Rozhodl jsem se, že budu pravidelně publikovat informace o pracovních úrazech, které v rámci své praxe šetřím. Samozřejmě se souhlasem nebo zcela citlivě a anonymně. Doufám, že Vám informace pomohou k ještě větší prevenci na vašich pracovištích.
Přilba pro práce ve výškách není totéž, jako běžná průmyslová ochranná přilba. Opomíjenou oblastí při nákupu bezpečnostní přilby a při přidělování prostředků osobní ochrany zaměstnancům je, její účinnost proti rizikům, které přímo souvisejí s pracovní činností osádky pohyblivých plošin a pracovních košů - volitelné příslušenství mobilních výložníkových nebo hydraulických nakládacích jeřábů.
Bohužel je dnes stále pro většinu zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců typické používání levných přileb ve výškách nad 1.5 metru od úrovně terénu., které nesplňují potřebné požadavky. Stačí vítr nebo průvan a přilba z hlavy uletí.
Důvod proč lidé ve výškách mají nevhodné nebo žádné přilby jsou mizerné znalosti, nepřipouštění si rizika a snaha o úspory.
V mimořádné situaci - při pádu z výšky - takovou přilbu nepřesvědčíte, aby vám chránila hlavu cestou na zem. Nestihnete si ji ani zachytit.
Lidé pak umírají na následky úrazu poranění lebky způsobeného nárazem na ocelovou konstrukci nebo při dopadu na zem.
Volte přilby určené pro práce ve výškách, ne jiné!
Náročné podmínky splňují pouze bezpečnostní přilby speciálně konstruované pro práce ve výškách.
Doporučuje se přilba bez kšiltu s tříbodovým úchytem podbradního pásku. Za předpokladu správného použití spolehlivě chrání lebku až do zachycení těla zařízením protipádové ochrany.
Nezbytnou podmínkou pro ochranu lebky je správné nastavení délky potních pásků a obvodu vnitřního postoje přilby tak, aby přesně "seděla". Dotažení a sepnutí podbradního pásku - nemáme stejně velké hlavy.
V případě pádu a náhodného zachycení přilby o konstrukci, větve stromů nebo jiné překážky pak speciální bezpečnostní pojistky chrání uživatele před oběšením nebo zlomenou krční páteří.
Bezpečnostní pojistka při rázu praskne nebo se rozevře uzávěr v podbradním pásku.
Přilba pro práce ve výškách - na co si dát pozor?
Používané bezpečnostní přilby musí splňovat požadavky platných právních předpisů.
Musí být evidovány, pravidelně kontrolovány a používány podle pokynů v návodu výrobce.
Povinností zaměstnavatele a osoby samostatně výdělečně činné je vést o přilbě používané do výšek dokumentaci v rozsahu:
Osvědčení o shodě se schváleným typem
Český návod k používání, označování, kontrole a vyřazování
Evidenční list se záznamy o provádění pravidelných kontrol
Doklad o prokazatelném seznámení zaměstnance s návodem k používání, podmínky pro označování a dobou expirace. Vlastnosti plastů jsou proměnlivé v čase. Mohou je chemicky ovlivnit i lepidla nebo barvy popisovačů.
V případě, že prodejce není schopen poskytnout potřebné dokumenty, je třeba změnit dodavatele. Rozhodnutí o typu přilby neovlivňuje pouze její cena, ale fyzikální zákony, protože gravitace je neúprosná.
Chytří vědí, že porušováním zásad bezpečnosti práce ztrácejí nárok na pojistnou ochranu. Všichni ostatní to ignorují a věří, že to nějak zvládnou ...
Ale přesto i tady ekonomika hraje zásadní roli.
Pojišťovny dnes oceňují hodnotu lidského života na 10 milionů korun. Ustojí vaše firma následky pracovního úrazu se všemi důsledky, které z toho plynou?
Pomáhám chránit život a zdraví osob pracujících na plošinách a ve výškách (školím a prodávám prostředky osobní ochrany do výšek). V případě dotazů, se na mě neváhejte obrátit (Jana Čechová, janacechova.cz, rtscechova@email.cz)
Zaměstnanec, stavební dělník, prováděl obhlídku kvality menší stavby. Po trojdílném žebříku (ve složeném stavu) se stabilizátorem vylezl na střechu stavěného objektu, aby zde provedl kontrolu kvality a stavu betonáže. Na střeše byl sám. Než ale kontrolu dokončil, skupina jiných zaměstnanců (jiného zaměstnavatele), trojdílný žebřík rozložila a to způsobem, kdy stavebnímu dělníkovi na střeše objektu ponechali přistavený jen poslední, třetí díl žebříku a zbylé dva díly se stabilizátorem si odnesli na jinou část stavby – k jinému objektu.
Ve chvíli, kdy chtěl stavební dělník, po kontrole kvality betonáže, střechu opustit, všiml si, že žebřík je vyměněn (rozložen). Přesto se rozhodl po přistavené poslední části žebříku slézt. Jakmile ale na žebřík našlápl, tento se pravým podélníkem zabořil do nezpevněného povrchu, celý žebřík se tím naklonil, zaměstnanec ztratil stabilitu a spadl z výšky přibližně 2 metrů. Zaměstnanec dopadl na hranu výkopu, který byl kolem objektu, čímž si způsobil mnohačetné zlomeniny, zejména v oblasti hrudníku.
Zjištěné skutečnosti a okolnosti úrazu
Šetřením příčin a okolností pracovního úrazu bylo zjištěno, že:
na staveništi v době úrazu působili zaměstnanci dvou zaměstnavatelů (zaměstnavatel A – úrazem postiženého zaměstnance, zaměstnavatel B – zaměstnanci, kteří žebřík odnesli);
zaměstnavatelé A a B se vzájemně neinformovali o rizicích a o přijatých opatřeních, přestože jejich zaměstnanci pracovali současně na jednom pracovišti;
pro staveniště nebyl určen koordinátor BOZP;
úrazem postižený zaměstnanec byl pro práci zdravotně způsobilý;
úrazem postižený zaměstnanec byl proškolen o právních a ostatních předpisech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně předpisu NV. č. 362/2005 Sb., a jeho bodu III, přílohy, ve kterém jsou stanovena jasná pravidla pro bezpečné používání žebříků;
trojdílný žebřík značky ALVE byl kvalitní a v řádném stavu a pro výstup na střechu vhodný;
trojdílný žebřík značky ALVE byl majetkem zaměstnavatele B;
úrazem postižený zaměstnanec od svého zaměstnavatele A nedostal k dispozici žebřík nebo jiné prostředky vhodné pro přístup na střechu;
mezi zaměstnavateli A a B neexistovala žádné, ani ústní dohoda o vzájemném zapůjčení si žebříku;
zaměstnavatelé A a B a i jejich zaměstnanci se vzájemně znali a pracovali společně dlouhodobě. Vzájemné půjčování si vybavení bylo mezi nimi běžné a vzájemně tolerované;
úrazem postižený zaměstnanec vypověděl: “Nechtěl jsem být za hňupa a poseru a hulákat na ty chlapy, aby mně ten žebřík zase přinesli. Tak jsem se rozhodl slézt i po tom jednom díle bez stabilizátoru, přestože jsem si rizika převrácení byl vědom.”
poslední díl žebříku byl ustaven zjevně v rozporu s požadavky bodu III, přílohy k NV. č. 362/2005 Sb., a to zejména tím, že
byl postaven na nestabilním povrchu;
nebyl dodržen požadovaný sklon žebříku;
nebyl dodržen přesah žebříku 1.1 m nad okraj střechy;
úrazem postižený zaměstnanec pohybující se po střeše nebyl chráněn proti pádu(nebylo zřízena žádná kolektivní ochrana, např. ochranné zábradlí a zaměstnanec nebyl vybaven ani OOPP proti pádu z výšky);
zaměstnavatel nestanovil úrazem postiženému zaměstnanci bezpečný pracovní postup, neprováděl kontrolu stavu úrovně BOZP na pracovišti (staveništi) a dostatečně nevyhodnotil rizika;
na pracovišti nebyli přítomni zaměstnanci, určeni k poskytování první pomoci.
Porušení předpisů na straně investora stavby
Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v účinném znění
§ 14, odst. (1) tím, že neurčil koordinátora BOZP na staveništi.
Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v účinném znění
§ 102, odst. (1) tím, že nevytvořil bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům (nezajistil zaměstnanci vhodné prostředky pro přístup na střechu a sestup z ní;
§ 101, odst. (3) tím, že nezajistil vzájemné informování o rizicích a o přijatých opatřeních k jejich předcházení mezi zaměstnavateli, jejichž zaměstnanci společně působili na jednom pracovišti;
§ 102, odst. (7) tím, že nekontroloval účinnost stanovených opatření, zejména způsob přístupu a sestupu na pracoviště ve výšce a způsob zajištění zaměstnanců při práci ve výšce;
§ 102, odst. (6) tím, že neurčil a ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb nezajistil vyškolení a vybavení zaměstnanců k poskytování první pomoci.
Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
§ 3, tím, že nepřijal technická nebo organizační opatření k zabránění pádu z výšky nebo do hloubky (kolektivní nebo individuální ochrana zaměstnance pracujícího na střeše);
Porušení předpisů na straně zaměstnance
Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v účinném znění
§ 106, odst. (4), písm. c), tím, že nedodržel právní předpisy, se kterými byl prokazatelně seznámen (především bod III, přílohy k NV. č. 362/2005 Sb., úz).
Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
Bod III, přílohy, tím, že nerespektoval body 6., a 7 tohoto předpisu.
Navržená nápravná opatření
Zaměstnavatel vybavil zaměstnance vlastním přenosným žebříkem.
Zaměstnavatel pravidelně navštěvuje staveniště a provádí kontroly dodržování stavu BOZP.
Zaměstnavatel nadále ignoruje požadavky NV. č. 362/2005 Sb., úz na zajištění ochrany zaměstnanců proti pádu z výšky a do hloubky.
Investor pro stavbu stále neurčil koordinátora BOZP na staveništi;
zaměstnavatel doposud nestanovil, nevybavil a neproškolil zaměstnance určené k poskytování první pomoci.
Zaměstnanec prováděl kontrolu obsahu BigBag pytlů s lehkým, sypkým materiálem. Hrdlo pytle je ve výšce 2 m až 2.5 m.
Zaměstnanec tedy ze země na hrdlo nedosáhne a do pytle nevidí. Proto zaměstnanec využil jednodílný přenosný žebřík, který si o bigbag opřel, vylezl přibližně na 5 stupeň, následně bigbag rozvázal a provedl kontrolu jeho obsahu.
Při kontrole jednoho z pytlů však došlo k tomu, že ve chvíli, kdy zaměstnanec stál na pátém stupni žebříku, se materiál v pytli pohnul, žebřík pytel jakoby promáčkl a tím se rychle změnil sklon. Tento pohyb žebříku způsobil ztrátu stability zaměstnance, jeho pád a vznik úrazu - zlomeninu holení kosti.
Zjištěné skutečnosti a okolnosti úrazu
Šetřením příčin a okolností pracovního úrazu bylo zjištěno, že:
zaměstnanec byl pro práci zdravotně způsobilý;
zaměstnanec byl proškolen o právních a ostatních předpisech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
zaměstnanec dostal ke kontrole bigbag pytlů pojízdné schůdky s ochranným zábradlím;
zaměstnanec jednodílný žebřík použil v rozporu s pokyny vedoucího zaměstnance;
jednodílný žebřík nebyl vhodný pro danou práci;
konkrétní žebřík nebyl v řádném technickém stavu;
zaměstnanec dostal poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky, včetně bezpečnostní obuvi.
Zaměstnavatel pro kontrolu bigbag pytlů stanovil a zaměstnancům poskytl pojízdné kovové schodiště s ochranným zábradlím. Toto umožňuje bezpečné provedení kontroly. Zaměstnanci však schodiště nepoužívají, protože je s ním těžká manipulace. Prostory skladu jsou omezeny a často se s ním ke konkrétnímu pytli nemohou ani dostat.
Zaměstnavatel neprováděl kontrolu opatření, nevyžadoval používání pojízdného schodiště.
Porušení předpisů na straně zaměstnavatele
Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v účinném znění
§ 102, odst. (1) tím, že nevytvořil bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům (neumožnil zaměstnancům provedení bezpečné kontroly obsahu bigbag pytů - pojízdné kovové schodiště nešlo použít ve všech případech a jiné vhodné prostředky k dispozici nebyly);
§ 102, odst. (7) tím, že nekontroloval účinnost stanovených opatření, zejména používání pojízdného schodiště ke kontrole bigbag pytlů.
Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
§ 4 tím, že nezajistil provedení nejméně roční kontroly používaných žebříků, nezajistil opravu nebo vyřazení poškozených žebříků.
Porušení předpisů na straně zaměstnance
Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v účinném znění
§ 106, odst. (4), písm. c), d) tím, že nedodržel vedoucím zaměstnancem stanovený pokyn - pracovní postup, dle kterého musel ke kontrole bigbag pytlů použít pojízdné kovové schodiště;
§ 106, odst. (4), písm. f) tím, že neoznámil svému vedoucímu zaměstnanci skutečnost, že pojízdné kovové schodiště nelze ve skladu ke kontrole bigbag pytlů řádně používat.
Navržená nápravná opatření
Zaměstnavatel neprodleně po úraze poskytl zaměstnancům dvojitý žebřík, který je snadno přenosný a lze jej použít k bezpečné kontrole všech bigbag pytlů ve skladu.
Zaměstnavatel zajistil provedení kontroly všech používaných žebříků, poškozené žebříky vyřadil z používání a zajistil nákup nových.
Zaměstnavatel provedl seznámení zaměstnanců s příčinami a okolnostmi vzniku pracovního úrazu a opětovně zdůraznil zákaz používat ke kontrole bigbag pytlů jednoduché přenosné žebříky - opírat je o pytle.
Zaměstnanec prováděl opravu betonové jímky. Jímka byla rozměrů přibližně 8 metrů délky, 5 metrů šířky a 2 metry hloubky. Zaměstnanec prováděl částečné odbourání betonového dna. Při těchto pracích došlo k situaci, kdy z částečně zbouraného betonového dna zůstala trčet ocelová výztuž původní betonáže o délce přibližně 10 cm, kolmo, směrem vzhůru.
Zaměstnanec z jímky vylezl po přistaveném jednodílném hliníkovém žebříku, aby si vně jímky chvíli odpočinul a napil se. Když se po přestávce na dno jímky vracel, žebřík již nevyužil a rozhodl se pro rychlejší způsob a do jímky skočil.
Dopadl pravým chodidlem přímo na trčící ocelový roxor, který mu způsobil propíchnutí chodidla.
Zjištěné skutečnosti a okolnosti úrazu
Šetřením příčin a okolností pracovního úrazu bylo zjištěno, že:
zaměstnanec byl pro práci zdravotně způsobilý;
zaměstnanec byl proškolen o právních a ostatních předpisech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
zaměstnanec dostal ke vstupu do jímky jednodílný žebřík;
žebřík byl v době úrazu v řádném stavu;
žebřík byl o dostatečné délce a jeho přesah přes horní okraj jímky byl více než 1.1 m;
zaměstnanec dostal přímý ústní pokyn od vedoucího zaměstnance, aby do jímky neskákal a používal žebřík (potvrdili svědci);
zaměstnanec dostal poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky - ochranné brýle, zátkové chrániče sluchu, pracovní rukavice;
zaměstnanec nedostal poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky, konkrétně bezpečnostní obuv;
horní okraj jímky nebyl zabezpečen proti pádu do hloubky - původní zábradlí, které bylo kolem jímky, bylo v rámci rekonstrukce demontováno;
zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce a byl zaměstnán pouze za účelem demolice dna jímky.
Zaměstnavatel neposkytl osobní ochranné pracovní prostředky - bezpečnostní obuv - s ohledem na krátkodobost trvání pracovního vztahu se zaměstnancem, s ohledem na rizika, která se mu jevila jako přijatelná a rovněž s přihlédnutím k tomu, že vedoucí zaměstnanec dal všem zaměstnancům pracujícím na základě dohody o provedení práce, aby používali na staveništi kvalitní pevnou obuv.
Nutno podotknout, že se dá předpokládat, že v případě, kdy by zaměstnanec použil bezpečnostní obuv a přesto do jímky skočil, mohl by být úraz rovněž velmi vážný. V případě, kdy by roxor nepropíchl botu, mohlo by dojít k jejímu podvrtnutí nebo i zlomení, včetně poranění vazů.
Porušení předpisů na straně zaměstnavatele
Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v účinném znění
§ 102, odst. (1) tím, že nevytvořil bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům;
§ 102, odst. (3), (4) tím, že nevyhledal nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, nevyhodnotil rizika z nich plynoucí a nepřijal opatření k jejich odstranění (např. zabezpečit okraj jímky vhodnou zábranou proti pádu, která by rovněž pravděpodobně zabránila skoku zaměstnance na dno jímky, vybavení zaměstnanců bezpečnostní obuví);
§ 104, odst. (1) tím, že neposkytl na základě vyhodnocení rizik vhodné osobní ochranné pracovní prostředky - bezpečnostní obuv;
§ 102, odst. (7) tím, že nekontroloval účinnost stanovených opatření, zejména způsob vstupu zaměstnanců do jímky.
Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
§ 3, odst. (1), písm. b) tím, že nepřijal technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky na všech pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.
Porušení předpisů na straně zaměstnance
Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v účinném znění
§ 106, odst. (4), písm. c), d) tím, že nedodržel vedoucím zaměstnancem stanovený pokyn - pracovní postup, dle kterého musel ke vstupu do jímky využít stanovený jednodílný žebřík.
Navržená nápravná opatření
Zaměstnavatel neprodleně po úraze vybavil všechny zaměstnance bezpečnostní obuví.
Zaměstnavatel provedl seznámení zaměstnanců s příčinami a okolnostmi vzniku pracovního úrazu a opětovně zdůraznil povinnost, vstupovat na dno jímky výhradně pomocí jednodílného žebříku a připomenul zákaz seskakování do jímky.
Zaměstnavatel vzhledem ke krátké době trvání prací nezřídil kolem okraje jímky ochranné zábradlí.
Zaměstnanec prováděl krácení role mirelonu na požadované rozměry (archy). Krácení prováděl pomocí ruční řezací stolice Feifer se dvěma řezacími noži.
Při řezání ponechal prst v řezné dráze nože, čímž si na něm způsobil vážnou řeznou ránu.
Zjištěné skutečnosti a okolnosti úrazu
Šetřením příčin a okolností pracovního úrazu bylo zjištěno, že:
zaměstnanec byl pro práci zdravotně způsobilý;
zaměstnanec byl proškolen o právních a ostatních předpisech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
zaměstnanec dostal poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky, včetně pracovních rukavic proti mechanickým rizikům;
zaměstnanec při práci nepoužil poskytnuté pracovní rukavice;
zařízení bylo zakoupeno přibližně dva týdny před úrazem jako nové a je k němu k dispozici veškerá průvodní dokumentace výrobce;
návod výrobce neobsahuje pokyny pro obsluhu zařízení, ale pouze pro sestavení a výměnu nožů;
ochranný kryt zařízení není nastavitelný; vzdálenost mezi podložkou materiálu a ochranným krytem je dostatečná pro ponechání prstu v nebezpečném prostoru řezačky;
pracoviště bylo v řádném stavu, dostatečně osvětleno.
Zaměstnavatel koupil řezačku v dobré víře, aby zaměstnancům práci zpříjemnil a také ji udělal více bezpečnou. Doposud bylo prováděno řezání mirelonu pomocí ručních nožů. Zaměstnavatel se oprávněně domníval, že nově zakoupené zařízení, vyrobené dle platných právních předpisů a technických norem, bude bezpečné.
Porušení předpisů na straně zaměstnavatele
Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v účinném znění
§ 102, odst. (1) tím, že nevytvořil bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům;
§ 102, odst. (3), (4) tím, že nevyhledal nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, nevyhodnotil rizika z nich plynoucí a nepřijal opatření k jejich odstranění (např. dovybavit zařízení ochranným krytem nebo vyřadit zařízení z používání a nahradit ho jiným, bezpečným);
§ 102, odst. (1) s ohledem na § 106, odst. (4), písm. d) tím, že nestanovil zaměstnanci bezpečný pracovní postup na řezačce;
§ 102, odst. (7) tím, že nekontroloval účinnost stanovených opatření, zejména používání osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnanci při práci na řezačce (pracovní rukavice).
NV. č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
§ 3, odst. (1), písm. d) tím, že nevybavil zařízení vhodným ochranným zařízením (krytem), který by zamezil možnosti kontaktu zaměstnance s nožem řezačky.
Porušení předpisů na straně zaměstnance
Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v účinném znění
§ 106, odst. (4), písm. d) tím, že nepoužil při práci stanovení osobní ochranné pracovní prostředky (pracovní rukavice), přestože tyto dostal poskytnuty a byl seznámen s povinností rukavice použít při všech pracích, při kterých může dojít mimo jiné k riziku pořezání rukou.
Navržená nápravná opatření
Řezačka mirelonu je pro výrobní činnost společnosti velmi důležitá a značně urychluje práci. Z tohoto důvodu se zaměstnavatel rozhodl, po dohodě s výrobcem zařízení, na řezačku doinstalovat dodatečný ochranný kryt, který riziko pořezání se při archování mirelonu zcela vyloučí.
Do doby instalace ochranného krytu je řezačka odstavena z provozu a používání.
Zaměstnanci byly poučeni o příčinách a okolnostech pracovního úrazu.
Zaměstnankyně byla vyslána na periodickou pracovnělékařskou prohlídku ke smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb (tj. k firemnímu lékaři), jehož ordinace byla mimo pracoviště zaměstnavatele. Podstoupila vyšetření a cestou od lékaře k zaměstnavateli, upadla a zlomila si nohu. Mohlo v tomto případě jít o pracovní úraz na cestě k lékaři a zpět?
Myslíte, že se skutečně jednalo o pracovní úraz?
Definice pracovního úrazu
Dle Zákoníku práce platí následující:
Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Uvedený úraz první část výše uvedené definice naplňuje a teď jen zbývá otázka, zda se jedná o plnění pracovních úkolů nebo o přímou souvislost s tímto plněním. Co je a co není v přímé souvislosti s plněným pracovních úkolů, definuje § 274, Zákoníku práce v účinném znění. Definice zní následovně:
V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět.
Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.
Z výše uvedeného je zřejmé, že rozhodujícím faktorem je, umístění ordinace poskytovatele. Pokud je ordinace mimo objekt zaměstnavatele, o pracovní úraz jít nemůže. Naopak, pokud je, pracovní úraz může být uznán. Pracovní úraz na cestě k lékaři tedy může, ale také nemusí být uznám. Každý je nutno posuzovat individuálně.
Pracovní úraz na cestě k lékaři a zpět - ano či ne?
V úvodu uvedený úraz zaměstnankyně tedy jako pracovní úraz uznán být nemůže.
Nutno podotknout, že zaměstnavatel nemá možnost pracovní úraz na cestě k lékaři a zpět ovlivnit a bylo by tedy nespravedlivé požadovat po něm jeho plnou odpovědnost.
Pracovní úraz je velmi nepříjemnou událostí. Avšak událostí, se kterou je nutno počítat a která neodmyslitelně patří ke každému druhu podnikání. Jelikož jde při pracovních úrazech nejen o značné náklady na léčení a odškodnění, ale zejména o životy a zdraví osob, je pro řešení pracovních úrazu stanovena celá řada pravidel. Pravidla jsou pevně daná a každý zaměstnavatel se jimi musí řídit. Za porušení povinností ve vztahu k pracovním úrazům, hrozí navíc značné sankce, až do výše 2 000 000 Kč.
Tento článek Vás povinnostmi provede krok za krokem tak, aby jejich splnění pro Vás bylo snadné a vše mělo pokud možno hladký průběh.
Pracovních úrazů jsem řešil již stovky. Mám bohaté zkušenosti a pomohu i Váš úraz úspěšně vyřešit!
Vyřeším za Vás úraz
Pracovních úrazů jsem řešil již stovky. Mám bohaté zkušenosti a pomohu i Váš úraz úspěšně vyřešit!
Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, úz
Přestože si každý z nás dokáže představit, co to pracovní úraz je, právní definice je poměrně záludná. V praxi tak dochází k případům, kdy až soud rozhoduje o tom, zda se o pracovní úraz jednali či nikoliv.
Zákoník práce definuje pracovní úraz jako úraz zaměstnance, při němž došlo k poškození zdraví nebo smrti, za splnění následujících podmínek:
nezávisle na jeho vůli,
působením zevních vlivů, které bylo:
krátkodobé,
náhlé,
násilné
při plnění pracovních úkolů nebo
v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.
Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu.
Některé body jsou zřejmé, přesto se pokusím jednotlivé blíže okomentovat.
Nezávisle na vůli zaměstnance
Tento bod je do definice pracovního úrazu zařazen z toho důvodu, aby se vyloučilo veškeré svévolné poškození zdraví. Ať už jde o případy nejhorší, tj. sebevraždy nebo o drobnější poranění, např. za účelem nasimulovat pracovní úraz. Zkrátka pokud si úraz způsobí sám zaměstnanec a to záměrně, nejedná se o úraz pracovní!
Krátkodobým působením zevních vlivů
Dlouhodobé negativní působení pracovních podmínek sice také může poškodit zdraví, ale nemluvíme zde o úraze, nýbrž o chorobě, nemoci nebo nemoci z povolání.
Za pracovní úraz tak nelze počítat např. dlouhodobé působení nadměrného hluku a tím poškození sluchu. Naproti tomu krátkodobý silný hlukový impuls, který okamžitě poškodí sluch, již pracovním úrazem být může.
Náhlým působením zevních vlivů
Velmi obšírná definice, se kterou mám osobně největší problém. Pokud např. zaměstnanec celý den pracuje s bruskou bez ochranného štítu nebo brýlí, tj. celý den jej zasahují odletující části z obrábění. Je náhlým působením to, že po šesti hodinách práce takový zaměstnanec přijde po zásahu střepinou o oko?
Náhlé působení zcela jistě je, pokud s bruskou pracujete a náhle praskne brusný kotouč.
Náhle můžete spadnout ze schodů, na mokré podlaze, ze žebříku. Náhle Vás může pokousat pes.
Násilným působením zevních vlivů
Zde je věc zcela zřejmá. Působení zevních vlivů musí být nejen krátkodobé a náhlé, ale zejména i násilné. Pokud násilí chybí, k pracovnímu úrazu nedojde.
Při plnění pracovních úkolů
Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.
Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či zástupce zaměstnanců v Evropské radě zaměstnanců nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů
V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou
úkony potřebné k výkonu práce,
úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení (např. převlékání se, chůze, WC),
úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele (např. ohřev a příprava pokrmu, umývání nádobí. Ale pozor, úraz není to, co se stane při jídle a pití, tedy např. zaskočená kost od ryby),
vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo
vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět.
Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět (podrobnosti níže v podkapitole), stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele. V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti. I proto vždy upozorňuji na to, aby školení neprobíhalo až na "rozjetém" vánočním večírku a alkoholovým oparem.
Cesta do zaměstnání a zpět
Cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět.
U zaměstnanců v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta na určené shromaždiště a zpět.
Cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného pracoviště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím skončení.
Pro plnění pracovních úkolů
Málo kdo vůbec tuší, co to je pracovní úraz pro plnění pracovních úkolů. Je to takový úraz, který splňuje výše uvedené podmínky, ale nedojde k němu přímo při plnění pracovních úkolů ani v přímé souvislosti s tímto plněním. Jedná se o takový úraz, ke kterému dojde proto, že zaměstnanec pracovní úkolů plnil. Uvedu typický příklad:
"Zaměstnanec Franta Flinta nachytá kolegu Pepu Zbojníka, jak krade z pracoviště vrtačku. Samozřejmě to ohlásí zaměstnavateli. Zaměstnavatel Pepu Zbojníka ihned a nemilosrdně vyhodí z pracovního poměru. Po týdnu se Franta i Pepa setkávají v nedaleké hospodě, kde dojde k ostré výměně názorů zakončené úderem Pepovy pěsti do Frantova obličeje a vznikem úrazu - pracovního úrazu!"
Lavice po pádu zaměstnance z výšky 5 m.
Co vše může být pracovní úraz a málo kdo to ví?
Typické příklady úrazů, které mohou být pracovními (ale i nemusí) a málo kdo o tom ví:
pokousání zvířetem (např. psem),
pobodání bodavým hmyzem (vosa, včela apod.),
napadení klíštětem,
uklouznutí při chůzi,
dopravní nehoda,
infakrt myokardu,
následky po rvačce,
úrazy při sportovních akcích konaných zaměstnavatelem.
Zajištění bezpečnosti po pracovním úraze
Ačkoli se tento úkolů může zdát naprosto samozřejmý a zbytečný zde popisovat, po zkušenostech z míst úrazů, jsem jiného názoru. Pokud na místě úrazu přetrvává příčina (zdroj) úrazu, která může stále ohrožovat ostatní osoby, je potřeba neprodleně tuto příčinu odstranit.
Jistě jste na školeních již slyšely o tom, že po úraze elektrickým proudem je nejprve tento proud nutno vypnout. Ano, to je pravda, ale v praxi dnes velmi často dojde k automatickému odpojení od zdroje proudu. Častější mohou být např. situace, kdy se zachránci po hlavě vrhnou do částečně sesutého výkopu, k zavalenému kolegovi nebo vstupují do prostor, kde zjevně není dýchatelná atmosféra, popř. se pustí na plochu, kde nemají zajištěnu stabilitu a hrozí pád z výšky nebo do hloubky, bez patřičného jištění.
Chci jen zdůraznit, že před samotným poskytováním první pomoci, je nutno přemýšlet i o svém vlastním zdraví a zbytečně neriskovat. Nezřídka se stane, že namísto jedné oběti, záchranáři mají práce s obětmi dvěma.
První pomoc úrazem postiženému
Pokud je po pracovním úraze situace takové, že nám umožní bezpečně poskytnout první pomoc, není času nazbyt. O první pomoci na pracovišti si můžete podrobněji přečíst v tomto článku:
Pokud bych měl ve zkratce shrnout nejdůležitější, je zejména nutno zajistit:
aby na pracovišti byly k dispozici proškolení zaměstnanci, kteří dokáží poskytnout adekvátní laickou první pomoc,
aby bylo první pomoc čím poskytnout (lékárničky první pomoci),
aby bylo jak přivolat zdravotnickou záchrannou službu - sanitku (zejména pozor na odlehlá pracoviště a osamocené zaměstnance).
Nabízíme praktické kurzy první pomoci - "Připravíme vaše zaměstnance!"
Vyberte si z nabídky kurzů první pomoci
Pořádáme kurzy první pomoci nejen pro zaměstnance, ale i pro širokou veřejnost. Nedělejte to jen kvůli zákonným požadavkům. Myslete na podstatu. Záchranu životů a zdraví osob!
Těžko říct, do jaké fáze pracovního úrazu patří tento krok. Hodně také záleží na typu úrazu. V některých případech dokonce není možné žádná opatření přijmout, protože k úrazu došlo zkrátka "nešťastnou náhodou." Obecně ale můžeme konstatovat, že opatření by měla být přijata co možná nejdříve.
Pracovní úraz se nesmí opakovat!
V případě přijímání opatření, je zejména vhodné postupovat dle následující posloupnosti:
pokusit se omezit samotný vznik rizika, které způsobilo pracovní úraz,
odstranit riziko u zdroje jeho původu,
přizpůsobit pracovní podmínky potřebám zaměstnanců s cílem omezit působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,
nahradit fyzicky namáhavou práci novými technologickými a pracovními postupy,
nahradit nebezpečné technologie, výrobní a pracovní prostředky, suroviny a materiály méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,
omezit počet zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek a dalších rizik, která se podílela na vzniku pracovního úrazu, na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,
plánovat při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,
dle možností uplatnit přednostně prostředky kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany,
provést opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,
udělit vhodné pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
O přijatých opatřeních je nutno seznámit všechny zainteresované zaměstnance. Někdy může opatření spočívat pouze v tom, že zaměstnanci jsou poučeni o příčinách a okolnostech pracovního úrazu.
Bezpečnostní opatření v případě drobných úrazů?
V praxi se zpravidla řeší vážnější úrazy, kdy vzniká pracovní neschopnost. Ve stínu těchto úrazů jsou však úrazy tzv.: "drobné." Často ale mezi "drobným" úrazem a úrazem velmi vážným, byl jen obrovský kus štěstí. Nebo se může stát, že drobné úrazy se stále opakují, např. i v počtu desítek měsíčně.
I v případě drobných úrazů je tedy nutno posoudit a zvážit, zda není možné přijmout nějaká vhodná bezpečnostní opatření. Ani tyto úrazy se nesmějí stávat! Vedoucí zaměstnanec by měl alespoň jednou za čas prolistovat knihu úrazů a pokusit se dát si vše na svém pracovišti do souvislostí.
Ohlášení pracovního úrazu
Málo známá povinnost, přesto velmi důležitá, zejména s ohledem na možné sankce pro zaměstnavatele.
Pracovní úraz je nutno bez zbytečného odkladu ohlásit odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li u vás.
V případě úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele, který jej k vám vyslal nebo dočasně přidělil, musíte úraz bezodkladně ohlásit i tomuto zaměstnavateli.
Pokud máte podezření, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, musíte úraz bezodkladně ohlásit i Policii ČR. Zde nemusí jít nutně o zavinění třetí osobou, kdy jeden zaměstnanec poraní druhého. Časté jsou také případy, kdy se zaměstnanec někam vkrádá a přitom se poraní.
Pokud k úrazu došlo v souvislosti s báňskou činností, nezapomeňte na Báňský úřad!
Ohlášení vážného pracovního úrazu
Povinnost bezodkladně ohlásit úraz platí i pro případy vážných pracovních úrazů. Takové úrazy je nutno, kromě podmínek výše uvedených, hlásit na místně příslušný oblastní inspektorát práce.
Vážným pracovním úrazem se pro účely ohlášení rozumí takový úraz, kdy je zaměstnanec hospitalizován na 5 a více dnů nebo kdy se dá taková hospitalizace předpokládat.
Pokud nejste lékaři, může být předpoklad někdy velmi zrádný a komplikovaný. Pokud dojde k poranění hlavy nebo jiným vnitřním poraněním, kdy zaměstnanec bezprostředně po úraze nejeví žádné známky naznačující vážný úraz, předpokládat nemusíte a tím ani hlásit.
Naproti tomu ve zjevných případech, např. velké tržné rány, ošklivé zlomeniny, bezvědomí např. po pádu, amputace končetin, raději inspektorům práce nezkoušejte tvrdit, že jste nepředpokládali!
A co smrtelný pracovní úraz?
V případě smrtelného pracovního úrazu, je povinnost bezodkladně ohlásit ještě přísnější. Smrtelný pracovní úraz musíte bezodkladně ohlásit:
územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
příslušnému oblastnímu inspektorátu práce,
příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,
zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.
Pracovní úraz - a jak jej vlastně ohlásit?
Způsob provedení ohlášení není stanoven. Obávám se však, že v dnešní době moderních digitálních prostředků neobstojíte s klasickým poštovním dopisem. Ohlášení tak raději proveďte buď telefonicky nebo emailem, popř. též datovou schránkou.
A bezodkladně? Bezodkladně znamená bezodkladně. Opět pouze dle mého názoru, odkládat můžete pouze po dobu, co poskytujete první pomoc. Rozhodně nezkoušejte čekat do konce pracovní doby inspektorátu nebo dokonce do dalšího dne!
Evidence pracovního úrazu
Každý úraz, který se stal v kompetenci zaměstnavatele (tj. zaměstnanci zaměstnavatele nebo na pracovišti zaměstnavatele), dokonce bez ohledu na to, zda se jedná o úraz pracovní či nikoli, musí zaměstnavatel evidovat v knize úrazů.
Evidence v knize úrazů se provádí bezodkladně.
Záznam v knize úrazů musí obsahovat přesně právními předpisy stanovené informace.
Záznam o úraze v knize úrazů slouží především jako důkazní břemeno. I proto má zaměstnanec právo na ověřenou kopii záznamu.
Stáhněte si vzorovou knihu úrazu splňující požadavky právních předpisů!
Ideální je, pokud knihu úrazů má k dispozici každý vedoucí zaměstnanec. Jelikož zaměstnanci musejí svůj úraz hlásit právě svému vedoucímu. I proto je vhodné využít naši digitální vzorovou knihu, kterou si můžete vytisknout v libovolném počtu a nemusíte tak kupovat zbytečně drahé knihy z papírnictví.
Objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu
Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu.
Příčiny a okolnosti úrazu musí zaměstnavatel objasňovat za účasti úrazem postiženého zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, svědků úrazu a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Zaměstnavatel nesmí bez vážných důvodů měnit stav na místě úrazu a to až do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.
O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.
Dokumentace příčin a okolností pracovního úrazu
Nejedná se o povinnost, přesto je nanejvýše vhodné, pokud zaměstnavatel pořídí dokumentaci o zjištěných příčinách a okolnostech pracovního úrazu. Dokumentace může být doplněna o fotografie či video z místa úrazu, fotografie dokladů o školení, dokladů o lékařské prohlídce, poskytnutí OOPP, kontrolách zaměstnance apod.
V případech Vážných úrazů a zejména úrazů, kde došlo k trvalým následkům nebo smrti a to pro porušení předpisů ze strany zaměstnance doporučuji, takovou dokumentaci opatřit podpisy alespoň třech odpovědných osob a neprodleně uložit k notáři pro případné pozdější využití u soudu.
Co vše objasňovat?
Zejména je nutné zjistit zdroj úrazu a jeho příčinu.
průmyslové škodliviny, chemické látky, biologické činitele,
horké látky a předměty, oheň a výbušniny,
lidé, zvířata nebo přírodní živly.
Mezi nejčastější příčiny pracovních úrazů potom patří následující:
úraz pro poruchu nebo vadný stav některého ze zdrojů úrazu,
úraz pro špatné nebo nedostatečné vyhodnocení rizika,
úraz pro závady na pracovišti,
úraz pro nedostatečné osobní zajištění zaměstnance včetně osobních ochranných pracovních prostředků,
úraz pro porušení předpisů vztahujících se k práci nebo pokynů zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance,
úraz pro nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele.
Příčinu je samozřejmě nutno co nejvíce upřesnit a specifikovat.
Okolnosti pracovního úrazu
Okolnostmi se rozumí, co vše úraz provázelo. Při šetření okolností pracovního úrazu, je vhodné si klást např. následující otázky:
Kolik hodin zaměstnanec odpracoval před úrazem?
Kdy naposled čerpal přestávku na jídlo a oddech / bezpečnostní přestávku?
Nepracoval minulou směnu přes čas a pokud ano tak kolik hodin?
Nemohl se na úraze podílet jiný zaměstnanec / osoba a to i nepřímo (např. rozptylováním)?
Nebyl zaměstnanec v době úrazu nemocný (např. horečka, bolesti hlavy apod.)?
Existují svědci úrazu, tedy ti zaměstnanci, kteří přímo viděli úrazový děj?
Byl stroj, technické zařízení, přístroj nebo nářadí v řádném stavu?
Kdy proběhla poslední revize, kontrola, údržba a existuje o ní doklad?
Bylo pracoviště v pořádku?
Má zaměstnanec platnou pracovnělékařskou prohlídku?
Dostal zaměstnanec přiděleny osobní ochranné pracovní prostředky?
Použil zaměstnanec přidělené osobní ochranné pracovní prostředky?
Byl zaměstnanec odborně způsobilý (proškolen o BOZP)?
Byl zaměstnanec k práci dostatečně prakticky zacvičen?
Nebyl zaměstnanec pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky?
Zproštění se odpovědnosti za pracovní úraz
Příčiny a okolnosti pracovního úrazu jsou Vám již zřejmé. Nastal tedy čas rozhodnout, kdo úraz zavinil a zda se v případě porušení předpisů ze strany zaměstnance budete zprošťovat odpovědnosti za pracovní úraz.
Zaměstnavatel se může své odpovědnosti zprostit zcela nebo zčásti, za přesně zákonem definovaných podmínek.
Zproštění se odpovědnosti za pracovní úraz zcela
Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla
tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit,
a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.
Zproštění se odpovědnosti zčásti
Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla
v důsledku skutečností uvedených v podmínce pro zproštění se odpovědnosti zcela a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo
proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.
Zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném výše v bodě 2. je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy.
Vyhotovení záznamu o pracovním úraze
Záznam o pracovním úraze je podrobnější verzí záznamu o úraze v knize úrazů. Záznam se vyhotovuje u pracovních úrazů, u nichž pracovní neschopnost překročila tři kalendářní dny (nikoli pracovní) nebo pokud došlo k úmrtí zaměstnance.
Jak má záznam o úraze vypadat?
Podoba záznamu o úraze je přesně daná právními předpisy. Právní předpisy bohužel neposkytují použitelný vzor formuláře. I proto jsem pro Vás takový vzor připravil. Vzor záznamu o úraze SAW je sestaven tak, aby Vám maximálně usnadnil práci, pomohl při jeho vyplnění a ušetřil čas.
Vyplnění záznamu o úraze není nikterak komplikované, pokud již máte objasněné příčiny a okolnosti úrazu. Zákonem není stanoveno, kdo úraz vyplňuje. Pouze zákoník práce říká, že zaměstnavatel musí úraz zpracovat. Je tedy čistě na zaměstnavateli, koho vyplněním záznamu pověří. Může to být jak vedoucí zaměstnanec, tak zaměstnanec pověřený plněním úkolů prevence rizik ("bezpečák"), tak i kdokoli jiný.
Zcela ideální ale je, pokud záznam vyplňuje někdo, kdo s ní má již zkušenosti a nedopustí se zbytečných chyb, které pak dávají podnět kontrolním orgánům inspekce práce k zahájení šetření.
Předání záznamu o úraze
Zaměstnavatel je povinen záznam o úraze předat úrazem postiženému zaměstnanci a v případě smrtelných pracovních úrazů, pozůstalým.
Na tuto povinnost se velmi často zapomíná a může zaměstnavateli v budoucnu, např. o soudu, působit značné komplikace. Předávejte proto vždy záznam o úrazu prokazatelným způsobem!
Využijte vzorový protokol na předání záznamu o úrazu
Záznam o úraze slouží zejména pro pojišťovny a státní kontrolní orgány, aby mohli jednat. I proto musí být těmto orgánům záznam odeslán.
V případě smrtelných úrazů zašle zaměstnavatel záznam o úrazu nejpozději do pátého dne ode dne, kdy se o úrazu dověděl. U ostatních úrazů, musí zaměstnavatel záznamy odeslat nejpozději do pátého dne následujícího měsíce po měsíci, kdy k úrazu došlo.
Tj. v případě úrazu, který se stal 3. 5. 2017 je nutno záznam odeslat nejpozději do 5. 6. 2017!
Komu záznam o úrazu odeslat?
Zasílání záznamu o úraze je odlišné, pro úrazy smrtelné a ostatní:
Zaměstnavatel zašle záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce
územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.
V případě smrtelného pracovního úrazu zašle zaměstnavatel záznam o úrazu nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl,
územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.
Pro účely likvidace pojistné události, zašle zaměstnavatel záznam o úrazu organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn. Zde neplatí lhůty uvedené výše, ale záleží na dohodě s pojišťovnou.
Vyhotovení záznamu o úraze - hlášení změn
Jelikož je nutné záznam o úrazu zaslat do určitého data (pátý den následujícího měsíce a pátý den v případě smrtelných úrazů) dochází k případům, kdy v záznamu chybí určité podstatné skutečnosti.
Jednak může dojít k objevu nových příčin a okolností pracovního úrazu a tím i překvalifikování úrazu nebo zkrátka v záznamu o úrazu chybí datum ukončení pracovní neschopnosti a tím i její délka, která je důležitá pro statistiky pracovní úrazovosti.
Pokud tedy ke změnám skutečností uvedených v záznamu o úrazu dojde, je nutno vyhotovit a odeslat záznam o úrazu - hlášení změn.
Záznam o úrazu - hlášení změn vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance zejména v případě, že:
hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 po sobě jdoucích dnů a byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel,
došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu - hlášení změn,
na základě téhož pracovního úrazu vznikla a byla ukončena další pracovní neschopnost.
I záznam o úrazu - hlášení změn, má právními předpisy přesně definovanou podobu. Abyste si ulehčili práci, doporučuji Vám využít vzor záznamu ke stažení.
Záznam o úrazu - hlášení změn zašle zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance organizační složce pojišťovny, u které je pojištěn pro případ své odpovědnosti za pracovní úrazy a dále, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce
příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn,
územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin nebo v případě smrtelného pracovního úrazu.
Všimněte si, že záměrně neuvádím, po čem má měsíc následovat. Ani v právních předpisech toto není stanoveno. Pravděpodobně se můžete rozhodnout, po čem bude měsíc, kdy odešlete hlášení změn následovat.
Odškodnění pracovního úrazu
Odškodnění pracovních úrazů je dle mého názoru již věcí personálně-finanční a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se pouze lehce dotýká, proto se pokusím o co možná největší stručnost, věcnost a varování, jakých chyb se nedopouštět.
Úrazem postižený zaměstnanec má nárok na odškodnění.
Povinnost odškodnit je na zaměstnavateli. Je jen jeho věcí, zda využije své zákonné pojistky u České pojišťovny nebo Kooperativy, pro případ likvidace škody způsobené pracovním úrazem.
Pokud se zaměstnavatel odpovědnosti zcela nezprostil, má nárok na odškodné každý úrazem postižený zaměstnanec - nejen ti zaměstnanci, u nichž pracovní neschopnost přesáhla 3 kalendářní dny!
Druhy náhrad příslušících úrazem postiženému zaměstnanci
Zaměstnanec má nárok na následující druhy odškodnění:
Dle § 271a - Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (Zde pozor! Pokud se se zaměstnancem nedohodnete jinak, odškodňuje se pravidelně, každý měsíc! Pokud s tím zaměstnance písemně nesouhlasí, nemůžete ztrátu na výdělku doplatit až po skončení pracovní neschopnosti!).
Dle § 271b - Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (Pokud zaměstnanec následkem úrazu nemůže vykonávat svou původní práci a za novou práci dostává nižší mzdu / plat, náleží mu doplatek rozdílu mezi původním výdělkem před úrazem a novým nižším výdělkem).
Dle § 271c - Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění (Pozor! Náleží za každý pracovní úraz bez ohledu na pracovní neschopnost. Tedy i za úrazy tzv. "drobné" Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu a to bez ohledu na to, zda o to zaměstnanec žádá či nikoliv!).
Dle § 271d - Náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením (Sem spadají veškeré výdaje za léčiva, pomůcky, oprávněné rehabilitace, náklady na dopravu k ošetření apod.).
Dle § 271e - Náhrada věcné škody (Pokud např. zaměstnanec při úrazu přijde o hodinky, oděv apod. má nárok i na náhradu za tuto věcnou škodu).
A v případě úmrtí dále
Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem
Náhrada nákladů na výživu pozůstalých
Jednorázové odškodnění pozůstalých
Pokud se chcete své odpovědnosti zprostit zcela nebo z části, doporučuji využít vzorový formulář saw:
Zejména velký pozor si dejte na nutnost odškodňovat ztrátu na výdělku pravidelně, měsíčně.
Účetní, personální toto nerady dělají a raději odškodnění ponechávají až do chvíle, kdy zaměstnanec ukončí pracovní neschopnost. Toto se děje z toho důvodu, že účetní nedokáží určit výši nemocenské. Neví tedy, kolik mají zaměstnanci doplatit. Po ukončení pracovní neschopnosti si pomohou tím, že si od zaměstnance nechají předložit výpis o tom, kolik nemocenské obdržel a jednoduše vše dopočítají.
To ale není správný způsob. Zejména v dnešní době, kdy prakticky každý z nás žije na dluh. Máme hypotéky, leasing na automobil a nebo jen nějaký spotřebitelský úvěr. V případě zaměstnance, který je následkem pracovního úrazu v pracovní neschopnosti a zejména v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti a u zaměstnanců s nižšími příjmy, může dojít k tomu, že nebude z nemocenské od ČSSZ schopen tyto úvěry splácet. V extrémním případě, kdy mu banka zabaví dům zatížený hypotékou, může veškerou škodu chtíti po zaměstnavateli!
Povinnosti zaměstnanců ve vztahu k pracovním úrazům
Výše byly popsány zejména povinnosti zaměstnavatele. Povinnosti vůči pracovním úrazům mají ale i zaměstnanci.
Tu nejdůležitější definuje Zákoník práce.
Zaměstnanec je povinen
bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci
svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a
pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem,
a spolupracovat při objasňování jeho příčin.
Pokud za Vámi v pondělí přijde zaměstnanec, že se mu v pátek něco přihodilo a nyní jsou problémy tak velké, že nemůže pracovat. Vůbec se s ním o tomto nemusíte bavit. Veškeré důkazní břemeno je pak na samotném zaměstnanci.
Bezodkladné ohlášení je uloženo zejména pro to, aby měl zaměstnavatel alespoň nějakou šanci si prověřit, že se skutečně jednalo o pracovní úraz a mohl bezodkladně přijmout opatření proti opakování úrazu!
Ne vždy je to jednoduché. V případě vážných úrazů nesmí být podceněn žádný detail a vše musí proběhnout na 100%! Pomohu Vám splnit potřebné!
Nemusíte na to být sami! Pomohu Vám úraz vyřešit!
Ne vždy je to jednoduché. V případě vážných úrazů nesmí být podceněn žádný detail a vše musí proběhnout na 100%! Pomohu Vám splnit potřebné!
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
![Pracovní úrazy [balíček]](https://www.sawuh.cz/wp-content/uploads/2019/04/saw_14B-300x300.jpg)
