně zákonem definovaných podmínek.

 

Zproštění se odpovědnosti za pracovní úraz zcela

Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla

  1. tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
  2. v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit,

a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.

 

Zproštění se odpovědnosti zčásti

Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla

  1. v důsledku skutečností uvedených v podmínce pro zproštění se odpovědnosti zcela a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo
  2. proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

Zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném výše v bodě 2. je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy.

 

Přihlaste se do facebook skupiny: "Pracovní úraz!"

Vyhotovení záznamu o pracovním úraze

Záznam o pracovním úraze je podrobnější verzí záznamu o úraze v knize úrazů. Záznam se vyhotovuje u pracovních úrazů, u nichž pracovní neschopnost překročila tři kalendářní dny (nikoli pracovní) nebo pokud došlo k úmrtí zaměstnance.

 

Jak má záznam o úraze vypadat?

Podoba záznamu o úraze je přesně daná právními předpisy. Právní předpisy bohužel neposkytují použitelný vzor formuláře. I proto jsem pro Vás takový vzor připravil. Vzor záznamu o úraze SAW je sestaven tak, aby Vám maximálně usnadnil práci, pomohl při jeho vyplnění a ušetřil čas.

 

Stáhněte si i vy vzorový záznam o úraze!

Kdo záznam o úraze vyhotovuje?

Vyplnění záznamu o úraze není nikterak komplikované, pokud již máte objasněné příčiny a okolnosti úrazu. Zákonem není stanoveno, kdo úraz vyplňuje. Pouze zákoník práce říká, že zaměstnavatel musí úraz zpracovat. Je tedy čistě na zaměstnavateli, koho vyplněním záznamu pověří. Může to být jak vedoucí zaměstnanec, tak zaměstnanec pověřený plněním úkolů prevence rizik (“bezpečák”), tak i kdokoli jiný.

Zcela ideální ale je, pokud záznam vyplňuje někdo, kdo s ní má již zkušenosti a nedopustí se zbytečných chyb, které pak dávají podnět kontrolním orgánům inspekce práce k zahájení šetření.

 

Předání záznamu o úraze

Zaměstnavatel je povinen záznam o úraze předat úrazem postiženému zaměstnanci a v případě smrtelných pracovních úrazů, pozůstalým.

Na tuto povinnost se velmi často zapomíná a může zaměstnavateli v budoucnu, např. o soudu, působit značné komplikace. Předávejte proto vždy záznam o úrazu prokazatelným způsobem!

 

Využijte vzorový protokol na předání záznamu o úrazu

Zaslání záznamu o pracovním úraze

Záznam o úraze slouží zejména pro pojišťovny a státní kontrolní orgány, aby mohli jednat. I proto musí být těmto orgánům záznam odeslán.

V případě smrtelných úrazů zašle zaměstnavatel záznam o úrazu nejpozději do pátého dne ode dne, kdy se o úrazu dověděl. U ostatních úrazů, musí zaměstnavatel záznamy odeslat nejpozději do pátého dne následujícího měsíce po měsíci, kdy k úrazu došlo.

Tj. v případě úrazu, který se stal 3. 5. 2017 je nutno záznam odeslat nejpozději do 5. 6. 2017!

 

Komu záznam o úrazu odeslat?

Zasílání záznamu o úraze je odlišné, pro úrazy smrtelné a ostatní:

  1. Zaměstnavatel zašle záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce
    1. územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
    2. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
    3. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
    4. zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.
  2. V případě smrtelného pracovního úrazu zašle zaměstnavatel záznam o úrazu nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl,
    1. územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
    2. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
    3. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
    4. zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Pro účely likvidace pojistné události, zašle zaměstnavatel záznam o úrazu organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn. Zde neplatí lhůty uvedené výše, ale záleží na dohodě s pojišťovnou.

 

Vyhotovení záznamu o úraze – hlášení změn

Jelikož je nutné záznam o úrazu zaslat do určitého data (pátý den následujícího měsíce a pátý den v případě smrtelných úrazů) dochází k případům, kdy v záznamu chybí určité podstatné skutečnosti.

Jednak může dojít k objevu nových příčin a okolností pracovního úrazu a tím i překvalifikování úrazu nebo zkrátka v záznamu o úrazu chybí datum ukončení pracovní neschopnosti a tím i její délka, která je důležitá pro statistiky pracovní úrazovosti.

Pokud tedy ke změnám skutečností uvedených v záznamu o úrazu dojde, je nutno vyhotovit a odeslat záznam o úrazu – hlášení změn.

Záznam o úrazu – hlášení změn vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance zejména v případě, že:

  1. hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 po sobě jdoucích dnů a byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
  2. dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
  3. zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel,
  4. došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn,
  5. na základě téhož pracovního úrazu vznikla a byla ukončena další pracovní neschopnost.

 

I záznam o úrazu – hlášení změn, má právními předpisy přesně definovanou podobu. Abyste si ulehčili práci, doporučuji Vám využít vzor záznamu ke stažení.

 

Stáhněte si vzor záznamu o úrazu – hlášení změn

Zaslání záznamu o úraze – hlášení změn

Záznam o úrazu – hlášení změn zašle zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance organizační složce pojišťovny, u které je pojištěn pro případ své odpovědnosti za pracovní úrazy a dále, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce

  1. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
  2. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
  3. zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn,
  4. územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin nebo v případě smrtelného pracovního úrazu.

Všimněte si, že záměrně neuvádím, po čem má měsíc následovat. Ani v právních předpisech toto není stanoveno. Pravděpodobně se můžete rozhodnout, po čem bude měsíc, kdy odešlete hlášení změn následovat.

 

Pracovní úraz - invalida

Takhle to dopadnout nesmí!

 

Odškodnění pracovního úrazu

Odškodnění pracovních úrazů je dle mého názoru již věcí personálně-finanční a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se pouze lehce dotýká, proto se pokusím o co možná největší stručnost, věcnost a varování, jakých chyb se nedopouštět.

Úrazem postižený zaměstnanec má nárok na odškodnění.

Povinnost odškodnit je na zaměstnavateli. Je jen jeho věcí, zda využije své zákonné pojistky u České pojišťovny nebo Kooperativy, pro případ likvidace škody způsobené pracovním úrazem.

Pokud se zaměstnavatel odpovědnosti zcela nezprostil, má nárok na odškodné každý úrazem postižený zaměstnanec – nejen ti zaměstnanci, u nichž pracovní neschopnost přesáhla 3 kalendářní dny!

 

Druhy náhrad příslušících úrazem postiženému zaměstnanci

Zaměstnanec má nárok na následující druhy odškodnění:

  • Dle § 271a – Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (Zde pozor! Pokud se se zaměstnancem nedohodnete jinak, odškodňuje se pravidelně, každý měsíc! Pokud s tím zaměstnance písemně nesouhlasí, nemůžete ztrátu na výdělku doplatit až po skončení pracovní neschopnosti!).
  • Dle § 271b – Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (Pokud zaměstnanec následkem úrazu nemůže vykonávat svou původní práci a za novou práci dostává nižší mzdu / plat, náleží mu doplatek rozdílu mezi původním výdělkem před úrazem a novým nižším výdělkem).
  • Dle § 271c – Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění (Pozor! Náleží za každý pracovní úraz bez ohledu na pracovní neschopnost. Tedy i za úrazy tzv. “drobné” Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu a to bez ohledu na to, zda o to zaměstnanec žádá či nikoliv!).
  • Dle § 271d – Náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením (Sem spadají veškeré výdaje za léčiva, pomůcky, oprávněné rehabilitace, náklady na dopravu k ošetření apod.).
  • Dle § 271e – Náhrada věcné škody (Pokud např. zaměstnanec při úrazu přijde o hodinky, oděv apod. má nárok i na náhradu za tuto věcnou škodu).

A v případě úmrtí dále

  • Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem
  • Náhrada nákladů na výživu pozůstalých
  • Jednorázové odškodnění pozůstalých

 

Pokud se chcete své odpovědnosti zprostit zcela nebo z části, doporučuji využít vzorový formulář saw:

 

Na co si dát pozor?

Zejména velký pozor si dejte na nutnost odškodňovat ztrátu na výdělku pravidelně, měsíčně.

Účetní, personální toto nerady dělají a raději odškodnění ponechávají až do chvíle, kdy zaměstnanec ukončí pracovní neschopnost. Toto se děje z toho důvodu, že účetní nedokáží určit výši nemocenské. Neví tedy, kolik mají zaměstnanci doplatit. Po ukončení pracovní neschopnosti si pomohou tím, že si od zaměstnance nechají předložit výpis o tom, kolik nemocenské obdržel a jednoduše vše dopočítají.

To ale není správný způsob. Zejména v dnešní době, kdy prakticky každý z nás žije na dluh. Máme hypotéky, leasing na automobil a nebo jen nějaký spotřebitelský úvěr. V případě zaměstnance, který je následkem pracovního úrazu v pracovní neschopnosti a zejména v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti a u zaměstnanců s nižšími příjmy, může dojít k tomu, že nebude z nemocenské od ČSSZ schopen tyto úvěry splácet. V extrémním případě, kdy mu banka zabaví dům zatížený hypotékou, může veškerou škodu chtíti po zaměstnavateli!

 

Povinnosti zaměstnanců ve vztahu k pracovním úrazům

Výše byly popsány zejména povinnosti zaměstnavatele. Povinnosti vůči pracovním úrazům mají ale i zaměstnanci.

Tu nejdůležitější definuje Zákoník práce.

Zaměstnanec je povinen

  1. bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci
    1. svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a
    2. pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem,
  2. a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

 

Pokud za Vámi v pondělí přijde zaměstnanec, že se mu v pátek něco přihodilo a nyní jsou problémy tak velké, že nemůže pracovat. Vůbec se s ním o tomto nemusíte bavit. Veškeré důkazní břemeno je pak na samotném zaměstnanci.

Bezodkladné ohlášení je uloženo zejména pro to, aby měl zaměstnavatel alespoň nějakou šanci si prověřit, že se skutečně jednalo o pracovní úraz a mohl bezodkladně přijmout opatření proti opakování úrazu!

 

Nemusíte na to být sami! Pomohu Vám úraz vyřešit!

Ne vždy je to jednoduché. V případě vážných úrazů nesmí být podceněn žádný detail a vše musí proběhnout na 100%! Pomohu Vám splnit potřebné!

The following two tabs change content below.
Jsem nadšený "bezpečák!" Bezpečností práce žiji a bezpečnost práce mě živí.Služby bezpečnosti práce, požární ochrany, firemní ekologie a revizí zařízení poskytuji všem podnikajícím fyzickým i právnickým osobám. Bez rozdílu na jejich velikost či obor zaměření.Kromě toho také pořádáme praktické kurzy první pomoci a ve svém e-shopu nabízím vzorovou dokumentaci BOZP ke stažení.