Prodlužovací kabely "prodlužky" a BOZP

Pohyblivé a poddajné přívody, lidově řečeno prodlužovací kabely, dnes používá téměř každý. Jsou zcela běžnou součástí klasických domácích i kancelářských spotřebičů, od rychlovarných konvic, přes mikrovlnné trouby, vysavače, až po počítače a tiskárny.

Přesto se velmi často chybuje v jejich použití a vůbec, bezpečnost práce s nimi spojená, je velmi podceňovaná.

Základním předpisem, který upravuje podmínky bezpečného použití poddajných a pohyblivých přívodů, je nařízení vlády č. 101/2005 Sb.

Toto nařízení uvádí následujících, základní podmínky pro použití elektrických prodlužovacích šňůr:

Prodlužovací kabely, tedy pohyblivé a poddajné přívody, musejí být kladeny a používány tak,

1. aby nemohlo dojít k jejich poškození
2. byly zajištěny proti posunutí nebo vytržení
3. byly zabezpečeny proti zkroucení žil
4. aby při používání rozpojitelných spojů nebylo v rozpojeném stavu napětí na kontaktech vidlic
5. aby elektrická zařízení, která se napojují pohyblivým přívodem, byla při přemísťování odpojena od elektrické sítě, pokud nejsou upravena tak, že jimi lze pohybovat pod napětím.

Zejména zajímavý je bod 4 s ohledem na stále častější používání prodlužovacích šňůr, zakončených např. pěti zásuvkami. Pokud tedy využíváme např. pouze tři z pěti zásuvek, zbylé dvě volné, bychom měli mít zaslepeny.

Při své praxi velmi často vidím, z hlediska prodlužovacích přívodů, naprosto zanedbaná a nebezpečná kancelářská pracoviště.

Dokonce jsem se setkal se zaměstnancem, který si při odsedání od stolu, zamotal nohu do změti prodlužovacích šňůr pod stolem a to způsobilo jeho pád na ... Dopadlo to zlomeninou kosti sedací - jinak řešeno poměrně závažným pracovním úrazem.

Pro inspiraci přidávám několik fotografií, jak by to vypadat opravdu nemělo.

Při provozu prodlužovacích přívodů a to zejména na venkovních pracovištích, na staveništích apod. nezapomeňte, že je omezena jejich maximální délka. Omezení najdeme v ČSN 34 0350 Bezpečnostní požadavky na pohyblivé přívody a šňůrová vedení, edice 2, která stanoví maximální délku na 50 m a to s průřezem vodiče nejméně 1,5 mm2 při proudu maximálně 16A.

Totéž platí i pro navijáky prodlužovacích přívodů.

Překročit celkovou délku pohyblivého přívodu včetně prodlužovacích kabelů lze jen výjimečně. V takovém případě je však nejdříve nutno u připojovaného spotřebiče zajistit a ověřit spolehlivé působení ochrany před úrazem elektrickým proudem.

U přívodních šňůr a prodlužovacích kabelů, je zejména vhodné kontrolovat:

• stav izolace kabelu i koncovek;
• stav okolí kontaktů pracovních vodičů ve vidlici i v zásuvkách
• pevné uchycení kabelu v koncovkách.

Lhůta pro revizi prodlužovacího nebo přívodního kabelu by se měla shodovat s lhůtou pro revizi elektrického spotřebiče, který je přívodem napájen. Přehled těchto lhůt uvádím níže v tabulce:

Třídy ochrany elektrických spotřebičů

Pokud Vás zajímá, co to jsou jednotlivé třídy ochrany, uvádím přehled:

• Třída ochrany 1 - Spotřebiče mají pracovní izolaci, neživé části jsou opatřeny ochrannou svorkou, která musí být připojena k ochranné soustavě.
• Třída ochrany 2 - Spotřebiče mají dvojitou nebo zesílenou izolaci a nemají (nesmějí mít) ochrannou svorku. Mají celý povrch buď z izolantu nebo mohou mít některé části kovové, avšak vždy oddělené zesílenou izolací. Vodivé části nesmí být připojeny k ochranné soustavě.
• Třída ochrany 3 - Spotřebiče se připojují k malému bezpečnému napětí SELV nebo PELV.

V případě, kdy lhůta revize vychází na dva roky, nezapomeňte, že dle NV. č. 378/2001 Sb., úz je nutno provést kontrolu každého zařízení, včetně přívodního nebo prodlužovacího kabelu, nejméně 1x ročně!

Bezpečnost práce je obecně věcí vedoucích zaměstnanců pracovišť, na nichž jsou prodlužovací kabely a přívodní šňůry užívány.

Zaměstnavatel ale může zajišťováním bezpečného provozu elektrických zařízení a odpovědností za jejich bezpečný provoz, pověřit konkrétní osobu, tzv. osobu odpovědnou za bezpečný provoz elektrických zařízení.

Vzor písemného pověření odpovědné osoby si můžete stáhnout v e-shopu SAW.