Požárně bezpečnostní zařízení

Autor článku: Ing. Vít Hofman
Datum publikování: 1. 9. 2017
4
(1)

I při psaní dnešního tématu jsem se nechal inspirovat častými nedostatky, které vídám při své praxi. Tentokrát se zaměříme na dílčí část bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a to sice na požární ochranu, konkrétně na technické prvky požární ochrany, tedy na požárně bezpečnostní zařízení.

Požárně bezpečnostní zařízení jsou systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení. Alespoň tak je ve svém písm. d), § 1, definuje vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, dále jen vyhláška.

Jednou z nejčastějších závad je, že právnická či podnikající fyzická osoba ani netuší, že provozuje právě požárně bezpečnostní zařízení. Potom samozřejmě ani neprovádí požadované kontroly provozuschopnosti. Požárně bezpečnostní zařízení, která nejčastěji unikají z pozornosti, jsou např. požární dveře, funkční vybavení dveří, kterým je např. panikové kování, požární ucpávky, nouzové osvětlení, často však požární klapky či kouřové hlásiče. Přitom všechna požárně bezpečnostní zařízení je nutno kontrolovat nejméně 1 x ročně. Níže proto uvádím přehled požárně bezpečnostních zařízení.


Druhy požárně bezpečnostních zařízení

Při čtení vyhlášky se dostaneme i k odst. (4), § 2, ve kterém jsou již definovány konkrétní druhy požárně bezpečnostních zařízení. Jsou jimi:

  1. zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení);
  2. zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasící systémy);
  3. zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře);
  4. zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení);
  5. zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí);
  6. zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky);
  7. náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů.
  8. zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu

Druhy vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení

Požárně bezpečnostní zařízení se dále rozdělují na vyhrazená a nevyhrazená. Vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení jsou definována v odst. (3), § 4, vyhlášky a jsou jimi:

  1. elektrická požární signalizace;
  2. zařízení dálkového přenosu;
  3. zařízení pro detekci hořlavých plynů a par;
  4. stabilní a polostabilní hasicí zařízení;
  5. automatické protivýbuchové zařízení;
  6. zařízení pro odvod kouře a tepla;
  7. požární klapky.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, mají zákonem o požární ochraně uloženu jako jednu ze základních povinností, obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požárně bezpečnostní zařízení a to se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a tato zařízení následně udržovat v provozuschopném stavu. Přitom lze instalovat a používat pouze schválené druhy vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení.

Požadavky na vybavení objektu požárně bezpečnostními zařízeními, lze vyčíst ze schválené projektové dokumentace objektu, tj. z požárně bezpečnostního řešení.


Požárně bezpečnostní zařízení a provádění jejich montáže

Montáž požárně bezpečnostních zařízení blíže řeší § 6, vyhlášky.

Při montáži požárně bezpečnostního zařízení musí být dodrženy podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace, popřípadě podrobnější dokumentace a postupy stanovené v průvodní dokumentaci výrobce.

Osoba, která provedla montáž požárně bezpečnostního zařízení, potvrzuje splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písemně. Tj. provozovatel musí ke každému montovanému požárně bezpečnostnímu zařízení, od osoby, která tuto montáž prováděla, obdržet tzv. doklad o montáži.

Zde pozor. Výrobci zařízení v průvodní dokumentaci často stanoví požadavek, že montáž mohou provádět pouze oprávněné osoby, které mají pověření výrobce. Potom je nutné, k dokladu o montáži, doložit i oprávnění osoby, která zařízení montovala.


Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně bezpečnostních zařízení

Provoz, kontroly, údržbu a opravy požárně bezpečnostních zařízení blíže rozvádí § 7, vyhlášky.

Osoba, která provedla montáž požárně bezpečnostního zařízení, je dále, kromě povinnosti vystavit doklad o montáži, povinna provést tzv. funkční zkoušku zařízení. Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci.

Funkční zkoušky není nutné provádět u ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních přepážek a ucpávek.

Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popřípadě podle ověřené projektové dokumentace nebo podrobnější dokumentace.

Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených vyhláškou. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).


Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení

Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo podrobnější dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.

Doklad o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení vždy obsahuje následující údaje:

  1. údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozovatele požárně bezpečnostního zařízení a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,
  2. adresu objektu, ve kterém byl a kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení provedena, není-li shodná s adresou sídla provozovatele podle bodu 1.,
  3. umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to nutné k přesné identifikaci, tak i výrobní číslo kontrolovaného zařízení,
  4. výsledek kontroly provozuschopnosti, zjištěné závady včetně způsobu a termínu jejich odstranění a vyjádření o provozuschopnosti zařízení,
  5. datum provedení a termín příští kontroly provozuschopnosti,
  6. potvrzení, že osoba, která příslušnou činnost provedla, odpovídá za kvalitu provedené činnosti a písemně potvrzuje, že při tom splnila podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení; datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla; u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

Využijte profesionální vzorový doklad o kontrole provozuschopnosti SAW a nelámejte si hlavu s jeho přípravou:


Elektrická požární signalizace

Elektrická požární signalizace, nebo též EPS, a požadavky na její provoz, jsou blíže rozebrány v § 8, vyhlášky.

U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných jednoročních kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu, a to

  1. jednou za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení,
  2. jednou za půl roku u samočinných hlásičů požáru a zařízení, které elektrická požární signalizace ovládá,

pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v podrobnější dokumentaci, popřípadě v průvodní dokumentaci výrobce nebo v posouzení požárního nebezpečí není, vzhledem k provozním podmínkám nebo vlivu prostředí, určena lhůta kratší.

Zkouška činnosti elektrické požární signalizace při provozu se provádí prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení. Shoduje-li se termín zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu s termínem pravidelné jednoroční kontroly provozuschopnosti, pak tato kontrola provedení zkoušky činnosti nahrazuje.

Zkouška činnosti jednotlivých druhů samočinných hlásičů požáru se provádí za provozu pomocí zkušebních přípravků dodávaných výrobcem.

Nezapomínejte, že hlavním smyslem požárně bezpečnostních zařízení, je chránit životy a zdraví osob. Tato zařízení mohou být v případě vzniku požáru posledním mezníkem, mezi životem a zdravím. Proto jsou i požadavky na jejich provoz, natolik přísné a proto jsou terčem při kontrolách státních orgánů a v případě porušení, častým důvodem k udělení nemalé sankce.

Byl pro vás článek užitečný?

Klikněte na hvězdičky pro ohodnocení článku.

Průměrné hodnocení 4 / 5. Počet hodnocení: 1

Doposud nikdo nehodnotil. Buďte první, kdo článek ohodnotí. Děkuji.

Pokud se vám článek líbil...

Sledujte mě na sociálních sítích.

Omlouvám se, že pro vás nebyl tento článek užitečný a děkuji za vaši zpětnou vazbu.

Pojďme tento článek vylepšit!

Řekněte mně, jak mohu tento článek vylepšit.

Ing. VÍT HOFMAN

Specialista BOZP a PO
Nadšený "bezpečák."
Autor online magazínu BOZPforum.cz.
Milovník přírody a moderních technologií.

Kontaktujte mě

Váš názor mě zajímá!

Vyjádřete jej v komentáři

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

4
(1)

I při psaní dnešního tématu jsem se nechal inspirovat častými nedostatky, které vídám při své praxi. Tentokrát se zaměříme na dílčí část bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a to sice na požární ochranu, konkrétně na technické prvky požární ochrany, tedy na požárně bezpečnostní zařízení.

Požárně bezpečnostní zařízení jsou systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení. Alespoň tak je ve svém písm. d), § 1, definuje vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, dále jen vyhláška.

Jednou z nejčastějších závad je, že právnická či podnikající fyzická osoba ani netuší, že provozuje právě požárně bezpečnostní zařízení. Potom samozřejmě ani neprovádí požadované kontroly provozuschopnosti. Požárně bezpečnostní zařízení, která nejčastěji unikají z pozornosti, jsou např. požární dveře, funkční vybavení dveří, kterým je např. panikové kování, požární ucpávky, nouzové osvětlení, často však požární klapky či kouřové hlásiče. Přitom všechna požárně bezpečnostní zařízení je nutno kontrolovat nejméně 1 x ročně. Níže proto uvádím přehled požárně bezpečnostních zařízení.


Druhy požárně bezpečnostních zařízení

Při čtení vyhlášky se dostaneme i k odst. (4), § 2, ve kterém jsou již definovány konkrétní druhy požárně bezpečnostních zařízení. Jsou jimi:

  1. zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení);
  2. zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasící systémy);
  3. zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře);
  4. zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení);
  5. zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí);
  6. zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky);
  7. náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů.
  8. zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu

Druhy vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení

Požárně bezpečnostní zařízení se dále rozdělují na vyhrazená a nevyhrazená. Vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení jsou definována v odst. (3), § 4, vyhlášky a jsou jimi:

  1. elektrická požární signalizace;
  2. zařízení dálkového přenosu;
  3. zařízení pro detekci hořlavých plynů a par;
  4. stabilní a polostabilní hasicí zařízení;
  5. automatické protivýbuchové zařízení;
  6. zařízení pro odvod kouře a tepla;
  7. požární klapky.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, mají zákonem o požární ochraně uloženu jako jednu ze základních povinností, obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požárně bezpečnostní zařízení a to se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a tato zařízení následně udržovat v provozuschopném stavu. Přitom lze instalovat a používat pouze schválené druhy vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení.

Požadavky na vybavení objektu požárně bezpečnostními zařízeními, lze vyčíst ze schválené projektové dokumentace objektu, tj. z požárně bezpečnostního řešení.


Požárně bezpečnostní zařízení a provádění jejich montáže

Montáž požárně bezpečnostních zařízení blíže řeší § 6, vyhlášky.

Při montáži požárně bezpečnostního zařízení musí být dodrženy podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace, popřípadě podrobnější dokumentace a postupy stanovené v průvodní dokumentaci výrobce.

Osoba, která provedla montáž požárně bezpečnostního zařízení, potvrzuje splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písemně. Tj. provozovatel musí ke každému montovanému požárně bezpečnostnímu zařízení, od osoby, která tuto montáž prováděla, obdržet tzv. doklad o montáži.

Zde pozor. Výrobci zařízení v průvodní dokumentaci často stanoví požadavek, že montáž mohou provádět pouze oprávněné osoby, které mají pověření výrobce. Potom je nutné, k dokladu o montáži, doložit i oprávnění osoby, která zařízení montovala.


Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně bezpečnostních zařízení

Provoz, kontroly, údržbu a opravy požárně bezpečnostních zařízení blíže rozvádí § 7, vyhlášky.

Osoba, která provedla montáž požárně bezpečnostního zařízení, je dále, kromě povinnosti vystavit doklad o montáži, povinna provést tzv. funkční zkoušku zařízení. Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci.

Funkční zkoušky není nutné provádět u ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních přepážek a ucpávek.

Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popřípadě podle ověřené projektové dokumentace nebo podrobnější dokumentace.

Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených vyhláškou. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).


Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení

Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo podrobnější dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.

Doklad o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení vždy obsahuje následující údaje:

  1. údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozovatele požárně bezpečnostního zařízení a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,
  2. adresu objektu, ve kterém byl a kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení provedena, není-li shodná s adresou sídla provozovatele podle bodu 1.,
  3. umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to nutné k přesné identifikaci, tak i výrobní číslo kontrolovaného zařízení,
  4. výsledek kontroly provozuschopnosti, zjištěné závady včetně způsobu a termínu jejich odstranění a vyjádření o provozuschopnosti zařízení,
  5. datum provedení a termín příští kontroly provozuschopnosti,
  6. potvrzení, že osoba, která příslušnou činnost provedla, odpovídá za kvalitu provedené činnosti a písemně potvrzuje, že při tom splnila podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení; datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla; u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

Využijte profesionální vzorový doklad o kontrole provozuschopnosti SAW a nelámejte si hlavu s jeho přípravou:


Elektrická požární signalizace

Elektrická požární signalizace, nebo též EPS, a požadavky na její provoz, jsou blíže rozebrány v § 8, vyhlášky.

U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných jednoročních kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu, a to

  1. jednou za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení,
  2. jednou za půl roku u samočinných hlásičů požáru a zařízení, které elektrická požární signalizace ovládá,

pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v podrobnější dokumentaci, popřípadě v průvodní dokumentaci výrobce nebo v posouzení požárního nebezpečí není, vzhledem k provozním podmínkám nebo vlivu prostředí, určena lhůta kratší.

Zkouška činnosti elektrické požární signalizace při provozu se provádí prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení. Shoduje-li se termín zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu s termínem pravidelné jednoroční kontroly provozuschopnosti, pak tato kontrola provedení zkoušky činnosti nahrazuje.

Zkouška činnosti jednotlivých druhů samočinných hlásičů požáru se provádí za provozu pomocí zkušebních přípravků dodávaných výrobcem.

Nezapomínejte, že hlavním smyslem požárně bezpečnostních zařízení, je chránit životy a zdraví osob. Tato zařízení mohou být v případě vzniku požáru posledním mezníkem, mezi životem a zdravím. Proto jsou i požadavky na jejich provoz, natolik přísné a proto jsou terčem při kontrolách státních orgánů a v případě porušení, častým důvodem k udělení nemalé sankce.

Byl pro vás článek užitečný?

Klikněte na hvězdičky pro ohodnocení článku.

Průměrné hodnocení 4 / 5. Počet hodnocení: 1

Doposud nikdo nehodnotil. Buďte první, kdo článek ohodnotí. Děkuji.

Pokud se vám článek líbil...

Sledujte mě na sociálních sítích.

Omlouvám se, že pro vás nebyl tento článek užitečný a děkuji za vaši zpětnou vazbu.

Pojďme tento článek vylepšit!

Řekněte mně, jak mohu tento článek vylepšit.

Komentáře k příspěvku

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Rubriky

Nejnovější příspěvky

Nejnovější komentáře

SAWAPP - cloudová aplikace ke správě pracovnělékařských prohlídek

Kontaktní informace

Ing. Vít Hofman

IČO: 020 65 681
DIČ: CZ8602215072
Města Mayen 1536
686 01 Uherské Hradiště
0
    0
    Přehled nákupu
    Jen 250  vás dělí od dárku zdarma!
    250 
    Váš košík je prázdnýZpět do obchodu
      Použít kupón
      linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram