Řízení (management) rizik v praxi není jen analýza rizik!

Analýza rizik

Řízení rizik – velký strašák, velká neznámá, velká zbraň inspektorů práce, ale také soudů. Pokud je vše v pořádku, vždy se to dá hodit na nedostatečně vyhodnocená rizika. Proto se na tento základní proces BOZP pojďme podívat podrobněji.


Správné riziko patří za mříže…

Podílení se na řízení rizik by mělo být hlavní náplní odborně způsobilé osoby v BOZP. Přesto tomu tak není a existuje velká spousta odborně způsobilých osob, které vlastně pořádně ani nevědí, co že to vlastně to řízení rizik je. Dost často si také netuší, že analýza rizik je jen podprocesem samotného řízení rizik. Tímto článkem se pokusím, udělat Vám v tom jasno.

Řízením rizik se zabývám již řadu let. Jsem dokonce autorem metodiky pro hodnocení rizik, kterou úspěšně používám. K řízení využívám moderní nástroje a celý proces se snažím stavět tak, aby dával přidanou hodnotu Vašemu podnikání a ne jen stoh papírů!


Obsah


Analýza rizik nebo řízení rizik?

Věčný boj mezi odborníky a rádoby odborníky. Analýza rizik je jen část procesu řízení rizik. Je proto až zarážející, kolik firem nabízí provedení analýzy rizik, která Vám bez onoho zbytku, vlastně příliš nepomůže.

Takže pěkně popořadě.

Řízení (management) rizik je soustavný proces, jehož cílem je rozpoznat všechna rizika, která mohou ohrožovat zaměstnance, přijmout opatření proti působení těchto rizik a předejít tak negativnímu působení rizik.

Management rizik sestává z několika základních kroků, viz tabulka:

Z tabulky je patrné, jak malou podoblastí je analýza rizik a že její provedení rozhodně není dostatečné, pro naplnění litery zákona.

Za svou praxi jsem také viděl již nespočet směrnic, nazvaných “Analýza rizik”. Tyto byly plné naprostých nepřesností a zavádějících informací. Pokud takovou směrnici máte, doporučuji Vám, přečíst si ji pořádně a zvážit, zda ji rovnou nevyhodit. Skutečný odborník pojmům rozumí a nemíchá dohromady nebezpečí, ohrožení a rizika a neplete si pojmy jako je analýza rizik, posouzeni  rizik a hodnocení rizik.

Proces managementu rizika je poměrně náročný, ať už co se týče metodiky vyhledávání nebezpečných činitelů, metodiky analýzy rizik, či vedení souhrnné dokumentace. Přitom proces managementu rizika je jedním z hlavních poslání na úseku BOZP, od nějž se odrážejí mnohé další, dílčí oblasti, jako je např. kategorizace prací, poskytování OOPP, školení BOZP, udílení pokynů, stanovení pracovních postupů a některé jiné.


Kdo musí úkoly řízení rizik plnit?

Dle ustanovení odst. (3), § 102, zákona č. 262/2006 Sb., úz, je povinností každého zaměstnavatele, soustavně:

  • vyhledávat nebezpečné činitele pracovního prostředí,
  • hodnotit a posuzovat rizika z nich plynoucí,
  • přijímat vhodná opatření k omezení rizik,
  • seznamovat zaměstnance popř. i jiné osoby s riziky a
  • v neposlední řadě o celém procesu vést podrobnou dokumentaci.

Jinak řečeno. Zaměstnáváte? Rizika řešit musíte. A aby to nebylo tak jednoduché, s ohledem na ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., úz, se tato povinnost vztahuje i na osoby samostatně výdělečně činné, bez zaměstnanců. Zde ovšem opravdu přiměřeně činnosti a míře rizik.


Jak často je nutno řízení rizik provádět?

Jak již bylo citováno v kapitole výše, řízení rizik musí být, dle Zákoníku práce, soustavným procesem. Nelze tedy stanovit určitou periodu, jak často se do řízení rizik pustit. Činnost musí být každodenní součástí plnění pracovních úkolů!


Kdo může řízení rizik provádět?

Obdobně jako jakýkoliv jiný úkol prevence rizik. Vše záleží na počtu zaměstnanců a znalostech zaměstnavatele. Zjednodušeně řečeno, pokud má zaměstnavatel 25 a více zaměstnanců, musí řízení rizik přenechat odborně způsobilé osobě v prevenci rizik v oblasti BOZP.

Samozřejmě ale není nikde zakázáno, do řízení rizik zapojit všechny zaměstnance. To je vlastně nejen vhodné, ale i nutné. Odborně způsobilá osoba pak celý proces moderuje a odborně dozoruje.

Vždyť zaměstnanci jsou na pracovištích denně, po nejdelší dobu. Proto i oni by měli být těmi, kteří si rizika uvědomí nejdříve. Je nezbytné zajistit takové podmínky, aby se zaměstnanci neostýchali o případných rizicích neprodleně informovat vedoucí zaměstnance nebo přímo odborně způsobilou osobu. Taková rizika je pak nutno ovšem správně řídit, aby zaměstnanec, který ohlášení provedl, nenabyl dojmu, že to bylo vlastně zcela zbytečné.


Posuzování rizika

Posuzování rizika je proces, v rámci nějž se identifikují nebezpečí, která jsou zdroji rizika, odhadnou rizika z nich plynoucí, tj. provede se analýza rizika a následně se analyzovaná rizika vyhodnotí, tj. zařadí do kategorií, skupin a stupňů, dle jejich přijatelnosti a důležitosti.


Analýza rizik

Analýza rizik – tedy činnost, kterou se rozumí systematické použití dostupných informací k identifikaci nebezpečí a následnému odhadu rizika z tohoto nebezpečí plynoucího. Identifikované nebezpečí přitom může být zdrojem rizika jak pro jednotlivce, obyvatelstvo nebo i pro majetek či životní prostředí.
Pro zdárné provedení analýzy rizika, je nutné získat vstupní data, tj. identifikovat nebezpečí. Na základě identifikace nebezpečí, je dále možné provést odhad rizika.

Identifikace nebezpečí

Identifikace nebezpečí je proces, při němž se zúčastněné osoby snaží odhalit veškerá nebezpečí, která mohou být zdrojem rizika.
Při identifikaci nebezpečí se berou v potaz jak faktory fyzikální, chemické, biologické, tak i faktory organizačního charakteru. Zjištěná nebezpečí, jsou všechny fyzické osoby povinny hlásit příslušnému vedoucímu zaměstnanci pracoviště, na němž je nebezpečí zjištěno.
Pro identifikaci nebezpečí, je možno použít deduktivní metodu pozorování a sběru dat, předem připravený kontrolní seznam (checklist), běžně užívané metody, jako jsou např. What-If; HAZOP, Dow`s Chemical Index; Dow`s Fire&Explosion Index popř. i některé další.

Odhad rizika

Odhad rizika je částečně subjektivní a částečně empirický proces. Hodnotitel, ať už jednotlivec nebo např. hodnotící komise, pro každé identifikované nebezpečí odhadnou rizika. Odhaduje se nejen míra, resp. závažnost rizika, ale vůbec riziko jako takové. Každé nebezpečí může být totiž zdrojem vícero rizik.

Faktické vyjádření míry rizika potom záleží na stanovené metodice. Zpravidla se vyjadřuje alespoň pravděpodobností, s jakou se riziko uplatní a následkem, který může způsobit na škále 1 až 5. 1 = téměř žádná pravděpodobnost působení a drobná poranění, 5 = téměř trvalá pravděpodobnost působení a smrtelné úrazy. Míra rizika je určena jako součin pravděpodobnosti a následku.

Pokusím se pro názornost uvést konkrétní příklad.

  1. Nebezpečí
    • Rotující brusný kotouč úhlové brusky
  2. Riziko
    1. Rozlomení brusného kotouče a následující odlet částí proti pracovníkovi a jeho poranění
      • pravděpodobnost 2, následek 4, riziko = 2 x 4 = 8
    2. Pořezání se pracovníka při kontaktu s brusným kotoučem
      • pravděpodobnost 3, následek 2, riziko = 3 x 2 = 6
    3. Hluk produkovaný kontaktem rotujícího brusného kotouče s obráběným materiálem, působící na pracovníka.
      • pravděpodobnost 5, následek 2, riziko = 5 x 2 = 10

Pro odhad rizika je možno použít mnohem více kritérií a sofistikovanějších metod, než výše uvedeno. Osobně při hodnocení rizik pro klienty SAW využívám zpravidla tato kritéria:

  1. pravděpodobnost přítomnosti rizika;
  2. pravděpodobnost působení rizika;
  3. následek rizika;
  4. počet exponovaných osob;
  5. skupina exponovaných osob;
  6. zhoršující koeficient hodnotitele.

Pravděpodobnosti potom vyjadřuji v jednotkách procent (0 – 100%), následky ve škále 1 až 10. Výsledný odhad rizika je tak mnohem přesnější.

Možná se ptáte, k čemu odhad rizika vlastně slouží?

Zejména k lepšímu pochopení rizika, jeho možnému vyhodnocení a efektivnějšímu přijetí opatření. Odhad rizika má význame zejména tehdy, kdy je identifikováno velké množství nebezpečí, řádově stovky nebo tisíce a z nich plynoucí rizika, kterých je řádově ještě více. Správný odhad rizik tak umožní jejich řádné vyhodnocení a tím možnost zaměřit se na ta skutečně významná rizika.


Hodnocení rizika

Při analýze rizika jsme zjistili, jaká jsou na pracovišti nebezpečí, rizika z nich plynoucí a jaká je míra těchto rizik – tedy jak moc nás ohrožují. Nyní je potřeba rizika vyhodnotit.

Vyhodnocení rizik znamená rozhodnout, na základě míry rizika, zda je pro nás dané riziko zajímavé (stojí za to jej řešit), či nikoli. Opět zde záleží na použité metodice a osobě hodnotitele. Nelze ale obecně říci, že rizika s nízkou mírou jsou nezajímavá a rizika s mírou vysokou zajímavá musejí být. Faktorů je zde více a je nutno zvolit optimální metodiku, která nám pomůže je všechny zohlednit.

Osobně rizika škatulkuji do tří skupin a šesti kategorií. K tomu při hodnocení rizik klientů používám vlastní metodiku SAW, která se mně již v praxi hodně osvědčila.


Regulování rizika

Regulování rizika je proces přijímání bezpečnostních opatření proti působícím rizikům, za účelem jejich minimalizace, popř. i eliminace. Přijetím bezpečnostních opatření se snižuje míra rizika, tj. v ideálním případě dochází ke snížení skupiny a kategorie rizika.
Za přijetí bezpečnostních opatření proti působení rizika, jsou odpovědní vedoucí zaměstnanci pracovišť, na nichž dochází k expozici tomuto riziku.

Bezpečnostní opatření jsou přijímána v hierarchii, stanovené právním předpisem a to následovně:

  1. omezování vzniku rizik;
  2. odstraňování rizik u zdroje jejich původu;
  3. přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví;
  4. nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy;
  5. nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky;
  6. omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu;
  7. plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí;
  8. přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany;
  9. provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení;
  10. udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Vedení dokumentace o rizicích

Proces managementu rizika, musí být dle požadavků Zákoníku práce, dokumentován.

Za standardní dokumentaci se dá považovat metodika, která proce managementu rizika ve firmě popisuje a dále přehled rizik, většinou nazývaný jako registr rizik. V registru musí být nejen uvedena všechna hodnocená a regulovaná rizika, ale zároveň také veškerá přijatá bezpečnostní opatření. Registr rizik je dokladem o fungování managementu rizik a proto veškeré důležité skutečnosti, v něm musejí být uvedeny.

V e-shopu SAW můžete zakoupit vzorovou dokumentaci rizik


Komunikace rizik

Posledním, ale zároveň nejdůležitějším krokem řízení rizika je tzv. komunikace rizika. Hodnocená rizika zkrátka musejí být komunikována. Protože pokud zaměstnanci o riziku nevědí, nevědí ani o přijatých opatřeních, celý proces byl vlastně zbytečný.

Komunikací rizika se rozumí informování všech zainteresovaných osob, tj. osob, které jsou exponovány riziku, o nebezpečí, které je zdrojem rizika, o míře a stupni rizika, o samotném riziku a o navržených a přijatých bezpečnostních opatřeních, vedoucích k minimalizaci nebo eliminaci rizika. Komunikace rizika musí být provedena vždy prokazatelným způsobem.

Byl pro vás článek užitečný?

Klikněte na hvězdičky pro ohodnocení článku.

Průměrné hodnocení / 5. Počet hodnocení:

Pokud se vám článek líbil...

Sledujte mě na sociálních sítích.

Omlouvám se, že pro vás nebyl tento článek užitečný a děkuji za vaši zpětnou vazbu.

Pojďme tento článek vylepšit!

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.