SAW - Ing. Vít Hofman - služby BOZP a PO Uherské Hradiště - logo
5
1777 

Online průvodce pracovními úrazy

Odškodnění pracovního úrazu

Poskytněte zaměstnanci řádné odškodné, na které má nárok!

Co dělat?

Co nejdříve zajistěte řádné odškodnění pracovního úrazu, na které má zaměstnanec nárok!

Související právní předpisy

Povinnost plyne z ustanovení § 269 a násl. Zákoníku práce, úz.

Kdy musí zaměstnavatel nahradit zaměstnanci škodu?

Povinnosti plynou zejména z ustanovení § 269 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, úz, cituji níže:

Zaměstnavatel   je   povinen   nahradit  zaměstnanci  škodu  nebo nemajetkovou  újmu  vzniklou  pracovním  úrazem,  jestliže  škoda  nebo nemajetková  újma  vznikla  při  plnění  pracovních  úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Zaměstnavatel  je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když  dodržel  povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění  bezpečnosti  a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí.

Zaměstnavatel   se   zprostí   povinnosti   nahradit  škodu  nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla

  1. tím,  že  postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní  předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při  práci,  ačkoliv  s  nimi  byl  řádně  seznámen  a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
  2. v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných  návykových  látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit,

a  že  tyto  skutečnosti  byly  jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.

Zaměstnavatel   se   zprostí   povinnosti   nahradit  škodu  nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla

  1. v  důsledku  skutečností  uvedených v výše v bodech 1. a 2. a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo
  2. proto,  že  si  zaměstnanec  počínal  v rozporu s obvyklým způsobem chování  tak,  že  je  zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy  anebo  pokyny  k  zajištění  bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,   jednal   lehkomyslně,   přestože  si  musel  vzhledem  ke  své kvalifikaci  a  zkušenostem  být  vědom,  že  si  může způsobit újmu na zdraví.  Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

Zprostí-li   se  zaměstnavatel  povinnosti  nahradit  škodu  nebo nemajetkovou   újmu   zčásti,   je  povinen  určit  část,  kterou  nese zaměstnanec,  podle míry jeho zavinění; v případě, kdy se zprostí odpovědnosti zčásti, je  však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy.

Při  posuzování,  zda  zaměstnanec  porušil  právní  nebo  ostatní předpisy  anebo  pokyny  k  zajištění  bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,  se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž  si  má  každý  počínat  tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

Zaměstnavatel   se  nemůže  zprostit  povinnosti  nahradit  škodu  nebo nemajetkovou  újmu  zcela  ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo  hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal.

Na jaké druhy náhrad má zaměstnanec nárok?

Povinnosti plynou zejména z ustanovení § 269 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, úz, cituji níže:

Zaměstnavatel   je   povinen   nahradit  zaměstnanci  škodu  nebo nemajetkovou  újmu  vzniklou  pracovním  úrazem,  jestliže  škoda  nebo nemajetková  újma  vznikla  při  plnění  pracovních  úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Zaměstnavatel  je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když  dodržel  povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění  bezpečnosti  a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí.

Zaměstnavatel   se   zprostí   povinnosti   nahradit  škodu  nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla

  1. tím,  že  postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní  předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při  práci,  ačkoliv  s  nimi  byl  řádně  seznámen  a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
  2. v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných  návykových  látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit,

a  že  tyto  skutečnosti  byly  jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.

Zaměstnavatel   se   zprostí   povinnosti   nahradit  škodu  nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla

  1. v  důsledku  skutečností  uvedených v výše v bodech 1. a 2. a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo
  2. proto,  že  si  zaměstnanec  počínal  v rozporu s obvyklým způsobem chování  tak,  že  je  zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy  anebo  pokyny  k  zajištění  bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,   jednal   lehkomyslně,   přestože  si  musel  vzhledem  ke  své kvalifikaci  a  zkušenostem  být  vědom,  že  si  může způsobit újmu na zdraví.  Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

Zprostí-li   se  zaměstnavatel  povinnosti  nahradit  škodu  nebo nemajetkovou   újmu   zčásti,   je  povinen  určit  část,  kterou  nese zaměstnanec,  podle míry jeho zavinění; v případě, kdy se zprostí odpovědnosti zčásti, je  však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy.

Při  posuzování,  zda  zaměstnanec  porušil  právní  nebo  ostatní předpisy  anebo  pokyny  k  zajištění  bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,  se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž  si  má  každý  počínat  tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

Zaměstnavatel   se  nemůže  zprostit  povinnosti  nahradit  škodu  nebo nemajetkovou  újmu  zcela  ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo  hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal.

Nejste si jisti, jak postupovat?

Kontaktujte mě

Mohlo by vás zajímat - novinky na blogu SAW

Bezpečnost práce a malý podnikatel

Také si žijete ve snu, že bezpečnost práce, potažmo i požární ochranu, musí řešit pouze větší výrobní subjekty? Nenechte se uvést v omyl. Bezpečnost práce a malý podnikatel patří také neodmyslitelně k sobě.

Česká právní úprava ukládá povinnost řešit bezpečnost práce všem podnikajícím fyzickým a právnickým osobám a co je důležité, bez rozdílu na jejich velikost či zaměření.

Pouze dochází k určitým rozdílům u zaměstnavatelů a nezaměstnavatelů, ale jinak je úplně jedno, zda provozujete malou účetní firmu nebo gigantický chemický závod. Bezpečnost musíte řešit vždy!

Vše vychází z naší ústavy, tj. předpisu č. 1/1993 Sb., v platném znění, respektive z jí deklarované listiny základních práv a svobod, tj. předpisu 2/1993 Sb., v platném znění. Na základě listiny základních práv a svobod, má každý zaměstnanec právo na uspokojivé pracovní podmínky a každý občan právo na ochranu zdraví.

Ve smyslu našich ústavních hodnot je tedy zřejmé, že právo na bezpečnost má stejně tak administrativní pracovnice jako třeba svářeč.

A jak se na to tváří zákony?

Rozdíly nenalezneme ani v zákoně č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce v platném znění, který ve své části páté, ukládá zaměstnavateli základní povinnosti na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. A ani v zákoně č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění. Pokud navíc půjdeme do hloubky a podíváme se do zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění, konkrétně do jeho § 13, zjistíme, že tam, kde se v Zákoníku práce uvádí zaměstnavatel nebo zaměstnanec, rozumí se tím i fyzická osoba, která provozuje samostatně výdělečnou činnost (OSVČ).

Jinak řečeno, pokud se v Zákoníku práce ukládá povinnost zaměstnavatele poskytovat zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, obdobně tato povinnost platí pro OSVČ (podnikatel musí sám sobě poskytnout osobní ochranné pracovní prostředky). Samozřejmě vše přiměřeně s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu.

Takže zpět k pointě tohoto článku. Proč by měli bezpečnost práce řešit i malí podnikatelé? Odpověď je jednoduchá. Protože mají stejné povinnosti jako ti velcí podnikatelé a firmy, protože oni sami a zejména jejich zaměstnanci mají právo na zajištění bezpečnosti a protože i ti nejmenší, mohou přijít ke stejně velkým škodám a dostat nejvyšší možné sankce (až 2 000 000 Kč) od státních dozorujících orgánů.

A zase ta rizika...

Důležité je neopomínat, že pracovní rizika jsou ve všech profesích. Jen v těch méně rizikových si je většinou tolik neuvědomujeme. Ke vzniku obrovské škody a to nejen na majetku, ale i na životech či zdraví osob, může přitom postačit pouze náhoda, chvilková nepozornost nebo technická závada.

Může stačit pouhé zakopnutí či uklouznutí na náledí, špatná obsluha zařízení nebo nevhodně odhozený nedopalek od cigarety. Možností je obrovská spousta.

Bezpečnost práce a malý podnikatel v praktických příkladech

V praxi častým a konkrétním případem podcenění rizik, je provoz firemních vozidel (zejména administrativní firmy, které bezpečnost jako takovou téměř neřeší). Přitom právě dopravní nehody tvoří významný podíl všech pracovních úrazů, včetně těch smrtelných. Vysoká míra rizika hrozí také v různých meších prodejnách, které jsou od podlahy až po strop zaskladněny zbožím, často hořlavým či dokonce extrémně hořlavým zbožím. Nebezpečí číhá i v restauracích či barech, např. i v podobě rizik vytvářených samotnými návštěvníky, zejména potom těmi značně podnapilými. Nebo si opravdu myslíte, že pokud opilý návštěvník ublíží Vašemu zaměstnanci, vy jste mimo hru? Za zmínku stojí rovněž chronické obtíže s pohybovým aparátem u sedavých zaměstnání, v některých případech (práce s PC), umocněné rizikem vzniku syndromu karpálního tunelu nebo obdobných obtíží.

Malí podnikatelé, kteří bezpečnost ignorují, defakto sedí na tikající bombě. Přitom zejména oni, jsou případnou škodou vzniklou nedodržením podmínek bezpečnosti práce ohroženi až na výjimky nejvíce, jelikož velké firmy jsou většinou schopny lépe snést případné škody a to nejen ty, finančního charakteru.

Bezpečnost práce a malý podnikatel k sobě patří

Nepodceňujte, zejména v začátcích svého podnikání, problematiku bezpečnosti práce. Stačí jedna chyba, která Vám a Vašemu zaměstnanci změní celý život. Přitom náklady nemusejí být nijak závratné. Při troše snahy a úsilí, díky vzorovým dokumentům SAW, můžete zvládnout tuto agendu vyřešit i svépomoci.

Zjistit více
Koordinátor BOZP na staveništi vs. OZO BOZP

V praxi se často setkáváme s mylným výkladem pojmů, kdo to je „bezpečák“ a kdo to je koordinátor BOZP na staveništi.

Obě výše uvedené osoby, jsou osobami odborně způsobilými, dle § 10, zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v účinném znění (úz).

Rozdíl je pouze v rozsahu jejich přezkoušení, přičemž požadavky na toto přezkoušení jsou stanoveny a upraveny v nařízení vlády č. 592/2006 Sb., úz.

V mezích právních předpisů, je potom:

  1. tzv. „bezpečák“, osobou odborně způsobilou k zajišťování úkolů v prevenci rizik, podle § 9, zákona č. 309/2006 Sb., úz; dále v textu jen OZO BOZP;
  2. tzv. „koordinátor“, osobou odborně způsobilou k činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle §§ 1418, zákona č. 309/2006 Sb., úz; dále v textu jen koordinátor BOZP.

Mnozí zaměstnavatelé a to zejména zaměstnavatelé ve stavební oblasti, stále tápou a přesně neznají smysl a rozsah povinností výše uvedených osob. V praxi se pak dokonce často stává, že stavební firmy spolupracují pouze s koordinátory BOZP na staveništi a OZO BOZP vůbec neřeší.

Pojďme si přiblížit smysl jednotlivých osob.

Osoba odborně způsobilá k zajišťování úkolů v prevenci rizik (OZO BOZP)

Činnost OZO BOZP se řídí zejména § 9, zákona č. 309/2006 Sb., úz. Tímto § je stanoveno následující:

  1. Zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance (dále jen „zajišťování úkolů v prevenci rizik“).
  2. Zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek uvedených níže v bodě 3. sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu nebo i obchodním vztahu.
  3. Zaměstnává-li zaměstnavatel:
    1. nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti;
    2. 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami.
  4. Zaměstnává-li zaměstnavatel více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.

Zde pozor na ustanovení bodu 2. Nikde není přesně definováno, co to znamená být způsobilý k zajišťování plnění úkolů prevence rizik. Lze se však domnívat, že je tím myšlena znalost všech relevantních právních a ostatních předpisů BOZP, vztahujících se k vykonávané činnosti. Tyto znalosti má zpravidla jen OZO BOZP, v praxi často ani tato osoba ne.

Na otázku co to je myšleno prevencí rizik a úkoly prevence rizik, nám odpoví odst. (2), § 102, zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, úz následovně:

„Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.“

Informujte ostatní zaměstnavatele o rizicích, která na staveniště přinášíte, snadno a efektivně, díky vzorovému dokumentu SAW ke stažení!

Stručně řečeno, do prevence rizik můžeme zahrnout činnosti jako je řízení rizikzařazení prací do kategorií, hodnocení rizik pro výběr a poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků, činnosti na úseku pracovnělékařských a činnosti při poskytování první pomoci a zvládání mimořádných událostí, kontrolní činnost a to jak na úseku zaměstnanců, pracovního prostředí, tak i strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí a dále zpracování dokumentace BOZP, kde budou podmínky prevence rizik zahrnuty a v neposlední řadě rovněž školení a informování na úseku BOZP a prevence a represe pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Osoba odborně způsobilá k činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (koordinátor BOZP na staveništi)

V případě koordinátora BOZP, je asi vhodné nejprve uvést, kdo a kdy jej musí zajistit. Toto definuje § 14, zákona č. 309/2006 Sb., úz následovně:

„Budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby, je zadavatel stavby povinen určit potřebný počet koordinátorů BOZP s přihlédnutím k rozsahu a složitosti díla a jeho náročnosti na koordinaci ve fázi přípravy a ve fázi jeho realizace. Činnosti koordinátora při přípravě díla a při jeho realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou.“

Dále jsou v témže § vymezeny okolnosti a situace, kdy koordinátora BOZP není nutno zajišťovat a to následovně:

„Koordinátor BOZP na staveništi se neurčuje při přípravě a realizaci staveb:

  1. u nichž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací podle § 15 odst. 1, zákona č. 309/2006 Sb., úz;
  2. které provádí stavebník sám pro sebe svépomocí podle zvláštního právního předpisu, tj. zákona č. 183/2006 Sb., Stavebního zákona, úz, nebo
  3. nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení podle zvláštního právního předpisu, kterým je zde rovněž myšlen stavební zákon č. 183/2006 Sb., úz.

Nyní ale blíže, k jednotlivým bodům.

Povinnost doručení o zahájení prací vzniká v případech, kdy při realizaci stavby

  1. celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
  2. celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.

Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět

  1. stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103, stavebního zákona;
  2. stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104, stavebního zákona;

Rovněž stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, jsou uvedeny v § 103, stavebního zákona.

Výčet výše uvedených případů je značný a nad rámec tohoto textu.

Výše je tedy uvedeno, kdy je nutno zřizovat koordinátora BOZP, teď pojďme přejít k povinnostem této osoby. Ty jsou vymezeny § 18, zákona č. 309/2006 Sb., úz a to následovně:

„Koordinátor BOZP na staveništi je při přípravě stavby povinen:

  1. v dostatečném časovém předstihu před zadáním díla zhotoviteli stavby předat zadavateli stavby přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě, informace o rizicích, která se mohou při realizaci stavby vyskytnout, se zřetelem na práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví a další podklady nutné pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce, na které je třeba vzít zřetel s ohledem na charakter stavby a její realizaci;
  2. bez zbytečného odkladu předat projektantovi, zhotoviteli stavby, pokud byl již určen, popřípadě jiné osobě veškeré další informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se dotýkají jejich činnosti;
  3. provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem.

Koordinátor BOZP na staveništi je při realizaci stavby povinen:

  1. bez zbytečného odkladu:
    1. informovat všechny dotčené zhotovitele stavby o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací;
    2. upozornit zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zjištěné na pracovišti převzatém zhotovitelem stavby a vyžadovat zjednání nápravy; k tomu je oprávněn navrhovat přiměřená opatření;
    3. oznámit zadavateli stavby případy podle bodu 2, nebyla-li zhotovitelem stavby neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání nápravy;
  2. provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem.“

Zvláštním právním předpisem, uvedeným výše, je myšleno nařízení vlády č. 591/2006 Sb., úz, konkrétně jeho §§ 78.

Z výše uvedeného je však zřejmé, že koordinátor BOZP na staveništi v žádném případě nenahrazuje funkci OZO BOZP.

Koordinátor BOZP na staveništi, jak již jeho označení napovídá, se zřizuje opravdu především k tomu, aby koordinoval činnosti jednotlivých stavebních firem, včetně OSVČ tak, aby se zaměstnanci těchto vzájemně neohrožovali. Toto by měl koordinátor zajistit již ve fázi přípravy stavby. To je však v praxi téměř nemožné, jelikož konkrétní podmínky každé stavby se mohou měnit ze dne na den a na tyto je potřeba adekvátně reagovat. Koordinátor např. V žádném případě není od toho, aby zaměstnavatelům radil, kolik mají svým zaměstnancům poskytovat ochranných nápojů, jaké mají uplatňovat bezpečnostní přestávky nebo jaké mají používat chrániče sluchu.

A co OZO BOZP na staveništi?

Naproti tomu OZO BOZP je „poradním orgánem“ každého ze zaměstnavatelů a těmto pomáhá uplatňovat opatření prevence rizik tak, aby zaměstnanci své pracovní činnosti vykonávali způsobem, který neohrožuje jejich zdraví a neohrožuje ani zdraví ostatních osob.

V praxi je bohužel velmi častý jev ten, že koordinátor BOZP na staveništi se zřizuje výhradně za účelem naplnění §§. Plán BOZP není připraven pro konkrétní stavbu, ale je „stažený z internetu“, přejmenován, lehce upraven a takto použit. Koordinátor se na stavbě vyskytuje jen velmi sporadicky, spíše jen tehdy, kdy již není zbytí. Většina koordinátorů vlastně ani netuší, kteří subdodavatelé se v daný čas na staveništi pohybují, jaké činnosti vykonávají a tak se smysl této osoby vytrácí.

Samozřejmě jsou i výjimky, není jich však mnoho. Čas a peníze jsou nemilosrdným nepřítelem BOZP.

Z výše uvedených důvodů vidím jako velmi důležité, aby si zaměstnavatelé, stavební firmy, zajišťovali OZO BOZP, které se na staveništi bude pohybovat pravidelně a bude řádně provádět prevenci rizik. Znovu totiž připomínám, že staveniště jsou jedněmi z nejrizikovějších pracovišť u nás.

Velkou výhodou potom je, pokud OZO BOZP plní současně funkci technika požární ochrany a na staveništi zajišťuje i plnění úkolů požární ochrany.

A v případě zadavatelů staveb… zde bych apeloval na to, aby koordinátora BOZP nevybírali jen dle cenové nabídky, ale zejména dle referencí a jeho opravdových dovedností. A v případě velkých či i jinak rozsáhlých staveb nezapomínat na to, že koordinátor BOZP na staveništi nemusí být určen jen jeden.

Zjistit více
SAWAPP - cloudová aplikace ke správě pracovnělékařských prohlídek

Kontaktní informace

Ing. Vít Hofman

IČO: 020 65 681
DIČ: CZ8602215072
Města Mayen 1536
686 01 Uherské Hradiště
5
  • Položka byla vložena do košíku
5
Přehled nákupu
Gratuluji. Získáváte produkt zdarma!
250 
    Použít kupón
    linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram