SAW - Ing. Vít Hofman - služby BOZP a PO Uherské Hradiště - logo
1
129 

Online průvodce pracovními úrazy

Evidujte úraz

Každý úraz musí být evidovaný. 
Pro řádnou a správnou evidenci je nutné mít vhodnou knihu úrazů, vypracovanou dle požadavků právních předpisů.

Co dělat?

Bez zbytečného odkladu evidujte úraz do knihy úrazů. Zaměstnanci, pokud je to možné, předejte jedno originální vyhotovení tohoto záznamu.

Jak Vám s evidencí úrazu mohu pomoci?

Nemáte knihu úrazů?
Nevadí!
Můžete si ji ihned stáhnout na E-shopu!

Nabízím vzorovou knihu úrazů, která splňuje požadavky nařízení vlády. Evidujte díky ní úrazy řádně, dle požadavků právních předpisů! Vzor Vám díky svému konceptu navíc usnadní záznam údajů o úraze.

Související právní předpisy

Povinnost plyne z ustanovení § 2, NV. č. 201/2010 Sb., úz.

Podrobnosti k poskytnutí první pomoci

Zaměstnanci mají povinnost bezodkladně hlásit svůj úraz a úraz, jehož se stanou svědkem, svému vedoucímu zaměstnanci.

Pokud zaměstnanec ohlásí úraz vedoucímu zaměstnanci, tento vedoucí je povinen provést evidenci úrazu v knize úrazů.
V knize úrazů je nutno vyplnit všechny položky formuláře.

Vedoucí zaměstnanec na žádost úrazem postiženého zaměstnance, tomuto předá kopii evidence úrazu z knihy úrazů.

Nejste si jisti, jak postupovat?

Kontaktujte mě

Mohlo by vás zajímat - novinky na blogu SAW

Přehled lhůt revizí a kontrol zařízení z pohledu bezpečnosti práce

Také často tápete, v jaké že periodě je nutno opakovat ten který preventivní úkol? Nyní již nemusíte. Stačí využít velký přehled lhůt revizí a kontrol zařízení SAW.

Přehled bude postupně doplňován a aktualizován. Pokud Vám zde nějaké konkrétní zařízení nebo skupina zařízení schází, klidně dejte vědět do komentářů pod článkem. Rád doplním.


Obsah

  1. Elektrická zařízení
    1. Elektrické instalace
    2. Hromosvody
    3. Elektrické spotřebiče
  2. Tlaková zařízení
    1. Tlakové nádoby stabilní (TNS)
    2. Kotle a kotelny
  3. Plynová zařízení
  4. Zdvihací zařízení
    1. Jeřáby
    2. Výtahy
  5. Spalinové cesty (komíny a kouřovody)
  6. Motorová vozidla
  7. Věcné prostředky požární ochrany
    1. Přenosné hasící přístroje
    2. Ostatní
  8. Požárně bezpečnostní zařízení
  9. Kontroly ostatních prvků pracovišť

Elektrická zařízení

Elektrickými Zařízeními jsou zařízení

  1. pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod a odběr elektrické energie a elektrické instalace,
  2. určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.

Revize elektrických instalací

Elektrickými instalacemi se rozumí zejména pevné rozvody v objektech. Od hlavního rozváděče po spotřebiče, osvětlení, zásuvky apod.

WordPress Tables Plugin
WordPress Tables Plugin

Revize hromosvodů (zařízení na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny)

WordPress Tables Plugin

Revize elektrických spotřebičů

WordPress Tables Plugin

Tlaková zařízení

Vyhrazená tlaková zařízení jsou:

  1. parní a kapalinové kotle (dále jen "kotle"), jejichž konstrukční přetlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu při tomto přetlaku,
  2. tlakové nádoby stabilní (dále jen "tlakové nádoby"), jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa,
  3. kovové tlakové nádoby k dopravě plynů (dále jen "nádoby na plyny"), jejichž kritická teplota je nižší než +50 oC, nebo plynů, u nichž při teplotě +50 oC je absolutní tlak (tenze) par vyšší než 0,3 MPa.

Revize tlakových nádob stabilních (TNS)

WordPress Tables Plugin

Revize kotlů a kotelen

WordPress Tables Plugin

Zdvihací zařízení

Vyhrazená zdvihací zařízení jsou tato zařízení s motorickým pohonem:

  1. zdvihadla a pojízdná zdvihadla o nosnosti nad 5 000 kg (kladkostroje, kočky apod.),
  2. jeřáby o nosnosti nad 5 000 kg,
  3. pohyblivé pracovní plošiny s výškou zdvihu nad 3 m,
  4. stavební výtahy s výškou zdvihu nad 3 m, jimiž se dopravují také osoby,
  5. výtahy, které jsou trvalou součástí staveb, o nosnosti nad 100 kg a s výškou zdvihu nad 2 m,
  6. regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy.

Vyhrazenými zdvihacími zařízeními nejsou:

  1. vrátky,
  2. zdvižné vozíky,
  3. stabilní konstrukce, na nichž jsou umístěna zdvihadla, pojízdná zdvihadla a jeřáby,
  4. zdvihací zařízení, konstruovaná a sestavená výlučně pro montážní účely (montážní stožáry, ramena, nástavby apod.),
  5. závěsné dopravníky,
  6. nakladače,
  7. zdvihací čela nákladních automobilů,
  8. mechanické rampy,
  9. plošiny pro zdvihání automobilů,
  10. výsuvné žebříky,
  11. prostředky pro vázání, zavěšení a uchopení břemen, které nejsou trvalou součástí zařízení,
  12. pomocná (jednoúčelová) manipulační zařízení, která jsou součástí technologických linek strojů.

Revize jeřábů

WordPress Tables Plugin

Revize výtahů

WordPress Tables Plugin

Revize plynových zařízení

Vyhrazená plynová zařízení ve smyslu § 4 písm. d) až g) zákona (dále jen "zařízení") jsou zařízení pro

  1. výrobu a úpravu plynů,
  2. skladování a přepravu plynů,
  3. plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic,
  4. zkapalňování a odpařování plynů,
  5. zvyšování a snižování tlaku plynů,
  6. rozvod plynů,
  7. spotřebu plynů spalováním.
WordPress Tables Plugin

Revize komínů (spalinových cest)

WordPress Tables Plugin

Technické kontroly motorových vozidel

WordPress Tables Plugin

Věcné prostředky požární ochrany

Revize přenosných hasících přístrojů

WordPress Tables Plugin

Ostatní věcné prostředky

U ostatních věcných prostředků požární ochrany, níže uvedených, se kontrola provozuschopnosti provádí 1 x ročně. Vyřazení po ztrátě jejich funkčnosti.

Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí:

  1. hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
  2. osobní ochranné prostředky,
  3. prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),
  4. prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou,
  5. prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek,
  6. požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky,
  7. spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek,
  8. hasiva a příměsi do hasiv,
  9. požární příslušenství,
  10. přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory).

Požárně bezpečnostní zařízení

Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení se provádí v periodách 1 x ročně.

Druhy požárně bezpečnostních zařízení se rozumí:

  1. zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení),
    1. U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných jednoročních kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu, a to
      1. jednou za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení,
      2. jednou za půl roku u samočinných hlásičů požáru a zařízení, které elektrická požární signalizace ovládá,
      3. pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v prováděcí dokumentaci, popřípadě v průvodní dokumentaci výrobce nebo v posouzení požárního nebezpečí není, vzhledem k provozním podmínkám nebo vlivu prostředí, určena lhůta kratší.
  2. zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy),
  3. zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
  4. zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),
  5. zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí),
  6. zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),
  7. náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů,
  8. zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu.
WordPress Tables Plugin

Kontroly ostatních prvků pracovišť

WordPress Tables Plugin
Zjistit více
Novela vyhlášky 79/2013 a změny v lékařských prohlídkách

Novela vyhlášky 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), provedená vyhláškou č. 436/2017 Sb., přináší tolik změn, že jsem se rozhodl věnovat jí samostatný článek.

Důležité změny postupně rozeberu. Nebudu se v tomto textu zabývat změnami kosmetickými a pro zaměstnavatele méně podstatnými změnami.

Pozměňovací vyhlášku si můžete v celém rozsahu přečíst např. na tomto odkaze.


Upřesnění podmínek provádění dohledu

Dohled poskytovatele pracovnělékařských služeb na pracovišti se nově musí provádět v periodě 1 x ročně pro práce, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví, uvedené v příloze 2, části II, vyhlášky č. 79/2013 Sb., úz.

Změnou je i to, že záznam o provedeném lékařském dohledu na pracovišti musí být zaměstnavateli prokazatelně předán. O tomto předání musí být pořízen samostatný doklad nebo musí být předání stvrzeno přímo v záznamu.

Máte již vzorový záznam z dohledu lékaře na pracovišti? Že ne? Neváhejte a usnadněte práci jak sobě, tak i lékaři. Využijte vzorový formulář ke stažení na e-shopu SAW.

Chcete mít aktuální lhůtník vždy u sebe? Neváhejte a stáhněte si jeho vzor z našeho e-shopu!


Jasná úprava obsahu periodických lékařských prohlídek

Před novelou nebylo zřejmé, zda např. zaměstnanec, který pracuje v noci a musel tedy na lékařskou prohlídku 1 x ročně, musel v této periodě také podstoupit všechna vyšetření ve vztahu ke všem rizikům práce (např. vyšetření pro řidiče, vyšetření ve vztahu ke kategorizaci prací - např. hluk apod.).

Nově je jasně stanoveno, že v dané periodě se provedou je ta vyšetření, která jsou v této periodě nutná.

Příklad

Zaměstnanec do 50ti let věku vykonává práci kategorie 3 z hlediska hluku (perioda lékařské prohlídky dle kategorie je 1 x 2 roky). Periodická lékařská prohlídka musí obsahovat základní vyšetření, orientační ORL vyšetření, screeningová audiometrie, po 10 letech od začátku expozice ORL vyšetření a prahovou tónovou audiometrii.

Stejný zaměstnanec rovněž obsluhuje manipulační motorový vozík (perioda lékařské prohlídky 1 x 4 roky). Prohlídka musí obsahovat základní vyšetření, orientační vyšetření zraku (ostrost, barvocit a prostorové vidění - perimetr).

Před novelou tedy nebylo zřejmé, zda musí být výše uvedený zaměstnanec každé dva roky vyšetřen např. i na barvocit a prostorové vidění nebo to postačí 1 x 4 roky. Po novele je jasně stanoveno, že toto vyšetření stačí právě ve lhůtě 1 x 4 roky, stanovené pro obsluhu motorových vozíků.

Výše uvedený princip ale může značně komplikovat již tak dosti komplikovanou administrativu, s lékařskými prohlídkami spojenou.


Změna podmínek vstupních lékařských prohlídek

Vstupní lékařskou prohlídku je nově nutno provádět nejen při převedení zaměstnance na jinou práci, ale i při změně druhu práce za podmínky, kdy bude nová práce vykonávána za odlišných podmínek. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce.

Co ale autor novely myslí onou změnou rizikových faktorů, mně není zcela zřejmé. Zda se jedná o snížení či zvýšení kategorie z hlediska konkrétního faktoru nebo zda jde i o konkrétní změnu faktoru, bez ohledu na kategorii práce (např. expozici látce A, namísto látce B). Snad se brzy dočkáme nějakého komentáře či vysvětlení.


Změna period lékařských prohlídek

Nově jsou stanoveny periody pracovnělékařské prohlídky pro kategorii práce 2. Do 50ti let věku zaměstnance se prohlídka bude provádět v periodě 1 x 4 roky (dříve 1 x 5 let), nad 50 let věku potom v periodě 1 x 2 roky (dříve 1 x 3 roky).

Další změnou je také to, že perioda u prací, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví se nestanoví jen dle tohoto rizika, ale je nutno přihlédnout i ke kategorizaci prací a vzít v potaz kratší periodu.

Příklad

Zaměstnanec mladší 50ti let, řidič motorového vozíku, musí pro toto riziko absolvovat periodickou prohlídku v periodách 1 x 4 roky. Pokud ale pracuje v práci rizikové, kategorie 3, periodickou prohlídku musí absolvovat ve lhůtách 1 x 2 roky.

Zaměstnavatel má nově možnost vyžadovat provádění periodických pracovnělékařských prohlídek i u zaměstnanců, pracujících na základě dohod konaných mimo pracovní poměr ("brigádníků").

Chcete mít aktuální lhůtník vždy u sebe? Neváhejte a stáhněte si jeho vzor z našeho e-shopu!


Došlo i k úpravě přílohy 2, části II. Aneb proč to nezkomplikovat ještě víc?

Řidiči "referenti", tedy ti řidiči, na které se nevztahuje požadavek zdokonalování odborné způsobilosti řidičů a kteří řídí vozidlo jako obvyklou součást výkonu své práce, nově budou na periodické lékařské prohlídky chodit ve lhůtách dle kategorie práce.

Resp. řidiči v kategorii 1, do 50ti let věku, 1 x 6 let a nad 50 let věku 1 x 4 roky a řidiči v kategorii 2 a vyšší, do 50 ti let věku, 1 x 4 roky a nad 50 let věku 1 x 2 roky. Dříve pro všechny řidiče platila perioda 1 x 6 let / 1 x 4 roky.

Zaměstnanci vykonávající noční práce, budou periodické lékařské prohlídky absolvovat ve lhůtách 1 x 2 roky. Dříve platila lhůta daná Zákoníkem práce, 1 x rok.


Nová úprava výstupních pracovnělékařských prohlídek

Naštěstí se změny dočkala i úprava pro výstupní lékařské prohlídky, které stávající vyhláškou byly řešeny velmi nešikovně. Nově tedy platí, že výstupní lékařskou prohlídku je nutno provést:

  1. při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu vždy, pokud
    1. zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté,
    2. u zaměstnance byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají, nebo
    3. zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u současného zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána opakovaně dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění podle právního předpisu upravujícího odškodňování způsobené pracovním
      úrazem nebo nemocí z povolání24),
  2. před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové, nebo
  3. pokud tak stanoví jiný právní předpis.

Výstupní prohlídka při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu se dále provede v případě, kdy o to požádá zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec.

Kromě výše uvedeného navíc přibyl ve vyhlášce nový § 17a, který upravuje náležitosti potvrzení o provedení výstupní prohlídky

A konečně je v tom jasno.


Žádost o lékařskou prohlídku pro studenty? Nově ano!

Ve vyhlášce přibývá zcela nový § 15a, který upravuje náležitosti žádosti o provedení lékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a v průběhu vzdělávání.


Závěr

Chcete-li mít aktuální, precizně připravené formuláře pro lékařské prohlídky, konkrétně tedy

  1. žádost o pracovnělékařskou posudku
  2. vzor lékařského posudkuk
  3. vzor prohlášení zaměstnance o možnosti vzdát se práva na přezkoumání posudku
  4. potvrzení o provedení výstupní prohlídky

využijte vzorový dokument, obsahující všechny výše uvedené formuláře, který si můžete stáhnout na e-shopu SAW.

Chcete mít aktuální lhůtník vždy u sebe? Neváhejte a stáhněte si jeho vzor z našeho e-shopu!

Kromě výše uvedených popsaných změn, novela vyhlášky 79/2013 Sb., upravuje i některé další skutečnosti, jako např. požadavky na mimořádnou lékařskou prohlídku, případně některé formální náležitosti žádosti o lékařskou prohlídku apod. Proto všem zaměstnavatelům doporučuji, kompletní novelu si důkladně nastudovat a změny, které přináší zapracovat do interních systémů a postupů.

Snad tato podoba vyhlášky chvíli vydrží a nebude nás již příští rok čekat její změna. A co si o novele myslíte vy?

Přečtěte si také, jaké změny v oblasti pracovnělékařských služeb přinesla novela zákona č. 373/2011 Sb., úz.


Aktuální periody lékařských prohlídek zaměstnanců 2019

WordPress Tables Plugin
WordPress Tables Plugin
Zjistit více
Těhotná zaměstnankyně a bezpečnost práce

Těhotná zaměstnankyně a bezpečnost práce má svá specifika a značná omezení. Těhotné mají dokonce na zvláštní ochranu v práci ústavní právo. Toto vyplývá z odst. (2), čl. 32, Listiny základních práv a svobod. Přestože žena nemá povinnost o svém těhotenství zaměstnavatele informovat, je toto nanejvýše vhodné. Existuje velké množství prací, které by mohly poškodit plod v těle matky a ohrozit tak celý průběh těhotenství.


Diskriminace těhotných že? Leda ve snu!

Dle Zákoníku práce platí, že v pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace, mimo jiné právě i diskriminace z důvodu těhotenství a mateřství.

Zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem. Nesmí vyžadovat informace zejména o těhotenství.


Usnadnění práce převedením k jiné práci

Zákoník práce dále ukládá zaměstnavateli povinnost, převést těhotnou zaměstnankyni na jinou práci a to v případě, kdy

  • koná těhotná zaměstnankyně práci, kterou nesmí být zaměstnávána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství,
  • požádá těhotná zaměstnankyně pracující v noci o převedení.

Koná-li těhotná zaměstnankyně práci, která je těhotným zaměstnankyním zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Požádá-li těhotná zaměstnankyně pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.

Je možná pracovní cesta a přeložení?

Těhotné zaměstnankyně smějí být vysíláni na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem; přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich žádost.

Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.


Omezení možnosti výpovědi těhotné zaměstnankyni

Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je mimo jiné v době, kdy je zaměstnankyně těhotná.

Zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní.


Pracovní doba u těhotných zaměstnankyň

Požádá-li těhotná zaměstnankyně o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

Zakazuje se zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas. Zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, nesmí zaměstnavatel nařídit práci přesčas.


Informační povinnost vůči těhotným zaměstnankyním

Zaměstnavatel je povinen, jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně.

Těhotné zaměstnankyně je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte.

Zaměstnavatel je povinen těhotným zaměstnankyním přizpůsobovat na pracovišti prostory pro jejich odpočinek.

Prostory určené pro odpočinek těhotných a kojících zaměstnankyň musí umožňovat odpočinek vleže.


Práce zakázané těhotným zaměstnankyním

Zaměstnankyně je zakázáno zaměstnávat pracemi, které ohrožují jejich mateřství. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou 180/2015 Sb., úz práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu.

Je zakázáno zaměstnávat těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, a zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu pracemi, pro které nejsou podle lékařského posudku zdravotně způsobilé.

Těhotná zaměstnankyně nesmí pracovat v kontrolovaném pásmu.

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby práce s azbestem, s chemickými karcinogeny a biologickými činiteli a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity byly vždy prováděny v kontrolovaných pásmech, která budou označena a zajištěna tak, aby do nich nevstupovali zaměstnanci, kteří v něm nevykonávají práci, opravy, údržbu, zkoušky, revize, kontrolu nebo dozor. Do kontrolovaných pásem mohou být zaměstnavatelem zařazeny i další práce, při kterých jsou zaměstnanci vystaveni působení rizikových faktorů, pokud je toho třeba k ochraně zdraví zaměstnanců.

Těhotné zaměstnankyně a práce, které jsou jim zakázány

  1. rizikové práce, s výjimkou  
    1. prací zařazených podle jiného právního předpisu upravujícího zařazování prací do kategorií jako rizikové pro faktor psychická zátěž podle kritéria práce v noční době,
    2. prací uvedených v bodě 12., pokud lze u těhotné zaměstnankyně prokázat imunitu proti biologickému činiteli, který přichází při dané práci v úvahu, a
    3. prací, pro které podmínky jejich výkonu stanoví právní předpisy upravující využívání jaderné energie a ionizující záření,
  2. práce vyžadující používání izolačních dýchacích přístrojů,
  3. práce vykonávané velkými svalovými skupinami s převažující dynamickou složkou svalové práce podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky ochrany zdraví při práci,
    1. při nichž minutový přípustný energetický výdej překračuje 14,5 kJ/minutu a průměrný směnový energetický výdej překračuje 3,4 MJ,
    2. spojené s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci překračuje 10 kg nebo při časté manipulaci 5 kg,  
    3. při nichž směnová kumulativní hmotnost ručně manipulovaného břemene překračuje 2 000 kg za průměrnou směnu,  
    4. vykonávané vsedě, spojené s častým zvedáním nebo přenášením břemene o hmotnosti vyšší než 2 kg,  
    5. spojené se zaujímáním pracovní polohy v hlubokém předklonu, vkleče, v dřepu, vleže, ve stoji na špičkách, s rukama nad výškou ramen, s rotací trupu nebo úklony trupu o více než 10 stupňů, jde-li o opakující se pracovní úkony,  
    6. spojené s tlakem na břicho,  
    7. při nichž nelze upravit parametry pracovního místa s ohledem na antropometrické změny těla,  
    8. vykonávané v pracovní poloze vstoje nebo vsedě s převahou statické složky práce bez možnosti její změny,  
    9. spojené s přepravou břemene pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku, při nichž je vynakládaná tažná síla 115 N nebo tlačná síla vyšší než 160 N,
  4. práce vykonávané ve vnuceném pracovním tempu,
  5. práce při nichž by mohly být vystaveny rázům,
  6. práce spojené s expozicí celkovým horizontálním nebo vertikálním vibracím, překračujícím přípustný expoziční limit snížený o 10 dB,
  7. práce spojené s expozicí chemickým látkám nebo chemickým směsím označovaným standardními větami označujícími specifickou rizikovost podle jiného právního předpisu upravujícího chemické látky nebo chemické směsi nebo standardními větami o nebezpečnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,  
    1. způsobujícím akutní nebo chronické otravy s těžkými anebo nevratnými účinky pro zdraví s větami R 23 (toxický při vdechování), R 24 (toxický při styku s kůží), R 25 (toxický při požití), R 26 (vysoce toxický při vdechování), R 27 (vysoce toxický při styku s kůží), R 28 (vysoce toxický při požití) nebo R 39 (nebezpečí velmi vážných nevratných účinků) nebo jejich kombinacemi nebo s větou R 68 (možné nebezpečí nevratných účinků) v kombinaci s větami R 20 (zdraví škodlivý při vdechování), R 21 (zdraví škodlivý při styku s kůží) nebo R 22 (zdraví škodlivý při požití) nebo s větou R 48 (při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví) v kombinaci s větami R 23 (toxický při vdechování), R 24 (toxický při styku s kůží) nebo R 25 (toxický při požití) anebo s větami H300 (při požití může způsobit smrt), H301 (txický při požití), H310 (při styku s kůží může způsobit smrt), H311 (toxický při styku s kůží), H330 (při vdechování může způsobit smrt) nebo H331 (toxický při vdechování) nebo jejich kombinacemi nebo s větami H370 (způsobuje poškození orgánů), H371 (může způsobit poškození orgánů) nebo H372 (způsobuje poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici),  
    2. klasifikovaným jako karcinogen kategorie 1, 2 nebo 3 s větami R 45 (může vyvolat rakovinu), R 49 (může vyvolat rakovinu při vdechování) nebo R 40 (podezření na karcinogenní účinky) anebo karcinogen kategorie 1A, 1B nebo 2 s větami H350 (může vyvolat rakovinu), H350i (může vyvolat rakovinu při vdechnutí) nebo H351 (podezření na vyvolání rakoviny),  
    3. klasifikovaným jako mutagen kategorie 1, 2 nebo 3 s větami R 46 (může vyvolat poškození dědičných vlastností) nebo R 68 (možné nebezpečí nevratných účinků) anebo mutagen v zárodečných buňkách kategorie 1A, 1B nebo 2 s větami H340 (může vyvolat genetické poškození) nebo H341 (podezření na genetické poškození),  
    4. toxickým pro reprodukci s účinkem na plod v těle matky kategorie 1, 2 nebo 3 s větami R 61 (může poškodit plod v těle matky) nebo R 63 (možné nebezpečí poškození plodu v těle matky) anebo kategorie 1A, 1B nebo 2 s větami H360 (může poškodit reprodukční schopnost nebo plod v těle matky), H360D (může poškodit plod v těle matky), H360FD (může poškodit reprodukční schopnost. Může poškodit plod v těle matky), H360Fd (může poškodit reprodukční schopnost. Podezření na poškození plodu v těle matky), H360Df (může poškodit plod v těle matky. Podezření na poškození reprodukční schopnosti), H361 (podezření na poškození reprodukční schopnosti nebo plodu v těle matky), H361d (podezření na poškození plodu v těle matky) nebo H361fd (podezření na poškození reprodukční schopnosti. Podezření na poškození plodu v těle matky),  
    5. senzibilizujícím dýchací cesty nebo kůži s větami R 42 (může vyvolat senzibilizaci při vdechování) nebo R 43 (může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží) nebo jejich kombinacemi anebo s větami H334 (při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže) nebo H317 (může vyvolat alergickou kožní reakci),
  8. práce spojené s expozicí jiným chemickým látkám nebo chemickým směsím neuvedeným v bodě 7., pokud nelze na podkladě vyhodnocení zdravotních rizik vyloučit, že nedojde k poškození zdraví těhotné zaměstnankyně nebo plodu,
  9. práce při výrobě léčiv nebo veterinárních přípravků, obsahujících hormony, antibiotika nebo jiné biologicky vysoce účinné látky, pokud nelze na podkladě vyhodnocení zdravotních rizik vyloučit, že nedojde k poškození zdraví těhotné zaměstnankyně nebo plodu,
  10. práce při výrobě cytostatik nebo antimitotických léků, jejich přípravě k injekční aplikaci, při jejím provádění nebo při ošetřování pacientů léčených cytostatiky nebo antimitotickými léky,
  11. práce spojené s expozicí prachu tvrdých dřev s karcinogenními účinky,
  12. práce spojené s expozicí viru zarděnek, jinému biologickému činiteli skupin 2 až 4 zařazené jako rizikové nebo původci toxoplasmosy, pokud nelze u těhotné zaměstnankyně prokázat imunitu proti biologickému činiteli, který přichází při dané práci v úvahu.

Těhotná zaměstnankyně dále nesmí vykonávat tyto práce

Práce

  1. při výrobě a zpracování výbušnin nebo výbušných předmětů a při zacházení s nimi,
  2. při nichž hrozí zhroucení konstrukce, staveb nebo pád předmětů,
  3. ve výškách nad 1,5 m, nad volnou hloubkou přesahující 1,5 m nebo na souvislé ploše, jejíž sklon od vodorovné roviny je 10 stupňů a větší,
  4. na zařízeních vysokého elektrického napětí,
  5. při ošetřování zvířat vyžadujících zvláštní péči podle jiného právního předpisu upravujícího stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči,
  6. související s chovem zvířat podle jiného právního předpisu upravujícího způsob organizace práce a pracovních postupů při práci související s chovem zvířat,
  7. při porážení zvířat na jatkách,
  8. vykonávané v prostoru uzavřených nádob nebo nádrží,
  9. při ošetřování pacientů umístěných v uzavřených psychiatrických odděleních,
  10. těžební v podzemí.

Těhotná zaměstnankyně má zakázáno pracovat na těchto pracovištích

Pracoviště, kde

  1. je tlak vzduchu vyšší než okolní atmosférický tlak o více než 20 kPa,
  2. je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 % objemových,
  3. jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření stanovené pro obyvatelstvo jiným právním předpisem upravujícím ochranu zdraví před účinky neionizujícího záření,
  4. podle hodnocení zdravotních rizik zaměstnavatelem expozice chemickým látkám nebo směsím nebo biologickým činitelům skupin 2 až 4 může ohrozit jejich zdraví nebo zdraví plodu.

Na mladistvé těhotné zaměstnankyně, kojící nebo matky do konce devátého měsíce po porodu, se vztahují i další omezení, stanovená vyhláškou č. 180/2015 Sb., úz.


Těhotná zaměstnankyně a bezpečnost práce - jaké hrozí sankce?

Fyzická, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákoníkem práce na úseku ochrany zdraví při práci zaměstná zaměstnankyni, těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, nebo zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu prací nebo na pracovišti, které jsou těmto zaměstnankyním zakázané.

Za přestupek lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč.

Zjistit více
Může zaměstnanec na lékařskou prohlídku ke svému lékaři?

Ne vždy je nutné, abyste zaměstnance vyslali na pracovnělékařskou prohlídku k Vašemu smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb, i když tohoto mít musíte. Víte ale, kdy může zaměstnanec na lékařskou prohlídku ke svému lékaři? A naopak, kdy jej opravdu musíte vyslat ke smluvnímu poskytovateli?

V případě, že zaměstnanec nevykonává žádnou "rizikovou" práci, ale provádí, řekněme normální, obyčejnou, všeobecně známou a běžnou činnost, může jít na prohlídku ke svému registrujícímu lékaři - tj. k "obvodnímu lékaři."

Zákon přitom tyto "bezpečné" práce jasně definuje, tedy spíše definuje práce, které tak úplně bezpečné nejsou.


Podmínky, které musí být splněny

Aby zaměstnanec mohl na lékařskou prohlídku ke svému registrujícímu lékaři,musí být splněny níže uvedené dvě podmínky:

  1. Práce musí být zařazena výlučně do kategorie 1;
  2. Součástí práce nesmí být činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb., nebo jinými právními předpisy.

Kategorie práce je poměrně jasná a zde asi není nad čím polemizovat. Mnohem zajímavější je však bod 2. Výčet činností, které znemožňují, aby zaměstnanec absolvoval lékařskou prohlídku u svého registrujícího lékaře, uvádím níže v tabulce níže a to včetně period lékařských prohlídek dle těchto činností.

Činnosti, pro které NE-může zaměstnanec na lékařskou prohlídku ke svému lékaři

WordPress Tables Plugin

Nevím, zda může zaměstnanec na lékařskou prohlídku ke svému lékaři - co teď?

Pokud si nejste jisti, zda může zaměstnanec na lékařskou prohlídku ke svému lékaři, bez obav se ptejte v komentářích pod článkem, rád Vám odpovím. A pokud stále nemáte jistotu, doporučuji raději prohlídku provést u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb.


Vyšlete zaměstnance k lékaři se správnými papíry

Ať zaměstnance vyšlete k jeho registrujícímu lékaři nebo ke svému firemnímu, využijte vzorový formulář žádosti o pracovnělékařskou prohlídku, včetně vzoru lékařského posudku a vzoru prohlášení zaměstnance, kterým se vzdá možnosti přezkoumání lékařského posudku.

Zjistit více
Dohled lékaře na pracovišti - koho se to týká a jak často?

Než se dostanu k tomu, co to je dohled lékaře na pracovišti, úvodem musím konstatovat, byť to jednatelé firem slyší často neradi, že každý zaměstnavatel musí mít zajištěného smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb, čili firemního, dříve též závodního lékaře. Tato povinnost plyne z ustanovení písm. a), odst. (2), § 54, zákona č. 373/2011 Sb., úz.

Důvodem je to, že firemní lékař není jen od toho, aby prováděl lékařské prohlídky zaměstnanců, ale dle vyhlášky č. 79/2013 Sb., úz, má i další povinnosti. Mezi ně patří právě i provádění pravidelného dohledu na pracovištích a nad výkonem práce za účelem zjišťování a hodnocení rizikových faktorů.

Při pravidelném dohledu se zohledňuje zdravotní náročnost vykonávané práce a charakter podmínek na pracovištích zaměstnavatele.


Jak často je nutno dohled na pracovišti provádět?

Pravidelný dohled se vykonává na všech pracovištích zaměstnavatele nejméně:

  1. jedenkrát za kalendářní rok, nebo
  2. jedenkrát za 2 kalendářní roky, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem (orientační výčet viz tabulka na konci článku, včetně period lékařských prohlídek).

Rozhodně tuto povinnost nepodceňujte. Dohled lékaře na pracovišti je velmi silným preventivním nástrojem. Je proto nutno k němu přistupovat maximálně odpovědně.


Dohled lékaře na pracovišti a záznam o něm?

Kdo vypracuje záznam o provedeném dohledu lékaře? Vyhláška toto nestanoví zcela striktně. Dle mého názoru by mělo tedy jít o týmovou práci zaměstnavatele a poskytovatele pracovnělékařských služeb. Pokud si nevíte rady s podobou záznamu o provedeném dohledu, můžete využít vzorový záznam SAW.


Firma má pobočky po celé ČR - jak zajistit dohled lékaře na pracovišti?

Zákon myslí i na tuto eventualitu. Dává zaměstnavateli možnost uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s více poskytovateli těchto služeb zejména, je-li to vzhledem k počtu zaměstnanců nebo umístění jednotlivých pracovišť účelné.

Čili nic nebrání tomu, uzavřít písemnou smlouvu se čtrnácti nebo i více poskytovateli, např. pro každé krajské město s jedním.

WordPress Tables Plugin
Zjistit více
Kontrola požárně bezpečnostních zařízení - kdo ji smí provádět?

Kontrola požárně bezpečnostních zařízení je velmi podstatnou součástí požární prevence. Doposud bylo velmi rozporuplné, kdo takovou kontrolu smí provádět. Hasiči proto vydali závazné stanovisko.

Výčet požárně bezpečnostních zařízení nalezneme v odst. (4), § 2, vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci.


Druhy požárně bezpečnostních zařízení

  1. zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení),
  2. zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy),
  3. zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
  4. zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),
  5. zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí),
  6. zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),
  7. náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů,
  8. zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu.

Kontrola požárně bezpečnostních zařízení dle vyhlášky

Vyhláška dále v § 7, vymezuje požadavky na provádění kontrol provozuschopnosti těchto zařízení. Kontrola požárně bezpečnostních zařízení se provádí nejméně 1 x ročně. Běžný smrtelník z tohoto § nevyvodí, jaké požadavky osoba, provádějící kontrolu, musí splňovat. Hasiči proto, mimo jiné i s přihlédnutí k nálezu ústavního soudu, vydali pokyny pro sjednocení aplikační praxe při provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení.

Z těchto pokynů jasně plyne, že kontrolu provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení musí provádět odborně způsobilá osoba v požární ochraně nebo technik požární ochrany!

Pohlídejte si tedy, aby na každém dokladu o kontrole provozuschopnosti, bylo i číslo osvědčení kontrolora!

Čísla osvědčení o odborné způsobilosti v požární ochraně mají některý z těchto tvarů:

  • Š - OZO;
  • Š - TPO;
  • Z - OZO;
  • Z - TPO.

Provádíte kontroly provozuschopnosti? Pak se Vám bude hodit...

Zjistit více
Lékařská prohlídka pro noční práce - změna periody prohlídky 2017

Od 12. 7. 2017 nabyl platnosti zákon č. 202/2017 Sb., kterým se mimo jiné mění i Zákoník práce. Změna mimo jiné spočívá v tom, že v § 94 došlo ke zrušení ustanovení o nutnosti provádět lékařskou prohlídku zaměstnance pro noční práce v periodách 1 x ročně. Lékařská prohlídka pro noční práce již tedy nemusí být administrativně - organizačně - finančně noční můrou zaměstnavatelů.

Hodně lidí tedy začalo tápalo, v jaké periodě se mají pracovnělékařské prohlídky pro noční práce vlastně opakovat.

Jelikož byla slíbena novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., která by měla periody pro "noční práce" upravit, ale tato doposud schválena nebyla, nezbývá, než postupovat dle obecnějších ustanovení této vyhlášky.

Vyhláška ve své příloze 2, části II., bodě 13, definuje noční práce jako tzv. riziko ohrožení zdraví.

Zde také definuje, jaké nemoci vylučují zdravotní způsobilost k noční práci. Jsou jimi zejména:

  1. záchvatovité a kolapsové stavy,
  2. prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
  3. prognosticky závažné nemoci kardiovaskulárního a dýchacího systému,
  4. prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost.

Dále je podstatné, že vyhláška ve svém § 11 stanoví periody lékařských prohlídek. Pro práce nebo činnosti, jejichž součástí je i riziko ohrožení zdraví, tedy i noční práce, jsou periody stanoveny vyhláškou následovně:

  1. jednou za 4 roky, nebo
  2. jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle bodu 1.

Tyto periody se nepoužijí, pokud:

  1. pokud orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví určí kratší termín pro provedení periodické prohlídky nebo
  2. pokud je jiným právním předpisem (např. zákoník práce pro mladistvé zaměstnance) nebo v příloze č. 2 k této vyhlášce stanoveno jinak (což pro noční práce jinak stanoveno není).

S ohledem na výše uvedené se dokonce domnívám, že v souladu se zákonem není možné provádět lékařské prohlídky pro noční práce ve kratších periodách, než právě 1 x 4 roky, resp. 1 x 2 roky pro starší 50ti let.

Lékařská prohlídka pro noční práce ale stávající periody asi příliš dlouho mít nebude. Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., pravděpodobně periody zkrátí na 1 x 2 roky bez ohledu na věk zaměstnance. To je ale zatím ještě daleká budoucnost.


Lékařská prohlídka pro noční práce stále 1 x ročně?

Ono by to mohlo zabíhat do oblasti šikany zaměstnance a porušení jeho základních práv a svobod, tedy nebýt nucen k tomu, co mu zákon neukládá.

Získejte více informací o pracovnělékařských službách a lékařských prohlídkách zaměstnanců.


Mohlo by se Vám hodit z e-shopu SAW

Zjistit více
Studium BOZP - vybírejte pečlivě!

Náhodou jsem narazil na web VOŠ OA SOUT Chotěboř. Vyšší odbornou školu, která mimo jiné, nabízí denní nebo dálkovou formu studia oboru "Řízení bezpečnosti práce." Studium BOZP nenabízí velké množství škol, proto bych chtěl prezentaci školy trochu více přiblížit a rozebrat.

Podrobné informace o nabízeném studijním programu se můžete dočíst na jejich webových stránkách: http://www.oschot.cz/vyssi-odborna-skola/rizeni-bezpecnosti-prace/

Upozornění

Click here to change this text. Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

Jelikož škola již stránku pozměnila a upravila, na následujícím odkaze naleznete podobu webu školy, ke které se tento text vztahuje

https://web.archive.org/web/20170706140413/http://www.oschot.cz/vyssi-odborna-skola/rizeni-bezpecnosti-prace/

Můžete tedy porovnat se současnou podobou a zřejmě zaznamenat i onu změnu k lepšímu.

Jelikož škola již stránku pozměnila a upravila, na následujícím odkaze naleznete podobu webu školy, ke které se tento text vztahuje

Můžete tedy porovnat se současnou podobou a zřejmě zaznamenat i onu změnu k lepšímu.

Prezentační text mě poměrně vyděsil. Je možné, aby škola, která očividně o teoretické i praktické BOZP jako takové, příliš neví, vychovala odborníky v oboru? Proč si myslím, že znalosti školy v oboru bezpečnosti práce značně pokulhávají, se pokusím demonstrovat rozborem prezentačního textu z výše uvedené stránky školy.


Fail 1 - Mystifikace!

Cituji z webu školy:

Absolvent je schopen, po splnění legislativních požadavků, vyplývajících ze zákona č. 309/2006, zajišťovat odbornou činnost a poradenskou činnost v oblasti BOZP, požární ochrany a enviromentu tak...

Věřím, že absolventi budou nemile překvapeni, až zjistí, že odbornou činnost v oblasti požární ochrany, rozhodně po splnění požadavků vyplývajících ze zákona č. 309/2006 Sb., dělat nemohou! Je vůbec s podivením, že škola zcela, snad ne záměrně, opomíjí zmínit podstatný fakt, že pro výkon odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů prevence rizik v oblasti BOZP je nutná nejen praxe, ale i získání osvědčení. V požární ochraně je praxe nutná pouze v případě podnikatelské činnosti, jinak postačí osvědčení bez praxe. A to vůbec nemluvím o koordinátorovi BOZP na staveništi, jehož výkon, v duchu výše uvedeného, by měl absolvent také hravě zvládat.

Proč se v celém textu tato informace neobjevuje?

Absolvent se uplatní v podnicích, institucích i jako OSVČ při zajišťování bezpečnosti osob a majetku činnostmi

Opět jak výše uvedeno. Bez odborné způsobilosti, to nebude tak snadné s tím uplatněním a to bez ohledu na to, jak bylo studium BOZP intenzivní.


Fail 2 - Aneb Zákoník práce asi nedočetli do konce

Cituji z webu školy:

...protože výrobní i nevýrobní sféra se musí řídit ustanoveními Zákoníku práce § 101–105 a předpisy souvisejícími ohledně BOZP.

Ještě bych pochopil, že z této věty, v kontextu, jak je položena, vynechali § 106. Ale vynechat i §§ 107 a 108? Zkrátka mi to tam tak nějak chybí. Ostatně ale celá věta je velmi zvláštně postavena.


Fail 3 - Sliby, chyby

Níže budu kurzívou citovat přímo z webu školy.

Dle webu školy, se jejich absolvent uplatní v podnicích, institucích i jako OSVČ při zajišťování bezpečnosti osob a majetku činnostmi:

implementovat do podniku/firmy systémy řízení BOZP a EMS, příp. další existující řídící systémy

Kromě toho, že celá věta v kontextu příliš nedává smysl, by mě zajímalo, co je myšleno těmi dalšími existujícími řídícími systémy? Takto v obecné rovině, jak je to deklarováno, je to opravdu hodně odvážné tvrzení.

samostatně zpracovávat a zavádět specifické bezpečnostní programy a normy,

Co to je specifický bezpečnostní program? A co to je specifická bezpečnostní norma? Zase je to taková nicneříkající, obecná definice, která je tak široká, až je nereálná.

řídit tým specialistů podniku/firmy, odpovědných zaměstnavateli za prevenci rizik,

Přestože rozumím tomu, jak je to myšleno, nezapomínejme, že za prevenci rizik je odpovědný právě zaměstnavatel.

prosazovat dodržování platné legislativy v oblasti bezpečnosti práce v podniku/firmě

Asi nějaká zjednodušená forma studia BOZP, která se věnuje jen čistě oblasti práce, nikoli již ochraně zdraví při práci. Ano, taková řekněme prkotina. Osobně také často zkracuji. Ale ve výčtu profesních činností absolventa by to mohlo být přesně - tedy bezpečnost a ochrana zdraví při práci.

organizovat školení všech zaměstnanců v otázkách BOZP vč. vedoucích pracovníků a top managementu

Organizovat školení v otázkách? A jak se liší vedoucí pracovník od top managementu? No z tohoto jsem trochu mimo. Jednak školení zpravidla organizuje někdo z personálního oddělení nebo přímo vedoucí zaměstnanci a pak, neměl by absolvent spíše organizovat školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP...?

Sice z toho člověk tak nějak pochopí, co tím autor myslel, ale jinak je to napsáno naprosto amatérsky. Což by u školy BOZP rozhodně být nemělo!

dbát na dodržování zásad zajišťování bezpečnosti práce na pracovišti

Co to je zásada zajišťování bezpečnosti práce na pracovišti? Zkuste případně napsat do komentářů, co si pod tímto pojmem představujete vy? Mně to zní opět jaksi neodborně, netechnicky, mimo právně.

uplatňovat zásady ochrany zdraví pracovníků (hygiena práce) vč. výběru a přidělování osobních ochranných pracovních prostředků

Podobně jako výše. Co to je zásada ochrany zdraví při práci? Zásada je např. neběhat po schodišti? A k tomu musí někdo studovat školu, aby takovou zásadu mohl uplatňovat? Nebo jak to autor myslel? Zásada přidělování OOPP? Napadá mě např., že takovou zásadou může být přidělení OOPP ve správné velikosti. A toto má opravdu uplatňovat manager BOZP? Další velmi amatérská věta, které jen podtrhuje mou původní myšlenku, že škola nemá dostatečné odborné znalosti z oboru.

uplatňovat zásady prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání

Zásada prevence pracovních úrazů? Opět tento zvláštní pojem. Co to je ta zásada? Cítím to spíše tak, že zásady prevence by měli především uplatňovat jednotliví zaměstnanci jako takoví. Ale psát to do dovedností managera BOZP mně přijde poněkud zvláštní. Ale možná to cítíte jinak.

prosazovat zásady prevence závažných havárií

Viz výše a dále již bez komentáře.

dodržovat zásady vedení dokumentace BOZP

A zde by mě opravdu zajímalo, jaké že to jsou ty zásady vedení dokumentace BOZP?

odpovídat za postupy plánování v souvislosti se zajišťováním BOZP na pracovišti

Odpovídat za postup? A ne náhodou za výsledek?

navrhovat, pořizovat a aktualizovat nezbytnou dokumentaci BOZP

Abych jen nehanil. Zde musím velmi pochválit za ono slovo: "navrhovat". Tak by to mělo být. Odborně způsobilá osoba navrhuje, zaměstnavatel schvaluje a vydává.


Studium BOZP - jaký je studijní plán?

Co se týče studijního plánu, ke shlédnutí zde, ani ten mě příliš nepřesvědčuje. Čekal bych tam více odborných předmětů z jednotlivých oblastí BOZP. Také by mě zajímalo, jak se reálně liší studijní předměty:

  1. Řízení BOZP
  2. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
  3. Prevence rizik
  4. Pravidla bezpečné práce

Alternativy, kde studovat BOZP

  • Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství
    • Pravděpodobně TOP v ČR v oblasti bezpečnosti. Ovšem pozor na vyučující se značně pokročilým syndromem vyhoření a vnitřní rozpory na fakultě, které se silně podepisují i na kvalitě výuky.
    • Program: Bezpečnost práce a procesů
  • SOŠ PO a VOŠ PO
  • Vyšší odborná škola živnostenská Přerov
  • Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení
    • Nedoporučuji. Osobně jsem nahlédnul "pod pokličku" a zcela tristní úroveň! Úroveň absolventů zcela nedostatečná pro jakoukoli praxi (osobně jsem s některými měl zájem navázat spolupráci).
    • Program: Ovládání rizik

Slovo závěrem

Škola na mě působí velmi neprofesionálně. Myslím, že odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů prevence rizik v oblasti BOZP, by prezentační text, včetně uvedení vlastností absolventa, měla dokázat mnohem lépe charakterizovat a sepsat.

Na druhou stranu chci dodat, že veškeré mé dojmy a názory na školy plynou výlučně z této jejich webové stránky a uvedeného studijního plánu. Školu nijak blíže neznám. bylo by proto zajímavé, pokud by se zde objevil názor z druhé strany barikády, nejlépe od některého z absolventů či žáků školy.

Zjistit více
Jak vybrat dodavatele služeb BOZP a PO?

Aneb naučte se rozpoznat šmejdy od odborníků

Tak jako při mém posledním útočném článku na nekalé a klamavé praktiky poskytovatelů e-learningu (online školení), tak i napsání tohoto textu předcházela série negativních událostí v mém profesním životě.

Za normálních okolností rozhodně útočný být nechci a ostatních dodavatelů služeb BOZP si příliš nevšímám. Pokud ale vidím, že někdo zcela kazí pověst a jméno tomuto důležitému oboru a tím nepřímo i mně osobně. Pokud zjišťuji, že některé firmy tak razantně upřednostňují svůj vlastní zisk před jakoukoli snahou o zajištění bezpečnosti. Vidím, jak klamou, lžou a snaží se Vás - zaměstnavatele, co nejefektivněji obelstít, aby pak za odfláknutou práci brali provize. S tím se smířit nehodlám. Chci na takové praktiky upozornit a veřejně se od nich distancovat.

Poslední dobou jsem opravdu čím dál tím více znechucen, kam až některé firmy, dodávající služby bezpečnosti práce a požární ochrany, jsou, v honbě za klienty, schopny zajít.

Dokáži rozlišit dobrý marketing, špatný marketing a marketing na hraně. Poznám ale také marketing za hranou.

Tímto článkem bych Vás chtěl upozornit na plané sliby, klamavé texty, lži a jiné nepravdy, které v rámci své propagace a snaze ulovit Vás, některé české firmy využívají.

Chci Vás naučit rozeznat odborníky od šmejdů. A ano. Záměrně zde používám toto silné slovo - šmejdi. Důvod je jednoduchý. Tito dodavatelé těží z Vaší neznalosti a záměrně se Vás snaží oklamat. Jejich cílem je vytěžit z Vás, na úkor Vaší neznalosti, co možná nejvyšší zisk. A to vše bez ohledu na skutečnou úroveň bezpečnosti práce. Jejich rukojmími se tak stávají nejen všichni Vaši zaměstnanci, ale zejména i vy - zaměstnavatelé, kteří za BOZP a PO odpovídáte!

Poznámka

Vím, že článkem naštvu spoustu lidí. Věře ale, že oni mě štvou téměř denně. Když vidím některé zcela lživé reklamy, jak beztrestně visí na internetu nebo úroveň činnosti u klientů (Ne každý musí být dobrý a plnit vše na 100% - souhlasím, chápu a beru. Ale když vidím často ty nesmysly, hlouposti, lži a navrch k tomu zaměstnavatele, který si jen libuje, jak má za pár kaček vše v pořádku - á, sladká to nevědomost, je mně opravdu zle.

Kdo mě zná, ten ví, že tyto řádky nejsou žádnou mou snahou o konkurenční boj - to nemám zapotřebí. Chci udělat něco pro obor. Chci vám jasně ukázat, na co si dát pozor a veřejně se distancovat se od těchto hyen a šmejdů našeho oboru.


Obsah

Nejčastější klamavé fráze

  1. BOZP Rychle a levně
  2. Garance 100% rizik aneb převzetí plné odpovědnosti
  3. Propagace na základě velikosti a počtu klientů
  4. Reference – pozor na ně!
  5. Online školení – pohodlně, levně, rychle a k ničemu
  6. Lídr na bezpečnost nebo Česká jednička?
  7. Všechna školení realizovaná v jeden den
  8. Neschopnost vymyslet vlastní obsah

Nejčastější klamavé fráze

Prošel jsem internet. Prošel jsem webové stránky desítek společností, poskytujících služby BOZP a PO a vybral jsem ty nejčastější fráze, které jsou jednoznačně lživé, nepravdivé a jejich jediným cílem je Vás oklamat a přesvědčit, k nákupu služeb právě od té a oné společnosti. Pojďme tedy na ně.

POZOR!

To nejlepší jsem si schoval na konec do bodu 8!


1. BOZP Rychle a levně

Podnikatelský plán dodavatele může být jakýkoliv. Ale bezpečnost práce zkrátka nejde nikdy plnit rychle. A tím pádem ani levně. I Zákoník práce říká, že péče o BOZP musí být soustavnou činností.

Ten kdo o sobě tvrdí, že je nejlevnější, o sobě zároveň tvrdí, že není kvalitní. Můžete ze sebe udělat pokusného králíka a vyzkoušet si to. Normální zaměstnavatel však nic nepozná, až do kontroly státního orgánu nebo prvního vážného úrazu či požáru.

Nebo uvedu jiný případ, pro lepší pochopení a orientaci...

Upozornění

Dodavatel Vám slíbí vypracování požárního řádu za cenu řekněme 500 Kč + DPH (zcela běžná cena).

Jen pro upřesnění uvedu, že požární řád musí obsahovat informace

  1. o provozované činnosti,
  2. o vyskytujících se hořlavých látkách,
  3. o zpracovatelem stanovených podmínkách požární bezpečnosti a mimo jiné, v příloze informace
  4. o přehledu o umístění hasících přístrojů na pracovišti, požárně bezpečnostních zařízení a přehled a požárních tabulek.

Vše výše popsané, nejde odpovědně a odborně provést za hodinu či dvě práce.

Věřte tomu, že za cenu 500 Kč získáte maximálně tak předražený vzor dokumentu, u nějž zpracovatel pouze přepsal hlavičku. A to jsou vyhozené peníze. Jednak můžete dostat sankci od hasičů, jednak prakticky ničemu nepomůže a v neposlední řadě, při požáru Vás vůbec neochrání.

Rozmyslete si, zda zvolíte rychlé a levné řešení, které je k ničemu. Nebo upřednostníte byť pomalejší a dražší, ale profesionální řešení.


2. Garance 100% rizik aneb převzetí plné odpovědnosti

Toto nelze slíbit. A důvod je prostý.

Dle Zákoníku práce za bezpečnost práce odpovídá zaměstnavatel a vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení.

Dle zákona o požární ochraně za plnění povinností požární ochrany odpovídá statutární orgán nebo podnikající fyzická osoba.

Tyto odpovědnosti, dané zákony, nelze žádnou smlouvou, dohodou, pojištěním ani ničím jiným zrušit, nahradit nebo obejít. Dodavatel nemůže nabídnout nic, čím by Vás, jakožto zaměstnavatele (vedoucího zaměstnance), zbavil vaší odpovědnosti! Vždy můžete jít za mříže vy!

Rozhodně se tedy vyhněte všem, kteří Vám nabídnou převzetí plné odpovědnosti, 100% garanci rizik nebo jiný, obdobný nesmysl. Uvádí Vás záměrně v omyl!

Jiní dodavatelé zase garantují 100% úspěšnost při kontrolách. I toto je samozřejmě nesmysl. Nikdo Vám nemůže zaručit na 100%, že inspektor při kontrole nezjistí nedostatek. To zkrátka není možné!


3. Propagace na základě velikosti a počtu klientů

Jsou dodavatelé, kteří se chlubí počtem svých klientů. Někdy jsou to desítky, jindy stovky a někdy tisíce.

Zejména si dejte dobrý pozor na poslední skupinu. Jakmile se někdo chlubí tisíci klientů, je to již hodně podezřelé. Dobré je ověřit si, kolik takový dodavatel má vůbec zaměstnanců. Při dvou tisících klientech se domnívám, že cca 120 až 150 zaměstnanců s odbornou způsobilostí by mohlo být tak akorát. Jednoduše si to podělte a zjistěte, kolik klientů připadne na jednoho OZO a snadno zjistíte, kolik potom takový odborník bude mít času na Vás.

Nechci ale, aby to vyznělo, že o této skupině firem prohlašuji, že to jsou šmejdi. Jen upozorňuji, abyste se měli s přibývající velikostí více na pozoru.

Upozornění

Uvědomte si, že v jakémkoliv oboru a bezpečnost rozhodně není výjimkou, je velmi náročné sehnat, zaměstnat a udržet velký počet odborníků! Ti opravdoví odborníci o práci nouzi nemají. Buď si rozjedou vlastní byznys nebo se nechají zaměstnat u větší společnosti, kde získají mzdu 50 a více tisíc Kč.

Firmy, které poskytují služby BOZP dodavatelsky, však často nabízejí mzdy od 13 000 do 18 000 Kč. Průměrná hrubá měsíční mzda odborně způsobilé osoby v BOZP je cca 30 000 Kč. Je tedy zcela běžné, že tito dodavatelé přitahují zejména absolventy a mladé lidi bez praxe a zkušeností nebo méně schopné "bezpečáky". Nechci tvrdit, že takový velký dodavatel nemá skutečné odborníky. Ale riziko, že Vám bude služby zajišťovat méně kvalifikovaná osoba s velikostí dodavatele rozhodně neklesá, ale roste!

Úměrně velikosti a počtu klientů dodavatele, také roste zátěž na jednotlivé "bezpečáky". často to pak sklouzne k již výše zmíněnému: "rychle a levně" - tedy zkopíruj dokument, přepiš hlavičku, vytiskni, dodej a prodej. Vy sice neplatíte moc, ale platíte za brak, který Vám je k ničemu.


4. Reference - pozor na ně!

Většina firem, které to s podnikáním myslí vážně, na svém webu uvádí reference.

Pokud u reference není konkrétní jméno a firma, vůbec jí nevěnujte pozornost nebo ji rovnou považujte za falešnou.

U referencí je také zcela běžné, že dodavatel se u klienta jen někdy mihl, např. zaskočil za nemocného interního "bezpečáka", aby proškolil jednoho nově nastupujícího zaměstnance a ihned si tuto firmu píše jako referenci.

Schválně jsem vyzkoušel obvolat několik referenčních firem, uváděných na webech dodavatelů služeb BOZP. Výsledek? Pro mě osobně velké zděšení!

Níže uvedená statistika vyplývá z dvaceti jedné reference, kterou jsem obvolal nebo našel. Na více jsem neměl sílu.

Vymyšlené reference: 29%
Lživé a falešné reference: 57%
Skutečné reference: 14%

Legenda

  • Vymyšlené - nedohledatelné. Firma nebo osoba neexistuje.
  • Lživé a falešné - firma nebo osoba existuje a dá se jí dovolat. Ale buď dodavatele vůbec neznají nebo o spolupráci s ním vypověděli zcela jiné (rozuměj horší) informace, než sám uvádí v referenci. Někdy byli dokonce velmi překvapení, že se vůbec jako reference někde zobrazují.
  • Skutečné - firma, osoba existuje, dá se jí dovolat a její výpověď přibližně vystihuje popis v referenci.

Opravdové reference se někdy od těch, jimiž se dodavatel prezentuje na svém webu, zásadně liší. Však porovnejte sami:

  1. Reference dodavatele
  2. Skutečné reference

5. Online školení - pohodlně, levně, rychle a k ničemu

Pokud již při výběru online školení nejste důrazně upozorněni na to, že takové školení, pokud není vytvořeno přesně na míru Vašim podmínkám, rozhodně není dostatečné, zvolte raději jinou cestu.

Ano. Je to tak. Poskytovatelé online školení BOZP (e-learningů) se Vás budou snažit přesvědčit. že stačí, aby zaměstnanec během cca hodinky vyklikal nějakou online aplikaci za 60 Kč a tím máte povinnost splněnu. Tak to ale rozhodně nefunguje! Zákoník práce mluví úplně jinak. Podrobný popis toho, proč Vás e-learning může přivést až za mříže, včetně vyjádření státního úřadu inspekce práce, naleznete v tomto dřívějším článku.

Pokud tedy poskytovatel online kurzů nejde s pravdou ven a snaží se Vás zmást nebo obelhat, nesvěřujte mu svou důvěru, zdraví vašich zaměstnanců a Vaši odpovědnost! Nestojí to za ten risk!

Kromě školení bezpečnosti práce, je úplně špatně i nabídka e-learningů školení o požární ochraně (musí být prováděno na pracovišti) a první pomoci (teoretická první pomoc ještě nikoho nezachránila - zaměstnanec si techniky musí sám vyzkoušet prakticky!).

Přečtěte si citaci zákoníku práce, věnovanou školení. Přečtěte si ji pomalu a pozorně. Potom Vám již musí být zřejmé, že převážná většina poskytovatelů online školení BOZP se Vás snaží oklamat!

Upozornění

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána.

Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

Mezi ostatní předpisy patří např. návody k obsluze strojů a vaše vnitřní předpisy a dokumenty o bezpečnosti a požární ochraně.

Opravdu si myslíte, že pokud zaplatíte např. 60 Kč za online školení zaměstnance, že bude obsahovat vše požadované zákoníkem práce?


6. Lídr na bezpečnost nebo Česká jednička?

V současné době neexistuje žádné oficiální měřítko kvality dodavatelů služeb BOZP a PO v ČR. Jakékoliv vlastní titulování se, jako lídra v ČR, lídra na českém trhu, top poskytovatele služeb, českou jedničku apod., je tedy pouze nic neříkajícím, lživým a narcistickým krokem.

Nevěřte nikomu, kdo Vám lže v již v úvodu. Nevěřte nikomu, kdo se vydává za českou jedničku a lídra na BOZP! Nezaslouží si to.

Můžete se také setkat s dodavateli, kteří se prezentují největší sítí v ČR. Také by mě zajímalo, jak toto zjistili.


7. Všechna školení realizovaná v jeden den

Další častý blud a nepravda.

Samozřejmě, že je možné veškerá školení ve vztahu k bezpečnosti práce a požární ochraně realizovat v jeden den. Ale rozhodně ne u všech zaměstnavatelů. Rád bych viděl, jak někdo dokáže do jednoho dne nacpat:

  • školení o právních a ostatních předpisech BOZP
  • školení o požární ochraně
  • odbornou přípravu preventivní požární hlídky
  • školení elektrikářů
  • školení obsluhy tlakových nádob stabilních
  • školení obsluhy plynových zařízení
  • školení řidičů
  • školení první pomoci

Výčet jen tak na zamyšlenou. U některých zaměstnavatelů může být těch školení nutno provádět ještě několikanásobně více.

Prostě je to nesmysl. Opět se Vás tímto snaží jen nalákat velmi sladkou vyhlídku a obelhat. Nedejte se!


8. Neschopnost vymyslet vlastní obsah

Například můj slovníček pojmů, viz definice pojmů BOZP a PO, ukradla a na svém webu publikovala v nezměněné podobě jedna konkurenční firma. Některé pojmy ve slovníčku jsou převzaty z právních předpisů, jiné jsou ale mým autorským počinem.

Možná pak dojdete k závěru, že nechcete spolupracovat s někým, kdo není ani schopen vymyslet svůj vlastní obsah, kterým by Vás oslovil.

O tom, co to je autorský zákon a autorské právo, se zde raději rozepisovat nebudu.


Slovo závěrem

Pokud znáte jakýkoliv další způsob, jak rozpoznat šmejdy, znáte praktiku, kterou se Vás někdo snažil oklamat, podělte se s ostatními do komentářů níže.

A já Vám doporučuji:

  1. Vybírejte dodavatele BOZP a PO pečlivě.
  2. Ověřujte si reference.
  3. Vyhýbejte se online školením, která jsou spíše jen dobrým doplňkem.
  4. Nedejte na nejnižší cenu.
  5. Přečtěte si §§ 101 až 108, Zákoníku práce a chtějte jejich naplňování!

Občas prostě při výběru stačí chvíli pobrouzdat po internetu. Můžete tak najít velmi cenné a zajímavé informace o dodavateli, který by u Vás rád působil. Např. i komora BOZP a PO se snaží s některými dodavateli udělat pořádky, viz zápis ze zasedání komory BOZP a PO.


Pozor tedy, aby Vaše podnikání někdo extrémně neokradl!

Zjistit více
Změny v lékařských prohlídkách zaměstnanců a lékařských službách 2017

V 1. čtení byla projednána novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, která má nabýt účinnosti od 1. 11. 2017. Současně s ní by měla vejít v platnost rovněž novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách. Doposud ale není nic schváleno. Je také možné, že ani nebude. Pokud ale ano, bude lepší být na změny v lékařských prohlídkách zaměstnanců a lékařských službách připraven. Tímto článkem Vám plánované změny chci přiblížit a vysvětlit.


Vzdání se práva na přezkum lékařského posudku

Nová a velmi významná změna se týká možnosti posuzovaného zaměstnance, vzdát se svého práva na přezkoumání vydaného lékařského posudku. 

V praxi to znamená, že v případě, kdy se zaměstnanec tohoto práva nevzdá (a tak tomu před novelou bylo vždy, jelikož se vzdát ani nemohl), právní moci nabývá lékařský posudek uplynutím desetidenní lhůty, ve které může zaměstnanec podat návrh na přezkoumání. To znamená, že např. vstupní lékařská prohlídka provedena 1. 10. 2017 byla pro zaměstnavatele závazná (a mohl tedy zaměstnance zaměstnat), až po uplynutí deseti dnů. To v praxi způsobovalo nemalé komplikace a znemožňovalo pružnost pracovního trhu.

Vzdát se tohoto práva může zaměstnanec ústně (se záznamem) nebo písemně. Právní účinky nastanou následující pracovní den.


Zaměstnanec se nedostaví na domluvený termín periodické lékařské prohlídky...

Pokud zaměstnavatel vystaví zaměstnanci žádost o periodickou pracovnělékařskou prohlídku, u lékaře domluví termín této prohlídky a zaměstnanec se na tuto prohlídku nedostaví a to z důvodu překážky na své straně, po vypršení platnosti předcházejícího lékařského posudku se na něj nahlíží jako na zaměstnance, který dále není zdravotně způsobilý k výkonu práce.

Takový zaměstnanec by měl být ponechán doma na neplaceném volnu a to až do doby, než absolvuje novou lékařskou prohlídku.


Bezrizikové práce - kdo může lékařské služby provádět?

Velká změna se týká problematiky toho, kdo vlastně může lékařské služby provádět. Konkrétně jde o práce, které jsou tzv. bezrizikové. To znamená, že tyto práce:

  • jsou zařazeny výhradně do kategorie 1
  • součástí práce není činnost představující riziko ohrožení zdraví (viz část II, přílohy 2, vyhlášky č. 79/2013 Sb.,)
  • na zdravotní způsobilost k práci nejsou kladeny zvláštní nároky dalšími právními předpisy (např. zaměstnanci drážní dopravy, piloti, profesionální řidiči apod.)

U těchto prací může lékařské prohlídky provádět registrující lékař zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání. Tak tomu bylo i doposud. Rozdíl je ale v tom, kdo může provádět u těchto prací další pracovnělékařské služby, kterými jsou zejména poradenství, školení první pomoci a dohled nad pracovišti.

Nově platí, že zaměstnavatel tyto další služby zajišťuje, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu.

V praxi to tedy znamená, že zaměstnavatel již nemusí mít povinně zajištěného smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb. A co to znamená důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců? Na vysvětlení si budeme muset počkat. Buď to upřesní prováděcí vyhláška nebo až případný soudní judikát. Jde o velmi otevřenou a nicneříkající definici, jak už tomu v české legislativě bývá zvykem - bohužel.

Zaměstnavatel si toto samozřejmě musí hlídat a jakmile dojde ke zvýšení rizik práce (kategorie 2 a vyšší nebo riziko ohrožení zdraví), musí okamžitě uzavřít písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.


Nově také přibyly povinnosti pro registrujícího lékaře

Pokud zaměstnavatel zaměstnance, vykonávajícího bezrizikovou práci, vyšle na základě písemné žádosti na pracovnělékařskou prohlídku k jeho registrujícímu lékaři (obvoďákovi), tento registrující lékař má nově povinnost provést takovou prohlídku a vystavit o ní lékařský posudek!

Registrující lékař se pro tyto účely považuje za poskytovatele pracovnělékařských služeb.

Registrující lékař má také povinnost, dát bezodkladně zaměstnavateli podnět k vyžádání mimořádné pracovnělékařské prohlídky, jestliže obdrží informaci od ošetřujícího lékaře.


Agentury práce a lékařské prohlídky zaměstnanců

Nově je novelou zákona upravena i problematika lékařských prohlídek zaměstnanců agentur práce, kteří jsou přidělováni k různým uživatelům.

Agentura práce zajišťuje pracovnělékařské služby pro své zaměstnance, které dočasně přiděluje k uživateli, prostřednictvím

  • poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým uzavřela písemnou smlouvu,
  • registrujícího poskytovatele zaměstnance na základě písemné žádosti (v případě bezrizikových prací) nebo
  • poskytovatele pracovnělékařských služeb uživatele na základě podmínek stanovených v písemné dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce.

Další nové povinnosti zaměstnavatele ve vztahu k lékařským službám

Kdy zajistit vstupní lékařskou prohlídku?

Vstupní lékařskou prohlídku musí zaměstnavatel u zaměstnance zajistit před vznikem pracovního poměru (tj. před dnem nástupu do zaměstnání), nikoli před jeho uzavřením (před podpisem smlouvy / dohody), jak tomu bylo dříve.

Spolupráce s lékařem je nutná!

Zaměstnavatel je povinen se svým poskytovatelem pracovnělékařských služeb, ale i s poskytovatelem pracovnělékařských služeb agentury práce spolupracovat.

To znamená, že musí pracovníky těchto poskytovatelů pustit na svá pracoviště a sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti, včetně výsledků měření faktorů pracovních podmínek, předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení, sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci, včetně údajů zjištěných při ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání, popřípadě pracovních úrazů.

Dokumentace o pracovnělékařských službách - jak na ni?

Nově je zaměstnavateli uložena povinnost vést dokumentaci o pracovnělékařských službách, která se nevztahuje ke konkrétnímu zaměstnanci.

Dokumentace o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele obsahuje, jde-li o:

  1. poradenství, záznamy v rozsahu datum a místo poskytnutí poradenství a stručný obsah,
  2. dohled, záznamy o provedení dohledu, včetně hodnocení pracovních a hygienických podmínek na pracovišti a v zařízení závodního stravování a dalších zařízeních zaměstnavatele, v rozsahu datum a místo provedení dohledu, popis zjištěných skutečností včetně identifikace nebezpečí a hodnocení rizik, návrhy opatření a způsob seznámení zaměstnavatele se závěrem dohledu; součástí záznamů jsou identifikační údaje osob v rozsahu funkce, titul, jméno, popřípadě jména, a příjmení, které pro zaměstnavatele provedly poradenství nebo spolupracovaly na provádění dohledu a jejich podpisy.

Součástí dokumentace o pracovnělékařských službách jsou dále

  1. výsledky provedených analýz, biologických expozičních testů a jiné obdobné záznamy o činnostech prováděných v rámci pracovnělékařských služeb,
  2. kopie rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví o zařazení práce do příslušné kategorie nebo oznámení zaměstnavatele o zařazení práce do kategorie druhé,
  3. kopie výsledků šetření příslušných inspekčních orgánů a
  4. kopie výsledků měření rizikových faktorů pracovních podmínek.

Mimořádná pracovnělékařská prohlídka jako povinnost?

Zaměstnavatel nově musí povinně odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud k tomuto dostal podnět od ošetřujícího lékaře nebo registrujícího lékaře zaměstnance.


Delegování úkolů poskytovatelem? Ano!

Novinkou také je, že v případě, kdy uzavře zaměstnavatel písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, tento poskytovatel může některé úkoly delegovat na další poskytovatele. V praxi se bude zejména jednat o delegování dohledu nad pracovišti, popř. delegování školení první pomoci.

Vše ale musí být v písemné smlouvě řádně uvedeno a podchyceno, včetně míst výkonu prací a způsobu předávání informací.


Změna v hrazení vstupní lékařské prohlídky

Před novelou byla umožněna vzájemná dohoda mezi zaměstnavatelem a uchazečem o zaměstnání, kdo bude náklady na prohlídku hradit. Často se v pak v praxi využíval např. model 50:50. Toto nebude po novele možné.

Novela stanoví jasné povinnosti:

  1. Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání.
  2. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah.
  3. Bod 1 a 2 se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak (např. mladiství zaměstnanci, u nichž hradí zaměstnavatel vždy).
  4. Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.

Změny v lékařských prohlídkách zaměstnanců a jejich periodách

Přestože jste se na spoustě odborných oborových webů nebo webů různých poskytovatelů služeb BOZP mohli dočíst, že dojde ke změnám period pracovnělékařských prohlídek, tyto informace jsou doposud předčasné a ničím nepodložené. Přestože je avizována novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve které jsou periody lékařských prohlídek uvedeny, její finální podoba je zatím v nedohlednu a netřeba tedy zatím spekulovat.

Jedinou současnou změnou tak je změna periody u lékařské prohlídky pro noční práce. Ta byla dříve stanovena Zákoníkem práce na 1x ročně. Novelou Zákoníku práce však bylo toto ustanovení z něj vyškrtnuto. V současné době je tedy nutno se řídit vyhláškou č. 79/2013 Sb., úz, kde je noční práce uváděna jako riziko ohrožení zdraví, bez stanovené periody. Proto se postupuje dle obecných požadavků na periody činností s rizikem ohrožení zdraví, které jsou vyhláškou stanoveny na 1x 4 roky pro osoby mladší 50ti let a 1x 2 roky pro osoby starší 50ti let.

Změny vyhlášky a vůbec změny v lékařských prohlídkách zaměstnanců ale bedlivě sleduji a o změnách Vás budu neprodleně informovat!

Pokud máte k problematice pracovnělékařských služeb nebo jen lékařských prohlídek zaměstnanců nějaké připomínky, neváhejte se o ně podělit do komentářů pod článkem!

Zjistit více
SAWAPP - cloudová aplikace ke správě pracovnělékařských prohlídek

Kontaktní informace

Ing. Vít Hofman

IČO: 020 65 681
DIČ: CZ8602215072
Města Mayen 1536
686 01 Uherské Hradiště
1
  • Položka byla vložena do košíku
1
Přehled nákupu
Jen 121  vás dělí od dárku zdarma!
250 
    Použít kupón
    linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram