To, že zaměstnanci musejí absolvovat pracovnělékařské prohlídky, je poměrně známý fakt. Málo kdo ale ví, co vše spadá do pracovnělékařských služeb a že lékařské prohlídky zaměstnanců mohou být poměrně komplikovanou  záležitostí!

Smyslem tohoto článku je shrnout všechny podstatné informace o této významné části prevence rizik a vůbec celé bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP).

Pomohu Vám správně a efektivně nastavit celou agendu pracovnělékařských služeb.

Vymezení právních předpisů

Pracovnělékařské služby jsou deklarovány ve dvou hlavních právních předpisech. Jsou jimi zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v účinném znění a jeho prováděcí vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách, v účinném znění. Dále v textu jen zákon a vyhláška. Neméně významnou roli zde hraje rovněž zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v účinném znění, který každému zaměstnavateli ukládá velmi významnou povinnost, nepřipustit k práci zaměstnance, který k ní není zdravotně způsobilý.

Co to vlastně pracovnělékařské služby jsou?

Pracovnělékařské služby byly dříve označovány jako závodní preventivní péče. I dnes se můžeme stále ještě poměrně často setkat s zažitým označením: “závodní lékař.” Správný pojem je dnes poskytovatel pracovnělékařských služeb, což může být jak fyzická tak i právnická osoba. Pracovnělékařské služby dnes rozhodně neřeší jen lékařské prohlídky zaměstnanců. Pracovnělékařské služby jako takové, můžeme definovat asi následovně:

“Pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby (dále jen „práce“).!

Poskytovatel pracovnělékařských služeb

Poskytovatelem pracovnělékařských služeb je

1. poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo
2. poskytovatel v oboru pracovní lékařství.

Poskytovatel provádí nejen lékařské prohlídky zaměstnanců, ale i další agendu spadající do oblasti pracovnělékařských služeb.

Kdo musí mít zajištěného smluvního lékaře?

Časté rozpory panují v otázce, který zaměstnavatel musí mít zajištěného smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb (lékaře)? Odpověď je jednoduchá. Každý zaměstnavatel! Povinnost je uložena zákonem, který navíc upřesňuje, že zaměstnavatel musí uzavřít písemnou smlouvu! Nelze tedy tolerovat pouze ústní dohody. Zaměstnavatel může pro výkon práce na svých pracovištích uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s více poskytovateli těchto služeb zejména, je-li to vzhledem k počtu zaměstnanců nebo umístění jednotlivých pracovišť účelné.

Jaké jsou povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb?

Poskytovatel pracovnělékařských služeb pro zaměstnavatele musí plnit zejména úkoly v níže uvedených oblastech.

Hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců

Hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání, tj.:

1. zjišťování vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na jejich zdravotní stav a vývoj zdravotního stavu a posouzení zdravotní způsobilosti k práci, a to při pracovnělékařských prohlídkách, kterými jsou lékařské prohlídky zaměstnanců prováděné poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství,
2. hodnocení výsledků sledování zátěže organizmu zaměstnanců působením rizikových faktorů pracovního prostředí (dále jen „rizikové faktory“), včetně výsledků biologických expozičních testů, za účelem stanovení této zátěže; rizikovými faktory se rozumí rizikové faktory pracovních podmínek podle zákona upravujícího zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dále rizika ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce (dále jen „riziko ohrožení zdraví“),
3. hodnocení výsledků cíleně prováděných studií odezvy zdravotního stavu zaměstnanců na konkrétní pracovní podmínky,
4. zpracování rozborů vzniku a příčin pracovních úrazů, výskytu nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, nebo nemocí souvisejících s prací,
5. hodnocení údajů o vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců a s tím související nemocnosti,
6. sledování vlivů rizikových faktorů pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době na zdraví zaměstnanců, a to v rámci pracovnělékařské prohlídky, je-li to s ohledem na charakter těchto faktorů účelné.

Poradenství pro zaměstnavatele

Poradenství, tj. poskytovat poradenské činnosti

1. v problematice ergonomie včetně fyziologie práce, psychologie práce, režimu práce a odpočinku, stanovení výkonových norem,
2. při projektování, výstavbě a rekonstrukci pracovišť a dalších zařízení zaměstnavatele,
3. při zavádění nových technologií, látek a postupů, z hlediska jejich vlivu na pracovní podmínky a zdraví zaměstnanců,
4. při úpravách pracovních míst, včetně míst pro zaměstnance se zdravotním postižením,
5. při výběru technických, technologických a organizačních opatření a výběru osobních ochranných pracovních prostředků,
6. v problematice pitného režimu a poskytování ochranných nápojů,
7. v problematice pracovní rehabilitace,
8. při výcviku a výchově zaměstnanců v oblasti ochrany a podpory zdraví při práci, správných pracovních návyků a při rekvalifikaci zaměstnanců nezpůsobilých vykonávat dosavadní práci,
9. při identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik při práci a při zařazování prací do kategorií podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví,
10. při zpracování plánu pro řešení mimořádných událostí,
11. k návrhům opatření k nápravě v případě zjištění závad, které mohou vést u zaměstnanců k poškození zdraví,
12. spočívající v provádění školení zaměstnanců určených zaměstnavatelem v první pomoci a zpracování návrhu vybavení pracoviště prostředky pro poskytování první pomoci pro zaměstnavatele.

Provádění dohledu nad pracovišti a činnostmi

Provádění dohledu, tj. poskytovatel bude provádět

1. pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce za účelem zjišťování a hodnocení rizikových faktorů,
2. dohled v zařízení závodního stravování a dalších zařízeních zaměstnavatele2),
3. hodnocení rizik s využitím informací o míře expozice rizikovým faktorům při výkonu práce a výsledků analýzy výskytu nemocí z povolání, pracovních úrazů a nemocí souvisejících s prací,
4. spolupráce při vypracování návrhů pro zaměstnavatele na odstranění zjištěných závad, včetně návrhu na zajištění měření rizikových faktorů pracovních podmínek.

A povinnosti zaměstnavatele vůči poskytovateli?

Zaměstnavatel je povinen

1. umožnit pověřeným zaměstnancům poskytovatele pracovnělékařských služeb vstup na každé své pracoviště a sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti, včetně výsledků měření faktorů pracovních podmínek, předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení, sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci; v případě pracovišť, která podléhají z důvodu státního nebo jiného zákonem chráněného tajemství zvláštnímu režimu, vstupují na tato pracoviště pouze určení zaměstnanci poskytovatele pracovnělékařských služeb, kteří jsou v tomto případě povinni dodržet zvláštní režim,
2. při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti.

Lékařské prohlídky zaměstnanců

Jak bylo naznačeno v úvodu tohoto textu, jednou ze základních povinností každého zaměstnavatele je nepřipustit k práci zaměstnance, který k této není zdravotně způsobilý. Zdravotní způsobilost ověřuje právě poskytovatel pracovnělékařských služeb, pokud zákon nestanoví jinak.

Lékařské prohlídky zaměstnanců a kategorizace prací

Kategorizace prací je zhodnocení každé práce z hlediska 13ti rizikových faktorů, kterými jsou např. hluk, vibrace, chemické látky, pracovní poloha, fyzická námaha, zátěž teplem a další. Každá práce tedy musí být zařazena do kategorie, dle její rizikovost. A právě kategorie hraje důležitou roli v pracovnělékařských prohlídkách. Kategorie práce má vliv na obsah prohlídky, dobu trvání prohlídky a na periodu, v jaké má být lékařská prohlídka zaměstnance opakována. Kategorizace prací také rozhoduje o tom, zda zaměstnanec musí na prohlídku k “firemnímu lékaři” nebo může jít ke svému registrujícímu lékaři.

Kdy může zaměstnanec na lékařskou prohlídku ke svému lékaři?

Aby mohl zaměstnanec na pracovnělékařskou prohlídku ke svému registrujícímu lékaři, musejí být splněny dvě podmínky:

1. práce zaměstnance musí být zařazena z hlediska všech 13ti rizikových faktorů do kategorie 1;
2. součástí práce nesmí být činnost, pro niž jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy.

Mezi jiné právní předpisy patří typicky předpisy “dopravní” a to konkrétně předpisy řešící problematiku letecké, drážní, lodní a silniční dopravy. Je logické, že piloti, strojvedoucí, lodníci, řidiči a obsluha jiných vozidel a dopravních prostředků, musí být ke své práci skutečně zdravotně způsobilá. Dalším předpisem, který ale upravuje zdravotní způsobilost některých prací a činností, je právě vyhláška č. 79/2013 Sb., úz. Ta uvádí tzv. rizika ohrožení zdraví - tedy činnosti, které zasluhují zvláštní zřetel z hlediska obsahu a četnosti pracovnělékařské prohlídky. Tyto činnosti jsou uvedeny v tabulce v kapitole.

Lékařské prohlídky zaměstnanců - jak je dělíme?

Vyhláška uvádí, jakým druhům prohlídek a za jakých podmínek se zaměstnanci, popř. ještě uchazeči o zaměstnání, musejí podrobit. Na některé prohlídky se občas zapomíná, jiné se neprovádějí tak, jak by měly. Pojďme si to tedy pěkně shrnout.

Vstupní pracovnělékařské prohlídky

Zákoník práce ukládá povinnost zaměstnavatele, v případech stanovených zvláštním právním předpisem zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce. Zvláštním právním předpisem je zde právě zákon č. 373/2011 Sb., úz. Vstupní prohlídka se provádí za účelem zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách s předpokládanou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci. Velmi často se zapomíná na další situaci, kdy je nutno provést vstupní lékařskou prohlídku. Je to před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden, a to bez ohledu na to, zda změna takových podmínek vede ke změně výsledné kategorie práce.

“Brigádníci” a vstupní lékařská prohlídka

Z výše uvedeného je zřejmé, že všechny osoby, které budou vykonávat práci na základě pracovní smlouvy, se vstupní lékařské prohlídce nevyhnout. Zákon ale myslí na případy tzv. “brigádníků”, tedy zaměstnanců pracujících na základě dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti. V případech, kdy by provedení lékařské prohlídky u “brigádníka” mělo být neefektivní, ji absolvovat nemusí. Těmito případy jsou situace, kdy práce, kterou bude “brigádník” vykonávat, je “bezpečná”. Co to je “bezpečná” práce, to nám říká zákon. Jde o takovou práci, která není riziková, což znamená, že se jedná o práci kategorie 1 nebo 2. Další podmínkou je, že součástí této práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Obdobně jak bylo výše popsáno v kapitole “Kdy může zaměstnanec na lékařskou prohlídku ke svému lékaři”.

Zde si dejte velký pozor na řidiče firemních vozidel, tzv. “referenty”! Spousta zaměstnavatelů si totiž myslí, že zaměstnanci výhradně administrativních prací, tedy prací kategorie 1, mohou na prohlídky ke svému lékaři. Řízení vozidla je ale činnost, představující riziko ohrožení zdraví, pro niž jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny zvláštním právním předpisem a tak tito zaměstnanci musejí absolvovat prohlídku u firemního poskytovatele.

Co když se uchazeč o zaměstnání prohlídce nepodrobí?

Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce za podmínek zákona. Lékařské prohlídky zaměstnanců nesmějí být podceňovány ani odkládány!

Kdo hradí vstupní pracovnělékařskou prohlídku?

Lékařské prohlídky zaměstnanců jsou poměrně nákladnou záležitostí. Běžná cena za vstupní prohlídku se pohybuje kolem 400 až 600 Kč, u rizikových kategorií jsou potom ceny často ještě značně vyšší. Vstupní pracovnělékařskou prohlídku hradí uchazeč o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí prohlídku pouze v případě, že s uchazečem o zaměstnání uzavře pracovněprávní vztah. Zákon ale umožňuje, aby se uchazeč o zaměstnání se zaměstnavatelem dohodli jinak. V praxi jsou tak časté např. případy, kdy jsou náklady na vstupní prohlídku, v určitém poměru, rozděleny jak mezi zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Obecně je ale dobrou praxí, že zaměstnavatel náklady na vstupní prohlídku uhradí vždy, pokud uchazeče o zaměstnání zaměstná a ten v pracovním poměru vydrží i po ukončení zkušební doby.

Periodické lékařské prohlídky zaměstnanců

Periodická prohlídka se provádí za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organizmu, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance, nebo k poškození zdraví jiných osob. Periodické lékařské prohlídky zaměstnanců se provádějí opět v závislosti na kategorii práce. To však není jediný faktor. Rozhoduje tu i fakt, zda se jedná o činnost, která představuje riziko ohrožení zdraví. Přehled period je uveden v tabulce níže.

Lékařské prohlídky zaměstnanců dle kategorie práce

Lékařské prohlídky zaměstnanců dle rizik a požadavků zvláštních předpisů

Periodické prohlídky u brigádníků? Možná ano!

U “brigádníků” se periodické pracovnělékařské prohlídky neprovádějí, pokud.... Nejde o případ, kdy je práce na základě těchto dohod u zaměstnavatele prováděna opakovaně a doba, na kterou je práce opakovaně sjednávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky a zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje.

Mimořádná pracovnělékařská prohlídka

Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek. Mimořádná prohlídka se provádí, pokud

1. ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo tak stanoví zákon upravující využívání jaderné energie a ionizujícího záření,
2. to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek,
3. došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika u rizikového faktoru, k němuž již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance,
4. bylo opakovaně zjištěno překročení limitní hodnoty ukazatelů biologického expozičního testu, popřípadě na základě závěrů jiných vyšetření prováděných za účelem sledování zátěže organizmu působením rizikových faktorů pracovních podmínek,
5. byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je interval periodické prohlídky, nebo
6. byl výkon práce přerušen
   1. z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, s výjimkou výkonu práce v kategorii první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a nejde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je riziko ohrožení zdraví nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
   2. v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví, nebo
   3. z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců.

Mimořádná prohlídka se dále provádí na základě

1. žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo podnětu zaměstnance,
2. informace sdělené ošetřujícím lékařem o důvodném podezření, že změnou zdravotního stavu zaměstnance došlo ke změně zdravotní způsobilosti.

Výstupní lékařské prohlídky zaměstnanců

Výstupní prohlídka se provádí na základě žádosti zaměstnance, nebo pokud tak stanoví jiný zákon, za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Výstupní lékařské prohlídky zaměstnanců se provádí při

1. ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu,
2. převedení na práci se sníženou zdravotní náročností ve smyslu snížení míry rizika nebo na práci konanou za příznivějších pracovních podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance.

Na základě provedení výstupní prohlídky se nevydává lékařský posudek. Výstupní lékařské prohlídky zaměstnanců se neprovádí, jde-li o

1. práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem (jak výše uvedeno např. piloti, obsluha drážních vozidel, řidiči a činnosti s rizikem ohrožení zdraví), a pokud u zaměstnance nebyla zjištěna v době výkonu práce u zaměstnavatele nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo pracovní úraz,
2. výkon práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jestliže nebylo podle zákona vyžádáno provedení vstupní lékařské prohlídky a není-li podezření na změnu zdravotního stavu v souvislosti s výkonem práce.

Následné lékařské prohlídky zaměstnanců

Následná prohlídka se provádí za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce, a to za účelem včasného zajištění potřebné zdravotní péče, popřípadě odškodnění. Na základě provedení následné prohlídky se nevydává lékařský posudek. Následné lékařské prohlídky zaměstnanců se provádí dle vyhlášky, pokud tak stanoví

1. příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nebo
2. jiný právní předpis, zejména zákon o mírovém využití jaderné energie.

Dokumentace pracovnělékařských prohlídek

Nechci to příliš komplikovat. Co se týče pracovnělékařských prohlídek, nejvýznamnější jsou tu dva dokumenty:

1. žádost o pracovnělékařskou prohlídku;
2. lékařský posudek.

Žádost vystavuje zaměstnavatel a odesílá s ní zaměstnance na prohlídku. Lékařský posudek vystavuje smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb a prokazatelně jej předává zaměstnanci i zaměstnavateli. Jedno vyhotovení si potom sám ponechá. Lékařský posudek je výchozím podkladem pro zaměstnavatele, dne nějž se rozhodne, zda zaměstnance může pověřit konkrétní prací. V praxi je zcela běžné, že poskytovatelé  nechtějí lékařské posudky vyhotovovat a žádají po zaměstnavateli, aby jim je “předpřipravil”. Jak žádost, tak i lékařský posudek, musejí mít náležitosti přesně stanovené právními předpisy o zdravotnické dokumentaci. Jejich obsah je tedy pevně daný a musejí být kompletně vyplněny. Vzory obou zmíněných dokumentů si můžete zakoupit v našem e-shopu. Nemusíte tak zbytečně hledat, pátrat, a ztrácet čas vymýšlením již vymyšleného.

Lékařský dohled nad pracovišti a pracovními činnostmi

Občas to může být oříšek, přesto je to nutnost. Firemní lékař musí pravidelně docházet na pracoviště zaměstnavatele a provádět na nich dohled. Pravidelný dohled se vykonává na všech pracovištích zaměstnavatele nejméně

1. jedenkrát za kalendářní rok, nebo
2. jedenkrát za 2 kalendářní roky, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem.

Při pravidelném dohledu se zohledňuje zdravotní náročnost vykonávané práce a charakter podmínek na pracovištích zaměstnavatele.

Lékárničky první pomoci a firemní lékař

Zaměstnavatel je povinen ve spolupráci se smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb, zejména dohodnout:

1. Počet lékárniček;
2. Vybavení lékárniček
3. Umístění lékárniček.

Výše uvedené body nejsou dnes stanoveny žádnými závaznými právními předpisy ani normami. Výjimkou jsou pouze lékárničky, které musejí být užity při provozu na pozemních komunikacích.

Agendou pracovnělékařských prohlídek se zabývám již několik let. Předpisy znám téměř nazpaměť. A rád Vám pomohu!