Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP)

Osobní ochranné pracovní prostředky
4.7
(3)

Využijte nabídky našeho online školení o problematice poskytování OOPP – pracovní a bezpečnostní obuvi

Osobní ochranné pracovní prostředky nejsou na prvním, ale až téměř na posledním místě. Chci říct. Pokud při práci existuje riziko, které může poškodit zdraví zaměstnance, je nutno takové riziko všemi možnými způsoby, zejména potom změnou organizace práce nebo přijetím kolektivních opatření, z procesu odstranit nebo jej snížit na přijatelnou mez.

Poskytnout osobní ochranné pracovní prostředky by mělo být vždy až u konce onoho procesu snižování či eliminace rizika. K poskytování by mělo dojít v případech, kdy jiným vhodnějším způsobem konkrétní riziko z procesu odstranit nejde nebo by toto odstranění bylo neadekvátně drahé či jinak problematické.

Pomohu Vám správně a efektivně nastavit celou agendu poskytování osobních ochranných pracovních prostředků.
Je to snadné.

Mějte oblast OOPP v pořádku!

Pomohu Vám správně a efektivně nastavit celou agendu poskytování osobních ochranných pracovních prostředků. Je to snadné.


Obsah článku


Co to tedy osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) jsou?

Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem (nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky).


A co ochranné prostředky nejsou?

Jelikož zaměstnavatel, ale i zaměstnanci mají v oblasti poskytování a používání ochranných prostředků značné povinnosti, právní předpisy pro pořádek také definují, co se za ochranné prostředky nepovažuje.

Mezi osobní ochranné pracovní prostředky nepatří:

  1. běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění,
  2. výstroj a vybavení záchranných sborů a služeb vykonávajících činnost podle zvláštních právních předpisů,
  3. speciální ochranné prostředky používané v armádě nebo pořádkových a bezpečnostních silách,
  4. výstroj a vybavení používané při provozu na pozemních komunikacích,
  5. sportovní výstroj a vybavení,
  6. ochranné prostředky určené pro sebeobranu,
  7. prostředky pro zjišťování a signalizování rizik a škodlivin na pracovišti.

Jaké požadavky musejí ochranné prostředky splňovat?

Osobní ochranné pracovní prostředky jsou často tím posledním článkem, který rozhoduje o tom, zda dojde či nedojde k pracovnímu úrazu. I proto jsou na tyto prostředky kladeny nemalé nároky. Ochranné prostředky zejména musí:

  1. být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko,
  2. odpovídat podmínkám na pracovišti,
  3. být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců,
  4. respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců.

Jednotlivé, velmi důležité body, zkusím blíže přiblížit v následujících podkapitolách.

Nepředstavovat další riziko

Velmi důležitý požadavek, který se v praxi často porušuje. Tento požadavek defakto vylučuje to, co je bohužel častou praxí a sice vybavit zaměstnance prostředky od hlavy až k patě, aby se mu nic nestalo.

Takový zaměstnanec má pak zhoršený sluch, vidění, dýchání, je mu horko, nemá cit v rukou a nemůže se dostatečně pohybovat.

Ano. Použití každého ochranného prostředku je nutno zvážit. Typickým příkladem jsou chrániče sluchu. Ty se často poskytují bez podrobnějšího zhodnocení rizika hluku. Bez znalosti míry hluku na pracovišti, je ale poměrně problematický vybrat správné chrániče. Pokud je útlum příliš vysoký, zaměstnanec nemusí na pracovišti slyšet jiné, potřebné zvuky. Např. projíždějící vozidla nebo motorové vozíky. To pak může být zdrojem dalších rizik.

Dalším příkladem mohou být rukavice. Nevhodně vybrané rukavice nejen že nemusí dostatečně chránit před rizikem, před kterým mají. Ale navíc způsobují další rizika, jako jsou ta plynoucí z nedostatečného hmatu, působen potu na kůži, namotání rukavice na zařízení apod.

Odpovídat podmínkám pracoviště

Obdobně, jak výše uvedeno v případě chráničů sluchu. Chrániče nesmí mít příliš vysoký ani nízký útlum hluku. Ale přesně takový, jaký vyžaduje dané pracoviště.

I ochranné brýle se dnes vyrábějí v různých provedení. Dle doby jejich používání nebo dle světelných podmínek na pracovištích.

Také jsou zcela zbytečné bezpečnostní boty s ocelovou špicí, pokud na pracovišti při činnostech není riziko pádu předmětů na nohy.

Před výběrem ochranných prostředků je tedy nutno dobře znát podmínky pracovišť.

Přizpůsobeny jednotlivým zaměstnancům

Každý jsme jiný, svým způsobem jedinečný. Proto ne každý ochranný prostředek může sednout každému. Ukázkovým příkladem jsou boty. Jednak musejí mít správnou velikost a za druhé, i při správné velikosti mohou boty zaměstnance tlačit do nohy. Zejména pokud má nějaké atypické chodidlo. Například nadměrně široké v oblasti prstů. Zde se opět dostáváme také do podmínky, že ochranné prostředky nesmí představovat další riziko. A to tlačící bota určitě představuje. Vždyť zaměstnanec by se vůbec nemohl soustředit na práci.

Velmi typickým příkladem pak mohou být i ochranné brýle. Nezapomeňte zde na zaměstnance, kteří musejí nosit i dioptrické brýle! Zde je nutno poskytnout takové ochranné brýle, které jsou s dioptrickými kompatibilní nebo zkrátka nechat vyrobit ochranné brýle s dioptrickými skly.

Respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav

Co se týče zdravotního stavu, zde je opět zcela typickým příkladem výše uvedená nutnost nosit dioptrické a ochranné brýle současně. Jsou ale i jiné, méně časté až extrémní případy, které je nutno si ohlídat. Vše by měl za včas podchytit smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb. Ale existují např. zaměstnanci, kteří mají srostlé dva nebo více prstů na rukou. Pokud při práci musejí používat ochranné rukavice, je to poměrně velký problém. Nebo osoby s různými délkami nohou. Osoby trpící různými chronickými zánětlivými obtížemi sluchu apod.

Je tedy na místě, při výběru ochranných prostředků úzce spolupracovat se smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb, ale i se samotnými zaměstnanci.

A další požadavky?

Ano, výše uvedené není vše. Požadavků je ještě mnohem více. Naštěstí většinu za Vás vyřeší přímo výrobci ochranných prostředků.

Pozor si ale určitě dejte v případech, kdy přítomnost více než jednoho rizika vyžaduje, aby zaměstnanci používali současně více ochranných prostředků. V těchto případech musejí být ochranné prostředky kompatibilní!

I proto se běžně prodávají např. ochranné sety, jako je přilba s implementovanými chrániči sluchu a obličejovým štítem (např. pro obsluhu křovinořezů).


Zaměstnavatel a ochranné prostředky – přehled povinností

Osobní ochranné pracovní prostředky poskytuje vždy zaměstnavatel a to v případech, není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce.

Mezi další základní povinnosti zaměstnavatele, v této oblasti, patří zejména:

  • poskytovat ochranné prostředky na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce,
  • poskytovat ochranné prostředky bezplatně,
  • nenahrazovat poskytování ochranných prostředků finančním plněním,
  • udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu,
  • kontrolovat používání ochranných prostředků zaměstnanci.

Opět se u jednotlivých bodů trochu zastavím a pokusím se Vám je přiblížit, včetně možných úskalí.

Nechcete-li se trápit, s vymýšlením směrnice pro poskytování ochranných prostředků, můžete využít vzoru, který jsem pro Vás připravil. Vzor dokumentu obsahuje stanovení požadavků na systém poskytování OOPP, hodnocení rizik pro čtyři vzorové práce, stanovení podmínek pro použití OOPP zaměstnanci, evidenční list pro poskytnutí OOPP, formulář pro seznámení s návodem k použití OOPP, a formulář záznamu kontroly používání OOPP.

Vyhodnocení rizik pro poskytnutí ochranných prostředků

Vyhodnocení rizik je základním krokem každého preventivního opatření na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jak jej ale správně provést? Není to zase až tak komplikované, jak by se mohlo zdát.

Velkým pomocníkem v tomto kroku je nám nařízení vlády, které v příloze uvádí vzorovou tabulku pro vyhodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků. Tabulka obsahuje jednak seznam 21 nejčastějších rizik a  k nim i seznam částí lidského těla, které mohou být těmito riziky ohroženy. Stačí tak postupovat krok za krokem a pro každou část těla vyhodnotit, zda může být ohrožena jedním z oněch 21 rizik.

Některé hodnocení je spíše subjektivního rázu (např. riziko uklouznutí, upadnutí), jiné vyžaduje empirická data (např. riziko hluku, prachu, vibrací).

Pokud ale již vyhodnotíte, že konkrétní riziko zaměstnance ohrožuje, je nutno toto riziko blíže poznat, abyste byli schopni vybrat vhodný ochranný prostředek.

Zaměstnavatelé se při výběru OOPP dopouštějí častých chyb. Zaměstnavatel např. tuší, že zaměstnanec by při práci měl používat ochranné rukavice. A tak zajede do obchodu a první, které se mu líbí a jsou za rozumnou cenu, koupí. Takový zaměstnavatel vůbec netuší, že rukavice splňují určité třídy ochrany, které jsou značeny písmeny a, b, c, d. Výběr ochranných prostředků je tedy základní. Ideální je spolupracovat s odbornou prodejnou, která dokáže na základě rizik, doporučit ty nejvhodnější prostředky.

Bezplatné poskytování ochranných prostředků a žádné finanční plnění

Veškeré náklady na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hradí zaměstnavatel a nesmí je přímo ani nepřímo přenášet na zaměstnance. Stejně to platí i v případě poskytování ochranných prostředků.

Určitě také není dobrým způsobem, dát zaměstnanci dvě tři stovky, ať si jde koupit pracovní boty. V lepším případě si nějaké boty koupí a s trochou štěstí budou i pracovní, v horším si koupí něco dobrého na zub a bude dále pracovat ve svých roztrhaných teniskách.

Nepouštějte se ani do způsobů, kdy zaměstnanci přidáte do výplaty za to, že ten azbest zlikviduje bez ochrany dýchacích cest!

Že to je zakázaný způsob, netřeba doufám zdůrazňovat.

Udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu

Na tento bod se velmi často zapomíná.

Jednak jsou tu ochranné prostředky, které přímo chrání život zaměstnance. Např. kompletní postroj k ochraně před pádem z výšky nebo do hloubky. U těchto OOPP si zaměstnavatelé rizika často uvědomují a kontroly / údržbu skutečně provádějí. Vše by mělo být v souladu s návodem výrobce.

Další skupinou jsou pak ochranné a pracovní oděvy. Zde je již situace poněkud horší.

Ze zákona není možné, aby si zaměstnanec pracovní oděv sám zašíval, sám pral, čistil a udržoval. Možné to je pouze v případě, že by to prováděl v pracovní době. Doma, ve vlastní pračce, snad je na základě kolektivní smlouvy a po poskytnutí finanční kompenzace energií, pracího prášku, amortizace pračky, samotné práce.

Správný postup tedy je, pokud veškerou údržbu zajistí zaměstnavatel. Dnes již jsou specializované prádelny, které se tímto zabývají.

Každopádně podmínkou je, že používané ochranné prostředky, musejí být v použivatelném stavu!

Pokud chcete, aby jeden kus ochranného prostředku používalo více zaměstnanců, tedy aby si tito ochranný prostředek střídali, musíte zajistit, aby byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení přenosnými chorobami. Tj. desinfekci prostředků.

Kontrolovat používání ochranných prostředků

Kámen úrazu. Problém je v tom, že ochranný prostředek většinou nějakým způsobem zaměstnance omezuje, překáží mu při práci nebo zkrátka snižuje pohodu. I to je důvod, proč zaměstnanci ochranné prostředky často nepoužívají. A je na zaměstnavateli, aby si sjednal pořádek.

Zaměstnavatel nesmí tolerovat to, že zaměstnanec stanovený ochranný prostředek při práci nepoužívá! I proto je zaměstnavatel povinen provádět kontroly. Kontroly musí být prokazatelné. Nechci zde napsat přímo, písemně dokladované, ale je to nejsnadnější způsob, jak je prokázat. Ideální je evidovat každou kontrolu, tedy nejen kontroly, kdy dojde k porušení předpisů, ale i ty, kdy je vše v pořádku.

Aby si zaměstnanci uvědomili, že používání ochranných prostředků je skutečně nutností, nesmí zaměstnavatel, byť sebemenší prohřešky, tolerovat. Bohužel jsou firmy a často např. stavební, kde je ostatním zaměstnancům pro smích ten, který si nasadí ochrannou přilbu. Taková firemní kultura je skutečně již velmi tristní!

Aby pro Vás bylo provádění kontrol používání ochranných prostředků zaměstnanci snadné, připravil jsem vzorový formulář. Ten slouží jak k dokladu toho, že kontrola byla provedena a zaměstnanci OOPP používají, tak i k záznamu konkrétního porušení a zejména, k poučení zaměstnance, mimo jiné i o možnosti ukončení pracovního poměru.

A jak je to s evidencí výdeje ochranných prostředků?

Předně nutno podotknout, že žádný právní předpis nepožaduje po zaměstnavateli, aby osobní ochranné pracovní prostředky poskytoval proti podpisu a vůbec, aby toto poskytování nějak evidoval. Zaměstnavatel má pouze povinnost prostředku poskytovat. A zde je ten háček. V praxi může dojít k problémové situaci, kdy bude muset zaměstnavatel poskytnutí OOPP prokázat. A to může být bez patřičného formuláře a podpisu zaměstnance dost problém. Ale není to nemožné. Přesto se přikláním k tomu, aby se poskytování ochranných prostředků evidovalo a zaměstnanci toto poskytnutí potvrzovali svým podpisem.

Musí zaměstnavatel zaměstnance seznamovat s poskytovanými OOPP?

Ano! Zaměstnavatel musí zajistit, aby byli zaměstnanci s používání ochranných pracovních prostředků seznámeni. Ideální je seznámit zaměstnance s návodem k obsluze / údržbě poskytovaného prostředku. Opět je nejlepší možnou cestou, seznámení provést prokazatelně – písemně.

Čím je vyšší kategorie poskytovaného ochranného prostředku, tím i seznámení by mělo být podrobnější a důkladnější. Někdy dokonce je zapotřebí i praktického nácviku, například u prostředků chránících proti pádu z výšky.

Splnit výše uvedené povinnost, tedy prokazatelně poskytnout OOPP a seznámit zaměstnance s jejich používáním, Vám pomůže vzorový formulář evidenčního listu OOPP, který si můžete zakoupit v e-shopu SAW.


Rozdělení osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)

Zcela základním rozdělením ochranných prostředků, je jejich dělení do tří kategorií, dle míry rizik, proti kterým chrání.

Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) kategorie I

Do této kategorie spadají ochranné prostředky jednoduché konstrukce, jejichž návrh vychází z toho, že uživatel může sám zhodnotit úroveň ochrany poskytované proti jednotlivým postupně účinkujícím minimálním rizikům, jež mohou být včas a bezpečně uživatelem rozpoznána, se ES přezkoušení typu nevyžaduje.

Do této kategorie patří výhradně osobní ochranné prostředky určené pro ochranu uživatele proti:

  • mechanickému působení, jehož účinky jsou povrchové (například zahradnické rukavice);
  • slabě agresivním čisticím prostředkům, jejichž účinek lze snadno vyloučit (například ochranné rukavice proti zředěným roztokům čisticích přípravků);
  • rizikům při manipulaci s horkými předměty, které nevystaví uživatele teplotám převyšujícím 50°C nebo nebezpečným nárazům (například rukavice, zástěry pro profesionální používání);
  • klimatickým vlivům, které však nejsou mimořádné ani extrémní (například pokrývka hlavy, sezónní oděv, obuv);
  • slabým nárazům a vibracím, které nepostihují životně důležité části těla a jejichž účinky nemohou způsobit nevratná poškození (například lehké ochranné přilby proti skalpování vlasů, rukavice, lehká obuv);
  • slunečnímu záření (sluneční brýle).

Osobní ochranné pracovní prostředky kategorie II

Ochranné prostředky kategorie II nesplňující podmínky pro zařazení do kategorií I. a III.

Osobní ochranné pracovní prostředky kategorie III

Do třetí kategorie spadají ochranné prostředky složité konstrukce určené k ochraně proti smrtelnému nebezpečí nebo proti nebezpečím, která mohou vážně a nevratně poškodit zdraví a kde návrh vychází z toho, že jejich bezprostřední účinky uživatel nemůže včas rozpoznat. Do této kategorie patří výhradně:

  • filtrační prostředky pro ochranu dýchacích orgánů proti pevným a kapalným aerosolům nebo proti dráždivým, nebezpečným, toxickým nebo radioaktivním plynům;
  • prostředky pro ochranu dýchacích orgánů zajišťující plnou izolaci vůči okolní atmosféře, včetně přístrojů pro potápění;
  • osobní ochranné prostředky poskytující pouze časově omezenou ochranu proti chemickému působení nebo proti ionizujícímu záření;
  • osobní ochranné prostředky chránící před pádem z výšky;
  • osobní ochranné prostředky proti rizikům vyvolaným elektřinou a nebezpečným napětím nebo prostředky užívané jako izolace při práci pod vysokým napětím.

Rozdělení OOPP dle částí těla, které chrání proti rizikům

  • Prostředky pro ochranu hlavy
  • Prostředky pro ochranu sluchu
  • Prostředky pro ochranu očí a obličeje
  • Prostředky pro ochranu dýchacích orgánů
  • Prostředky pro ochranu rukou a paží
  • Prostředky pro ochranu nohou
  • Prostředky pro ochranu trupu a břicha
  • Prostředky pro prevenci pádů
  • Ochranné oděvy

Neváhejte mě kontaktovat. Již jsem vyhodnotil rizika pro stovky prací a úzce spolupracuji s prodejci i výrobci OOPP.

Bojíte se, že to sami nezvládnete?

Neváhejte mě kontaktovat. Již jsem vyhodnotil rizika pro stovky prací a úzce spolupracuji s prodejci i výrobci OOPP.

Byl pro vás článek užitečný?

Klikněte na hvězdičky pro ohodnocení článku.

Průměrné hodnocení 4.7 / 5. Počet hodnocení: 3

Doposud nikdo nehodnotil. Buďte první, kdo článek ohodnotí. Děkuji.

Pokud se vám článek líbil...

Sledujte mě na sociálních sítích.

Omlouvám se, že pro vás nebyl tento článek užitečný a děkuji za vaši zpětnou vazbu.

Pojďme tento článek vylepšit!

Řekněte mně, jak mohu tento článek vylepšit.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Scroll to Top