E-learning vs. klasické školení. Pro a proti.

E-learning vs. klasické školení. Pro a proti. Aktualizace 20.4.2017 | Ing. Vít Hofman

• Jak je to tedy s tím e-learningem?
• Proč e-learning tak, jak je běžně dostupný, nemůže nikdy nahradit školení dle § 103 Zákoníku práce?
• A jak je to s cenou? Co se vyplatí více? E-learning? Ale kde že…
• Zaslouží si E-learning zatracení? Nikoliv
• Doporučení závěrem?

Jakož to podporu pro mé níže, v článku uvedené názory a tvrzení, jsem se oficiální cestou dotázal na problematiku e-learningu nejpověřenějších. Státního úřadu inspekce práce.

Na následujícím odkaze si můžete stáhnout kompletní původní odpověď ve formátu *.pdf, níže proto cituji jen vybrané nejdůležitější pasáže z odpovědi:

V případě tzv. online školení BOZP jsme toho názoru, že tímto školením není možné poskytnout veškeré informace týkající se konkrétního zaměstnance a jeho pracoviště.

Právě tato oblast je častým úskalím online školení BOZP, zejména při vzniku pracovního úrazu a následného dokazování plnění povinností ze strany zaměstnavatele v oblasti zajištění školení.

Jelikož se čím dál tím častěji setkávám se zaměstnavateli, kteří řeší školení bezpečnosti prostřednictvím e-learningu, musím se znovu pokusit upozornit na velká úskalí, která tato forma školení představuje.

Nechci, aby článek působil jako nějaký konkurenční boj, naopak, svým klientům e-learningové kurzy dokonce vřele doporučuji, vždy však vhodně sestavené a zejména, vhodně zařazené do firemního systému vzdělávání a školení.

Dle mého názoru většina současně běžně dostupných e-learningových kurzů, zkrátka mate uživatele a defakto je i uvádí v omyl.

E-learningová školení se ve velké většině prezentují jako zákonná školení a zákonné kurzy.

Dobrá tedy, rád bych slyšel, který že to právní předpis a jeho konkrétní ustanovení zaměstnavatel naplní, pokud svým zaměstnancům např. zakoupí e-learning řidičů referentů nebo kurz požární ochrany?

Co tedy považuji za hlavní problém e-learningu?

Předně je nutno, aby si každý zaměstnavatel uvědomil, že on je tou odpovědnou osobou za bezpečnost a ochranu zdraví při práci svých zaměstnanců. Zaměstnavatel tedy nese odpovědnost za to, že plní veškerá právní ustanovení – mimo jiné i požadavky na školení zaměstnanců.

Nastíním modelový příklad.

Zaměstnavatel v dobré víře objedná zákonné školení BOZP / PO. Např. jedna z českých firem na svém webu uvádí, cituji: „Můžete si zvolit několik verzí zákonného kurzu BOZP…“, ale již nikde neuvádí, který že to zákon uvádí povinnost zaměstnavatele takový kurz BOZP zajistit. Odpovím proto za tuto firmu – žádný předpis tuto povinnost neukládá!

Zaměstnavatel si zvolí zákonný kurz pro zaměstnance ve víře, že tím splní onu smyšlenou zákonnou povinnost. Přejde tedy k objednávce. V objednávce si zaměstnavatel může zvolit z několika možností. Vybere si extra balík online školení, což je např. 6 online kurzů, aby měl klid duše a splnil opravdu všechny zákonné požadavky.

A jejda. Stal se vážný pracovní úraz. Inspektorát práce při jeho šetření bude chtít doložit dokumentaci a doklady školení dle Zákoníku práce. Zaměstnavatel s klidem v duši předloží vše, co získal z e-learningu.

Inspektor však odvětí, že je sice od zaměstnavatele hezké, že svým zaměstnancům zajišťuje online kurzy BOZP a tím je vzdělává, ale že chce předložit dokumentaci a doklady dle Zákoníku práce.

Zaměstnavatel se zamyslí a zjistí, že nic víc nemá… a problém je na světě.

Tak kde je chyba?

Opět se budu držet webu jedné z předních českých firem na online školení, jelikož sama na svém webu krásně zmiňuje všechny neduhy této e formy školení. Hlavní chybou je již samotná nosná myšlenka poskytovatelů e-learningu. Jak se na webu dočteme dále, cituji: „Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří školení zaměstnanců… Obsah tohoto školení ale není přesně dán žádným obecně závazným předpisem.“ – autor si zřejmě nepřečetl Zákoník práce, který přesně vymezuje požadavky na obsah školení, cituji:

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána…

a abychom tuto definici pochopili důsledně a správně, ještě přiložím další citaci Zákoníku práce, konkrétně § 349, kde jsou definovány ostatní předpisy BOZP, jenž musejí být dle výše uvedeného, obsahem školení, cituji:

Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

Protože poskytovatel e-školení zkrátka dopředu nezná podmínky vašich prací a pracovišť a tím ani nemůže znát právní a ostatní předpisy, které se k vašim činnostem váží. Obsah online e-školení pak musí být zcela jistě neodpovídající a v drtivé většině nedostatečný a naopak v některých bodech často zbytečně přepálený.

Mnohem horší situace je v případě školení o požární ochraně, kdy zákon dokonce přímo říká, že ono „zákonné školení“, tedy školení dle zákona č. 133/1985 Sb., v účinném znění, provádějí osoby s určitou mírou odborné způsobilosti. Zákon rozhodně nikde neuvádí, že školení provádí elektronický systém! Navíc v případě požární ochrany, velkou část obsahu školení tvoří ve firmě stanovené podmínky požární bezpečnosti, které jsou zapracovány do vnitřní dokumentace požární ochrany firmy.

Skutečně se tyto dokumenty objevují v obsahu školení e-learningu?

A pokud půjdu ještě dál, prováděcí vyhláška zákona, tj. vyhláška č. 246/2001 Sb., v účinném znění přesně konkretizuje, jak má dokumentace školení vypadat a jak má být vedena – většina dokladů o absolvování e-learning kurzu požární ochrany, které jsem za svou praxi viděl, se těmto požadavkům ani zdaleka nepřibližovala.

Samostatnou kapitolou pak je školení řidičů a školení první pomoci.

K prvně jmenovanému si znovu dovolím citovat web firmy poskytující e-learnign:

V případech, kdy zaměstnanec při své práci řídí firemní vozidlo, musí absolvovat školení řidičů referentů.

Tato věta je naprostým nesmyslem a lží. Žádný takový zákonný požadavek neexistuje. Znáte jej? Rád se nechám poučit.

Ke kurzům první pomoci si dovolím spíše jen svůj osobní názor a možná otázku k zamyšlení. Skutečně si myslíte, že např. hodina či dvě proseděné před monitorem u e-kurzu první pomoci, k něčemu je? A že takto „proškolený“ zaměstnanec dokáže poskytovat první pomoc? Nebo se Vám jeví jako lepší alternativa, pokud vybraným zaměstnancům umožníte absolvovat praktický kurz první pomoci vedený lektorem, na němž si mohou všechny důležité techniky záchrany lidského života a zdraví nejen teoreticky vyslechnout, ale na školících pomůckách i prakticky vyzkoušet?

A další argumenty?

Běžně dostupné e-learningové kurzy jsou často postaveny tak, že umožňují „proklikání“ výkladu až k závěrečnému testu. Zkušební otázky jsou často až zcela triviální. Uživatel je dokáže ve většině případů zodpovědět i bez nějakých hlubších znalostí BOZP.

V praxi se dá rovněž očekávat, že určití uživatelé budou školení falšovat. Např. tak, že za některé zaměstnance e-test vyplní zaměstnanec jiný.

Z mého pohledu se oba výše uvedené nedostatky, ale i všechny další nedostatky e-learning školení, které v tomto článku zmiňuji, vůbec nemusejí líbit soudu. Zejména v případě sporu např. s úrazem postiženým zaměstnancem.

Nyní pominu fakt, že pokud chcete, aby školení formou e-learningu splnilo požadavky právních předpisů, musíte si nechat vytvořit školící systém na míru. A to jsou investice v řádu stovek tisíc korun.

E-learningové kurzy velmi často lákají na nízkou cenu. Cena má být až mnohonásobně nižší, než je cena za klasicky provedené školení s lektorem.

Níže pro porovnání uvedu pár modelových příkladů, dle průměrných cen online školení a cen klasického školení SAW.

V případě firem s menším počtem zaměstnanců by se mohlo zdát, že je e-learning cenově výhodnější. Když však porovnáme nejen cenu, ale zejména přidanou hodnotu, kterou za danou cenu získáme, na plné čáře vyhrává klasické školení. V případě větších firem, snad není třeba onu e-learningovými poskytovateli imaginární úsporu komentovat.

E-learningový kurz může být dobrý sluha, ale zlý pán!

Pokud bude zaměstnavatel spoléhat výhradně na „školení“ pomocí e-learningu, skutečně může tvrdě narazit a škaredě se spálit.

Naproti tomu vhodně sestavený e-learningový kurz může být vhodným nástrojem, určeným ke vzdělávání zaměstnanců. E-školení může být využito např. v mezidobí, mezi prováděným řádným školením. Typicky se např. školení provádí 1x za dva roky. Může být vhodné jeden rok provádět klasické školení a další rok nechat zaměstnance absolvovat e-learning. Znovu podotýkám, že e-kurz by měl být sestaven na míru pro danou firmu, aby obsahoval skutečně relevantní informace.

Pro ty z vás, kteří si stále stojí za svým a e-learningu se nehodlají vzdát, mám jedno malé doporučení. Pokud budete taková školení objednávat, vždy v textu objednávky uvádějte přibližně následující:

Objednáváme online školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Školení chceme provést dle náležitostí stanovených odst. (2), (3), § 103, zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, v účinném znění.

Pak budete mít u soudu alespoň nějakou možnost, že se zprostíte odpovědnosti. Nebo že budete moci škodu vymáhat po poskytovateli e-learningu.

Bohužel se ale obávám, že takovou objednávku Vám žádný poskytovatel e-learning školení nevyřídí.

Tak která forma školení je vám bližší?