První a někdy také nejdůležitější krok v laické první pomoci - to je zajištění bezpečí.

Co se tím myslí a jak na to?

V prvé řadě musí zachránce myslet na vlastní život a zdraví. Teprve až ve chvíli, kdy bude zachránce dostatečně chráněn před působícími riziky nebo bude jejich míru akceptovat, může přistoupit k dalším krokům první pomoci. Zachránce by neměl, co se bezpečí týče, myslet jen na sebe, ale také na ostatní osoby v místě úrazu a rovněž na samotného úrazem postiženého.

Základní otázka zní. Co se stalo? A nemůže se mně nebo jiným, stát to samé?

Je velmi důležité, aby zachránce zachoval chladnou hlavu a dříve, než zbrkle přistoupí k ošetřování úrazem postiženého:

1. zhodnotil místo úrazu;
2. odhadl, jak k úrazu došlo (raději se prvně zeptat případných svědků nebo lépe, z bezpečí, prozkoumat místo úrazu - např. v případě úniku nebezpečných látek je toto velmi důležité);
3. zajistil bezpečnost sobě i ostatním.

• Krev úrazem postiženého a vůbec jakýkoliv kontakt s úrazem postiženým
  • dle možností se vyvarovat kontaktu s pokožkou, krví, popř. i jinými tekutinami úrazem postiženého, aby se omezilo riziko působení biologických činitelů - bakterií a virů;
  • použít lékařské rukavice popř.;
  • akceptovat riziko nebo
  • omezit úkony první pomoci na úkony "bezkontaktní", kdy zachránce nepřijde do přímého kontaktu s úrazem postiženým.
• Požár, výbuch (u autonehod, technických havárií, apod.)
  • dle možností buď vyčkat, až riziko samovolně odezní nebo se jej pokusit zmírnit (např. hasebními prostředky), jinak vyčkat na příjezd hasičů.
• Pád nestabilních předmětů a zborcených částí objektů (např. u autonehod, technických havárií apod.)
  • v případě velkých technických havárií, doprovázených výbuchy, kdy dochází k borcení částí nebo i celých objektů, může být zajištění bezpečí velmi problematické a náročné a je vhodnější vyčkat na profesionální zachránce, jinak;
  • dle možností buď vyčkat, až riziko samovolně odezní nebo se jej pokusit zmírnit (např. podepřením, záměrným sesunutím, převrácením či shozením nestabilního objektu), jinak vyčkat na příjezd hasičů.
• Úraz elektrickým proudem (při úrazech elektrickým proudem, při technických haváriích apod.)
  • překontrolovat vypnutí hlavního vypínače el. proudu, popř.
  • vhodnými improvizovanými nevodivými pomůckami odtáhnout úrazem postiženého z dosahu el. proudu.
• Chemické otravy (např. při technických haváriích)
  • nikdy nevstupovat do prostor, kde hrozí riziko chemické otravy, bez příslušných ochranných prostředků!
  • dle možností se pokusit vyvětrat ohrožený prostor nebo improvizovaně dostat úrazem postiženého na čerstvý vzduch;
• Následná dopravní nehoda
  • u úrazů na pozemních komunikacích, dle možností a místní situace, vždy označit místo úrazu (nehody), buď přímo výstražným trojúhelníkem nebo i jinak vhodně, popř. rovnou zastavit provoz, např. poučenou osobou.
• Napadení zachránce úrazem postiženou osobou
  • snažit se zachovávat klid, tišit situaci a v případech, kdy to nelze a úrazem postižená osoba je stále agresivní, tuto buď
  • spacifikovat nebo
  • ukončit poskytování první pomoci a vzdálit se do bezpečí.
• Napadení zvířetem (zejména při útoku zvířete na člověka, např. pokousání psem, uštknutí hadem apod.)
  • zachovat se dle konkrétních možností a nikdy nepodceňovat schopnosti zvířete.

V tomto prvním kroku je nutné, aby zachránce zhodnotil situaci a zvážil své vlastní schopnosti a možnosti.

Pokud zachránce situaci vyhodnotí jako pro sebe samotného nebezpečnou a ošetřování úrazem postiženého se nepustí, není to důvodem k tomu, něco si vyčítat nebo se za to dokonce stydět. V tomto případě spočívá první pomoc zejména v přivolání zdravotnické záchranné služby (tel. č. 155) a jejího uvedení do děje a místa úrazu.

Na našich kurzech první pomoci postupy zajištění bezpečí důkladně probíráme. Protože v případech, kdy bezpečí zajištěno není nebo je zajištěno nedostatečně, často dochází k sekundárním úrazům a nehodám. Namísto jednoho zraněného, tak záchranáři mají práci se zraněnými dvěma či dokonce třemi a více.