Pracovní úraz: Pád ze žebříku a mnohočetné zlomeniny

Pracovní úraz: Pád ze žebříku a mnohočetné zlomeniny

Popis úrazového děje

Zaměstnanec, stavební dělník, prováděl obhlídku kvality menší stavby. Po trojdílném žebříku (ve složeném stavu) se stabilizátorem vylezl na střechu stavěného objektu, aby zde provedl kontrolu kvality a stavu betonáže. Na střeše byl sám. Než ale kontrolu dokončil, skupina jiných zaměstnanců (jiného zaměstnavatele), trojdílný žebřík rozložila a to způsobem, kdy stavebnímu dělníkovi na střeše objektu ponechali přistavený jen poslední, třetí díl žebříku a zbylé dva díly se stabilizátorem si odnesli na jinou část stavby – k jinému objektu.

Ve chvíli, kdy chtěl stavební dělník, po kontrole kvality betonáže, střechu opustit, všiml si, že žebřík je vyměněn (rozložen). Přesto se rozhodl po přistavené poslední části žebříku slézt. Jakmile ale na žebřík našlápl, tento se pravým podélníkem zabořil do nezpevněného povrchu, celý žebřík se tím naklonil, zaměstnanec ztratil stabilitu a spadl z výšky přibližně 2 metrů. Zaměstnanec dopadl na hranu výkopu, který byl kolem objektu, čímž si způsobil mnohačetné zlomeniny, zejména v oblasti hrudníku.

Zjištěné skutečnosti a okolnosti úrazu

Šetřením příčin a okolností pracovního úrazu bylo zjištěno, že:

  • na staveništi v době úrazu působili zaměstnanci dvou zaměstnavatelů (zaměstnavatel A – úrazem postiženého zaměstnance, zaměstnavatel B – zaměstnanci, kteří žebřík odnesli);
  • zaměstnavatelé A a B se vzájemně neinformovali o rizicích a o přijatých opatřeních, přestože jejich zaměstnanci pracovali současně na jednom pracovišti;
  • pro staveniště nebyl určen koordinátor BOZP;
  • úrazem postižený zaměstnanec byl pro práci zdravotně způsobilý;
  • úrazem postižený zaměstnanec byl proškolen o právních a ostatních předpisech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně předpisu NV. č. 362/2005 Sb., a jeho bodu III, přílohy, ve kterém jsou stanovena jasná pravidla pro bezpečné používání žebříků;
  • trojdílný žebřík značky ALVE byl kvalitní a v řádném stavu a pro výstup na střechu vhodný;
  • trojdílný žebřík značky ALVE byl majetkem zaměstnavatele B;
  • úrazem postižený zaměstnanec od svého zaměstnavatele A nedostal k dispozici žebřík nebo jiné prostředky vhodné pro přístup na střechu;
  • mezi zaměstnavateli A a B neexistovala žádné, ani ústní dohoda o vzájemném zapůjčení si žebříku;
  • zaměstnavatelé A a B a i jejich zaměstnanci se vzájemně znali a pracovali společně dlouhodobě. Vzájemné půjčování si vybavení bylo mezi nimi běžné a vzájemně tolerované;
  • úrazem postižený zaměstnanec vypověděl: “Nechtěl jsem být za hňupa a poseru a hulákat na ty chlapy, aby mně ten žebřík zase přinesli. Tak jsem se rozhodl slézt i po tom jednom díle bez stabilizátoru, přestože jsem si rizika převrácení byl vědom.”
  • poslední díl žebříku byl ustaven zjevně v rozporu s požadavky bodu III, přílohy k NV. č. 362/2005 Sb., a to zejména tím, že
    • byl postaven na nestabilním povrchu;
    • nebyl dodržen požadovaný sklon žebříku;
    • nebyl dodržen přesah žebříku 1.1 m nad okraj střechy;
  • úrazem postižený zaměstnanec pohybující se po střeše nebyl chráněn proti pádu (nebylo zřízena žádná kolektivní ochrana, např. ochranné zábradlí a zaměstnanec nebyl vybaven ani OOPP proti pádu z výšky);
  • zaměstnavatel nestanovil úrazem postiženému zaměstnanci bezpečný pracovní postup, neprováděl kontrolu stavu úrovně BOZP na pracovišti (staveništi) a dostatečně nevyhodnotil rizika;
  • na pracovišti nebyli přítomni zaměstnanci, určeni k poskytování první pomoci.

Porušení předpisů na straně investora stavby

Zákon č. 309/2006 Sb.,  o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v účinném znění

 

Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v účinném znění

  • § 102, odst. (1) tím, že nevytvořil bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům (nezajistil zaměstnanci vhodné prostředky pro přístup na střechu a sestup z ní;
  • § 101, odst. (3) tím, že nezajistil vzájemné informování o rizicích a o přijatých opatřeních k jejich předcházení mezi zaměstnavateli, jejichž zaměstnanci společně působili na jednom pracovišti;
  • § 102, odst. (7) tím, že nekontroloval účinnost stanovených opatření, zejména způsob přístupu a sestupu na pracoviště ve výšce a způsob zajištění zaměstnanců při práci ve výšce;
  • § 102, odst. (6) tím, že neurčil a ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb nezajistil vyškolení a vybavení zaměstnanců k poskytování první pomoci.

 

Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

  • § 3, tím, že nepřijal technická nebo organizační opatření k zabránění pádu z výšky nebo do hloubky (kolektivní nebo individuální ochrana zaměstnance pracujícího na střeše);

 

Porušení předpisů na straně zaměstnance

Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v účinném znění

  • § 106, odst. (4), písm. c), tím, že nedodržel právní předpisy, se kterými byl prokazatelně seznámen (především bod III, přílohy k NV. č. 362/2005 Sb., úz).

 

Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

 

Navržená nápravná opatření

  • Zaměstnavatel vybavil zaměstnance vlastním přenosným žebříkem.
  • Zaměstnavatel pravidelně navštěvuje staveniště a provádí kontroly dodržování stavu BOZP.
  • Zaměstnavatel nadále ignoruje požadavky NV. č. 362/2005 Sb., úz na zajištění ochrany zaměstnanců proti pádu z výšky a do hloubky.
  • Investor pro stavbu stále neurčil koordinátora BOZP na staveništi;
  • zaměstnavatel doposud nestanovil, nevybavil a neproškolil zaměstnance určené k poskytování první pomoci.

Fotodokumentace

Není k dispozici.

Mohou se Vám hodit tyto dokumenty

Klasifikace dle záznamu o úrazu

Druh úrazu

  • smrtelný pracovní úraz
  • pracovní úraz s hospitalizací delší než 5 pracovních dnů
  • ostatní pracovní úraz

 

Zdroje úrazu

  • dopravní prostředek;
  • stroje a zařízení přenosná nebo mobilní;
  • materiál, břemena, předměty (pád, přiražení, odlétnutí, náraz, zavalení);
  • pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí;
  • nástroj, přístroj, nářadí;
  • průmyslové škodliviny, chemické látky, biologické činitele;
  • horké látky a předměty, oheň a výbušniny;
  • stroje a zařízení stabilní;
  • lidé, zvířata nebo přírodní živly;
  • elektrická energie;
  • jiný, blíže nespecifikovaný zdroj.

 

Proč k úrazu došlo

  • pro poruchu nebo vadný stav některého ze zdrojů úrazu;
  • pro špatné nebo nedostatečné vyhodnocení rizika;
  • pro závady na pracovišti;
  • pro nedostatečné osobní zajištění zaměstnance včetně osobních ochranných pracovních prostředků;
  • pro porušení předpisů vztahujících se k práci nebo pokynů zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance;
  • pro nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele;
  • pro jiný, blíže nespecifikovaný důvod.
Dokážete poznat, že jste závislí na alkoholu?

Dokážete poznat, že jste závislí na alkoholu?

Násilí, zranění, smrtelné nehody, mentální problémy, rakovina, mozková mrtvice a mnoho dalšího.

Poznali jste společný jmenovatel těchto negativních jevů?
Pokud vás napadl alkohol, trefili jste do černého!

Alkohol jen v minulém roce zabil více než 3 000 000 lidí – to je třetina Česka!

Málo kdo si uvědomuje, že alkohol je jednou z nejčastějších příčin rakoviny. Ať už jde o jazyk, ústní dutinu, hrtan, žaludek, slinivku břišní, játra, ledviny nebo střeva – důsledky jsou zpravidla stejné, tedy drtivé.
Pokud máte štěstí a rakovina se Vám vyhne, je tu celá řada dalších fatálních onemocnění. Počínaje obezitou, cukrovkou a konče cévními potížemi až mozkovou mrtvicí. A pokud patříte mezi malé procento pijáků, které ani tyto problémy nepotkají, dost možná se zařadíte do velké skupiny osob, které mají v důsledky alkoholu mentální potíže. Nejsou schopni vést kvalitní život a celý jejich svět se točí jen kolem doušku své drogy.

Nejhorší na této droze ale je fakt, že ve většině případů neovlivňuje jen samotného pijáka, ale také osoby v jeho okolí, které jsou v tom nevinně.

Na světě žije minimálně 300 000 000 lidí, kteří mají potíže s alkoholem a jsou alkoholem ovlivněni. Přitom řešení je tak snadné. Stačí se tomuto tichému zabijákovi vyhnout.

 

Jak tedy poznat, že trpíte závislostí na alkoholu?

Víte, jak poznat, že jste alkoholik, resp. že trpíte závislostí na alkoholu? Je to poměrně snadné.

Od této chvíle, co čtete tyto řádky, přestaňte okamžitě pít alkohol a vydržte to po dobu nejméně tří měsíců.

Dokážete to nebo si pro svou závislost najdete výmluvu, proč to nejde?

Pokud dokážete vydržet tři měsíce, bez ohledu na svátky, narozeniny, oslavy, Vánoce, Silvestr a podobné akce, bez jediné kapky alkoholu (počítají se i rumové pralinky), máte celou situaci pod kontrolou. V opačném případě trpíte závislostí na alkoholu a měli byste ji zavčas řešit – léčit se z ní (více informací naleznete např. na www.alkoholik.cz).

K léčení můžete vyhledat i odbornou lékařskou pomoc. Důležité je, zavčas si tuto nemoc připustit a uvědomit si potřebu, se z ní vyléčit.

Budu rád za každé sdílení. Spousta lidí alkoholismem trpí, aniž by si to dokázali připustit. A negativně ovlivnit mohou právě Vás. Je potřeba jim otevřít oči a z jejich růžového, omamného snu je probudit do tvrdé reality.

 

Zaměstnavatelé – pohlídejte si své zaměstnance

Jako zaměstnavatel byste měli konat určitou prevenci. Dle Zákoníku práce máte možnost u zaměstnanců provádět orientační dechové zkoušky na alkohol. Tyto je vhodné prokazatelně zaznamenat a to zejména v případě pozitivního výsledku. K tomu Vám může vhodně posloužit vzorový formulář dechové zkoušky:

Pracovní úraz: Pád ze žebříku a zlomenina nohy

Pracovní úraz: Pád ze žebříku a zlomenina nohy

Popis úrazového děje

Zaměstnanec prováděl kontrolu obsahu BigBag pytlů s lehkým, sypkým materiálem. Hrdlo pytle je ve výšce 2 m až 2.5 m.

Zaměstnanec tedy ze země na hrdlo nedosáhne a do pytle nevidí. Proto zaměstnanec využil jednodílný přenosný žebřík, který si o bigbag opřel, vylezl přibližně na 5 stupeň, následně bigbag rozvázal a provedl kontrolu jeho obsahu.

Při kontrole jednoho z pytlů však došlo k tomu, že ve chvíli, kdy zaměstnanec stál na pátém stupni žebříku, se materiál v pytli pohnul, žebřík pytel jakoby promáčkl a tím se rychle změnil sklon. Tento pohyb žebříku způsobil ztrátu stability zaměstnance, jeho pád a vznik úrazu – zlomeninu holení kosti.

Zjištěné skutečnosti a okolnosti úrazu

Šetřením příčin a okolností pracovního úrazu bylo zjištěno, že:

  • zaměstnanec byl pro práci zdravotně způsobilý;
  • zaměstnanec byl proškolen o právních a ostatních předpisech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
  • zaměstnanec dostal ke kontrole bigbag pytlů pojízdné schůdky s ochranným zábradlím;
  • zaměstnanec jednodílný žebřík použil v rozporu s pokyny vedoucího zaměstnance;
  • jednodílný žebřík nebyl vhodný pro danou práci;
  • konkrétní žebřík nebyl v řádném technickém stavu;
  • zaměstnanec dostal poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky, včetně bezpečnostní obuvi.

Zaměstnavatel pro kontrolu bigbag pytlů stanovil a zaměstnancům poskytl pojízdné kovové schodiště s ochranným zábradlím. Toto umožňuje bezpečné provedení kontroly. Zaměstnanci však schodiště nepoužívají, protože je s ním těžká manipulace. Prostory skladu jsou omezeny a často se s ním ke konkrétnímu pytli nemohou ani dostat.

Zaměstnavatel neprováděl kontrolu opatření, nevyžadoval používání pojízdného schodiště.

Porušení předpisů na straně zaměstnavatele

Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v účinném znění

  • § 102, odst. (1) tím, že nevytvořil bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům (neumožnil zaměstnancům provedení bezpečné kontroly obsahu bigbag pytů – pojízdné kovové schodiště nešlo použít ve všech případech a jiné vhodné prostředky k dispozici nebyly);
  • § 102, odst. (7) tím, že nekontroloval účinnost stanovených opatření, zejména používání pojízdného schodiště ke kontrole bigbag pytlů.

 

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí

  • § 4 tím, že nezajistil provedení nejméně roční kontroly používaných žebříků, nezajistil opravu nebo vyřazení poškozených žebříků.

 

Porušení předpisů na straně zaměstnance

Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v účinném znění

  • § 106, odst. (4), písm. c), d) tím, že nedodržel vedoucím zaměstnancem stanovený pokyn – pracovní postup, dle kterého musel ke kontrole bigbag pytlů použít pojízdné kovové schodiště;
  • § 106, odst. (4), písm. f) tím, že neoznámil svému vedoucímu zaměstnanci skutečnost, že pojízdné kovové schodiště nelze ve skladu ke kontrole bigbag pytlů řádně používat.

Navržená nápravná opatření

Zaměstnavatel neprodleně po úraze poskytl zaměstnancům dvojitý žebřík, který je snadno přenosný a lze jej použít k bezpečné kontrole všech bigbag pytlů ve skladu.

Zaměstnavatel zajistil provedení kontroly všech používaných žebříků, poškozené žebříky vyřadil z používání a zajistil nákup nových.

Zaměstnavatel provedl seznámení zaměstnanců s příčinami a okolnostmi vzniku pracovního úrazu a opětovně zdůraznil zákaz používat ke kontrole bigbag pytlů jednoduché přenosné žebříky – opírat je o pytle.

Fotodokumentace

Mohou se Vám hodit tyto dokumenty

Klasifikace dle záznamu o úrazu

Druh úrazu

  • smrtelný pracovní úraz
  • pracovní úraz s hospitalizací delší než 5 pracovních dnů
  • ostatní pracovní úraz

 

Zdroje úrazu

  • dopravní prostředek;
  • stroje a zařízení přenosná nebo mobilní;
  • materiál, břemena, předměty (pád, přiražení, odlétnutí, náraz, zavalení);
  • pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí;
  • nástroj, přístroj, nářadí;
  • průmyslové škodliviny, chemické látky, biologické činitele;
  • horké látky a předměty, oheň a výbušniny;
  • stroje a zařízení stabilní;
  • lidé, zvířata nebo přírodní živly;
  • elektrická energie;
  • jiný, blíže nespecifikovaný zdroj.

 

Proč k úrazu došlo

  • pro poruchu nebo vadný stav některého ze zdrojů úrazu;
  • pro špatné nebo nedostatečné vyhodnocení rizika;
  • pro závady na pracovišti;
  • pro nedostatečné osobní zajištění zaměstnance včetně osobních ochranných pracovních prostředků;
  • pro porušení předpisů vztahujících se k práci nebo pokynů zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance;
  • pro nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele;
  • pro jiný, blíže nespecifikovaný důvod.
Pracovní úraz: Propíchnutí nohy roxorem

Pracovní úraz: Propíchnutí nohy roxorem

Popis úrazového děje

Zaměstnanec prováděl opravu betonové jímky. Jímka byla rozměrů přibližně 8 metrů délky, 5 metrů šířky a 2 metry hloubky. Zaměstnanec prováděl částečné odbourání betonového dna. Při těchto pracích došlo k situaci, kdy z částečně zbouraného betonového dna zůstala trčet ocelová výztuž původní betonáže o délce přibližně 10 cm, kolmo, směrem vzhůru.

Zaměstnanec z jímky vylezl po přistaveném jednodílném hliníkovém žebříku, aby si vně jímky chvíli odpočinul a napil se. Když se po přestávce na dno jímky vracel, žebřík již nevyužil a rozhodl se pro rychlejší způsob a do jímky skočil.

Dopadl pravým chodidlem přímo na trčící ocelový roxor, který mu způsobil propíchnutí chodidla.

Zjištěné skutečnosti a okolnosti úrazu

Šetřením příčin a okolností pracovního úrazu bylo zjištěno, že:

  • zaměstnanec byl pro práci zdravotně způsobilý;
  • zaměstnanec byl proškolen o právních a ostatních předpisech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
  • zaměstnanec dostal ke vstupu do jímky jednodílný žebřík;
  • žebřík byl v době úrazu v řádném stavu;
  • žebřík byl o dostatečné délce a jeho přesah přes horní okraj jímky byl více než 1.1 m;
  • zaměstnanec dostal přímý ústní pokyn od vedoucího zaměstnance, aby do jímky neskákal a používal žebřík (potvrdili svědci);
  • zaměstnanec dostal poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky – ochranné brýle, zátkové chrániče sluchu, pracovní rukavice;
  • zaměstnanec nedostal poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky, konkrétně bezpečnostní obuv;
  • horní okraj jímky nebyl zabezpečen proti pádu do hloubky – původní zábradlí, které bylo kolem jímky, bylo v rámci rekonstrukce demontováno;
  • zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce a byl zaměstnán pouze za účelem demolice dna jímky.

Zaměstnavatel neposkytl osobní ochranné pracovní prostředky – bezpečnostní obuv – s ohledem na krátkodobost trvání pracovního vztahu se zaměstnancem, s ohledem na rizika, která se mu jevila jako přijatelná a rovněž s přihlédnutím k tomu, že vedoucí zaměstnanec dal všem zaměstnancům pracujícím na základě dohody o provedení práce, aby používali na staveništi kvalitní pevnou obuv.

Nutno podotknout, že se dá předpokládat, že v případě, kdy by zaměstnanec použil bezpečnostní obuv a přesto do jímky skočil, mohl by být úraz rovněž velmi vážný. V případě, kdy by roxor nepropíchl botu, mohlo by dojít k jejímu podvrtnutí nebo i zlomení, včetně poranění vazů.

 

Porušení předpisů na straně zaměstnavatele

Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v účinném znění

  • § 102, odst. (1) tím, že nevytvořil bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům;
  • § 102, odst. (3), (4) tím, že nevyhledal nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, nevyhodnotil rizika z nich plynoucí a nepřijal opatření k jejich odstranění (např. zabezpečit okraj jímky vhodnou zábranou proti pádu, která by rovněž pravděpodobně zabránila skoku zaměstnance na dno jímky, vybavení zaměstnanců bezpečnostní obuví);
  • § 104, odst. (1) tím, že neposkytl na základě vyhodnocení rizik vhodné osobní ochranné pracovní prostředky – bezpečnostní obuv;
  • § 102, odst. (7) tím, že nekontroloval účinnost stanovených opatření, zejména způsob vstupu zaměstnanců do jímky.

 

Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

  • § 3, odst. (1), písm. b) tím, že nepřijal technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky na všech pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.

 

Porušení předpisů na straně zaměstnance

Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v účinném znění

  • § 106, odst. (4), písm. c), d) tím, že nedodržel vedoucím zaměstnancem stanovený pokyn – pracovní postup, dle kterého musel ke vstupu do jímky využít stanovený jednodílný žebřík.

Navržená nápravná opatření

Zaměstnavatel neprodleně po úraze vybavil všechny zaměstnance bezpečnostní obuví.

Zaměstnavatel provedl seznámení zaměstnanců s příčinami a okolnostmi vzniku pracovního úrazu a opětovně zdůraznil povinnost, vstupovat na dno jímky výhradně pomocí jednodílného žebříku a připomenul zákaz seskakování do jímky.

Zaměstnavatel vzhledem ke krátké době trvání prací nezřídil kolem okraje jímky ochranné  zábradlí.

Fotodokumentace

Nebyla pořízena.

Mohou se Vám hodit tyto dokumenty

Klasifikace dle záznamu o úrazu

Druh úrazu

  • smrtelný pracovní úraz
  • pracovní úraz s hospitalizací delší než 5 pracovních dnů
  • ostatní pracovní úraz

 

Zdroje úrazu

  • dopravní prostředek;
  • stroje a zařízení přenosná nebo mobilní;
  • materiál, břemena, předměty (pád, přiražení, odlétnutí, náraz, zavalení);
  • pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí;
  • nástroj, přístroj, nářadí;
  • průmyslové škodliviny, chemické látky, biologické činitele;
  • horké látky a předměty, oheň a výbušniny;
  • stroje a zařízení stabilní;
  • lidé, zvířata nebo přírodní živly;
  • elektrická energie;
  • jiný, blíže nespecifikovaný zdroj.

 

Proč k úrazu došlo

  • pro poruchu nebo vadný stav některého ze zdrojů úrazu;
  • pro špatné nebo nedostatečné vyhodnocení rizika;
  • pro závady na pracovišti;
  • pro nedostatečné osobní zajištění zaměstnance včetně osobních ochranných pracovních prostředků;
  • pro porušení předpisů vztahujících se k práci nebo pokynů zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance;
  • pro nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele;
  • pro jiný, blíže nespecifikovaný důvod.

 

Pracovní úraz: Uříznutá část prstu ruky

Pracovní úraz: Uříznutá část prstu ruky

Popis úrazového děje

Zaměstnanec prováděl krácení role mirelonu na požadované rozměry (archy).
Krácení prováděl pomocí ruční řezací stolice Feifer se dvěma řezacími noži.

Při řezání ponechal prst v řezné dráze nože, čímž si na něm způsobil vážnou řeznou ránu.

Zjištěné skutečnosti a okolnosti úrazu

Šetřením příčin a okolností pracovního úrazu bylo zjištěno, že:

  • zaměstnanec byl pro práci zdravotně způsobilý;
  • zaměstnanec byl proškolen o právních a ostatních předpisech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
  • zaměstnanec dostal poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky, včetně pracovních rukavic proti mechanickým rizikům;
  • zaměstnanec při práci nepoužil poskytnuté pracovní rukavice;
  • zařízení bylo zakoupeno přibližně dva týdny před úrazem jako nové a je k němu k dispozici veškerá průvodní dokumentace výrobce;
  • návod výrobce neobsahuje pokyny pro obsluhu zařízení, ale pouze pro sestavení a výměnu nožů;
  • ochranný kryt zařízení není nastavitelný; vzdálenost mezi podložkou materiálu a ochranným krytem je dostatečná pro ponechání prstu v nebezpečném prostoru řezačky;
  • pracoviště bylo v řádném stavu, dostatečně osvětleno.

Zaměstnavatel koupil řezačku v dobré víře, aby zaměstnancům práci zpříjemnil a také ji udělal více bezpečnou. Doposud bylo prováděno řezání mirelonu pomocí ručních nožů. Zaměstnavatel se oprávněně domníval, že nově zakoupené zařízení, vyrobené dle platných právních předpisů a technických norem, bude bezpečné.

 

Porušení předpisů na straně zaměstnavatele

Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v účinném znění

  • § 102, odst. (1) tím, že nevytvořil bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům;
  • § 102, odst. (3), (4) tím, že nevyhledal nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, nevyhodnotil rizika z nich plynoucí a nepřijal opatření k jejich odstranění (např. dovybavit zařízení ochranným krytem nebo vyřadit zařízení z používání a nahradit ho jiným, bezpečným);
  • § 102, odst. (1) s ohledem na § 106, odst. (4), písm. d) tím, že nestanovil zaměstnanci bezpečný pracovní postup na řezačce;
  • § 102, odst. (7) tím, že nekontroloval účinnost stanovených opatření, zejména používání osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnanci při práci na řezačce (pracovní rukavice).

 

NV. č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí

  • § 3, odst. (1), písm. d) tím, že nevybavil zařízení vhodným ochranným zařízením (krytem), který by zamezil možnosti kontaktu zaměstnance s nožem řezačky.

 

Porušení předpisů na straně zaměstnance

Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v účinném znění

  • § 106, odst. (4), písm. d) tím, že nepoužil při práci stanovení osobní ochranné pracovní prostředky (pracovní rukavice), přestože tyto dostal poskytnuty a byl seznámen s povinností rukavice použít při všech pracích, při kterých může dojít mimo jiné k riziku pořezání rukou.

Navržená nápravná opatření

Řezačka mirelonu je pro výrobní činnost společnosti velmi důležitá a značně urychluje práci. Z tohoto důvodu se zaměstnavatel rozhodl, po dohodě s výrobcem zařízení, na řezačku doinstalovat dodatečný ochranný kryt, který riziko pořezání se při archování mirelonu zcela vyloučí.

Do doby instalace ochranného krytu je řezačka odstavena z provozu a používání.

Zaměstnanci byly poučeni o příčinách a okolnostech pracovního úrazu.

Fotodokumentace

Mohou se Vám hodit tyto dokumenty

Klasifikace dle záznamu o úrazu

Druh úrazu

  • smrtelný pracovní úraz;
  • pracovní úraz s hospitalizací delší než 5 pracovních dnů;
  • ostatní pracovní úraz.

 

Zdroje úrazu

  • dopravní prostředek;
  • stroje a zařízení přenosná nebo mobilní;
  • materiál, břemena, předměty (pád, přiražení, odlétnutí, náraz, zavalení);
  • pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí;
  • nástroj, přístroj, nářadí;
  • průmyslové škodliviny, chemické látky, biologické činitele;
  • horké látky a předměty, oheň a výbušniny;
  • stroje a zařízení stabilní;
  • lidé, zvířata nebo přírodní živly;
  • elektrická energie;
  • jiný, blíže nespecifikovaný zdroj.

 

Proč k úrazu došlo

  • pro poruchu nebo vadný stav některého ze zdrojů úrazu;
  • pro špatné nebo nedostatečné vyhodnocení rizika;
  • pro závady na pracovišti;
  • pro nedostatečné osobní zajištění zaměstnance včetně osobních ochranných pracovních prostředků;
  • pro porušení předpisů vztahujících se k práci nebo pokynů zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance;
  • pro nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele;
  • pro jiný, blíže nespecifikovaný důvod.

 

Je povinnost školit zaměstnance z návodů k obsluze?

Je povinnost školit zaměstnance z návodů k obsluze?

Školit zaměstnance z návodů k obsluze? Odpověď je poměrně jednoduchá. Ano. Ale pojďme si ji podrobněji rozebrat, protože se jedná o poměrně významnou kapitolu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

 

Požadavky právních předpisů

Nejprve ke školení BOZP obecně. To vychází z požadavku odst. (2), § 103, Zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, v účinném znění. Ten říká následující:

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána.

Otázkou tedy je, co to jsou ostatní předpisy a zda do nich patří právě i návody k obsluze? Alespoň nějakou odpověď na tuto otázku nám poskytne § 349, Zákoníku práce. Tento paragraf ostatní předpisy definuje následovně:

Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

Pouze Zákoník práce tedy k rozřešení otázky, zda školit zaměstnance z návodů k obsluze, nestačí. Musíme si tedy pomoci dalšími předpisy.

 

Od Zákoníku práce k zákonu 22

Pokračujme tedy dále. Jako byste neznali české právní prostředí. Nic není tak jednoduché, jak by mohlo být. Z definice Zákoníku práce tedy víme, že pokud návod k obsluze spadne do kategorie technického předpisu nebo technického dokumentu, školit z něj musíme.

Nyní tedy stojíme před otázkou, zda návody do těchto skupin předpisů spadají? Abychom získali odpověď, opět musíme nahlédnout do dalšího dokumentu. Tentokrát to bude zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, v účinném znění. Ten ve svém § 3, definuje právě technické předpisy a technické dokumenty a to následovně:

Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis, obsahující technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, popřípadě do provozu, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby.

Technickým dokumentem se pro účely plnění informačních povinností podle § 7 rozumí dokument, který obsahuje technické požadavky na výrobek, a není technickým předpisem ve smyslu odstavce 1 ani technickou normou, a který by mohl vytvořit technickou překážku obchodu.

Nechci to již více komplikovat. Ale pokud si přečteme i onen § 7 zákona, musí nám být zřejmé, že návod k obsluze zařízení, není ani technickým předpisem a ani technickým dokumentem.

Možná je na posouzení právníka nebo lépe soudu, zda pojmy technický předpis a technický dokument uvedené v § 349, Zákoníku práce, mají návaznost právě na zákon č. 22/1997 Sb., úz.

Školení požární ochrany

Na školení z návodu k obsluze rychlovarné konvice se také často zapomíná. Přitom o požárech, způsobených právě konvicemi, můžeme slyšet každou chvíli.

Školit zaměstnance z návodů k obsluze tedy nemusíme? Ještě ne tak docela.

 

Zpět k zákoníku a od něj k dalším předpisům…

Poslední skupinou ostatních předpisů, dle § 349, Zákoníku práce, do které by návody k obsluze mohly zapadnout, jsou tedy předpisy na ochranu života a zdraví. Patří sem i návod k obsluze? Za mě jednoznačně ano. Jelikož návody mimo jiné řeší i bezpečnost.

Návody k obsluze jsou upraveny dvěma hlavními předpisy. Jsou jimi:

Zákon č. 102/2001 Sb., úz v § 3 definuje, jaká kritéria musí splňovat bezpečný výrobek. Mimo jiné musí být splněny požadavky ohledně návodu, který musí obsahovat i označení výstrah a rizika pro spotřebitele, kteří mohou být ohroženi při užití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Jednoznačně se tedy mluví o bezpečnosti při použití výrobku ve vztahu k návodu.

Nařízení vlády č. 178/2006 Sb., úz, které se týká strojních zařízení, v mnoha svých pasážích spojuje návod k obsluze právě s bezpečností, ale zejména, v bodě 1.7.4, přílohy č. 1, stanoví požadavky na obsah návodu k obsluze, konkrétně v písm. l, bodu 1.7.4.2 následující:

údaje o dalších rizicích, která zůstanou i navzdory přijatým opatřením k zajišťování bezpečnosti při navrhování, bezpečnostním opatřením a doplňujícím ochranným opatřením.

Na základě výše uvedeného je tedy nutno konstatovat, že návody nejen že mohou, ale dokonce musejí bezpečnost řešit. Proto obecně můžeme návody považovat za ostatní předpisy na ochranu života a zdraví a je tedy nutno tyto zahrnout do školení dle odst. (2), § 103, Zákoníku práce, úz. Již toto nám tedy stačí k tomu, abychom mohli konstatovat, že školit zaměstnance z návodů k obsluze je povinností.

Zdá se Vám to komplikované? A to jsme teprve u Zákoníku práce a ještě tu máme i další právní předpisy.

 

Kromě Zákoníku práce do hry vstupují i další předpisy

Máme tu zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Ten ve svém § 4 stanoví:

Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí stanoví prováděcí právní předpis.

Člověk, který je v oboru nováčkem nebo řekněme normální člověk, si musí pořídit věšteckou kouli, aby věděl, který že to prováděcí předpis je zde myšlen. My, již trochu otrlí, víme, že se jedná o nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, v účinném znění.

 

Třeba NV 378ka

Právě toto nařízení vlády v písm. a), odst. (1), § 3, stanoví zajímavou povinnost, cituji:

Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou.

Vyřešit otázku, co to je provozní dokumentace, není příliš komplikované. Odpovídá na to písm. f), § 2, téhož nařízení vlády a to následovně:

provozní dokumentací soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel.

Že tam stále návod k obsluze nevidíte? Nevadí. Kdo umí číst mezi řádky tak ví, že je potřeba si ještě vyložit, za pomoci písm. e), pojem průvodní dokumentace. A ten už zní poněkud slibněji:

průvodní dokumentací soubor dokumentů obsahujících návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení.

Když si celou věc přebereme trochu z jiného pohledu, můžeme si položit otázku, jak zajistit, aby zaměstnanec používal zařízení v souladu s návodem výrobce? No přece tak, že jej s tímto návodem seznámíme. I z NV. č. 378 tedy nepřímo plyne, že školit zaměstnance z návodů k obsluze musíme.

 

Školit zaměstnance z návodů k obsluze? Rozuzlení

Jak tedy z výše uvedeného textu vidíte, skutečně je povinností zaměstnavatele školit zaměstnance i z návodů k obsluze zařízení či výrobků, které při své práci používají. Zaměstnavatel má sice možnost, v souladu s NV. č. 378/2001 Sb., upřesnit požadavky na bezpečnost provozu zařízení vlastním místním provozním bezpečnostním předpisem, ten ale nikdy nesmí jít “pod” požadavky návodu výrobce.

Respektive dle předpisů ani není možné, návod k obsluze místním provozním bezpečnostním předpisem nahradit. Místním provozním bezpečnostním předpisem je pouze možno návod výrobce doplnit, upřesnit pro místní podmínky. V případě, kdy se návod k obsluze “ztratí” a není již k dispozici, může být místním provozním bezpečnostním předpisem, dle § 4, NV. č. 378/2001 Sb., úz, nahrazena pouze část věnující se provádění kontrol zařízení. Pro bezpečnou obsluhu a používání zařízení, je ale potřeba návod mít.

Samotné nařízení vlády, v odst. (3), § 4 přímo zmiňuje, cituji:

Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.

Naskýtá se tedy otázka. Lze zařízení, u něhož není k dispozici návod k obsluze, legálně provozovat? Budu rád za diskusi pod článkem.

 

Školit z návodů tedy ano, ale jak?

Jak ale v praxi školit zaměstnance z návodu k obsluze? Technicky velmi jednoduše. Stačí k tomu prostý formulář s jednoduchým prohlášením školeného zaměstnance. Využít můžete např. formulář SAW.

Mnohem komplikovanější je otázka personálního a věcného zajištění.

Pro efektivní fungování je potřeba mít správně nastaven systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Není v silách jednotlivce (tedy alespoň ne v průměrné firmě), školit zaměstnance z návodů k obsluze – všechny ze všech. Jednak by to časově jen těžko stíhal a pak, každý přece neumí obsluhovat vše. Je tedy nanejvýše důležité, aby si tyto povinnosti řešili jednotlivý vedoucí zaměstnanci a to i ti na nejnižším stupni řízení.

Předpokladem je mít řádnou evidenci toho, jaká zařízení jsou provozována, kým jsou obsluhována a ke všem mít návody k dispozici. Podmínkou by mělo být, že osoba, která bude školení provádět, návod sama zná – resp. zvládá bezpečnou a samostatnou obsluhu daného zařízení / výrobku.

 

Snažíme se, ale ono to přesto nejde…

I přes řádné nastavení systému, může být školit zaměstnance z návodů k obsluze v některých firmách problém. Zejména v případě, kdy jsou používány stovky nebo dokonce tisíce různých výrobků a zařízení.

Nechci nabádat k porušování právních předpisů, ale v takových případech je vhodné rozdělení na ty s reálným rizikem ublížit (např. soustruh, úhlová bruska, vozidlo, jeřáb apod.) a těch ostatních, relativně bezpečných (např. počítač, tiskárna, stolní lampička apod.).