Kdo hradí lékařskou prohlídku brigádníka na noční?

Dotaz

Dobrý den, dnes jsem se byl ptát na brigádu. Jde o pozici nočního strážného. Zaměstnavatel mně řekl, že vyžaduje lékařskou prohlídku právě kvůli nočním směnám. Prohlídku údajně musím absolvovat u jejich firemního doktora a bude mě stát přibližně 1000 Kč. 500 Kč za výpis ze zdravotnické dokumentace od mého obvodního lékaře a 500 Kč za prohlídku. Navíc si to prý mám hradit sám. Kdo hradí lékařskou prohlídku?

Za poslední roky jsem byl na několika brigádách a nikdy žádnou prohlídku nechtěli, natož pak si ji platit ze svého. Můžete mě prosím objasnit, jak to tedy je? Děkuji.

 

Odpověď

Odpověď vzhledem k šíři dotazu rozděluji do několika pod částí.

Brigádníkem je zde myšlen zaměstnanec, pracující na základě dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ).

 

1. Musí “brigádník” na lékařskou prohlídku?

Jelikož je součástí práce činnost, která představuje riziko ohrožení zdraví  – tedy noční práce, uvedená pod bodem 13., části II., přílohy 2, vyhlášky č. 79/2013 Sb., úz., pak brigádník skutečně musí absolvovat pracovnělékařskou prohlídku u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele. Povinnost plyne z bodu 2., písm. b), odst. (1), § 59, zákona č. 373/2011 Sb., úz.

 

2. Kdo hradí lékařskou prohlídku brigádníka?

Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání.

Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. Obdobným vztahem je rozhodně i DPP nebo DPČ.

Výše uvedené se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak. Jiným právní předpisem je např. § 247, Zákoníku práce, který ukládá zaměstnavateli striktní povinnost, uhradit lékařskou prohlídku mladistvému zaměstnanci (do 18 let) vždy.

Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.

Kdo hradí lékařskou prohlídku v případě tazatele? Z výše uvedeného jasně plyne, že zaměstnavatel. A zaměstnavatel nemá navíc žádnou oporu v zákoně, aby náklady na tuto prohlídku mohl přenést na zaměstnance.

Výše uvedené povinnosti plynou z odst. (2), § 59, zákona č. 373/2011 Sb., úz.

 

Závěr

V případě tazatele postupuje zaměstnavatel správně, že jej vysílá na lékařskou prohlídku. Nelze však souhlasit s tím, že si uchazeč o zaměstnání bude náklady na lékařskou prohlídku hradit sám. Toto je v přímém rozporu zákona.

Dle písm. d), odst. (2), § 30, zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, úz, za takové jednání hrozí zaměstnavateli sankce až do výše 2 000 000 Kč a toto jednání tedy není zákonodárci považováno za malicherné, ale velmi závažné porušení povinnosti zaměstnavatele.

V případě tazatele je nutno na tuto skutečnost a povinnost zaměstnavatele upozornit a pokud toto nepomůže, vyzvat k pomoci místně příslušný oblastní inspektorát práce (OIP).

Podrobnější informace o pracovnělékařských službách a lékařských prohlídkách se můžete také dočíst v dřívějším článku.

Novela vyhlášky 79/2013 a změny v lékařských prohlídkách

Novela vyhlášky 79/2013 a změny v lékařských prohlídkách

Novela vyhlášky 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), provedená vyhláškou č. 436/2017 Sb., přináší tolik změn, že jsem se rozhodl věnovat jí samostatný článek.

Důležité změny postupně rozeberu. Nebudu se v tomto textu zabývat změnami kosmetickými a pro zaměstnavatele méně podstatnými změnami.

Pozměňovací vyhlášku si můžete v celém rozsahu přečíst např. na tomto odkaze.

 

Upřesnění podmínek provádění dohledu

Dohled poskytovatele pracovnělékařských služeb na pracovišti se nově musí provádět v periodě 1 x ročně pro práce, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví, uvedené v příloze 2, části II, vyhlášky č. 79/2013 Sb., úz.

Změnou je i to, že záznam o provedeném lékařském dohledu na pracovišti musí být zaměstnavateli prokazatelně předán. O tomto předání musí být pořízen samostatný doklad nebo musí být předání stvrzeno přímo v záznamu.

Máte již vzorový záznam z dohledu lékaře na pracovišti? Že ne? Neváhejte a usnadněte práci jak sobě, tak i lékaři. Využijte vzorový formulář ke stažení na e-shopu SAW.

Chcete mít aktuální lhůtník vždy u sebe? Neváhejte a stáhněte si jeho vzor z našeho e-shopu!

 

Jasná úprava obsahu periodických lékařských prohlídek

Před novelou nebylo zřejmé, zda např. zaměstnanec, který pracuje v noci a musel tedy na lékařskou prohlídku 1 x ročně, musel v této periodě také podstoupit všechna vyšetření ve vztahu ke všem rizikům práce (např. vyšetření pro řidiče, vyšetření ve vztahu ke kategorizaci prací – např. hluk apod.).

Nově je jasně stanoveno, že v dané periodě se provedou je ta vyšetření, která jsou v této periodě nutná.

Příklad

Zaměstnanec do 50ti let věku vykonává práci kategorie 3 z hlediska hluku (perioda lékařské prohlídky dle kategorie je 1 x 2 roky). Periodická lékařská prohlídka musí obsahovat základní vyšetření, orientační ORL vyšetření, screeningová audiometrie, po 10 letech od začátku expozice ORL vyšetření a prahovou tónovou audiometrii.

Stejný zaměstnanec rovněž obsluhuje manipulační motorový vozík (perioda lékařské prohlídky 1 x 4 roky). Prohlídka musí obsahovat základní vyšetření, orientační vyšetření zraku (ostrost, barvocit a prostorové vidění – perimetr).

Před novelou tedy nebylo zřejmé, zda musí být výše uvedený zaměstnanec každé dva roky vyšetřen např. i na barvocit a prostorové vidění nebo to postačí 1 x 4 roky. Po novele je jasně stanoveno, že toto vyšetření stačí právě ve lhůtě 1 x 4 roky, stanovené pro obsluhu motorových vozíků.

 

Výše uvedený princip ale může značně komplikovat již tak dosti komplikovanou administrativu, s lékařskými prohlídkami spojenou.

 

Změna podmínek vstupních lékařských prohlídek

Vstupní lékařskou prohlídku je nově nutno provádět nejen při převedení zaměstnance na jinou práci, ale i při změně druhu práce za podmínky, kdy bude nová práce vykonávána za odlišných podmínek. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce.

Co ale autor novely myslí onou změnou rizikových faktorů, mně není zcela zřejmé. Zda se jedná o snížení či zvýšení kategorie z hlediska konkrétního faktoru nebo zda jde i o konkrétní změnu faktoru, bez ohledu na kategorii práce (např. expozici látce A, namísto látce B). Snad se brzy dočkáme nějakého komentáře či vysvětlení.

 

Změna period lékařských prohlídek

Nově jsou stanoveny periody pracovnělékařské prohlídky pro kategorii práce 2. Do 50ti let věku zaměstnance se prohlídka bude provádět v periodě 1 x 4 roky (dříve 1 x 5 let), nad 50 let věku potom v periodě 1 x 2 roky (dříve 1 x 3 roky).

Další změnou je také to, že perioda u prací, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví se nestanoví jen dle tohoto rizika, ale je nutno přihlédnout i ke kategorizaci prací a vzít v potaz kratší periodu.

Zaměstnanec mladší 50ti let, řidič motorového vozíku, musí pro toto riziko absolvovat periodickou prohlídku v periodách 1 x 4 roky. Pokud ale pracuje v práci rizikové, kategorie 3, periodickou prohlídku musí absolvovat ve lhůtách 1 x 2 roky.

 

Zaměstnavatel má nově možnost vyžadovat provádění periodických pracovnělékařských prohlídek i u zaměstnanců, pracujících na základě dohod konaných mimo pracovní poměr (“brigádníků”).

Chcete mít aktuální lhůtník vždy u sebe? Neváhejte a stáhněte si jeho vzor z našeho e-shopu!

 

Došlo i k úpravě přílohy 2, části II. Aneb proč to nezkomplikovat?

Řidiči “referenti”, tedy ti řidiči, na které se nevztahuje požadavek zdokonalování odborné způsobilosti řidičů a kteří řídí vozidlo jako obvyklou součást výkonu své práce, nově budou na periodické lékařské prohlídky chodit ve lhůtách dle kategorie práce.

Resp. řidiči v kategorii 1, do 50ti let věku, 1 x 6 let a nad 50 let věku 1 x 4 roky a řidiči v kategorii 2 a vyšší, do 50 ti let věku, 1 x 4 roky a nad 50 let věku 1 x 2 roky. Dříve pro všechny řidiče platila perioda 1 x 6 let / 1 x 4 roky.

Zaměstnanci vykonávající noční práce, budou periodické lékařské prohlídky absolvovat ve lhůtách 1 x 2 roky. Dříve platila lhůta daná Zákoníkem práce, 1 x rok.

 

Nová úprava výstupních pracovnělékařských prohlídek

Naštěstí se změny dočkala i úprava pro výstupní lékařské prohlídky, které stávající vyhláškou byly řešeny velmi nešikovně. Nově tedy platí, že výstupní lékařskou prohlídku je nutno provést:

  1. při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu vždy, pokud
    1. zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté,
    2. u zaměstnance byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají, nebo
    3. zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u současného zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána opakovaně dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění podle právního předpisu upravujícího odškodňování způsobené pracovním
      úrazem nebo nemocí z povolání24),
  2. před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové, nebo
  3. pokud tak stanoví jiný právní předpis.

Výstupní prohlídka při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu se dále provede v případě, kdy o to požádá zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec.

Kromě výše uvedeného navíc přibyl ve vyhlášce nový § 17a, který upravuje náležitosti potvrzení o provedení výstupní prohlídky

A konečně je v tom jasno.

 

Žádost o lékařskou prohlídku pro studenty? Nově ano!

Ve vyhlášce přibývá zcela nový § 15a, který upravuje náležitosti žádosti o provedení lékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a v průběhu vzdělávání.

 

Závěr

Chcete-li mít aktuální, precizně připravené formuláře pro lékařské prohlídky, konkrétně tedy

  1. žádost o pracovnělékařskou posudku
  2. vzor lékařského posudkuk
  3. vzor prohlášení zaměstnance o možnosti vzdát se práva na přezkoumání posudku
  4. potvrzení o provedení výstupní prohlídky

využijte vzorový dokument, obsahující všechny výše uvedené formuláře, který si můžete stáhnout na e-shopu SAW.

Chcete mít aktuální lhůtník vždy u sebe? Neváhejte a stáhněte si jeho vzor z našeho e-shopu!

 

Kromě výše uvedených popsaných změn, novela vyhlášky 79/2013 Sb., upravuje i některé další skutečnosti, jako např. požadavky na mimořádnou lékařskou prohlídku, případně některé formální náležitosti žádosti o lékařskou prohlídku apod. Proto všem zaměstnavatelům doporučuji, kompletní novelu si důkladně nastudovat a změny, které přináší zapracovat do interních systémů a postupů.

Snad tato podoba vyhlášky chvíli vydrží a nebude nás již příští rok čekat její změna. A co si o novele myslíte vy?

Přečtěte si také, jaké změny v oblasti pracovnělékařských služeb přinesla novela zákona č. 373/2011 Sb., úz.

 

Aktuální periody lékařských prohlídek zaměstnanců 2017

Může zaměstnanec na lékařskou prohlídku ke svému lékaři?

Může zaměstnanec na lékařskou prohlídku ke svému lékaři?

Ne vždy je nutné, abyste zaměstnance vyslali na pracovnělékařskou prohlídku k Vašemu smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb, i když tohoto mít musíte. Víte ale, kdy může zaměstnanec na lékařskou prohlídku ke svému lékaři?

V případě, že zaměstnanec nevykonává žádnou “rizikovou” práci, ale provádí, řekněme normální, obyčejnou, všeobecně známou a běžnou činnost, může jít na prohlídku ke svému registrujícímu lékaři – tj. k “obvodnímu lékaři.”

Zákon přitom tyto “bezpečné” práce jasně definuje, tedy spíše definuje práce, které tak úplně bezpečné nejsou.

 

Podmínky, které musí být splněny…

Aby zaměstnanec mohl na lékařskou prohlídku ke svému registrujícímu lékaři,musí být splněny níže uvedené dvě podmínky:

  1. Práce musí být zařazena výlučně do kategorie 1;
  2. Součástí práce nesmí být činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb., nebo jinými právními předpisy.

Kategorie práce je poměrně jasná a zde asi není nad čím polemizovat. Mnohem zajímavější je však bod 2. Výčet činností, které znemožňují, aby zaměstnanec absolvoval lékařskou prohlídku u svého registrujícího lékaře, uvádím níže v tabulce níže a to včetně period lékařských prohlídek dle těchto činností.

 

Činnosti, pro které NE-může zaměstnanec na lékařskou prohlídku ke svému lékaři

 

Nevím, zda může zaměstnanec na lékařskou prohlídku ke svému lékaři – co teď?

Pokud si nejste jisti, zda může zaměstnanec na lékařskou prohlídku ke svému lékaři, bez obav se ptejte v komentářích pod článkem, rád Vám odpovím. A pokud stále nemáte jistotu, doporučuji raději prohlídku provést u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb.

 

Vyšlete zaměstnance k lékaři se správnými papíry

Ať zaměstnance vyšlete k jeho registrujícímu lékaři nebo ke svému firemnímu, využijte vzorový formulář žádosti o pracovnělékařskou prohlídku, včetně vzoru lékařského posudku a vzoru prohlášení zaměstnance, kterým se vzdá možnosti přezkoumání lékařského posudku.

 

Dohled lékaře na pracovišti – koho se to týká a jak často?

Dohled lékaře na pracovišti – koho se to týká a jak často?

Než se dostanu k tomu, co to je dohled lékaře na pracovišti, úvodem musím konstatovat, byť to jednatelé firem slyší často neradi, že každý zaměstnavatel musí mít zajištěného smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb, čili firemního, dříve též závodního lékaře. Tato povinnost plyne z ustanovení písm. a), odst. (2), § 54, zákona č. 373/2011 Sb., úz.

Důvodem je to, že firemní lékař není jen od toho, aby prováděl lékařské prohlídky zaměstnanců, ale dle vyhlášky č. 79/2013 Sb., úz, má i další povinnosti. Mezi ně patří právě i provádění pravidelného dohledu na pracovištích a nad výkonem práce za účelem zjišťování a hodnocení rizikových faktorů.

Při pravidelném dohledu se zohledňuje zdravotní náročnost vykonávané práce a charakter podmínek na pracovištích zaměstnavatele.

 

Jak často je nutno dohled na pracovišti provádět?

Pravidelný dohled se vykonává na všech pracovištích zaměstnavatele nejméně:
  1. jedenkrát za kalendářní rok, nebo
  2. jedenkrát za 2 kalendářní roky, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem (orientační výčet viz tabulka na konci článku, včetně period lékařských prohlídek).

Rozhodně tuto povinnost nepodceňujte. Dohled lékaře na pracovišti je velmi silným preventivním nástrojem. Je proto nutno k němu přistupovat maximálně odpovědně.

 

Dohled lékaře na pracovišti a záznam o něm?

Kdo vypracuje záznam o provedeném dohledu lékaře? Vyhláška toto nestanoví zcela striktně. Dle mého názoru by mělo tedy jít o týmovou práci zaměstnavatele a poskytovatele pracovnělékařských služeb. Pokud si nevíte rady s podobou záznamu o provedeném dohledu, můžete využít vzorový záznam SAW.

 

Firma má pobočky po celé ČR – jak zajistit dohled lékaře na pracovišti?

Zákon myslí i na tuto eventualitu. Dává zaměstnavateli možnost uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s více poskytovateli těchto služeb zejména, je-li to vzhledem k počtu zaměstnanců nebo umístění jednotlivých pracovišť účelné.

Čili nic nebrání tomu, uzavřít písemnou smlouvu se čtrnácti nebo i více poskytovateli, např. pro každé krajské město s jedním.

 

 

 

Lékařská prohlídka pro noční práce – změna periody prohlídky 2017

Lékařská prohlídka pro noční práce – změna periody prohlídky 2017

Od 12. 7. 2017 nabyl platnosti zákon č. 202/2017 Sb., kterým se mimo jiné mění i Zákoník práce. Změna mimo jiné spočívá v tom, že v § 94 došlo ke zrušení ustanovení o nutnosti provádět lékařskou prohlídku zaměstnance pro noční práce v periodách 1 x ročně. Lékařská prohlídka pro noční práce již tedy nemusí být administrativně – organizačně – finančně noční můrou zaměstnavatelů.

Hodně lidí tedy začalo tápalo, v jaké periodě se mají pracovnělékařské prohlídky pro noční práce vlastně opakovat.

Jelikož byla slíbena novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., která by měla periody pro “noční práce” upravit, ale tato doposud schválena nebyla, nezbývá, než postupovat dle obecnějších ustanovení této vyhlášky.

Vyhláška ve své příloze 2, části II., bodě 13, definuje noční práce jako tzv. riziko ohrožení zdraví.

Zde také definuje, jaké nemoci vylučují zdravotní způsobilost k noční práci. Jsou jimi zejména:

  1. záchvatovité a kolapsové stavy,
  2. prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
  3. prognosticky závažné nemoci kardiovaskulárního a dýchacího systému,
  4. prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost.

Dále je podstatné, že vyhláška ve svém § 11 stanoví periody lékařských prohlídek. Pro práce nebo činnosti, jejichž součástí je i riziko ohrožení zdraví, tedy i noční práce, jsou periody stanoveny vyhláškou následovně:

  1. jednou za 4 roky, nebo
  2. jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle bodu 1.

Tyto periody se nepoužijí, pokud:

  1. pokud orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví určí kratší termín pro provedení periodické prohlídky nebo
  2. pokud je jiným právním předpisem (např. zákoník práce pro mladistvé zaměstnance) nebo v příloze č. 2 k této vyhlášce stanoveno jinak (což pro noční práce jinak stanoveno není).

S ohledem na výše uvedené se dokonce domnívám, že v souladu se zákonem není možné provádět lékařské prohlídky pro noční práce ve kratších periodách, než právě 1 x 4 roky, resp. 1 x 2 roky pro starší 50ti let.

Lékařská prohlídka pro noční práce ale stávající periody asi příliš dlouho mít nebude. Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., pravděpodobně periody zkrátí na 1 x 2 roky bez ohledu na věk zaměstnance. To je ale zatím ještě daleká budoucnost.

 

Lékařská prohlídka pro noční práce stále 1 x ročně?

Ono by to mohlo zabíhat do oblasti šikany zaměstnance a porušení jeho základních práv a svobod, tedy nebýt nucen k tomu, co mu zákon neukládá.

Získejte více informací o pracovnělékařských službách a lékařských prohlídkách zaměstnanců.

 

Mohlo by se Vám hodit z e-shopu SAW

Změny v lékařských prohlídkách zaměstnanců a lékařských službách 2017

Změny v lékařských prohlídkách zaměstnanců a lékařských službách 2017

V 1. čtení byla projednána novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, která má nabýt účinnosti od 1. 11. 2017. Současně s ní by měla vejít v platnost rovněž novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách. Doposud ale není nic schváleno. Je také možné, že ani nebude. Pokud ale ano, bude lepší být na změny v lékařských prohlídkách zaměstnanců a lékařských službách připraven. Tímto článkem Vám plánované změny chci přiblížit a vysvětlit.

 

Vzdání se práva na přezkum lékařského posudku

Nová a velmi významná změna se týká možnosti posuzovaného zaměstnance, vzdát se svého práva na přezkoumání vydaného lékařského posudku. 

V praxi to znamená, že v případě, kdy se zaměstnanec tohoto práva nevzdá (a tak tomu před novelou bylo vždy, jelikož se vzdát ani nemohl), právní moci nabývá lékařský posudek uplynutím desetidenní lhůty, ve které může zaměstnanec podat návrh na přezkoumání. To znamená, že např. vstupní lékařská prohlídka provedena 1. 10. 2017 byla pro zaměstnavatele závazná (a mohl tedy zaměstnance zaměstnat), až po uplynutí deseti dnů. To v praxi způsobovalo nemalé komplikace a znemožňovalo pružnost pracovního trhu.

Vzdát se tohoto práva může zaměstnanec ústně (se záznamem) nebo písemně. Právní účinky nastanou následující pracovní den.

 

Zaměstnanec se nedostaví na domluvený termín periodické lékařské prohlídky…

Pokud zaměstnavatel vystaví zaměstnanci žádost o periodickou pracovnělékařskou prohlídku, u lékaře domluví termín této prohlídky a zaměstnanec se na tuto prohlídku nedostaví a to z důvodu překážky na své straně, po vypršení platnosti předcházejícího lékařského posudku se na něj nahlíží jako na zaměstnance, který dále není zdravotně způsobilý k výkonu práce.

Takový zaměstnanec by měl být ponechán doma na neplaceném volnu a to až do doby, než absolvuje novou lékařskou prohlídku.

 

Bezrizikové práce – kdo může lékařské služby provádět?

Velká změna se týká problematiky toho, kdo vlastně může lékařské služby provádět. Konkrétně jde o práce, které jsou tzv. bezrizikové. To znamená, že tyto práce:

  • jsou zařazeny výhradně do kategorie 1
  • součástí práce není činnost představující riziko ohrožení zdraví (viz část II, přílohy 2, vyhlášky č. 79/2013 Sb.,)
  • na zdravotní způsobilost k práci nejsou kladeny zvláštní nároky dalšími právními předpisy (např. zaměstnanci drážní dopravy, piloti, profesionální řidiči apod.)

U těchto prací může lékařské prohlídky provádět registrující lékař zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání. Tak tomu bylo i doposud. Rozdíl je ale v tom, kdo může provádět u těchto prací další pracovnělékařské služby, kterými jsou zejména poradenství, školení první pomoci a dohled nad pracovišti.

Nově platí, že zaměstnavatel tyto další služby zajišťuje, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu.

V praxi to tedy znamená, že zaměstnavatel již nemusí mít povinně zajištěného smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb. A co to znamená důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců? Na vysvětlení si budeme muset počkat. Buď to upřesní prováděcí vyhláška nebo až případný soudní judikát. Jde o velmi otevřenou a nicneříkající definici, jak už tomu v české legislativě bývá zvykem – bohužel.

Zaměstnavatel si toto samozřejmě musí hlídat a jakmile dojde ke zvýšení rizik práce (kategorie 2 a vyšší nebo riziko ohrožení zdraví), musí okamžitě uzavřít písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

 

Nově také přibyly povinnosti pro registrujícího lékaře

Pokud zaměstnavatel zaměstnance, vykonávajícího bezrizikovou práci, vyšle na základě písemné žádosti na pracovnělékařskou prohlídku k jeho registrujícímu lékaři (obvoďákovi), tento registrující lékař má nově povinnost provést takovou prohlídku a vystavit o ní lékařský posudek!

Registrující lékař se pro tyto účely považuje za poskytovatele pracovnělékařských služeb.

Registrující lékař má také povinnost, dát bezodkladně zaměstnavateli podnět k vyžádání mimořádné pracovnělékařské prohlídky, jestliže obdrží informaci od ošetřujícího lékaře.

 

Agentury práce a lékařské prohlídky zaměstnanců

Nově je novelou zákona upravena i problematika lékařských prohlídek zaměstnanců agentur práce, kteří jsou přidělováni k různým uživatelům.

Agentura práce zajišťuje pracovnělékařské služby pro své zaměstnance, které dočasně přiděluje k uživateli, prostřednictvím

  • poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým uzavřela písemnou smlouvu,
  • registrujícího poskytovatele zaměstnance na základě písemné žádosti (v případě bezrizikových prací) nebo
  • poskytovatele pracovnělékařských služeb uživatele na základě podmínek stanovených v písemné dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce.

 

Další nové povinnosti zaměstnavatele ve vztahu k lékařským službám

Kdy zajistit vstupní lékařskou prohlídku?

Vstupní lékařskou prohlídku musí zaměstnavatel u zaměstnance zajistit před vznikem pracovního poměru (tj. před dnem nástupu do zaměstnání), nikoli před jeho uzavřením (před podpisem smlouvy / dohody), jak tomu bylo dříve.

 

Spolupráce s lékařem je nutná!

Zaměstnavatel je povinen se svým poskytovatelem pracovnělékařských služeb, ale i s poskytovatelem pracovnělékařských služeb agentury práce spolupracovat.

To znamená, že musí pracovníky těchto poskytovatelů pustit na svá pracoviště a sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti, včetně výsledků měření faktorů pracovních podmínek, předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení, sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci, včetně údajů zjištěných při ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání, popřípadě pracovních úrazů.

 

Dokumentace o pracovnělékařských službách – jak na ni?

Nově je zaměstnavateli uložena povinnost vést dokumentaci o pracovnělékařských službách, která se nevztahuje ke konkrétnímu zaměstnanci.

Dokumentace o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele obsahuje, jde-li o:
  1. poradenství, záznamy v rozsahu datum a místo poskytnutí poradenství a stručný obsah,
  2. dohled, záznamy o provedení dohledu, včetně hodnocení pracovních a hygienických podmínek na pracovišti a v zařízení závodního stravování a dalších zařízeních zaměstnavatele, v rozsahu datum a místo provedení dohledu, popis zjištěných skutečností včetně identifikace nebezpečí a hodnocení rizik, návrhy opatření a způsob seznámení zaměstnavatele se závěrem dohledu; součástí záznamů jsou identifikační údaje osob v rozsahu funkce, titul, jméno, popřípadě jména, a příjmení, které pro zaměstnavatele provedly poradenství nebo spolupracovaly na provádění dohledu a jejich podpisy.
Součástí dokumentace o pracovnělékařských službách jsou dále
  1. výsledky provedených analýz, biologických expozičních testů a jiné obdobné záznamy o činnostech prováděných v rámci pracovnělékařských služeb,
  2. kopie rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví o zařazení práce do příslušné kategorie nebo oznámení zaměstnavatele o zařazení práce do kategorie druhé,
  3. kopie výsledků šetření příslušných inspekčních orgánů a
  4. kopie výsledků měření rizikových faktorů pracovních podmínek.

 

Mimořádná pracovnělékařská prohlídka jako povinnost?

Zaměstnavatel nově musí povinně odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud k tomuto dostal podnět od ošetřujícího lékaře nebo registrujícího lékaře zaměstnance.

 

Delegování úkolů poskytovatelem? Ano!

Novinkou také je, že v případě, kdy uzavře zaměstnavatel písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, tento poskytovatel může některé úkoly delegovat na další poskytovatele. V praxi se bude zejména jednat o delegování dohledu nad pracovišti, popř. delegování školení první pomoci.

Vše ale musí být v písemné smlouvě řádně uvedeno a podchyceno, včetně míst výkonu prací a způsobu předávání informací.

 

Změna v hrazení vstupní lékařské prohlídky

Před novelou byla umožněna vzájemná dohoda mezi zaměstnavatelem a uchazečem o zaměstnání, kdo bude náklady na prohlídku hradit. Často se v pak v praxi využíval např. model 50:50. Toto nebude po novele možné.

Novela stanoví jasné povinnosti:

  1. Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání.
  2. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah.
  3. Bod 1 a 2 se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak (např. mladiství zaměstnanci, u nichž hradí zaměstnavatel vždy).
  4. Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.

 

Změny v lékařských prohlídkách zaměstnanců a jejich periodách

Přestože jste se na spoustě odborných oborových webů nebo webů různých poskytovatelů služeb BOZP mohli dočíst, že dojde ke změnám period pracovnělékařských prohlídek, tyto informace jsou doposud předčasné a ničím nepodložené. Přestože je avizována novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve které jsou periody lékařských prohlídek uvedeny, její finální podoba je zatím v nedohlednu a netřeba tedy zatím spekulovat.

Jedinou současnou změnou tak je změna periody u lékařské prohlídky pro noční práce. Ta byla dříve stanovena Zákoníkem práce na 1x ročně. Novelou Zákoníku práce však bylo toto ustanovení z něj vyškrtnuto. V současné době je tedy nutno se řídit vyhláškou č. 79/2013 Sb., úz, kde je noční práce uváděna jako riziko ohrožení zdraví, bez stanovené periody. Proto se postupuje dle obecných požadavků na periody činností s rizikem ohrožení zdraví, které jsou vyhláškou stanoveny na 1x 4 roky pro osoby mladší 50ti let a 1x 2 roky pro osoby starší 50ti let.

Změny vyhlášky a vůbec změny v lékařských prohlídkách zaměstnanců ale bedlivě sleduji a o změnách Vás budu neprodleně informovat!

Pokud máte k problematice pracovnělékařských služeb nebo jen lékařských prohlídek zaměstnanců nějaké připomínky, neváhejte se o ně podělit do komentářů pod článkem!