2.3 Základní laické vyšetření zraněné nebo nemocné osoby

Laické vyšetření zraněné osoby

Laické vyšetření zraněné osoby znamená logický sled kroků, které vedou k jedinému cíli – zjistit stav vyšetřovaného, zda vyžaduje okamžitou první pomoc. Opět si nebudeme jako zachránci hrát na doktory a uděláme jen to, co můžeme.

V textu nebudu záměrně uvádět pojem: “úrazem postižená osoba”, protože ne vždy se musí jednat o úrazový stav. Může jít také o důsledky určité nemoci či choroby, jako např. mozková mrtvice, infarkt apod. Takovou osobu v obtížích tedy v následujícím textu budu nazývat pacientem.

Pokud pacient komunikuje, začneme se jej vyptávat na obtíže, bolesti apod. Pokud nekomunikuje, můžeme se zkusit zeptat ostatních lidí (pokud jsou), zda neviděli nebo nevědí, co se stalo. Pokud ale komunikací nic nezjistíme, laické vyšetření zraněného by mělo probíhat chronologicky v následujících krocích:

  1. pohledem rychle zhodnotíme, zda nevidíme nějakou anomálii, jako je např. otevřená rána, krvácení, zlomenina, zabodnutý předmět v těle, blízkost elektrického vodiče, přítomnost nebezpečné látky apod.
  2. zjistíme, zda pacient dýchá a to následujícím způsobem:
    1. přiložíme své ucho k nosu a ústům pacienta tak, aby oči směřovali k hrudníku pacienta;
    2. položíme svou ruku na střed hrudníku pacienta;
    3. posloucháme dech pacienta;
    4. snažíme se na uchu cítit výdechy pacienta;
    5. snažíme se rukou cítit údery srdce na hrudníku;
    6. očima pozorujeme, zda se naše ruka nenazdvihuje společně s hrudníkem pacienta;
  3. mezi další možnosti, které pro laické vyšetření zraněného využijeme, patří např.:
    1. vyšetření poslechem, kdy se snažíme zaslechnout sýpání v dechu;
    2. vyšetření pohmatem, kdy jako laici můžeme maximálně zjistit, zda pacient netrpí horečkou nebo nejeví známky podchlazení;
    3. vyšetření ostatními smysly, jako je např. čich, kdy se snažíme zjistit, zda z pacienta “netáhne” alkohol nebo nejde cítit jiná chemie.

Laické vyšetření zraněné osoby a jeho základní mezníky

A. PŘED PŘÍJEZDEM ZÁCHRANÁŘŮ NUTNO ZAHÁJIT BEZODKLADNOU PRVNÍ POMOC

  1. pacient má masivní krvácení
    1. jako laici nemusíme zkoumat, ze které žíly či tepny pacient krvácí. Jednoduše zhodnotíme, zda se jedná o běžné krvácení, kterému není nutno věnovat pozornost (pár větších kapek krve na zemi) nebo jde o masivní krvácení, kdy se zpravidla pod pacientem objevuje kaluž krve, popř. krev rovnou vystřikuje.
  2. pacient nedýchá
    1. to znamená cokoliv jiného, než přirozené dýchání, kterým se rozumí asi 16 až 20 normálních dechů za minutu;
    2. pokud pacient nedýchá přirozeně, ale dýchá v menší frekvenci nebo rapidně vyšší frekvenci, hluboce lapá po dechu nebo nedýchá vůbec, znamená to pro nás jediné – pacient nedýchá!

B. PŘED PŘÍJEZDEM ZÁCHRANÁŘŮ NUTNO SLEDOVAT PACIENTA A PŘÍPADNĚ OŠETŘIT DRUHOTNÁ PORANĚNÍ

  1. pacient dýchá, ale je v bezvědomí
    1. bezvědomí není přirozený stav. Jde o stav, který stále může pacienta ohrožovat na životě. Závažnost bezvědomí lze ověřit reakcí pacienta na určité podněty, jako je např. hluk (hlasité oslovení), dotek, bolest (např. štípnutí do špičky nosu).
  2. pacient dýchá a je při vědomí.

Při vyšetření pacienta postupujeme tak, abychom zjistili, ve kterém nebo ve kterých z výše uvedených stavů se nachází.


Laické vyšetření zraněné osoby znamená nedělat…

Mezi časté chyby laiků – zachránců, patří zejména následující:

  • hmatání tepu pacienta (zpravidla ucítíme vlastní tep v konečcích prstů, nikdy nemáme jistotu, zda jsme prsty přiložili na správné místo, jen se zdržujeme);
  • nadměrné liskání pacienta, aby se probral (stačí jemnější poplácání nebo lépe šetrné štípnutí do špičky nosu, které je dostatečně bolestivé);
  • zachránce se zbytečně bojí s pacientem pootočit nebo mu sundat např. část oděvu. Pokud je to pro záchranu nutné, není čeho se bát;
  • zachránce se bojí s pacientem komunikovat;
  • zbytečné a nadměrné otevírání úst a sledování krku, zda není zapadlý jazyk.

Jak se naučit efektivně vyšetřit osoby v tísni?

Zúčastněte se některého z našich kurzů první pomoci, ať už pro veřejnost nebo pro zaměstnance a laické vyšetření zraněné osoby si vyzkoušíte na vlastní kůži. Kurzy jsou velmi praktické a tak se nemusíte bát nudné teorie.

Velká spousta zachránců, laiků, vlastně kromě přivolání zdravotnické záchranné služby žádné jiné kroky první pomoci nepodnikne. Dost často je to proto, že nevědí, co se zraněnou osobou vlastně je – neumí ji správně vyšetřit. Neřaďte se tedy mezi ně.


Zvolte si z nabídky kurzů první pomoci pro veřejnost

Chceš být zachránce a ne jen pouhý přihlížející, který neví co má dělat? Který neví, jak zachránit život?

Byl pro vás článek užitečný?

Klikněte na hvězdičky pro ohodnocení článku.

Průměrné hodnocení / 5. Počet hodnocení:

Pokud se vám článek líbil...

Sledujte mě na sociálních sítích.

Omlouvám se, že pro vás nebyl tento článek užitečný a děkuji za vaši zpětnou vazbu.

Pojďme tento článek vylepšit!

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Scroll to Top