Hodnocení rizik z pohledu BOZP

To, co jsem nedávno viděl u jednoho nového zákazníka, mě trochu vystrašilo. Nechci být za všeználka. Jak správně uchopit velmi obecnou definici zákoníku práce, která zaměstnavateli ukládá povinnost hodnotit rizika, je těžkou otázkou. Definici pro jistotu připomenu:

Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší.

O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

Zákoník práce však vůbec neupřesňuje, co to je nebezpečí a co to je riziko. Rovněž nezmiňuje postupy, jak nebezpečí a rizika správně vyhledávat a už vůbec ne, jak rizika hodnotit.

Každý tedy k těmto procesům přistupuje jinak. Někdo vychází ze zažité praxe svých předchůdců, jiný sáhne po technických normách, další zase po mezinárodních metodikách.

S klidným svědomím však mohu říct, že aplikace většiny těchto postupů v běžných provozech působí až směšně. "Bezpečáci" usilovně odhadují pravděpodobnosti, následky rizik a často se nebojí do hodnocení zahrnout i další faktory a výpočty. Přitom tato čísla, data, jsou ničím nepodložena a skutečně jde jen o jakýsi odhad konkrétního hodnotitele. Lidově řečeno by se řeklo, že si ta čísla "cucají z prstu."

Navíc, aby jim hodnocení "vyšlo" a riziko nespadlo do té nejhorší kategorie, kterou si, mimo jiné, také definuje a vymyslí sám hodnotitel, tak je pravděpodobnost nebo následek rizika odhadnut co nejníže. V praxi tak není problém vidět hodnocená rizika, jako např. "pád ze žebříku" nebo "srážka s jedoucím motorovým vozíkem", u nichž je následek uveden někde na středu vymyšlené stupnice a smrtelný úraz tedy očividně nehrozí.

Za mě je toto hraní si s imaginárními čísly nejen že zcela zbytečné, ale dokonce i kontraproduktivní.

Riziko zkrátka buď je a je potřeba jej řešit nebo není.

Ale zpět k mému nedávnému zákazníkovi a důvodu, proč vlastně tento text píši.

Software pro hodnocení rizik

Předchozí "odborně způsobilá osoba" totiž k rizikům přistoupila ještě zajímavěji. Využila komerčního software pro hodnocení rizik. Teto software je jakousi databází rizik. Obsahuje jich tisíce (odhadem, nepočítal jsem to). U každého rizika je provedeno již jeho vyhodnocení a jsou navržena opatření. Nutno podotknout, že z vyhodnocení vyplývá, že drtivá většina rizik je označena jako: "Bezvýznamné riziko", výjimečně se objeví riziko označené jako: "Akceptovatelné riziko."

Na obranu autora software... ten uvažoval, že uživatelé programu každé riziko sami vyhodnotí a výchozí hodnoty přepíší.

V praxi ale drtivá většina uživatelů software používá tak, že z databáze vykliká ta rizika, která mohou být relevantní, tím vytvoří sestavu, vytisknou ji, dodají hlavičku a úvodní stránku a takto prodají za nemalé peníze zaměstnavateli. Práce tak na 15 minut, prodaná zpravidla za 10 až 30 000 Kč.

Ti lepší vygenerovaná rizika ještě jednou projdou, promažou nepotřebné, doplní potřebné.

Zaměstnavatel však vždy dostane obecnou databázi rizik, která zpravidla vůbec nereflektuje jeho provoz a jen stěží se dá hovořit o hodnocení rizik ve smyslu Zákoníku práce.

I přesto, se bude spousta kolegů dušovat, že jde o to nejlepší možné řešení. Že ta databáze obsahuje všechno! Bohužel to není jen výsadou externích "bezpečáků", ale často i těch interních.

Níže uvedené fotografie ukazují, jak takový výstup vypadá (nutno dodat, že to je opravdu extrém, se kterým jsem se ještě nesetkal).

Jaká jsou rizika rizik z takového software?

Za prvé. To, že někdo něco nakliká, ať už za 15 minut nebo za 8 hodin práce (to by musel mít hodně pomalou myš), se rozhodně nedá označit za soustavné hodnocení rizik dle Zákoníku práce. Jistě tedy pro nevyhodnocení rizika hrozí vznik úrazů, požárů, nemocí z povolání nebo jiných nehod a současně s tím také sankce ze strany kontrolních orgánů.

Za další. Taková tlustá bichle je, jak to jen říct slušně, k ničemu! Kdo bude listovat stovkami stran rizik a číst v nepřehledných tabulkách? Bude podle toho někdo školit? To školení bych vidět nechtěl. K čemu to tedy je? Řeknu vám to:

A teď počítejte se mnou. Na fotografiích zachycená bichle rizik, má odhadem 500 stran. Co strana, to přibližně 8 řádků tabulky, resp. 8 rizik. Ale držme se při zemi a tak jako správný hodnotitelé celou situaci zlehčeme. Dejme tomu, že co strana, to jen "5" rizik.

U každého rizika jsou uvedena opatření. Každé opatření je v tabulce označeno " * ". Dejme tomu, že v průměru u jednoho rizika jsou uvedena jen 3 opatření.

Takže to máme 500 stran x 5 rizik x 3 opatření = 7 500 opatření, u nichž je nutné:

Věříte, že zaměstnavatelé, kteří dostali rizika z tohoto softwaru, výše uvedené zákonné povinnosti vůči uvedeným opatřením skutečně dodržují? Protože pokud ne, pak neplní své povinnosti na úseku BOZP a z toho jim hrozí problémy.

Jak z toho ven?

Je to jednoduché. Nekomplikujte si zbytečně práci. Nevymýšlejte nesmysli. Vše zjednodušte, postupujte systematicky.

Více o hodnocení rizik jsem sepsal v článku na BOZPforum.cz.

Nezbývá než popřát hodně štěstí a závěrem ještě jedna otázka: "Víte, co je na každé práci nejtěžší?" - "Začít!"

Doporučení zaměstnavatelům ve vztahu ke koronaviru

Pandemie koronaviru již sužuje prakticky celý svět. Rozhodně se nejedná o riziko, které by mělo být podceňováno. Onemocnění COVID-19, které koronavirus způsobuje, může mít až fatální následky a v současné době na toto onemocnění neexistuje účinný lék. Pouze se začíná testovat experimentální lék Remdesivir, ale na oslavy je asi ještě příliš brzy.

Ve vztahu k závažnosti situace a rovněž ve vztahu ke státem přijímaným opatřením, je vhodné i z pohledu zaměstnavatele na tuto situaci reagovat. Níže uvádím možná a doporučená opatření.

Uzavření provozu

Z hlediska možné prevence je zcela ideální možností, kompletní uzavření provozů, pracovišť a ukončení veškerých prací. Zaměstnance ponecháte doma.

Samozřejmě, že toto je drastický zásah s obrovskými důsledky pro firmu a ne každý si toto může dovolit. Zvažte však všechny pro a proti takového opatření.

Omezení provozu

Omezte provoz na minimum. V provoze ponechejte jen kriticky důležité sekce vaší firmy. Co nejvíce zaměstnanců z práce zcela uvolněte.

Omezte provoz i v tom smyslu, že co nejvíce omezíte ty činnosti, při kterých dochází ke kontaktu s ostatními osobami. Např. hotovostní platby.

Omezení pracovních cest

Pokud možno, zcela zrušte pracovní cesty. Pokud je zrušit nelze, alespoň je omezte na minimum. Vyhýbejte se kritickým místům. Sledujte aktuální situaci a nevysílejte zaměstnance do nejvíce zasažených oblastí. Pokud možno, vyhýbejte se rovněž velkým městům.

Zavedení home office režimu

U všech zaměstnanců, u kterých to alespoň trochu jde, zaveďte home office – tedy práci z domova. V dnešní době moderních technologií není problém, spoustu věcí řešit na dálku. Komunikovat spolu nemusíte jen přes telefon, ale i prostřednictvím videohovoru. Dokumenty se dají vzájemně sdílet. Spousta programů a aplikací může mít vzdálený přístup.

Vytvoření separovaných pracovních týmů

Vytvořte si pracovní týmy, které se po dobu krize společně nepotkají. To znamená, že pokud dojde k nákaze a uvalení karantény na členy jednoho týmu, druhý, izolovaný tým, bude moci stále pracovat. Takových týmů můžete vytvořit libovolný počet. Z hlediska prevence je výhodnější větší počet týmů o menším počtu zaměstnanců, než naopak. Každý tým by měl sám o sobě být schopen řešit konkrétní úkol, případně zajistit chod firmy.

Týmům můžete také stanovit střídavý režim na pracovištích. To znamenám, že jeden tým pracuje z domova či v terénu, zatímco druhý je na pracovišti. Další den se prostřídají. Smyslem je tyto týmy vzájemně co nejvíce izolovat.

Izolace zaměstnanců

Zrušte, nebo omezte na naprosto nezbytné minimum akce, při kterých se setkává větší množství zaměstnanců, jako jsou zejména školení, kurzy, firemní porady apod. Velmi rizikové ale mohou být také společné jízdy vozidly ve větším počtu zaměstnanců. Zajistěte, aby zaměstnanci společně trávili co možná nejméně času, zejména rizikové mohou být přestávky na oběd nebo přestávky na kouření. Čím méně kontaktu, tím menší rizika.

Využijte pro komunikaci moderních nástrojů a aplikací. Pokud již nemáte zavedený sofistikovaný systém… dnes téměř každý používá Facebook. Využijte jej ve svůj prospěch. Založte si uzavřenou firemní skupinu. Komunikujte přes ni, organizujte, sdílejte si v ní dokumenty.

Omezení rizika zvenčí

Na maximum omezte také kontakt s externími pracovníky. Co jde, to zrušte. Co zrušit nelze, pokuste se řešit na dálku, pomocí telefonu či videohovoru. Pokud nejde ani to, přijměte co nejpřísnější opatření. Používejte jak vy, tak i externisté, osobní ochranné pracovní prostředky – ochranné brýle nebo obličejový štít a respirátor FFP3. Pokud je k dispozici nemáte, pak cokoliv jiného, klidně improvizovaného. Každé omezení rizika se počítá.

Nepodávejte si s návštěvou ruce. Pokud spolu musíte jednat, držte si dostatečnou vzdálenost. V Česku se mluví o dvou metrech. Z Číny ale přichází informace o bezpečné vzdálenosti minimálně 4,5 m. V případě, že jde o předání zboží, i toto vyřešte pokud možno na dálku. Nechte si zboží položit na určeném místě. Následně se doručovatel vzdálí. Zboží zkontrolujete, převezměte a na určeném místě ponecháte případné doklady či peníze, které si doručovatel po vašem vzdálení převezme.

Trvejte na tom, aby externí zaměstnanci, návštěvy, dodavatelé, používali ochranné prostředky!

Poučení zaměstnanců a respektování pravidel

Řádně všechny zaměstnance seznamte se zavedenými pravidly. Vyžadujte respektování pravidel a to jak interních, tak i státních (karanténa pro osoby vracející se z rizikových oblastí) apod.

Mytí a dezinfekce rukou

Dbejte na osobní hygienu. Umyjte a dezinfikujte si ruce a to po každém kontaktu s cizí osobou a po příchodu z venku. Postupujte dle doporučení WHO, viz obrázky níže.

Dezinfekce prostředí

Zvažte, jaké prostředky používáte společně. Mohou to být telefony, klávesnice, kliky dveří, prostory jídelny apod. Zintenzivněte dezinfekci těchto předmětů a prostor jako doplnění výše uvedených pravidel a doporučení.

Další možná preventivní opatření

Sledujte své zaměstnance, měřte jim teplotu a to např. už při příchodu na pracoviště, následně i při odchodu. Pokud bude mít někdo jen zvýšenou teplotu 37°C, neprodleně jen vykažte z pracoviště a doporučte mu, aby kontaktovat linku místně příslušné krajské hygienické stanice.

Optimismus, dobrá nálada, prevence a zdraví

Zachovejte chladnou hlavu. Stres, panika, ty ničemu nepomohou, ale mohou situaci značně zhoršit!

Jako benefit v těchto těžkých chvílích, můžete zaměstnancům poskytovat vitaminové tablety nebo jim do firmy zajistit hromadnou objednávku potravin, aby po práci sami nemuseli na nákup.

Hodně štěstí a pevné zdraví!

Zajímavé odkazy

Aktualizace | 22.03.2020, 08:45

Informace WHO o používání ochranných prostředků a typové profese pro přidělování respirátorů a roušek

Pracovněprávní desatero boje s koronavirem od MPSV

Přilba pro práce ve výškách nesmí při pádu zradit!

Přilba pro práce ve výškách není totéž, jako běžná průmyslová ochranná přilba. Opomíjenou oblastí při nákupu bezpečnostní přilby a při přidělování prostředků osobní ochrany zaměstnancům je, její účinnost proti rizikům, které přímo souvisejí s pracovní činností osádky pohyblivých plošin a pracovních košů - volitelné příslušenství mobilních výložníkových nebo hydraulických nakládacích jeřábů.

Přilby pro práce ve výškách

Bohužel je dnes stále pro většinu zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců typické používání levných přileb ve výškách nad 1.5 metru od úrovně terénu., které nesplňují potřebné požadavky. Stačí vítr nebo průvan a přilba z hlavy uletí.

Důvod proč lidé ve výškách mají nevhodné nebo žádné přilby jsou mizerné znalosti, nepřipouštění si rizika a snaha o úspory.

V mimořádné situaci - při pádu z výšky - takovou přilbu nepřesvědčíte, aby vám chránila hlavu cestou na zem. Nestihnete si ji ani zachytit.

Výběr přilby pro práci ve výšce

Lidé pak umírají na následky úrazu poranění lebky způsobeného nárazem na ocelovou konstrukci nebo při dopadu na zem.

Volte přilby určené pro práce ve výškách, ne jiné!

Náročné podmínky splňují pouze bezpečnostní přilby speciálně konstruované pro práce ve výškách.

Doporučuje se přilba bez kšiltu s tříbodovým úchytem podbradního pásku. Za předpokladu správného použití spolehlivě chrání lebku až do zachycení těla zařízením protipádové ochrany.

Nezbytnou podmínkou pro ochranu lebky je správné nastavení délky potních pásků a obvodu vnitřního postoje přilby tak, aby přesně "seděla". Dotažení a sepnutí podbradního pásku - nemáme stejně velké hlavy.

V případě pádu a náhodného zachycení přilby o konstrukci, větve stromů nebo jiné překážky pak speciální bezpečnostní pojistky chrání uživatele před oběšením nebo zlomenou krční páteří.

Vhodná přilba pro práce ve výškách

Bezpečnostní pojistka při rázu praskne nebo se rozevře uzávěr v podbradním pásku.

Přilba pro práce ve výškách - na co si dát pozor?

Používané bezpečnostní přilby musí splňovat požadavky platných právních předpisů.

Musí být evidovány, pravidelně kontrolovány a používány podle pokynů v návodu výrobce.

Povinností zaměstnavatele a osoby samostatně výdělečně činné je vést o přilbě používané do výšek dokumentaci v rozsahu:

  1. Osvědčení o shodě se schváleným typem
  2. Český návod k používání, označování, kontrole a vyřazování
  3. Evidenční list se záznamy o provádění pravidelných kontrol
  4. Doklad o prokazatelném seznámení zaměstnance s návodem k používání, podmínky pro označování a dobou expirace. Vlastnosti plastů jsou proměnlivé v čase. Mohou je chemicky ovlivnit i lepidla nebo barvy popisovačů.

V případě, že prodejce není schopen poskytnout potřebné dokumenty, je třeba změnit dodavatele. Rozhodnutí o typu přilby neovlivňuje pouze její cena, ale fyzikální zákony, protože gravitace je neúprosná.

Chytří vědí, že porušováním zásad bezpečnosti práce ztrácejí nárok na pojistnou ochranu. Všichni ostatní to ignorují a věří, že to nějak zvládnou ...

Ale přesto i tady ekonomika hraje zásadní roli.

Pojišťovny dnes oceňují hodnotu lidského života na 10 milionů korun. Ustojí vaše firma následky pracovního úrazu se všemi důsledky, které z toho plynou?

Pomáhám chránit život a zdraví osob pracujících na plošinách a ve výškách (školím a prodávám prostředky osobní ochrany do výšek). V případě dotazů, se na mě neváhejte obrátit (Jana Čechová, janacechova.cz, rtscechova@email.cz)

Koordinace BOZP na pracovišti s více zaměstnavateli

Máte své pracoviště, na kterém působí Vaši zaměstnanci? Pak se rozhodně nevyhnete situaci, kdy na tomto pracovišti budou současně působit také zaměstnanci dalších zaměstnavatelů. A zde přichází na řadu koordinace BOZP na pracovišti!

Možná si říkáte: "Co je to za hloupost?" Proč by na Vašem pracovišti měli pracovat cizí zaměstnanci? Ale co třeba taková pošťačka, která přinesla na recepci balíček? Nebo revizní technici? Popř. jakýkoliv jiný, externí servisní technik nebo opravář. Defakto i státní zaměstnanci, kteří k Vám do provozu jdou na kontrolu do této kategorie spadají.

Právní předpisy bezpečnosti práce na tyto situace myslí a ukládají zaměstnavateli jasné povinnosti. Pokud je neznáte, pak je tento článek určen právě Vám!


Informace o rizicích a o přijatých opatřeních

Základním pilířem každé správné koordinace BOZP na pracovišti je poznat všechna rizika. Proto mezi základní povinnost každého zaměstnavatele, jehož zaměstnanci působí na pracovišti společně se zaměstnanci jiných zaměstnavatelů, patří povinnost poskytnout informace o rizicích. Vše vyplývá z odst. (3), § 101, zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, úz, cituji:

Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti.

Co to však znamená v praxi?

Uvedu modelový příklad koordinace BOZP na pracovišti, který si snadno můžete vztáhnout na Vaše podmínky.

Je výrobní hala, kde probíhá kovoobrábění. V hale je osazeno několik CNS strojů, klasické frézky, soustruhy, vrtací pracoviště. Manipulaci zajišťují motorové manipulační vozíky. Zkrátka klasická kovovýroba.

Majitel kovovýroby (zaměstnavatel A) chce některé stroje modernizovat a tak si objedná externího dodavatele (zaměstnavatel B), jehož odborní zaměstnanci na místě posoudí současný stav a navrhnou vhodná řešení. V hale zároveň probíhá likvidace starého CNC stroje, značných rozměrů, kterou provádí zaměstnanci externí firmy (zaměstnavatel C).

Všem třem zaměstnavatelům tedy vzniká povinnost, vzájemně se písemně informovat o rizicích a o přijatých opatřeních. V praxi by potom tyto informace mohly vypadat, ve stručnosti, asi následovně.

Zaměstnavatel A

Zaměstnavatel B

Zaměstnavatel C

Zákoník práce mluví o tom, že se mají vzájemně informovat jednotliví zaměstnavatelé. To by ale koordinace BOZP na pracovišti přeci jen ještě trochu drhla. Nezapomíná proto na uložení povinnosti jednotlivým zaměstnavatelům, tyto informace předat dotčeným zaměstnancům. Tuto povinnost nalezneme v písm. b), odst. (4), § 101, Zákoníku práce, cituji:

Zaměstnavatel je povinen dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat odborovou organizaci a zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nepůsobí-li u něj, přímo své zaměstnance o rizicích a přijatých opatřeních, které získal od jiných zaměstnavatelů.

Dostatečně a bez zbytečného odkladu je nutno chápat jako před zahájením prací, nikoli až v jejich průběhu nebo po jejich skončení!


Zaměstnavatel koordinující bezpečnost práce

Zákoník práce povinnost vzájemně se písemně informovat o rizicích v odst. (3) dále rozvádí, cituji:

Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.

V praxi to znamená, že zaměstnavatelé mezi sebou musejí určit toho z nich, který bude koordinovat a zajišťovat bezpečnost práce všech zaměstnanců - tedy nejen svých, ale i externích. Dle rozsahu koordinace je ideální, pokud koordinující zaměstnavatel určí jednoho nebo i více svých vedoucích zaměstnanců, kteří budou tento úkol zastávat. Pro výše uvedený příklad se zdá být ideální, pokud by koordinaci zajišťoval přímo provozovatel výrobní haly. V rámci koordinace BOZP na pracovišti by zejména zajistil, aby všichni zaměstnanci respektovali navržená opatření. Dále např. aby zaměstnanci zaměstnavatele B nevstoupili do ohroženého prostoru pracoviště, kde zaměstnavatel C likviduje stroj.


Využijte vzor písemných informací o rizicích

Nechte se inspirovat a zbytečně se netrapte vymýšlením již vymyšleného. Za velmi výhodnou cenu si můžete v e-shopu SAW zakoupit vzorové písemné informace o rizicích, které navíc obsahují i určení koordinujícího zaměstnavatele a umožňují jednoduché seznámení zaměstnanců s nimi. Koordinace BOZP na pracovišti tak pro Vás bude hračka!

Koordinace BOZP na pracovišti a další požadavky

Koordinace BOZP na pracovišti je zákoníkem práce ještě upřesněna a to v ustanovení písm. a), odst. (4), § 101, cituji:

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby jeho činnosti a práce jeho zaměstnanců byly organizovány, koordinovány a prováděny tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele,

V praxi je tedy nepřípustné, aby zaměstnanci při své práci ohrožovali zaměstnance jiného zaměstnavatele.


Přiměřené informace a pokyny k zajištění BOZP

Kromě výše uvedených vzájemných informací a zajištění koordinace BOZP na pracovišti, zákoník práce dále upřesňuje, jaké informace a pokyny musí zaměstnavatel, který je provozovatelem pracoviště, kde zaměstnanci jiných zaměstnavatelů působí, poskytnout. Povinnost plyne z ustanovení písm. g), odst. (1), § 103, Zákoníku práce, cituji:

Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí,

Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou defakto předávány v rámci písemných informací o rizicích. Dále je nutné "externistům" sdělit, co dělat v případě požáru, jak se evakuovat, zda a kde mají k dispozici lékárničku, prostředky první pomoci, kde je hlavní vypínač el. proudu, uzávěr plynu nebo vody. Případně i další, místní a specifické informace o pracovišti.


A co požární ochrana? Je nutno školení?

Ano i ne. Záleží na tom, jaké činnosti budou externí zaměstnanci na pracovišti vykonávat. Pokud půjde o činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím, školení je nutno zajistit a to stejně, jako svým kmenovým zaměstnancům. Školení provádí vedoucí zaměstnanec pracoviště a obsahuje zejména seznámení:

  1. s organizací a zajištěním požární ochrany a se základními povinnostmi vyplývajícími z předpisů o požární ochraně,
  2. s požárním nebezpečím vznikajícím při činnostech provozovaných právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou v místě výkonu práce zaměstnance,
  3. s požárním řádem, s požárními poplachovými směrnicemi, popřípadě s požárním evakuačním plánem a další dokumentací obsahující stanovení podmínek požární bezpečnosti při činnostech vykonávaných na pracovišti,
  4. se zvláštními požadavky na provoz a obsluhu instalovaných technických zařízení v případě požáru,
  5. se zajištěním požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době,
  6. s rozmístěním a se způsobem použití věcných prostředků požární ochrany na pracovišti,
  7. s funkcí, popřípadě způsobem obsluhy požárně bezpečnostních zařízení na pracovišti.
  8. Pro osoby,které se na pracovištích jen příležitostně zdržují, se školení o požární ochraně zabezpečuje v nezbytném rozsahu a to pouze v případě, kdy jsou na pracovištích vykonávány činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím.

V ostatních případech není nutno školení o požární ochraně provádět. Podrobné informace o školení požární ochrany naleznete v článku: Školení požární ochrany – co možná ještě nevíte.

Využijte vzorovou dokumentaci školení o požární ochraně SAW

Desatero bezpečnosti práce na žebříku

Nejčastějším prostředkem ke zvýšení místa práce, hned po židlích, stoličkách, stolech, kbelících, paletách apod., je žebřík. Žebříků dnes na trhu naleznete nepřeberné množství, od jednoduchých, výsuvných, skládacích, dvojitých, trojitých až po autožebříky. Je proto nanejvýše vhodné, dodržovat desatero bezpečnosti práce na žebříku.

I proto, že právě pády ze žebříků tvoří velkou část koláče počtu pracovních úrazů.

Abyste ze žebříku nesletěli, stačí dodržet pouze pár základních bezpečnostních zásad.


Každému zaměstnavateli, jehož zaměstnanci při práci používají žebříky, doporučuji a zároveň nabízím:

  1. provedení řízení rizik ve vztahu k žebříkům, tj. identifikace nebezpečí, hodnocení rizik návrh opatření, zpracování dokumentace o rizicích a komunikaci rizik s relevantními zaměstnanci, dle požadavků zákoníku práce;
  2. vypracování místního provozního bezpečnostního předpisu, kterým se upraví zásady bezpečnosti práce na žebříku v podmínkách zaměstnavatele;
  3. zajištění školení o právních a ostatních předpisech BOZP, ve vztahu k žebříkům, dotčených zaměstnanců;
  4. provedení kontrol provozuschopnosti (někdy nesprávně označovaných jako revize), používaných žebříků a vypracování kontrolní zprávy.

Desatero bezpečnosti práce na žebříku


Rada 1: Výběr žebříku

Použijte pro práci vhodný žebřík (materiál, nosnost, stabilita, délka apod.) Nezapomeňte, že žebřík, který používáte k výstupu na zvýšenou plochu – např. rovnou střechu, musí tuto plochu přečnívat nejméně o 1.1 m, čímž vytvoří přirozené zábradlí.

Rada 2: Ustrojení při práci

Vhodně se pro práci ustrojte (zejména použijte vhodné boty s dostatečně pevnou podrážkou a odpovídajícím vzorkem, pro omezení rizika podklouznutí, přiléhavý oděv, které omezí riziko zachycení, případně též použijte pracovní rukavice, ochranné brýle a bezpečnostní přilbu).

Rada 3: Kontrola žebříku

Před použitím žebříku jej řádně překontrolujte (mechanická poškození, uvolněné či chybějící části, poškozené bezpečnostní prvky včetně patek žebříku, nečistoty na žebříku apod.).

Rada 4: Ustavení žebříku

Před výstupem, žebřík řádně ustanovte na pracovním místě (pozor na měkký povrch, aby se podélníky – patky, nezabořily do země, pokud hrozí riziko podklouznutí, žebřík je nutno proti tomuto zajistit – zarážky nebo uvázání, příčníky – “šprušle” musejí být vodorovně, sklon žebříku volte nejméně 2,5 : 1 – pozor na prolomení žebříku a pozor na převrácení žebříku, i s vámi, dozadu).

Rada 5: Dopadový prostor – jako do bavlnky

Před výstupem na žebřík vykliďte prostor u paty žebříku (u paty žebříku musí být ponechán volný prostor alespoň 0,6 m; přestože spadnout nechcete, s možným pádem počítejte a vše z prostoru, kam byste mohli dopadnout, odstraňte – zejména ostré předměty, o něž se můžete poranit nebo na ně napíchnout).

Rada 6: 2x více rukou, nežli nohou a naopak

Při výstupu / sestupu na žebříku dodržujte zásadu tříbodového kontaktního systému (dvě nohy na žebříku + jedna ruka; dvě ruce na žebříku + jedna noha) a buďte vždy čelem k žebříku, rukama se držte příčníků (“šprušlí”), nikoli podélníku. .

Rada 7: Výstup a sestup

V každém okamžiku výstupu / sestupu či práce na žebříku, mějte k dispozici možnost pevného úchopu alespoň jednou rukou (pozor na obouruční práce), nikdy nestoupejte na poslední stupně žebříku.

Rada 8: Dohled ano, pomoc ne

Na žebříku pracujte samostatně (na žebříku smí pracovat pouze jedna osoba, je zakázáno nechat si žebřík přidržovat jinou osobou – pokud žebřík není stabilní, musí se ustanovit jinak, lépe nebo použít jiný žebřík, např. opatřený stabilizátorem).

Rada 9: Žádnou motorovku, prosím

Ze žebříku provádějte jen lehké manuální práce (na žebříku nepoužívejte těžká nářadí, např. motorové pily, sbíjecí kladiva apod.).

Rada 10: Dejte si tu práci a žebřík posuňte

Nevyklánějte se ze žebříku (pracujte pouze tam, kde bezpečně dosáhnete, aniž byste museli trup těla vychýlit z roviny žebříku).

Řízení (management) rizik v praxi není jen analýza rizik!

Řízení rizik - velký strašák, velká neznámá, velká zbraň inspektorů práce, ale také soudů. Pokud je vše v pořádku, vždy se to dá hodit na nedostatečně vyhodnocená rizika. Proto se na tento základní proces BOZP pojďme podívat podrobněji.


Správné riziko patří za mříže...

Podílení se na řízení rizik by mělo být hlavní náplní odborně způsobilé osoby v BOZP. Přesto tomu tak není a existuje velká spousta odborně způsobilých osob, které vlastně pořádně ani nevědí, co že to vlastně to řízení rizik je. Dost často si také netuší, že analýza rizik je jen podprocesem samotného řízení rizik. Tímto článkem se pokusím, udělat Vám v tom jasno.

Řízením rizik se zabývám již řadu let. Jsem dokonce autorem metodiky pro hodnocení rizik, kterou úspěšně používám. K řízení využívám moderní nástroje a celý proces se snažím stavět tak, aby dával přidanou hodnotu Vašemu podnikání a ne jen stoh papírů!


Obsah


Analýza rizik nebo řízení rizik?

Věčný boj mezi odborníky a rádoby odborníky. Analýza rizik je jen část procesu řízení rizik. Je proto až zarážející, kolik firem nabízí provedení analýzy rizik, která Vám bez onoho zbytku, vlastně příliš nepomůže.

Takže pěkně popořadě.

Řízení (management) rizik je soustavný proces, jehož cílem je rozpoznat všechna rizika, která mohou ohrožovat zaměstnance, přijmout opatření proti působení těchto rizik a předejít tak negativnímu působení rizik.

Management rizik sestává z několika základních kroků, viz tabulka:

WordPress Tables Plugin

Z tabulky je patrné, jak malou podoblastí je analýza rizik a že její provedení rozhodně není dostatečné, pro naplnění litery zákona.

Za svou praxi jsem také viděl již nespočet směrnic, nazvaných "Analýza rizik". Tyto byly plné naprostých nepřesností a zavádějících informací. Pokud takovou směrnici máte, doporučuji Vám, přečíst si ji pořádně a zvážit, zda ji rovnou nevyhodit. Skutečný odborník pojmům rozumí a nemíchá dohromady nebezpečí, ohrožení a rizika a neplete si pojmy jako je analýza rizik, posouzeni  rizik a hodnocení rizik.

Proces managementu rizika je poměrně náročný, ať už co se týče metodiky vyhledávání nebezpečných činitelů, metodiky analýzy rizik, či vedení souhrnné dokumentace. Přitom proces managementu rizika je jedním z hlavních poslání na úseku BOZP, od nějž se odrážejí mnohé další, dílčí oblasti, jako je např. kategorizace prací, poskytování OOPP, školení BOZP, udílení pokynů, stanovení pracovních postupů a některé jiné.


Kdo musí úkoly řízení rizik plnit?

Dle ustanovení odst. (3), § 102, zákona č. 262/2006 Sb., úz, je povinností každého zaměstnavatele, soustavně:

Jinak řečeno. Zaměstnáváte? Rizika řešit musíte. A aby to nebylo tak jednoduché, s ohledem na ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., úz, se tato povinnost vztahuje i na osoby samostatně výdělečně činné, bez zaměstnanců. Zde ovšem opravdu přiměřeně činnosti a míře rizik.


Jak často je nutno řízení rizik provádět?

Jak již bylo citováno v kapitole výše, řízení rizik musí být, dle Zákoníku práce, soustavným procesem. Nelze tedy stanovit určitou periodu, jak často se do řízení rizik pustit. Činnost musí být každodenní součástí plnění pracovních úkolů!


Kdo může řízení rizik provádět?

Obdobně jako jakýkoliv jiný úkol prevence rizik. Vše záleží na počtu zaměstnanců a znalostech zaměstnavatele. Zjednodušeně řečeno, pokud má zaměstnavatel 25 a více zaměstnanců, musí řízení rizik přenechat odborně způsobilé osobě v prevenci rizik v oblasti BOZP.

Samozřejmě ale není nikde zakázáno, do řízení rizik zapojit všechny zaměstnance. To je vlastně nejen vhodné, ale i nutné. Odborně způsobilá osoba pak celý proces moderuje a odborně dozoruje.

Vždyť zaměstnanci jsou na pracovištích denně, po nejdelší dobu. Proto i oni by měli být těmi, kteří si rizika uvědomí nejdříve. Je nezbytné zajistit takové podmínky, aby se zaměstnanci neostýchali o případných rizicích neprodleně informovat vedoucí zaměstnance nebo přímo odborně způsobilou osobu. Taková rizika je pak nutno ovšem správně řídit, aby zaměstnanec, který ohlášení provedl, nenabyl dojmu, že to bylo vlastně zcela zbytečné.


Posuzování rizika

Posuzování rizika je proces, v rámci nějž se identifikují nebezpečí, která jsou zdroji rizika, odhadnou rizika z nich plynoucí, tj. provede se analýza rizika a následně se analyzovaná rizika vyhodnotí, tj. zařadí do kategorií, skupin a stupňů, dle jejich přijatelnosti a důležitosti.


Analýza rizik

Analýza rizik - tedy činnost, kterou se rozumí systematické použití dostupných informací k identifikaci nebezpečí a následnému odhadu rizika z tohoto nebezpečí plynoucího. Identifikované nebezpečí přitom může být zdrojem rizika jak pro jednotlivce, obyvatelstvo nebo i pro majetek či životní prostředí.
Pro zdárné provedení analýzy rizika, je nutné získat vstupní data, tj. identifikovat nebezpečí. Na základě identifikace nebezpečí, je dále možné provést odhad rizika.

Identifikace nebezpečí

Identifikace nebezpečí je proces, při němž se zúčastněné osoby snaží odhalit veškerá nebezpečí, která mohou být zdrojem rizika.
Při identifikaci nebezpečí se berou v potaz jak faktory fyzikální, chemické, biologické, tak i faktory organizačního charakteru. Zjištěná nebezpečí, jsou všechny fyzické osoby povinny hlásit příslušnému vedoucímu zaměstnanci pracoviště, na němž je nebezpečí zjištěno.
Pro identifikaci nebezpečí, je možno použít deduktivní metodu pozorování a sběru dat, předem připravený kontrolní seznam (checklist), běžně užívané metody, jako jsou např. What-If; HAZOP, Dow`s Chemical Index; Dow`s Fire&Explosion Index popř. i některé další.

Odhad rizika

Odhad rizika je částečně subjektivní a částečně empirický proces. Hodnotitel, ať už jednotlivec nebo např. hodnotící komise, pro každé identifikované nebezpečí odhadnou rizika. Odhaduje se nejen míra, resp. závažnost rizika, ale vůbec riziko jako takové. Každé nebezpečí může být totiž zdrojem vícero rizik.

Faktické vyjádření míry rizika potom záleží na stanovené metodice. Zpravidla se vyjadřuje alespoň pravděpodobností, s jakou se riziko uplatní a následkem, který může způsobit na škále 1 až 5. 1 = téměř žádná pravděpodobnost působení a drobná poranění, 5 = téměř trvalá pravděpodobnost působení a smrtelné úrazy. Míra rizika je určena jako součin pravděpodobnosti a následku.

Pokusím se pro názornost uvést konkrétní příklad.

  1. Nebezpečí
    • Rotující brusný kotouč úhlové brusky
  2. Riziko
    1. Rozlomení brusného kotouče a následující odlet částí proti pracovníkovi a jeho poranění
      • pravděpodobnost 2, následek 4, riziko = 2 x 4 = 8
    2. Pořezání se pracovníka při kontaktu s brusným kotoučem
      • pravděpodobnost 3, následek 2, riziko = 3 x 2 = 6
    3. Hluk produkovaný kontaktem rotujícího brusného kotouče s obráběným materiálem, působící na pracovníka.
      • pravděpodobnost 5, následek 2, riziko = 5 x 2 = 10

Pro odhad rizika je možno použít mnohem více kritérií a sofistikovanějších metod, než výše uvedeno. Osobně při hodnocení rizik pro klienty SAW využívám zpravidla tato kritéria:

  1. pravděpodobnost přítomnosti rizika;
  2. pravděpodobnost působení rizika;
  3. následek rizika;
  4. počet exponovaných osob;
  5. skupina exponovaných osob;
  6. zhoršující koeficient hodnotitele.

Pravděpodobnosti potom vyjadřuji v jednotkách procent (0 - 100%), následky ve škále 1 až 10. Výsledný odhad rizika je tak mnohem přesnější.

Možná se ptáte, k čemu odhad rizika vlastně slouží?

Zejména k lepšímu pochopení rizika, jeho možnému vyhodnocení a efektivnějšímu přijetí opatření. Odhad rizika má význame zejména tehdy, kdy je identifikováno velké množství nebezpečí, řádově stovky nebo tisíce a z nich plynoucí rizika, kterých je řádově ještě více. Správný odhad rizik tak umožní jejich řádné vyhodnocení a tím možnost zaměřit se na ta skutečně významná rizika.


Hodnocení rizika

Při analýze rizika jsme zjistili, jaká jsou na pracovišti nebezpečí, rizika z nich plynoucí a jaká je míra těchto rizik - tedy jak moc nás ohrožují. Nyní je potřeba rizika vyhodnotit.

Vyhodnocení rizik znamená rozhodnout, na základě míry rizika, zda je pro nás dané riziko zajímavé (stojí za to jej řešit), či nikoli. Opět zde záleží na použité metodice a osobě hodnotitele. Nelze ale obecně říci, že rizika s nízkou mírou jsou nezajímavá a rizika s mírou vysokou zajímavá musejí být. Faktorů je zde více a je nutno zvolit optimální metodiku, která nám pomůže je všechny zohlednit.

Osobně rizika škatulkuji do tří skupin a šesti kategorií. K tomu při hodnocení rizik klientů používám vlastní metodiku SAW, která se mně již v praxi hodně osvědčila.


Regulování rizika

Regulování rizika je proces přijímání bezpečnostních opatření proti působícím rizikům, za účelem jejich minimalizace, popř. i eliminace. Přijetím bezpečnostních opatření se snižuje míra rizika, tj. v ideálním případě dochází ke snížení skupiny a kategorie rizika.
Za přijetí bezpečnostních opatření proti působení rizika, jsou odpovědní vedoucí zaměstnanci pracovišť, na nichž dochází k expozici tomuto riziku.

Bezpečnostní opatření jsou přijímána v hierarchii, stanovené právním předpisem a to následovně:

  1. omezování vzniku rizik;
  2. odstraňování rizik u zdroje jejich původu;
  3. přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví;
  4. nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy;
  5. nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky;
  6. omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu;
  7. plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí;
  8. přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany;
  9. provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení;
  10. udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Vedení dokumentace o rizicích

Proces managementu rizika, musí být dle požadavků Zákoníku práce, dokumentován.

Za standardní dokumentaci se dá považovat metodika, která proce managementu rizika ve firmě popisuje a dále přehled rizik, většinou nazývaný jako registr rizik. V registru musí být nejen uvedena všechna hodnocená a regulovaná rizika, ale zároveň také veškerá přijatá bezpečnostní opatření. Registr rizik je dokladem o fungování managementu rizik a proto veškeré důležité skutečnosti, v něm musejí být uvedeny.

V e-shopu SAW můžete zakoupit vzorovou dokumentaci rizik


Komunikace rizik

Posledním, ale zároveň nejdůležitějším krokem řízení rizika je tzv. komunikace rizika. Hodnocená rizika zkrátka musejí být komunikována. Protože pokud zaměstnanci o riziku nevědí, nevědí ani o přijatých opatřeních, celý proces byl vlastně zbytečný.

Komunikací rizika se rozumí informování všech zainteresovaných osob, tj. osob, které jsou exponovány riziku, o nebezpečí, které je zdrojem rizika, o míře a stupni rizika, o samotném riziku a o navržených a přijatých bezpečnostních opatřeních, vedoucích k minimalizaci nebo eliminaci rizika. Komunikace rizika musí být provedena vždy prokazatelným způsobem.

0
  • Omlouváme se, ale tento produkt nelze zakoupit.
0
Přehled nákupu
Jen 250  vás dělí od dárku zdarma!
250 
Váš košík je prázdnýZpět do obchodu
    Použít kupón