Včera jsme se kolem desáté v noci vraceli domů. Jeli jsme po hlavní silnici. Když jsme kousek za Slavkovem u Brna vjížděli do ostřejší, levotočivé zatáčky, jel jsem slabých 90 km/hod, zcela dle předpisů i místní situace a v tom...

V protisměru jede bílá dodávka, za ni nalepený kamion s návěsem a... vedle kamionu, v protisměru, tedy přímo proti nám nějaké osobní vozidlo. Nutno dodat, že silnice je v daném místě natolik úzká, navíc zprava olemovaná svodidly, že se na ni kamion a dvě osobní auta vedle sebe rozhodně nevměstnají!Opravdu chytré, předjíždět v noci do (ze směru předjíždějícího) pravotočivé zatáčky!

Žena, na sedadle spolujezdce stihla křičet jen: "Né, né, néééé!", já jsem se soustředil na to, co nejrychleji zastavit a dostat se s vozidlem co nejvíce doprava, kde byla svodidla. Při "smykování" ke svodidlům jsem jen zpevnil jsem celé tělo, hlavu zapřel o hlavovou opěrku a připravoval jsem se na výstřel airbagu.

Řidič dodávky i kamionu celou situaci zpozorovali a uvědomili si, jaká katastrofa se blíží! Jejich reakce byla nesmírně pohotová a profesionální. Řidič dodávky dupl na plyn, aby vytvořil co nejrychleji mezeru mezi sebou a kamionem. Řidič kamionu naproti tomu začal silně brzdit. Sám ani nevím jak, protože jsem se jen soustředil na to, ať jsem co nejvíce vpravo u svodidel, ale dle zpětného vyprávění ženy předjíždějící řidič nakonec svůj manévr stihl dokončit a myška mezi naším již stojícím vozidlem a silně brzdícím kamionem mu doslova o chlup vyšla.

Chvíli jsem se musel rozdýchat. Pak se podívám do zpětného zrcátka a vidím, jak předjíždějící spokojeně ujíždí dál a jen blikne čtverkama jakože: "Sorry kámo!" Řidič kamionu se již také pomalu rozjíždí a v tom na mě řve žena: "Jeď! Jeď nebo do nás napálí zezadu!" - dobrá připomínka, pomyslím si a dupu na plyn.

Předjíždějící vůbec nemohl tušit, zda jsme v pořádku, zda jsme nenarazili např. do svodidel. Přesto prostě odjel. Až zpětně jsme začali bilancovat, co vše se mohlo stát. A to vše zcela zbytečně. Protože se najde blbec, který se rozhodne předjíždět v noci do zatáčky...

O tom, že to byl opravdu silný zážitek, co donutí člověka přemýšlet svědčí i fakt, že zrovna přemýšlím nad podobou a textem kartičky, kterou si chci dát do peněženky, jako vzkaz pro případné záchranáře. Má žena ji má již dávno, ale já se k tomu, ani přes její naléhání, doposud nedostal. Tohle byl ale dostatečný impuls.

Pokud se v příběhu poznají jeho aktéři - všichni tři ve směru Slavkov u Brna, tak řidiči kamionu i dodávky velké díky za pohotovou reakci. A předjíždějícímu přeji jen, aby co nejrychleji dospěl ve zkušeného řidiče a již více na silnici nikoho neohrozil!