banner bezpečáci diskuse

Školit zaměstnance z návodů k obsluze? Odpověď je poměrně jednoduchá. Ano. Ale pojďme si ji podrobněji rozebrat, protože se jedná o poměrně významnou kapitolu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

 

Požadavky právních předpisů

Nejprve ke školení BOZP obecně. To vychází z požadavku odst. (2), § 103, Zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, v účinném znění. Ten říká následující:

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána.

Otázkou tedy je, co to jsou ostatní předpisy a zda do nich patří právě i návody k obsluze? Alespoň nějakou odpověď na tuto otázku nám poskytne § 349, Zákoníku práce. Tento paragraf ostatní předpisy definuje následovně:

Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

Pouze Zákoník práce tedy k rozřešení otázky, zda školit zaměstnance z návodů k obsluze, nestačí. Musíme si tedy pomoci dalšími předpisy.

 

Od Zákoníku práce k zákonu 22

Pokračujme tedy dále. Jako byste neznali české právní prostředí. Nic není tak jednoduché, jak by mohlo být. Z definice Zákoníku práce tedy víme, že pokud návod k obsluze spadne do kategorie technického předpisu nebo technického dokumentu, školit z něj musíme.

Nyní tedy stojíme před otázkou, zda návody do těchto skupin předpisů spadají? Abychom získali odpověď, opět musíme nahlédnout do dalšího dokumentu. Tentokrát to bude zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, v účinném znění. Ten ve svém § 3, definuje právě technické předpisy a technické dokumenty a to následovně:

Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis, obsahující technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, popřípadě do provozu, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby.

Technickým dokumentem se pro účely plnění informačních povinností podle § 7 rozumí dokument, který obsahuje technické požadavky na výrobek, a není technickým předpisem ve smyslu odstavce 1 ani technickou normou, a který by mohl vytvořit technickou překážku obchodu.

Nechci to již více komplikovat. Ale pokud si přečteme i onen § 7 zákona, musí nám být zřejmé, že návod k obsluze zařízení, není ani technickým předpisem a ani technickým dokumentem.

Možná je na posouzení právníka nebo lépe soudu, zda pojmy technický předpis a technický dokument uvedené v § 349, Zákoníku práce, mají návaznost právě na zákon č. 22/1997 Sb., úz.

Školení požární ochrany

Na školení z návodu k obsluze rychlovarné konvice se také často zapomíná. Přitom o požárech, způsobených právě konvicemi, můžeme slyšet každou chvíli.

Školit zaměstnance z návodů k obsluze tedy nemusíme? Ještě ne tak docela.

 

Zpět k zákoníku a od něj k dalším předpisům…

Poslední skupinou ostatních předpisů, dle § 349, Zákoníku práce, do které by návody k obsluze mohly zapadnout, jsou tedy předpisy na ochranu života a zdraví. Patří sem i návod k obsluze? Za mě jednoznačně ano. Jelikož návody mimo jiné řeší i bezpečnost.

Návody k obsluze jsou upraveny dvěma hlavními předpisy. Jsou jimi:

Zákon č. 102/2001 Sb., úz v § 3 definuje, jaká kritéria musí splňovat bezpečný výrobek. Mimo jiné musí být splněny požadavky ohledně návodu, který musí obsahovat i označení výstrah a rizika pro spotřebitele, kteří mohou být ohroženi při užití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Jednoznačně se tedy mluví o bezpečnosti při použití výrobku ve vztahu k návodu.

Nařízení vlády č. 178/2006 Sb., úz, které se týká strojních zařízení, v mnoha svých pasážích spojuje návod k obsluze právě s bezpečností, ale zejména, v bodě 1.7.4, přílohy č. 1, stanoví požadavky na obsah návodu k obsluze, konkrétně v písm. l, bodu 1.7.4.2 následující:

údaje o dalších rizicích, která zůstanou i navzdory přijatým opatřením k zajišťování bezpečnosti při navrhování, bezpečnostním opatřením a doplňujícím ochranným opatřením.

Na základě výše uvedeného je tedy nutno konstatovat, že návody nejen že mohou, ale dokonce musejí bezpečnost řešit. Proto obecně můžeme návody považovat za ostatní předpisy na ochranu života a zdraví a je tedy nutno tyto zahrnout do školení dle odst. (2), § 103, Zákoníku práce, úz. Již toto nám tedy stačí k tomu, abychom mohli konstatovat, že školit zaměstnance z návodů k obsluze je povinností.

Zdá se Vám to komplikované? A to jsme teprve u Zákoníku práce a ještě tu máme i další právní předpisy.

 

Kromě Zákoníku práce do hry vstupují i další předpisy

Máme tu zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Ten ve svém § 4 stanoví:

Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí stanoví prováděcí právní předpis.

Člověk, který je v oboru nováčkem nebo řekněme normální člověk, si musí pořídit věšteckou kouli, aby věděl, který že to prováděcí předpis je zde myšlen. My, již trochu otrlí, víme, že se jedná o nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, v účinném znění.

 

Třeba NV 378ka

Právě toto nařízení vlády v písm. a), odst. (1), § 3, stanoví zajímavou povinnost, cituji:

Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou.

Vyřešit otázku, co to je provozní dokumentace, není příliš komplikované. Odpovídá na to písm. f), § 2, téhož nařízení vlády a to následovně:

provozní dokumentací soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel.

Že tam stále návod k obsluze nevidíte? Nevadí. Kdo umí číst mezi řádky tak ví, že je potřeba si ještě vyložit, za pomoci písm. e), pojem průvodní dokumentace. A ten už zní poněkud slibněji:

průvodní dokumentací soubor dokumentů obsahujících návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení.

Když si celou věc přebereme trochu z jiného pohledu, můžeme si položit otázku, jak zajistit, aby zaměstnanec používal zařízení v souladu s návodem výrobce? No přece tak, že jej s tímto návodem seznámíme. I z NV. č. 378 tedy nepřímo plyne, že školit zaměstnance z návodů k obsluze musíme.

 

Školit zaměstnance z návodů k obsluze? Rozuzlení

Jak tedy z výše uvedeného textu vidíte, skutečně je povinností zaměstnavatele školit zaměstnance i z návodů k obsluze zařízení či výrobků, které při své práci používají. Zaměstnavatel má sice možnost, v souladu s NV. č. 378/2001 Sb., upřesnit požadavky na bezpečnost provozu zařízení vlastním místním provozním bezpečnostním předpisem, ten ale nikdy nesmí jít “pod” požadavky návodu výrobce.

Respektive dle předpisů ani není možné, návod k obsluze místním provozním bezpečnostním předpisem nahradit. Místním provozním bezpečnostním předpisem je pouze možno návod výrobce doplnit, upřesnit pro místní podmínky. V případě, kdy se návod k obsluze “ztratí” a není již k dispozici, může být místním provozním bezpečnostním předpisem, dle § 4, NV. č. 378/2001 Sb., úz, nahrazena pouze část věnující se provádění kontrol zařízení. Pro bezpečnou obsluhu a používání zařízení, je ale potřeba návod mít.

Samotné nařízení vlády, v odst. (3), § 4 přímo zmiňuje, cituji:

Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.

Naskýtá se tedy otázka. Lze zařízení, u něhož není k dispozici návod k obsluze, legálně provozovat? Budu rád za diskusi pod článkem.

 

Školit z návodů tedy ano, ale jak?

Jak ale v praxi školit zaměstnance z návodu k obsluze? Technicky velmi jednoduše. Stačí k tomu prostý formulář s jednoduchým prohlášením školeného zaměstnance. Využít můžete např. formulář SAW.

Mnohem komplikovanější je otázka personálního a věcného zajištění.

Pro efektivní fungování je potřeba mít správně nastaven systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Není v silách jednotlivce (tedy alespoň ne v průměrné firmě), školit zaměstnance z návodů k obsluze – všechny ze všech. Jednak by to časově jen těžko stíhal a pak, každý přece neumí obsluhovat vše. Je tedy nanejvýše důležité, aby si tyto povinnosti řešili jednotlivý vedoucí zaměstnanci a to i ti na nejnižším stupni řízení.

Předpokladem je mít řádnou evidenci toho, jaká zařízení jsou provozována, kým jsou obsluhována a ke všem mít návody k dispozici. Podmínkou by mělo být, že osoba, která bude školení provádět, návod sama zná – resp. zvládá bezpečnou a samostatnou obsluhu daného zařízení / výrobku.

 

Snažíme se, ale ono to přesto nejde…

I přes řádné nastavení systému, může být školit zaměstnance z návodů k obsluze v některých firmách problém. Zejména v případě, kdy jsou používány stovky nebo dokonce tisíce různých výrobků a zařízení.

Nechci nabádat k porušování právních předpisů, ale v takových případech je vhodné rozdělení na ty s reálným rizikem ublížit (např. soustruh, úhlová bruska, vozidlo, jeřáb apod.) a těch ostatních, relativně bezpečných (např. počítač, tiskárna, stolní lampička apod.).

The following two tabs change content below.
Jsem nadšený "bezpečák!" Bezpečností práce žiji a bezpečnost práce mě živí. Služby bezpečnosti práce, požární ochrany, firemní ekologie a revizí zařízení poskytuji všem podnikajícím fyzickým i právnickým osobám. Bez rozdílu na jejich velikost či obor zaměření. Kromě toho také pořádáme praktické kurzy první pomoci a ve svém e-shopu nabízím vzorovou dokumentaci BOZP ke stažení.