Požární odstupové vzdálenosti

Požární odstupové vzdálenosti

Ze své praxe mohu potvrdit, že jen malé procento provozovatelů objektů ví, co to jsou požární odstupové vzdálenosti. Někteří o nich někdy něco slyšeli, ale příliš netuší, kam tento pojem zařadit.
Odpověď je jednoduchá. Požární odstupové vzdálenosti hrají významnou roli v požární prevenci a jejich dodržování je pro zvládání požárů a omezování škod až klíčové.


Co to tedy jsou ony požární odstupové vzdálenosti?

Jedná se o vzdálenost mezi objektem a okolními objekty, do níž se nesmí umisťovat hořlavé látky, aby se zabránilo přenosu požáru z jednoho objektu na druhý a to vlivem tepelného sálání nebo odpadem hořících částí. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že odstupová vzdálenost je tím větší, čím je objekt vyšší a čím více požárně otevřených ploch (např. okna, dveře) je umístěno v konkrétní stěně.


Kde zjistit podrobnosti o odstupových vzdálenostech?

U nových objektů se odstupové vzdálenosti stanovují přímo v projektové dokumentaci, konkrétně se jedná o požárně bezpečnostní řešení stavby. V případě starších objektů, kdy se požárně bezpečnostní řešení nezpracovávalo, buď byla namísto něj vypracována tzv. technická zpráva požární ochrany, nebo i jiná projektová dokumentace, která odstupy řešila.

Pokud se tedy o odstupech chcete dovědět více, rozhodně nahlédněte do projektové dokumentace objektu.


A jaké jsou dopady pro praxi?

Zejména podnikající fyzické či právnické osoby, se často dopouštějí chyby tím, že na požární odstupové vzdálenosti zcela zapomínají. Volné plochy kolem objektů pak často využijí ke skladování, dokonce i hořlavých materiálů.

Někdy je situace dokonce natolik kritická, že firma své činnosti provozuje v uzavřeném areálu, několik objektů s nádvořím a toto nádvoří využívá jako venkovní sklad ať už vstupních surovin nebo hotových produktů. Přitom odstup jedné budovy je tak velký, že se dostává do odstupu budovy protější. Tím pádem ono nádvoří vůbec pro ukládání hořlavých materiálů nesmí být využito.
Také se opomíjí, že i venkovní otevřené sklady musejí být povoleny stavebním úřadem a v případě skladů hořlavých materiálů (typicky odpady, plasty, dřevo), se i od těchto stanovují odstupové vzdálenosti, které dle velikosti skladu, mohou být až např. 20 m velké do všech směrů.

V případech fyzických osob, může zejména dojít k sousedským „nepokojům“ a zbytečným sporům, v nejhorším případě potom k problémům s plněním pojistného.
Hasiči jsou v tomto ohledu zpravidla nekompromisní. Při zjištění porušení odstupů, např. v případech areálů viz příklad výše, často dojde k tomu, že provozovatel zjistí, že ono zrušení např. venkovního skladu by bylo tak významnou logistickou přítěží, že další činnosti nemá smysl pokračovat.

Příklad z praxe

Došlo k iniciaci a vznícení materiálu uloženého na venkovní ploše. Vzhledem k nedodržení stanovené požární odstupové vzdálenosti od kovové haly, došlo k následnému přenosu požáru i na tuto halvu. Torzo haly na fotografii v pozadí.

Na kovových vratech je patrné, jaký byl žár požáru a že chybělo málo, aby došlo k přenosu požáru i na další halu. Kdyby byl hořlavý materiál umístěn možná jen o metr blíže k této hale nebo požár trval o chvíli déle, k přenosu by skutečně došlo.

Nezapomeňte dodržování požárních odstupových vzdáleností kontrolovat i v rámci preventivních požárních prohlídek. K jejich snadnému a efektivnímu provádění se skvěle hodí vzorový formulář s checklistem od SAW ke stažení:

Byl pro vás článek užitečný?

Klikněte na hvězdičky pro ohodnocení článku.

Průměrné hodnocení / 5. Počet hodnocení:

Pokud se vám článek líbil...

Sledujte mě na sociálních sítích.

Omlouvám se, že pro vás nebyl tento článek užitečný a děkuji za vaši zpětnou vazbu.

Pojďme tento článek vylepšit!

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Scroll to Top