Koordinátor BOZP na staveništi vs. OZO BOZP

Koordinátor BOZP na staveništi

V praxi se často setkáváme s mylným výkladem pojmů, kdo to je „bezpečák“ a kdo to je koordinátor BOZP na staveništi.

Obě výše uvedené osoby, jsou osobami odborně způsobilými, dle § 10, zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v účinném znění (úz).

Rozdíl je pouze v rozsahu jejich přezkoušení, přičemž požadavky na toto přezkoušení jsou stanoveny a upraveny v nařízení vlády č. 592/2006 Sb., úz.

V mezích právních předpisů, je potom:

  1. tzv. „bezpečák“, osobou odborně způsobilou k zajišťování úkolů v prevenci rizik, podle § 9, zákona č. 309/2006 Sb., úz; dále v textu jen OZO BOZP;
  2. tzv. „koordinátor“, osobou odborně způsobilou k činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle §§ 1418, zákona č. 309/2006 Sb., úz; dále v textu jen koordinátor BOZP.

Mnozí zaměstnavatelé a to zejména zaměstnavatelé ve stavební oblasti, stále tápou a přesně neznají smysl a rozsah povinností výše uvedených osob. V praxi se pak dokonce často stává, že stavební firmy spolupracují pouze s koordinátory BOZP na staveništi a OZO BOZP vůbec neřeší.

Pojďme si přiblížit smysl jednotlivých osob.


Osoba odborně způsobilá k zajišťování úkolů v prevenci rizik (OZO BOZP)

Činnost OZO BOZP se řídí zejména § 9, zákona č. 309/2006 Sb., úz. Tímto § je stanoveno následující:

  1. Zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance (dále jen „zajišťování úkolů v prevenci rizik“).
  2. Zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek uvedených níže v bodě 3. sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu nebo i obchodním vztahu.
  3. Zaměstnává-li zaměstnavatel:
    1. nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti;
    2. 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami.
  4. Zaměstnává-li zaměstnavatel více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.

Zde pozor na ustanovení bodu 2. Nikde není přesně definováno, co to znamená být způsobilý k zajišťování plnění úkolů prevence rizik. Lze se však domnívat, že je tím myšlena znalost všech relevantních právních a ostatních předpisů BOZP, vztahujících se k vykonávané činnosti. Tyto znalosti má zpravidla jen OZO BOZP, v praxi často ani tato osoba ne.

Na otázku co to je myšleno prevencí rizik a úkoly prevence rizik, nám odpoví odst. (2), § 102, zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, úz následovně:

„Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.“

Informujte ostatní zaměstnavatele o rizicích, která na staveniště přinášíte, snadno a efektivně, díky vzorovému dokumentu SAW ke stažení!

Stručně řečeno, do prevence rizik můžeme zahrnout činnosti jako je řízení rizikzařazení prací do kategorií, hodnocení rizik pro výběr a poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků, činnosti na úseku pracovnělékařských a činnosti při poskytování první pomoci a zvládání mimořádných událostí, kontrolní činnost a to jak na úseku zaměstnanců, pracovního prostředí, tak i strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí a dále zpracování dokumentace BOZP, kde budou podmínky prevence rizik zahrnuty a v neposlední řadě rovněž školení a informování na úseku BOZP a prevence a represe pracovních úrazů a nemocí z povolání.


Osoba odborně způsobilá k činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (koordinátor BOZP na staveništi)

V případě koordinátora BOZP, je asi vhodné nejprve uvést, kdo a kdy jej musí zajistit. Toto definuje § 14, zákona č. 309/2006 Sb., úz následovně:

„Budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby, je zadavatel stavby povinen určit potřebný počet koordinátorů BOZP s přihlédnutím k rozsahu a složitosti díla a jeho náročnosti na koordinaci ve fázi přípravy a ve fázi jeho realizace. Činnosti koordinátora při přípravě díla a při jeho realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou.“

Dále jsou v témže § vymezeny okolnosti a situace, kdy koordinátora BOZP není nutno zajišťovat a to následovně:

„Koordinátor BOZP na staveništi se neurčuje při přípravě a realizaci staveb:

  1. u nichž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací podle § 15 odst. 1, zákona č. 309/2006 Sb., úz;
  2. které provádí stavebník sám pro sebe svépomocí podle zvláštního právního předpisu, tj. zákona č. 183/2006 Sb., Stavebního zákona, úz, nebo
  3. nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení podle zvláštního právního předpisu, kterým je zde rovněž myšlen stavební zákon č. 183/2006 Sb., úz.

Nyní ale blíže, k jednotlivým bodům.

Povinnost doručení o zahájení prací vzniká v případech, kdy při realizaci stavby

  1. celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
  2. celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.

Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět

  1. stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103, stavebního zákona;
  2. stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104, stavebního zákona;

Rovněž stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, jsou uvedeny v § 103, stavebního zákona.

Výčet výše uvedených případů je značný a nad rámec tohoto textu.

Výše je tedy uvedeno, kdy je nutno zřizovat koordinátora BOZP, teď pojďme přejít k povinnostem této osoby. Ty jsou vymezeny § 18, zákona č. 309/2006 Sb., úz a to následovně:

„Koordinátor BOZP na staveništi je při přípravě stavby povinen:

  1. v dostatečném časovém předstihu před zadáním díla zhotoviteli stavby předat zadavateli stavby přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě, informace o rizicích, která se mohou při realizaci stavby vyskytnout, se zřetelem na práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví a další podklady nutné pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce, na které je třeba vzít zřetel s ohledem na charakter stavby a její realizaci;
  2. bez zbytečného odkladu předat projektantovi, zhotoviteli stavby, pokud byl již určen, popřípadě jiné osobě veškeré další informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se dotýkají jejich činnosti;
  3. provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem.

Koordinátor BOZP na staveništi je při realizaci stavby povinen:

  1. bez zbytečného odkladu:
    1. informovat všechny dotčené zhotovitele stavby o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací;
    2. upozornit zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zjištěné na pracovišti převzatém zhotovitelem stavby a vyžadovat zjednání nápravy; k tomu je oprávněn navrhovat přiměřená opatření;
    3. oznámit zadavateli stavby případy podle bodu 2, nebyla-li zhotovitelem stavby neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání nápravy;
  2. provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem.“

Zvláštním právním předpisem, uvedeným výše, je myšleno nařízení vlády č. 591/2006 Sb., úz, konkrétně jeho §§ 78.

Z výše uvedeného je však zřejmé, že koordinátor BOZP na staveništi v žádném případě nenahrazuje funkci OZO BOZP.

Koordinátor BOZP na staveništi, jak již jeho označení napovídá, se zřizuje opravdu především k tomu, aby koordinoval činnosti jednotlivých stavebních firem, včetně OSVČ tak, aby se zaměstnanci těchto vzájemně neohrožovali. Toto by měl koordinátor zajistit již ve fázi přípravy stavby. To je však v praxi téměř nemožné, jelikož konkrétní podmínky každé stavby se mohou měnit ze dne na den a na tyto je potřeba adekvátně reagovat. Koordinátor např. V žádném případě není od toho, aby zaměstnavatelům radil, kolik mají svým zaměstnancům poskytovat ochranných nápojů, jaké mají uplatňovat bezpečnostní přestávky nebo jaké mají používat chrániče sluchu.


A co OZO BOZP na staveništi?

Naproti tomu OZO BOZP je „poradním orgánem“ každého ze zaměstnavatelů a těmto pomáhá uplatňovat opatření prevence rizik tak, aby zaměstnanci své pracovní činnosti vykonávali způsobem, který neohrožuje jejich zdraví a neohrožuje ani zdraví ostatních osob.

V praxi je bohužel velmi častý jev ten, že koordinátor BOZP na staveništi se zřizuje výhradně za účelem naplnění §§. Plán BOZP není připraven pro konkrétní stavbu, ale je „stažený z internetu“, přejmenován, lehce upraven a takto použit. Koordinátor se na stavbě vyskytuje jen velmi sporadicky, spíše jen tehdy, kdy již není zbytí. Většina koordinátorů vlastně ani netuší, kteří subdodavatelé se v daný čas na staveništi pohybují, jaké činnosti vykonávají a tak se smysl této osoby vytrácí.

Samozřejmě jsou i výjimky, není jich však mnoho. Čas a peníze jsou nemilosrdným nepřítelem BOZP.

Z výše uvedených důvodů vidím jako velmi důležité, aby si zaměstnavatelé, stavební firmy, zajišťovali OZO BOZP, které se na staveništi bude pohybovat pravidelně a bude řádně provádět prevenci rizik. Znovu totiž připomínám, že staveniště jsou jedněmi z nejrizikovějších pracovišť u nás.

Velkou výhodou potom je, pokud OZO BOZP plní současně funkci technika požární ochrany a na staveništi zajišťuje i plnění úkolů požární ochrany.

A v případě zadavatelů staveb… zde bych apeloval na to, aby koordinátora BOZP nevybírali jen dle cenové nabídky, ale zejména dle referencí a jeho opravdových dovedností. A v případě velkých či i jinak rozsáhlých staveb nezapomínat na to, že koordinátor BOZP na staveništi nemusí být určen jen jeden.

Byl pro vás článek užitečný?

Klikněte na hvězdičky pro ohodnocení článku.

Průměrné hodnocení / 5. Počet hodnocení:

Pokud se vám článek líbil...

Sledujte mě na sociálních sítích.

Omlouvám se, že pro vás nebyl tento článek užitečný a děkuji za vaši zpětnou vazbu.

Pojďme tento článek vylepšit!

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Scroll to Top